Voskování, aneb mučení horkým voskem - Monika TV (soutěž 2017)

            

              Monika Kaminski

 

Byl předvánoční čas roku 2012 a za okny pronajatého apartmánu, probíhal předvánoční shon, kdy lidé ještě na poslední chvíli sháněli a dokupovali dárky. Kousek odtud na Staroměstském náměstí už svítil vánoční stromek, ve vzduchu byla cítit vůně různých druhů punčů, svařeného vína, medoviny, opékaných klobás a trdelníků, prostě probíhal cvrkot pražských vánočních trhů.

 

Tady uvnitř se ale zastavil a zvolna plynul čas. Stála jsem v koupelně před zrcadlem, byla jsem prohřátá po horké sprše a prohlížela jsem si své nahé tělo, pokryté stopami po bičíku, důtkách i rákosce. Měla jsem šrámy a jelita na prsou, břiše, stehnech i zadečku. Rány bolely i pálily současně.

,,To se mi zase bude hojit nejméně měsíc," pomyslela jsem si a prsty přejížděla po různými barvami hrajících, naběhlých šrámech. 

,,No jo, ale teď sebou musím hodit, nebo opět budu bita," uvědomila jsem si, neboť Můj Master mi dal jen hodinku, abych se po předchozí lekci dala do pořádku. Začala jsem se oblékat a líčit. Spěšně jsem zapínala háčky korzetu, na krk připnula široký kožený obojek, natáhla na nohy černé samodržící punčochy a oblékla černá krajková tanga. Před zrcadlem nanesla make-up,oční stíny, linky a vše završila obtažením rtů vínově červenou rtěnkou. 

 

                                                                                      
                                                                                                                     Líčení a oblékání před lekcí

 

Nyní jsem tedy byla opět připravená. A na co? No na všechno! Když byste milé dámy znaly mého Pána, věděly byste, že se o od něj dá nadít nejrůznějších překvapení a se mnou jako se svou subinkou i otrokyní nemám nejmenší slitování. Na druhou stranu, ale tohle přesně já hledám, tohle miluji a toto potřebuji ke svému životu. Neznám větší vzrušení, než když kolem mých kotníků a zápěstí začne omotávat a pevně stahovat provazy. Stávám se mouchou, lapenou v pavoučí síti. Jsem zcela bezmocná, vydaná mu na milost i nemilost.

 

                                                                                      

                                                  Obojek, korzet, punčochy- nachystaná k lekci

 

Jakmile jsem vstoupila do ložnice, klekla jsem si ruce složila dlaněmi za zátylek a vyžádala si svolení vstoupit. Na posteli už byly nachystané provazy, na nočním stolku i na parapetu okna hořely červené svíčky a další  byly nachystané na poličce. Musela jsem si kleknout na postel a dát ruce za záda.

,,Protože za chvíli budou Vánoce, tak ještě než se každý rozejdeme po svém, připravil jsem tady takovou vánoční atmosféru a i další Tvá výchovná lekce a mučení se ponese v duchu Vánoc. Mimochodem v tom korzetu Ti to moc sluší Čubko! Uděláme nějaké fotečky, než si ho budeš muset svléknout. Posloužíš mi jako modelka pro BDSM tématiku," oznámil mi stroze.

 

 
                                                  Pokorná a poslušná Subina

 

Pak vzal roubík, jehož kuličku mi zasunul hluboko do úst a jeho řemínek pevně utáhl kolem mé hlavy.

 

  
 
                                                    Subina s kuličkou roubíku v ústech
 

Přes oči mi přetáhl neprůhlednou škrabošku. Musela jsem si lehnout na záda a nechat se fotit. Slyšela jsem jak cvaká spoušť fotoaparátu.

 
                               Subina bez možnosti protestů a zrakového vjemu

 
                                 Umělecká fotografie a la BDSM

 

Jakmile Můj Pán ukojil své umělecké touhy a ambice, vyndal mi z pusy roubík, sundal škrabošku a přikázal mi, abych si svlékla korzet. Chvějícíma se rukama jsem se snažila uvolnit háčky na zádech, ale nedařilo se mi to jak jsem chtěla. Proto mi Pán musel pomoci a korzet mi svlékl. Pak jsem si musela lehnout na postel a roztáhnout ruce. Pán mi připevnil na ruce kožená pouta a pak mi začal nejprve uvazovat levé zápěstí k čelu postele. Když s tím byl hotov, obešel postel a přivázal mi k pelesti i pravé zápěstí. Ležela jsem na zádech, ruce do široka roztažené jako Ježíš na kříži. V zátylku a po zádech mi projíždělo jemné mrazení. Pociťovala jsem vzrušení z bezmoci, začala jsem vlhnout a mazat. Černé průsvitné kalhotky jsem měla zmáčené kapičkami rozkoše.

                                    Subina znehybněna, roztažená

                      Subina coby Ježíš na kříži

Když jsem měla znehybněné, roztažené ruce, stáhl mi Pán promáčené kalhotky a začal mi kolem kotníků omotávat provazy. Jakmile měl z provazů udělaná pouta, přitáhl mi obě nohy k hlavě a nejprve levou nohu a posléze i pravou přivázal roztažené k pelesti. Nyní jsem tedy byla naprosto bezmocná, roztažená a připravená k jakémukoli použití. Poloha to byla dosti nepříjemná a nepohodlná. To jsem ještě netušila, že takto strávím víc jak dvě hodiny. 

,,A nyní si dopřejeme tu pravou Vánoční atmosféru. Věřím Čubičko, že si ji užiješ a náležitě vychutnáš," prohlásil a z jeho laptopu se začal linout zvuk vánočních koled. Opět bylo slyšet cvakání spouště fotoaparátu a mé polonahé tělo osvětlovaly záblesky blesku. Byla jsem tam vystavená jako nějaké zboží na pultě obchodu a nemohla jsem s tím absolutně nic dělat. Roztažená a bezmocná.

 

                               Subina-odevzdaná a snadno přístupná

 

Pán vzal z poličky první svíčku, zapálil ji od hořící svíce na stole, posadil se vedle mne na postel a začal s pomalým a důkladným mučením. Naklonil svíčku nad mou pravou bradavkou a za chvíli mi na ni začaly odkapávat první kapičky horkého vosku. Při dopadu první jsem zasykla bolestí. Pak se rozpršela kapka za kapkou a já sténala bolestí, která byla o to intenzivnější, že jsem měla prsa i bradavky rozbolavělé od předchozího týrání a mučení výpraskem a svorkami. Mým tělem se rozlévala palčivá bolest, směřující do mé hlavy, do mého mozku, tam kde člověk bolest vnímá a rozpoznává ji. 

,,Nyní Ti Čubko ukážu, jak se dá bolest kapajícího vosku regulovat. S čím větší výšky se vosk kape, tím je bolest menší a naopak, když budu kapat vosk z malé výšky, bude tě to pálit víc," a názorně vše předvedl v praxi. Přiblížil svíčku těsně nad mou bradavku a kapky vosku pálily s neobyčejnou intenzitou, když začal svíčku vzdalovat bolest se zmírňovala. 

,,Víš čím to je Čubko?"  pokračoval ve své odborné přednášce. Zatínala jsem zuby, skučela a vrtěla hlavou na znamení, že neznám odpověď.

,,Všechno je obyčejná fyzika, když kapu vosk z větší výšky má čas se ochladit a tudíž tolik nepálí. Ale to zase není taková zábava. Líbí se mi jak sténáš a naříkáš, je to pro mne rajská hudba, andělský chór, lahodící mému uchu. Není pro mne většího potěšení, než když Tě mohu mučit a týrat," přemýšlel a rozvažoval nahlas.

Naříkala jsem a skučela. Když na mém pravém prsu byla dostatečná dávka tuhnoucího vosku, Pán mi do ní svíčku upevnil a nechal zatuhnout. Vzal druhou, zapálil ji a počal mučit mou levou bradavku a prso. Křičela jsem a prosila o slitování.

,,Řekni mi Čubko, líbí se ti co Ti dělám?" ptal se mne. Byla to jen řečnická otázka, i kdybych nakrásně prohlásila, že se mi to nelíbí a že nechci, aby mi to dělal, stejně by mi to bylo houby platné. 

Proto jsem patolízalsky se sténáním a sykotem prohlásila: ,,Ano Pane, líbí se mi jak mne mučíte a týráte."

,,No tak to jsem rád, protože si toho dnes opravdu užiješ. Máme spoustu času a noc je tak mladá," dostalo se mi jeho odpovědi, ,,a ještě mi pověz Čubičko, co jsi?"

,,Jsem Vaše Čubka, Pane!" odpověděla jsem.

,,Tohle mi nestačí, trochu se rozpovídej víc Čubko!" rozkázal mi a aby dodal váhu svým slovům, přiblížil svíčku k mé bradavce, až se jí plamínek téměř dotýkal a proud horkého vosku se jen lil.

Cítila jsem velkou bolest a spustila: ,,Jsem Vaše Čubka, Kurva a Děvka, která se narodila jen proto, aby Vám mohla sloužit k uspokojování všech Vašich potřeb. Jsem Vaše Otrokyně, nadržená fena, jsem Vaše Nádoba na sperma, které nečiní větší potěšení, než když jí zaplníte pusu Vašim horkým spermatem."

Pán byl zjevně spokojen s mým citovým výlevem, oddálil svíčku a pak ji usadil do loužičky tuhnoucího vosku na levém prsu.

 

                                 Mučení prsou a bradavek

 

Jakmile byl hotový s mými prsy, vzal z police další svíčku, zapálil ji a přiblížil  k mému rozkroku. První kapky začaly pálit mého poštěváka a stékaly mi mezi půlky. Postupně svíčku oddaloval a pak ji přibližoval. Nakonec přiblížil plamen k mé prdýlce. Cítila jsem jeho žár, jak přibližoval plamen blíž a blíž. Začal mi s ním jezdit po půlkách, občas zajel mezi půlky. Opět jsem se zmítala v poutech a křičela bolestí. Prsty mi roztáhl půlky a přiblížil svíčku k mé dírce. Vykřikla jsem, když plamínek olízl můj anal. Pán si takhle se mnou hrál a zjevně mu to činilo potěšení. Nakonec mi na rozevřenou a roztaženou anální kundičku počal kapat vosk. Kroutila jsem se a sténala, ale nebylo to nic platné. Když se utvořily kousky ztuhlého vosku, odloupl je prsty a znovu začal s kapáním. Čím víc toto opakoval, tím intenzivnější byla bolest, protože kůže a sliznice byla už popálená. Jakmile uznal, že mám dost, odloupl z mé dírky voskový odlitek, roztáhl mi anal prsty a zasunul hořící svíčku dovnitř. A protože měla tendenci ze mne vyjíždět, vzal další svíčku a voskem mi tu v dírce zalil tak, až tam držela. Tuto poslední svíčku mi pak přikapal na hrázku mezi analem a poštěváčkem.

Ležela jsem tam, svíčky na mě hořely, pokojem zněla vánočně laděná Tichá noc. Master byl očividně spokojen se svým uměleckým dílem a vzal do rukou fotoaparát. A opět se ozývalo cvakání spouště a ozařoval mne blesk foťáku.

,,Neskutečná krása, to budou nádherné fotky a z nich parádní Vánoční pohlednice a PF pro mé přátele," pochvaloval si.

 

                              Veselé Vánoce a šťastný Nový rok!
 

Když dofotil, ponechal mne v ložnici svému osudu a šel se do kuchyně najíst. Čas ubíhal, ležela jsem tam, v pološeru za svitu svíček, ze kterých odkapával vosk a stékal na mé zmučené tělo. Ale už to tolik nepálilo, protože se rozléval na již ztuhnutou vrstvu. Mnohem hůře jsem vnímala bolest v končetinách z dlouhodobého znehybnění. Špatně se mi prokrvovaly nohy a navíc jsem dostávala křeče do stehen, lýtek i v kyčlích mne bolelo. Začínala jsem toho mít plné brejle. Snažila jsem se nějak si ulevit, ale pozice ve které jsem byla uvázaná mi příliš manévrovacích možností neumožňovala. Proto jsem začala škemrat a prosit: ,,Pane prosííííííím, já už to nevydržím, všechno mně bolí, dostávám křeče do svalů, prosííííííím odvažte mne už."

Nedočkala jsem se žádné reakce. Přidala jsem na hlase: ,,Pane prosííííííím!" Nic žádná odpověď. 

,,Mnoooo, nejspíš mne tak chce nechat po zbytek večera," pomyslela jsem si, ,,a to bude hodně dlouháááááá noc, kdy nejspíš nezamhouřím oka."

 

A místností se tichounce linula melodie Rybovy Mše Vánoční. 

A byl čas adventu. A byl čas Vánoc.