Večerní procházka - Klary
Byl pátek odpoledne a já věděl že se manželka vrátí domů až v jedenáct. Rozhodl jsem se tedy, že si udělám krásný večer a půjdu se projít ven. Mám takové svoje místo, jezdím do jednoho menšího města, kde na kraji na jednom parkovišti nechám auto, a pak se procházím poloprázdnými ulicemi a malým náměstím na skromného svitu pouličniho osvětlení. Tak jsem si tedy dal sprchu, řádně se oholil a lehce navoněl. Pro dnešek jsem si vybral černé kalhotky a velkou noční vložku, taky jsem si vzal i černou podprsenku, kterou jsem si zapnul až na třetí háček, bylo to sice dost těsné, ale věděl jsem že v ní nebudu až tak dlouho a tak si to aspoň lépe užiju. Vše jsem si pěkně pomalu a v klidu oblékal a v& scaron;e si hezky vychutnával. Mám totiž málo možností se v klidu obléknout doma a pak si vyjít ven. Vzal jsem si šedé punčocháče a lehce pruhovanou košili, která sice měla o trochu větší výstřih než jsem si představoval, ale o to to bylo více vzrušující. Venku se už začalo stmívat a tak jsem si vzal mikinu a kalhoty, sukni jsem si vzal do igelitky a šel k autu. Bydlím na vesnici a tak jsem viděl a dával pozor abych nikoho nepotkal. Měl jsem už udělaná prsa a tak už mi zbývalo jen obléci moji tmavou úzkou sukni, ale tu si vezmu až na parkovišti. Už v autě když jsem si zapnul pás a položil ho mezi prsa bylo moc pěkné. Do městečka to mám nějakých deset km a tak jsem tam byl za chvilku. Zastavil jsem na kraji abych měl rozhled a když jsem nikoho neviděl tak jsem si převlékl kalhoty za sukni, nazul boty a vyrazil. Ještě jsem přemýšlel, jestli si mám vzít svetřík, když má ta košile trochu větší výstřih, ale bylo už pěkný šero a krásný teplý večer, tak jsem ho nechal v autě s mikinou i kalhotama přehozené na sedačce u spolujezdce. Procházel jsem se po městě od půl osmé asi do desíti. Bylo to fantastické, občad jsem potkal jen pár jednotlivců, na náměstí jsem se prohlížel ve výlohách a díval se na krásné nohy v silonkách jak vykukují z pod sukně a kochal se krásnými ňadry, které jsem si občas pohladil a narovnal. Chodil jsem pomalu a chvílemi dával nohu před nohu jako když chodí modelky po molu, příjemně jsem cítil jak se třou silonky o sebe a citlivě mi to masírovalo penis. Do schodů a ze schodů jsem musel jít trochu na šikmo, neboť úzká sukně mi nedovolila moc dlouhé kroky. Těsně po desáté jsem dorazil k autu, abych byl doma dřív než manželka, ktrá měla nějaký babinec u kamarádky. Ale v tom mi přišla sms že už je doma a kdy že se vrátím já. Odepsal jsem tedy že asi za půl hodiny. Přišel jsem k autu, odemkl ho a ?..... na sucho polkl. Na sedačce u spolujezdce nebylo žádné oblečení, to přece není možné, vždyť jsem ho tam nechal ležet. Koukám se i na zadní sedačky a ze zoufalství otevírám i kufr, ikdyž vím že jsem měl vše na přední sedačce. Z auta se jinak nic neztratilo, vše se tam povalovalo jako vždy různá cd a něj aké peníze dokonce i dvoustovka zůstala v popelníku. Vůbec jsem to nechápal a nevěděl co mám dělat. Nemohl jsem přeci nasednout, a přijet domu v sukni a plné podprsence, když už byla manželka doma.
2. část - volné pokračování původní povídky
… A tak jsem se rozhodl řídit heslem,že nejlepší obrana je útok !!!
Vzal jsem tedy znovu mobil a napsal tuto smsku :,, Ne abys šla hned spát,čeká tě velké překvapení‘‘. Napadla mě totiž jedna možnost - kámoš z gymplu se živí jako travesty umělec, pravidelně vystupuje v Tinglu,několikrát nás i zval,…. – zkusím to celé uhrát na setkání s ním a prostě to okecat.Takže místo odstrojování jsem se naopak ještě doupravil a vydal se k domovu. V tom přišla od ženy další sms - ,,Moc se těšíme,jsou tu se mnou dvě spolužačky,přespí u nás.Pospěš si,otvíráme tvé ob líbené moravské červené. Copak chystáš?‘‘
No pane jo, ale když už,tak už. Zkusím toto vše využít. V hlavě jsem si přichystal báchorku – potkal jsem ho,vzal mě sebou do kabaretu a v rámci programu mě vybrali z řad diváků do zákulisí na proměnu na ženu.Slyšel jsem,že to nějaká skupina opravdu dělá,tak proč ne. Jak jsem se blížil k domovu,srdce jsem měl až v krku, adrenalin neskutečný,ale moc fajn. Zaparkoval jsem poblíž,dokonce jsem potkal souseda,koukal jak zjara,ale nepoznal, a pomalu jsem došel domů. Hluboký nádech a do jámy lvové. Neslyšně jsem odemkl dveře a už slyším ženský hovor z ob ýváku.
Od dveří zakřičím, aby věděly,že jsem doma - ,,překvapení je tady‘‘. Čekal jsem,že manželka přijde do předsíně a připravím jí na to,místo toho volá - ,, pojď už,za náma snad trefíš‘‘. A tak se slovy v hlavě – máš cos chtěla – hrdě vstupuji do obýváku . Najednou hrobové ticho, které snad trvá věčnost,manželka v yloženě zírá,kamarádky to zabořilo do sedačky a TICHO. V tom vysvobozující hlas jedné z kámošek - ,,Jako forek dobrý,ale teď jsme tu sice čtyři ženský,ale kde je ten tvůj ? Pojď už k nám,už jsme tu na tebe dokonce čtyři‘‘. To už nevydržela manželka,vidím,jak vstává a tichým hlasem povídá - ,,Renato,to je opravdu můj muž Tomáš‘‘,znovu si sedá a nevěřícně kroutí hlavou. Po chvilce povídá - ,,Vysvětlíš mi to‘‘? A v tom kámošky začnou mluvit jedna přes druhou - ,,Vážně nejsi žena ?,moc ti to sluší,vůbec bych to nepoznala,chodíš tak často ?,ten můj by to ani nezkusil,…
Začínám tedy vyprávět tu připravenou příhodu s kámošem z travesty,bez problémů to zabírá a všichni se skvěle baví. Jen na ženě vidím,že neustále o něčem přemýšlí. A nepletu se,z ničehonic se zeptá - ,,Tobě se to ale hodně líbí,že‘‘? Po chvilce váhání jí odpovím - ,,Moc by se mi líbilo být ženou !!!‘‘ Doufal jsem,že tím je celá záležitost vyřízena a chystal jsem se odejít. Jenže mé přiznání způsobilo nečekanou radost a aniž jsem to tenkrát tušil, totální změnu dosavadního života .
Žena se v rychlosti s kámoškama o něčem domluvily a ony odešly spát .
Zavolala mě do kuchyně,sedla si naproti a začala domýšlet naší situaci. Jednak prý intuitivně tušila,že se něco děje a dnešek jí to potvrdil.Myslel jsem si,že o mé zálibě nic neví,ale to byl velký omyl. Nic jsem netušil,ale jednoduše mě nějaký čas sledovala. To zároveň vysvětluje,jak zmizel můj civil ze sedadla spolujezdce (má náhradní klíče od mého auta,v mé nepřítomnosti si věci vzala v autě).Prý jen čekala,kdy a jak to přiznám!!! A dnešní přítomnost dvou kamarádek také není náhodná, jedna je vizážistka,druhá modní návrhářka.
Vzápětí přišlo to,co jsem nikdy nečekal a do své manželky bych to neřekl. Do reality mě přivedla její následující věta - ,,V pořádku,připrav se,čekají tě velké změny – BUDEŠ ŽENA !!! Koukám na ní asi dost vyjeveně nebo překvapeně, protože mi to ještě několikrát opakuje - BUDEŠ ŽENA !!!
Teď jdi spát, ráno vše a všichni probereme .Žena odešla ke kámoškám a já po koupeli šel spát do ložnice. Usínalo se mi divně,ale únava mě přemohla a usnul jsem do velmi divokých snů.
Ráno se zdálo jako každé jiné,vůně a hovor z kuchyně,řešení běžných problémů,… .,když v tom spatřím ,že vše kolem mne je dámské. Pořádně se rozhlížím a opravdu – jen a jen dámské oblečení,kosmetika,časopisy,knížky,… .Nenápadně zakašlu,upozorním na sebe .Hovor utichá a vzápětí přibíhá manželka - ,,Fajn,můžeme tedy začít‘‘.
Holky se už také nemůžou dočkat,jsou nesmírně zkušené,naposledy na objednávku bohatého naftového magnáta měnily kluka na živou Barbie pro jeho dceru – ukážu ti ho/jí na fotce,myslím,že se jim práce moc povedla( na fotce je výsledek ).
Tak co říkáš,když se nějak podobně změníš?
Teprve nyní mi došlo,jak dalece myslí vše vážně a zkusil jsem věci zlehčit - to přece není možné,jsem tvůj manžel,nemůžeš jen tak rozhodnout za mě,co práce,známý,kamarádi,…?
,,O to se nestarej,už je rozhodnuto,vlastně jsi to udělal sám tím,že ses vrátil v dámském,když bys to vyřešil jinak,vše by bylo při starém,tím že přišla žena – budeš tedy ŽENA a přestaň smlouvat. Rodiče už nemáš,pro okolí odcestuješ a tam zemřeš,v práci podáš výpověď – tady jí máš napsanou ,a zbývá jen tvé vnitřní já a to touží být ženou - z lásky ti tvé přání splním, akorát mi tady podepiš,že do všeho jdeš dobrovolně. Koukám na list papír u,který když podepíšu,není cesty zpět.Jeden podpis a co vše se změní.Z váhání mě vyruší manželky kámošky - ,,tak šup šup,Kláro,jdeme na to‘‘.
Renata s Monikou se evidentně moc těšily,má žena Jana vše koordinovala a pak já – Tomáš,nyní už vlastně Klára, těsně před podepsáním životní změny. Nebylo jiné cesty,podepsal jsem ten papír,žena ho uklidila do desek a povídá - ,,Kočičko moje,jednou budeš za toto rozhodnutí štastná,uvidíš. Od této chvíle jsi na cestě za snem,zapomeň na minulost,pomůžeme ti a první věc je,že budeš mluvit jako žena,jasný Kláro?‘‘
Tak začala má cesta do ženského světa se vším všudy !!!
