Záskok - Bláža

23.02.2023 00:22

Začalo to nenápadně, zavolala mně bývalá spolužačka Mirka ze střední školy a prosila o pomoc. Z rodinných důvodů se nemůže v sobotu zúčastnit akce, na kterou je akreditována s kolegyní a vzhledem k důležitosti této akce je omluvou nepřítomnosti jenom smrt nebo pobyt v nemocnici. Ani jedno z toho neplánuje. Protože ji z pořadatelů a hostů nikdo osobně nezná, tak vymyslela, že tam pošle za sebe náhradu, která se zaregistruje jejím jménem na prezenční listině. Akce má jenom informativní program a účast je svým způsobem jenom pasivní. Na dotaz jak si představuje, že se budu registrovat jejím jménem, odpověděla, že to má vyřešeno. Vzpomněla si na studentské divadlo, kde jsem hrál roli starší dámy a že bych si to mohl v tomto případě zopakovat. Na sobotu ráno objednala v půjčovně společenských a svatebních šatů zápůjčku oblečení a zároveň i přítomnost vizážistky pro nalíčení a učesání. Stačí, když budu v sobotu v 8.00 v půjčovně, kde ze mne udělají její kopii a kolem desáté mně vyzvedne její kolegyně a pojedeme společně na místo akce.

V sobotu ráno jsem na určeném místě lehce před osmou. Čekají tam na mne dvě mladé paní a rovnou mně posílají do kabinky, abych sundal ze sebe veškeré své oblečení a natáhl si černé stahovací kalhotky. Své boty a oblečení mám uložit do velké tašky, abych si ho mohl odnést sebou. Vracím se v kalhotkách, do kterých mně vkládají silikonové vycpávky na boky a zadek. Natahuji si kouřové punčocháče a oblékám podprsenku s kapsami a vloženými silikonovými prsními protézami. Navíc jsou na zadní straně košíčků silikonové pásky, které podpoří mé prsní svaly a vytvoří prsní žlábek. Rychle zkouším lodičky a vybírám trochu širší, které jsou pro mě docela pohodlné. Oblečení je klasika, pouzdrové šaty s decentním dekoltem, prsa jsou trochu vidět, ale opravdu jen trochu, na šaty oblékán tmavé sako a vše zakončuje hedvábný šátek na krk. Do kabelky si dávám klíče, telefon a peněženku s doklady. Moje oblečení jde to tašky. Další je už na druhé paní, která mně líčí, nalepuje mi umělé řasy a na ruce i umělé nehty. Paruka je docela krátká a po nasazení a zafixování vypadá velmi přirozeně. Vizážistka ještě doličuje přechod čela do hranice vlasů, kde je paruka zepředu lehce přilepena, vlasy tam vypadají, jako když mně vyrůstají z pokožky. Nakonec ještě náušnice, řetízek na krk, prstýnky a dámské hodinky. Do kabelky dostávám malý parfém, rtěnku, pudřenku a tužku na oči. Důležité je vonět jako dáma, zdůrazňují obě a preventivně mně rovnou navoní. Vše proběhlo velmi rychle a obě paní věděli jak to správně udělat. Jdu se podívat do zrcadla na výsledek. Dostávám ještě sluneční brýle a vizážistka mně uklidňuje, že by si mně klidně na první pohled spletla s mojí spolužačkou Mirkou.

Mám ještě skoro hodinu čas a tak odnáším domů tašku s vlastním oblečením. Cestou testuji chůzi v lodičkách s podpatkem a kontroluji, jak vypadám v odrazech ve výlohách a oknech kolem kterých procházím. Doma celou maškarádu prohlížím před zrcadlem a jsem spokojen, zejména decentní výstřih a jeho obsah vypadá přesvědčivě. Vedle v domě má sousedka malou cukrárnu a než přijede kolegyně Mirky, tak chci vyzkoušet převlek a dám si tam i ranní kávu. V cukrárně pozdravím sousedku a objednávám jedno espreso. Rozepínám si sako a uvolňuji šátek na krku, aby byl vidět výstřih šatů. Přitom lehce zavoní parfém. Sousedka mně nepoznává a navazuje standardní konverzaci. Probereme počasí, pochválí mně šatičky, já naopak chválím kvalitu kávy. Vysvětluji, že musím na podnikovou akci. Mezitím zvoní telefon a kolegyně Mirky hlásí, že už čeká v taxíku před domem, při ukládání telefonu do kabelky nacházím v kapsičce vizitky spolužačky Mirky, tak příprava byla opravdu dokonalá.

Sedám si dozadu do taxíku vedle kolegyně a odjíždíme na místo akce. Kolegyně si mně nenápadně prohlíží. Vystupujeme před hotelem a cestou dovnitř kolegyně říká, že když jsem šla k taxíku, tak si myslela, že si to Mirka rozmyslela a přišla sama. Odpovídám, že vizážistka měla úkol nalíčit mně tak, abych vypadala jako Mirka. To se docela povedlo, potvrzuje kolegyně Mirky a doplňuje, že jí překvapil perfektně stejný účes a barva vlasů. Přiznávám, že je to také práce vizážistky a že se nejedná o moje

vlasy, ale o dokonalou paruku. Po vstupu do sálu provádím nejdůležitější věc a tou je registrace. Odevzdávám vizitku Mirky a dostávám kartičku účastníka se jménem, kterou mám viditelně nosit, připínám si ji na klopu saka. Mirce posílám zprávu, že začátek akce proběhl bez problémů a dotaz, jestli ví její kolegyně o mém převleku. Odpověď je okamžitá, dostala pouze informaci, že bude „záskok“, ale nic neví o tom, že to bude až taková taškařice se změnou pohlaví. Zatím nemám problém, oblečení je docela příjemné, slíbil jsem vydržet do konce akce a doufám, že to nebude až tak dlouhé. Kolegyni Mirky nabízím tykání, zdůvodňuji, že to bude vypadat přirozeněji. Přijímá a říká, že s Mirkou si také tykají, a když jsem jí tak podobná, tak už si několikrát dávala pozor, aby mně nezačala tykat samovolně. Jmenuje se Markéta. Celé dopoledne probíhají prezentace, následuje oběd formou rautu. Odpoledne je pro toho kdo má zájem ještě exkurze do firmy na prezentované produkty. Přestože nemám problém s oblečením a nalíčení je stále perfektní, tak raději volím ukončení akce, kterou považuji za splněnou. Markéta má stejný názor a společně odcházíme pryč. Doprava zpátky je stejná, Markéta objednává taxík a odváží mně na místo, kde jsem nastupovala. Markéta zaplatí za odvoz a vystupuje se mnou. Prý bydlí nedaleko a tak se ještě trochu projde, aby nebyla doma moc brzy. Navrhuji zastavit se na kávu v cukrárně u sousedky. Sousedka si mně pamatuje a navazuje na náš ranní rozhovor. Omlouvá se, že už nám nemůže uvařit kávu, už má umytý a prázdný kávovar protože za pár minut bude zavírat. Nabízí místo toho každé z nás skleničku vína a jako omluvu je dává zadarmo. S Markétou dopíjíme víno a sousedka je už připravena zavřít krám. Venku se rozloučím s Markétou a doháním u vchodu do našeho domu sousedku. Ta se diví, kam jdu. Odpovídám, že jsem tady na návštěvě u bratrance, který mně tu ubytoval kvůli firemní akci. Když vidí, že odemykám sousední byt, tak nabízí, že mě tu kávu uvaří doma, že mně na ní zve. Děkuji a přijímám, jenom si odskočím odložit věci a vyčůrat se, dodávám a jdu domů. Za dveřmi do bytu mně chytá záchvat smíchu. Sousedka mně nepoznala, nezbývá, než to dohrát do konce. Sako a kabelku nechávám doma. Beru jenom klíče. U sousedky si způsobně zouvám lodičky. Sousedka se zatím převlékla do pohodlného domácí oblečení a uvařila kávu. Vysvětluji, že jsem zde jenom na půlden a noc proto nemám sebou ani jiné oblečení. Pijeme kávu a sousedka probírá, že jsem hodně podobná bratranci. Když si odmyslí prsa a vlasy, tak jsem prý úplně jako soused. Souhlasím a říkám, že si vždy myslelo okolí, že jsme jako dvojčata už od malička. Dopíjím kávu, poděkuji a jdu domu. Ve dveřích ještě poprosím sousedku o pomoc, potřebuji rozepnout na zádech zip na šatech. Doma mám na telefonu nepřijatý hovor od spolužačky Mirky. Volám jí zpátky a začínám oznámením, že jsem si zrovna rozepnula šatičky. Tak si je rychle zase zapni, odpovídá Mirka. Dostala hlášení od Markéty, že paní na záskok byla úžasná a vzhledem k tomu, že už má teď také volno, tak ji chce vidět. Když už prý zaplatila můj make-up a účes, tak si to chce také užít. Za hodinu mně bude očekávat ve vinárně za rohem jejího bydliště. Vzhledem k tomu, že cesta veřejnou dopravou tam v sobotu bude trvat skoro hodinu, tak nemám už moc času. Zkouším zapnout zip na šatech, ale moc mi to nejde, tak znovu zvoním na sousedku a prosím o dopnutí zipu, protože se musím vrátit do práce. Před odchodem si zvýrazním tužkou oči a doplním rtěnku. Cesta do vinárny probíhá bez problémů, je sobota odpoledne a moc lidí necestuje. Po několika hodinách v lodičkách na podpatku a silikonem v podprsence už nemám problém pohybovat se s tím docela přirozeně. Do vinárny přicházím docela brzy a budu muset počkat na Mirku. U baru si dávám zatím dvojku vína na čekání. Jsem jediným hostem a obsluha, mladá paní, se nudí a chce konverzovat. Téma je jednoduché, kam jdu tak hezky oblečená a nalíčená. Vysvětluji, že jsem vlastně v pracovním oblečení a po práci si jdeme s kamarádkou dát trochu vína. Mirka zatím nepřichází a tak pokračujeme v rozhovoru. Mezitím si jdu odskočit na toaletu. Upravuji si oblečení a rovnám prsa do výstřihu, teprve až teď si uvědomuji, že jsem docela dobře obdařená a protože silikonové protézy mají stejnou váhu jako opravdová prsa, tak začínám cítit na zádech, že mám vepředu skoro 2 kila navíc. Aplikuji parfém. Na cestu do vinárny jsem ho nedávala. Nechtěla jsem na sebe moc upozorňovat v tramvaji a autobuse. Vinárnice na parfém reaguje okamžitě, že mně musí očuchat, že moc pěkně voním a ještě dodává, že si všimla, že mám šatičky určitě šité na míru, protože mně všude perfektně sedí, zejména vepředu na prsou, která mně docela závidí, protože je mám moc hezká. Děkuji za

pochvalu a přiznávám, že prsa nejsou přírodní. To vzbuzuje další zájem vinárnice a říká, že údajně jsou silikonová prsa na dotek rozeznatelná od přírodních tím, že jsou tvrdší. Mimoděk se dotknu levého prsu a odpovídám, že ten dojem tedy nemám, ale porovnání jsem neprováděla, dodávám. Tak to zkusíme hned, navrhuje s tím, že pokud mně to nebude až tak vadit. Postupně mně dochází, že mně chce osahat prsa. Už je pozdě a vinárnice stojí naproti mně a jemně mně promačkává poprsí, porovnává pohmatem se svým a závěr je překvapující. Přiznává, že nenašla žádný rozdíl. Přichází Mirka a na uvítanou mně objímá. Velmi detailně si mně prohlíží, když sedíme proti sobě, tak ještě zkoumá nalíčení a vlasy. Udělali tě dobře, konstatuje Mirka, vypadáš jako moje mladší sestra. Markéta to neprokoukla a ještě teď si myslí, že jsi příjemná pěkná ženská, pokračuje a rovnou se ptá, jak to cítím já. Odpovídám, že šatičky se příjemně nosí a že jsem pyšná na své krásné poprsí. Do role jsem naskočila už v cukrárně před odjezdem na akci, kde mně ani sousedka nepoznala. Nějak se to přepnulo i v hlavě a začala jsem i přemýšlet a mluvit jako žena, postupně vysvětluji Mirce. Ta kontruje otázkou, jestli už taky čůrám vsedě. Odpovídám, že samozřejmě, že mně to ani jinak nenapadlo. Celý večer a pak i cesta domů proběhla bez problémů. Doma jsem stačila sundat šaty a punčocháče. Znavena celodenní aktivitou, vínem a zážitky usínám ve spodním prádle v obýváku na sedačce. V neděli po probuzení těsně před polednem je první co zjišťuji, že se celou noc a ráno v bytě svítilo a že mám upravené a nalakované nehty jako žena. Pohledem do zrcadla mně dochází, že po včerejší akci jsem tak rychle usnul, že mám na sobě stále make-up, paruku a vycpané dámské spodní prádlo. Ani nevím jak a proč, ale natahuji si automaticky punčocháče a oblékám šaty. Nalepené řasy a paruka drží a make-up vypadá také použitelně, lehce přejedu rtěnkou rty, aplikuji trochu parfému a odcházím ven užít si zbytek neděle jako žena.