Trenérka - 1.díl - Bláža
Každý týden mám jeden specifický pracovní den, kdy plním kontrakt pro mezinárodní korporaci a školím nové manažerky správně se rozhodovat a chovat v různých situacích, které běžně i náhodně nastávají v jejich profesním životě. Pro mě to znamená, že musím zapomenout na džíny a tričko. V pondělí večer si připravím a zkontroluji oblečení, nalakuji nehty, aby mně to ráno nezdržovalo. Jdu také brzy spát, protože zítra musím vypadat svěže.
Ráno vstávám trochu dříve a začínám dlouhou sprchou. Musím dodržet business look. Oblékám si pouzdrové šaty, decentně se nalíčím a upravím vlasy. Pak si obouvám černé lodičky na nižším podpatku, vážu si šátek na krk a oblékám sako. Vše kontroluji v zrcadle před odchodem do práce. Ještě drahý parfém a můžu odejít pracovat. Než dorazím k první klientce, ještě zastavuji na malou snídani v cukrárně, kterou mám při cestě. Ráno je tam obvykle paní majitelka a u kávy vždy probereme co je nového od minulého týdne. Při odchodu pokaždé nezapomene připomenout, abych se znovu zastavila.
První klientku mám obvykle od devíti a pak následuje druhá, někdy i třetí klientka. Každopádně lehce po poledni mám odpracováno a těším se na oběd. Mám oblíbenou malou vinárnu a je skoro pravidlem, že se tam zastavím na skelničku vína a lehký oběd. Kolem poledne je tam klid a opět je to o konverzaci se slečnou vinárnicí. Někdy se zakecáme a je i těch skleniček vína trochu více, potom odcházím později, někdy i po třetí odpoledne. Tím končí pracovní den a teoreticky mohu odložit pracovní oblečení. Cestou domů ještě případně nakupuji, nebo se zastavím na odpolední kávu. Nikam nespěchám a užívám si oblečení a make-up, který jsem si ráno pečlivě vytvořila.
Když se vrátím domů, začínám tam, kde jsem skončila před odchodem, to je u velkého zrcadla v předsíni. Pohledem do zrcadla se rozloučím se svým pracovním oblečením. Pomalu si svlékám šaty a uklízím je na ramínku do skříně. Lodičky uklízím do botníku. V ložnici stahuji punčochy, kalhotky a podprsenku. Na toaletní stolek odkládám prstýnky, náušnice a řetízek. Paruku odkládám na stojánek a jdu se do koupelny odlíčit, beru sebou i použité spodní prádlo, které ještě ten den vyperu. Opláchnu i prsní silikonové protézy, které celý den naplňovali podprsenku. Po odlakování nehtů už nikdo nepozná, že jsem byl celý den v roli ženy. Jenom v hlavě musím přepnout na mužské myšlení a už nepoužívat dámské pohyby a gesta.
Pokud nepřijde nějaká jiná událost, tak zase za týden budu od rána za dámu.
