Tanečník - 1.díl - Světlana - soutěž 2020

23.03.2020 11:59

"Ahoj Ríšo, chtěla bych se s tebou do hodiny setkat. Kavárna u Bédi ju, Hanka." Stálo v SMS, kterou jsem právě obdržel.

Chvilku jsem musel přemýšlet, která Hanka, ne že bych jich znal mnoho, spíš jde o to, že si nechci pamatovat. Po chvilce mi vyšla jedna možnost, Hanka ze základky. Nevím, proč bych se s ní měl scházet, ze základky jsem nikoho nemusel, protože se mi všichni smáli, neboť jsem chtěl do budoucna vystudovat tanec. Měl jsem ho rád, uklidňoval mě.

Přesto jsem byl zvědavý, o co se jedná. Nevěřím, že by se někdo pokoušel o nejapný vtípek, už je to přece jenom sedm let. A tak jsem nasedl do tramvaje a vyrazil směr náměstí, kde byla Bédi kavárna. Neměl jsem šajn, koho mám vůbec hledat, ale co, měla by si najít ona mě a tak jsem se posadil hned na kraj a objednal jsem si kafe.

"Ahoj Richarde." pozdravil mě velmi příjemný, dívčí hlas.

Otočil jsem se a jen jsem tupě zíral. Oslovila mě nádherná holka a smála se na mě.

"Hanka?" zeptal jsem se překvapeně.

Ona si zatím sedla přede mně.

"Jo, jsem to já." a usmála se na mě. Dál jsem si jí prohlížel. Dlouhý, rovný blond vlasy, větší, modrý oči, pěkně nalíčený, plnější rty a menší nos. Všimla si, že si ji prohlížím a trochu zčervenala, což jí dodalo na kráse.

"Promiň, nechtěl jsem tak blbě koukat, ale jsi úplně jiná, než jak si tě pamatuji na škole." snažil jsem se omluvit svoje nevhodné chování.

"V pohodě, taky jsem si tě prohlídla." a opět ten její úsměv.

"A sakra, tak to budeš mít zkažený celý den." zkusil jsem vtípek.

"Ne, rozhodně jsem si tím nezkazila den."

"Dík, ale můžeš být upřímná."  Věděl jsem, že nejsem žádný krasavec. Nebyl jsem svalovec ale ani vyžle, nebyl jsem model, ale ani nějaká zrůda. Já sebe jsem hodnotil na obyčejného kluka.

"Já jsem upřímná, z ošklivého káčátka se vyklubala pěkná kachnička, nebo kačer přesněji." 

Teď jsem pro změnu musel zčervenat já. Jestli tohle není žert tak to nechápu.

Díky, ale teď k věci, co se děje, že mi napíše holka ze základky. Se divím, že jsi sehnala na mě číslo, má ho jenom pár lidí...."

"A já." přerušila moji řeč.

"A teď i ty. Jak teda může kačer pomoct tak pěkný holce?" zkusil jsem ji polichotit. Měl jsem tušení, že u takové holky rozhodně nezaboduju, ale zkoušet se to může.

"No víš, mám docela problém."

"Nevím, jestli jsem ten pravý na řešení problémů."

"Na tohle budeš ten nejlepší. Víš, můj kamarád má tady ve městě jeden sál a má tu zítra vystupovat jedna světoznámá kapela. No a víš, jak to chodí, vystupuje s nimi i taneční doprovod." a na chvilku se odmlčela.

"A dál?"

"No ten kamarád mi říkal, že jedna holka si při posledním vystoupení vyvrkla kotník a náhrada z Německa to nestihne včas na jejich vystoupení. No a chtěl mi pomoct a tak řekl, že by měl řešení, mě. Poslal jim fotku a oni mu odpověděli, že jestli mám zájem a budu se jim líbit, že bych tu holku mohla zaskočit a ba co víc, mohla bych s nimi objet zbytek evropského turné!" povídala nadšeně.

"A?" zeptal jsem se na pokračování.

"A? Já vůbec neumím tancovat!" dodala zděšeně.

"Aha. No tak to odmítni."

"Jsi blázen? Je to životní šance."

"Životní jo, ale pro tanečnici, což ty nejspíš nebudeš." dodal jsem trochu necitlivě, až mě to zamrzelo.

"Já vím." řekla zklamaně.

"Ne, já se omlouvám, nebylo to ode mne hezký." zkusil jsem uklidnit situaci.

"Myslíš, že bys mě do zítra odpoledne něco naučil?" zněla otázka.

"Já?"

"Nedělej se, vím, že máš za sebou profi taneční školu Madam Sokolové a holduješ break dance, hard dance a hard stylu. A vím, že ses zúčastnil soutěže a nedopadl nejhůř. Myslím, že si byl třetí." začala na mě chrlit fakta, až mě tím zaskočila.

"To všechno je pravda, ale já se to pět let učil a ještě učím." zkusil jsem z toho vycouvat. Ne že bych ji nechtěl učit, ale nejsem si jist, jestli bych to zvládnul a nerad bych jí zklamal.

"Prosím, Ríšo. Alespoň mě zkus." prosila.

"Zkusit se to může, ale nesmíš si od toho nic slibovat." zkusil jsem nastavit pravidla.

"Já vím. Kdy budeš mít čas?"

"Můžeme klidně hned, mám několik dní volna."

"Beru, jen bych se doma zastavila pro nějaké věci a vyrazíme. Kde to podnikneme?" zeptala se mě.

"Znám jednu halu, známý tam dělá údržbáře, pustil by nás."

"Aha, já spíš myslela, že řekneš u tebe doma." a podívala se ne mě trochu divně, šibalsky.

"To asi nebude dobrý nápad, tam je bordel." Vykrucoval jsem se.

"To nevadí, raději bych něco menšího a útulnějšího, než halu."

"Dobře, za hodinu.  Ulice Resslova čtyřicet pět."

"Děkuju, si můj zachránce!" dodala nadšeně a zmizela stejně rychle, jako se tu objevila.

Já dopil kafe, zaplatil a pomalu vyrazil domu. Doma jsem lehce poklidil a nachystal parket v obýváku.

Po chvilce se pak ozval zvonek. Máčkl jsem bzučák od vchodovek a čekal na chodbě, až Hanka přijde. Když mě uviděla, byla celá šťastná. Pozval jsem ji dovnitř a uvedl ji do obýváku. Rozhlížela se, zkoumala místnost. Měl jsem rád hudbu, takže jí dominovalo dost výkonné audio a velká televize. Měl jsem i pár světel na vytvoření atmosféry, když jsem trénoval. A k tomu jsem měl jako by parket.

"Hustý!"

"Děkuju."

"Kde si můžu odložit." zeptala se mě.

"Já myslel, že budeš tancovat takhle." podivil jsem se. Měla na sobě rifle a lehký svetřík, pod kterým jsem viděl napěchovaný upnutý tričko, a v tom se dá tancovat.

"No, vystoupení je většinou v kostýmech, mají latexový korzety, boty na vysokém podpatku a tak." a začala se svlékat. Bože to ne, sundala si to triko a rifle a pod tím měla červený korzet, ze kterého přetékaly prsa, s podvazky latexový tanga. Sáhla do tašky a vyndala kozačky ke kolenům a vplula do nich. Když se pak na mě otočila, nemohl jsem odtrhnout oči od jejího hrudníku, byl tak, velký, obrovský. Ta snad měla šestky nebo osmičky, větší jsem už neznal. Byly tak velký, že jsem na ně koukal nechutně dlouho.

"Tadá" vykřikla, aby ukončila moje zírání, ale ani trochu se nestyděla.

"A kurva." bylo to jediný, co jsem ze sebe dostal.

"Něco je špatně?" podivila se.

"Ne, ne, neblázni. Já jen, že jsi strašně krásná v tomhle."

"Promiň, nechtěla jsem tě zaskočit. Myslela jsem, že znáš víc takových holek."

"No, kéž bych. Ale teď do práce. Na co budeš tancovat?" zeptal jsem se.

Nic neříkala, vytáhla flashku a podala mi ji. Dal jsem ji do kina a ztlumil.

"Jo, tohle je dost dobrá skupina, máš dobrý vkus." Pochválil jsem jí výběr skupiny.

"No a ty právě čekají na mě!" dodal nadšeně.

"Retoocs?" vyvalil jsem ze sebe.

"Jo!"

"Oni mají koncert? U nás?" vyjekl jsem nadšeně!

"Jo!" odpověděla ještě nadšeněji.

"Teda holka, jsi dítě štěstěny!"

"To jedině, když mě něco naučíš."

"Když mi zajistíš lupen tak to do tebe i natluču!" 

Hanka měla radost z mého nadšení.

"Tak se předveď!" zařval jsem na ni přes hudbu.

Hanka se začala vlnit a mě nadšení opadalo. Ta holka neměla absolutně žádný cit pro hudbu a už vůbec ne pro pohyb. To i lehká holka se líp kroutí. Nedalo se na to dívat, ale nemohl jsem jí to říct na plnou hubu, to se nedělá. Raději jsem k ní přišel a začal jsem na tom pracovat. Stoupnul jsem si za ní a s jejím svolením jsem ji chytil za boky a trochu jsem jí vedl. Jenže to přineslo další problém. Její děsně sexy zadeček dráždil můj rozkrok a tak jsem změnil pozici a raději jsem byl před ní, čemuž se patřičně zasmála, jenže to jsem zase cítil její prsa na zádech. Přesto se mi s Hankou lépe pracovalo.

Pak jsem vytáhl flešku a pustil od nich DVD, abychom viděli, do čeho přibližně půjde. Pro mě to bylo ještě těžší v tom, že ženské tělo je chtě nechtě pružnější a navíc některý pohyby jsou pro muže nepřirozený. 

"Nesmíš si to vykládat špatně, nejsem žena tak se hlavně nesměj." upozornil jsem ji, když jsem prováděl jeden z těch divnějších pohybů.

"Jsi blázen, jsem šťastná, že máš se mnou tu trpělivost!" snažila se mě uklidnit.

"Dáme pauzu a něco k pití." navrhnul jsem.

Souhlasila a tak jsme dali pauzu.

"Nemáš něco alkoholického? Vím, že to je divný, ale uvolnila bych se tím a třeba mi to půjde líp." zeptala se mě.

"Mám zlatého Jelcina." a došel jsem pro litrovku.

Hanka mě pak vybídla, abych si dal s ní, aby si nepřipadala trapně. A tak jsme se oba trochu posilnili a zase pokračovali.

Pořád to byl děs jí pozorovat, ale všímal jsem si nepatrných pokroků, změna pohybu, přechody a plynulost, zlepšovala se. Samozřejmě jsem její pokrok pochvaloval a samozřejmě jsme i dál pokračovali v popíjení.

"Když tobě se to snadno předvádí, když nemusíš mít tyhle šílený boty." postěžovala si pak při jedné z tanečních kreací.

"Promiň,  nemám na to řešení."

Jenže to došla k tašce a vzala její lodičky, ve kterých přišla.

"Zkus si je." řekla s klidem.

"Ne, to fakt ne. Nemám tak malou nohu." bránil jsem se.

"Prosím."

A tak jsem si je nazul. Hanka měla buď poměrně velkou nohu, nebo já extrémně malou, protože mě vůbec netlačili! Když jsem se na ně postavil, ani trochu se nesmála. Ale ne dlouho, jen do doby, než jsem se prošel.

"Bože to je síla." a smála se.

"Hej!" okřikl jsem jí.

"Ne, nic ve zlém, jen jsem koukala na tu ladnou chůzi." snažila se z toho vykroutit.

Nic jsem neříkal, a pokračovali jsme v učení a v popíjení. Bylo to o dost komplikovanější, a přesto jsem na podpatcích byl stále lepší. Když jsme dopili flašku, usoudil jsem, že by bylo dobrý toho nechat, byla už půlnoc a je potřeba si odpočinout. Můžeme pokračovat zítra dopoledne.

"Myslíš, že bych tu mohla přespat?" zeptala se mě.

"Nebude se přítel shánět?" zeptal jsem se tak nějak automaticky.

"Nebude, nemám přítele. Jsem single." řekla s klidem a těžkým jazykem.

"Omlouvám se. Vem si moji postel, já se vyspím na gauči."

"Jsi blázen, ty mě učíš a budeš ležet na gauči? Mě rozhodně nebude vadit spát v jedné posteli." dodala rázně a nabrala směr ložnice a padla i v korzetu do postele. Pak mě požádala, abych ji svléknul. Chvíli jsem se neměl, ale taková příležitost už se nikdy nenaskytne tak proč ji nevyužít. Nejdřív jsem ji rozepnul boty a sundal je, pak jsem odpojil podvazek a rozepnul korzet. Nabídl jsem jí svoje největší triko a tak z korzetu hupsla rovnou do trika. Ze slušnosti jsem raději přivřel oči, i když jsem měl nutkání se dívat. Pak jen z pod trička vytáhla kalhotky a zalezla do peřin. Já se převlékl v obýváku do pyžama a pak si lehl vedle ní.

"Jsem beznadějný případ viď." dodala smutně do tmy.

"Tohle neříkej. Rozhodně jsi o sto procent jinde, než když jsi sem přišla.“

"Děkuju, ale vím, jak tancuju." a natočila se obličejem ke mně.

"Zato ty, to jsou tak ladný pohyby. Myslela jsem, že se v těch lodičkách zabiješ a ty nic, pořád tak jistý." mluvila zasněně.

"To je jen praxe. Zítra ti to půjde, slibuju. Ale bude to asi nepříjemný." snažil jsem se ji uklidnit a varovat v jednom.

„Proč nepříjemný?“ podivila se.

„Všimla sis jak ty holky co tančí vypadají?“ zkusil jsem nenápadně.

„Jsou to sportovní typy. Já vím, nejsem taková, ale toužím po tom.“ Řekla smutně.

„Ne, to ne, jsi hodně sportovní, vždyť nikde nemáš skoro žádný tuk.“ Řekl jsem ji upřímně.

„Skoro?“ podivila se zaraženě.

„Promiň, blbě jsem se vyjádřil.“ Omlouval jsem se.

„Tak upřímně, jsem tlustá?“ řekla rázněji.

„Nejsi. Jde o to, že třeba už na školu nepřijímali holky s velkým poprsím.“ Zkusil jsem naznačit.

Hanka se na mě nechápavě podívala.

„Hani, ty máš tělo spíš na focení jako modelka a ne na tancování.“ Řekl jsem ji upřímně.

Hanku to sice uklidnilo, ale nepotěšilo.

„Máš příliš velká prsa a zadek. To tě omezuje. Žádné tanečnice nejsou tak obdařený. Je to na obtíž.“ Řekl jsem pak narovinu.

„Chceš mi naznačit, že kvůli prsům to nezvládnu?“ vyděsila se.

„Ne Hani, ale chtěl jsem říct, že prsa i zadek tě budou hodně limitovat a upřímně? Budou i hodně bolet. Všimla sis jak ty holky v tom všem poskakují a pobíhají? Sledovala si jim prsa, jak se natřásají? Nebo stehna a zadek, jak se vlní.“ Zkusil jsem mile.

„Já jim na kozy nekoukám.“ Řekla skoro uraženě.

„Promiň, takhle to vyznívá úchylně, ale jako kluk a tanečník tomu věnuju pozornost.“ Omlouval jsem se.

„Ne v pohodě.“

„No tak teď si představ, ty svoje. Hani, upřímně, jsi děsně sexy, jsi extrémně vyvinutá a kdybys měla fotky, visí tady na zdi. Ale na tančení se nehodí, budou tě bolet. A vím o čem mluvím. Na škole jsem měl spolužačku, ta je měla tak poloviční a musela odejít, bylo to bolestivé. Omotávala si je obvazy aby mohla fungovat, ale nestačilo to.“ Řekl jsem jí co ji čeká.

„Tak to jsi mě nepotěšil. Já vždycky myslela, že když mám velký prsa a zadek, že budu mít luxusní život. Místo toho má jen trápení. Přítel mě taky kvůli nim opustil.“ Řekla pak smutně a mě to mrzelo.

„Hani, já tě to naučím, to se neboj. Pak bude na tobě jak s tím naložíš.“ Zkusil jsem ji povzbudit.

Hanka se na mě usmála.

„Vážně si myslíš, že bych měla fotit?“ zeptala se mě.

„Vždyť nejsem jak proutek. Velký prsa a zadek moc nelákají.“ Podivila se.

„Blázníš? Vždyť jsi snem snad všech kluků. A nemyslím jen mokrým snem! Vždyť internet je plný obdařených holek co toho využili.“ Řekl jsem ji mile. 

"Ty jsi tak milí Ríšo. Mrzí mě, jak jsme se k tobě s ostatníma na škole chovali." a přiblížila se. I přes odér potu jsem cítil příjemnou vůni vlasů, broskev a mango.

"Neřeš to, je to už minulost." snažil jsem se udržet si chladnou hlavu, protože můj rozkrok začal nevhodně reagovat.

"Nechci to řešit, chci se omluvit." a jak to dořekla, přitiskla se ke mně. Já ucítil její prsa na svém boku a začal jsem panikařit, co mám dělat. 

Nic, nechám tomu volný průchod a tak jsem položil svoji ruku na její bok, natočil jsem se k ní a začali jsme se líbat. Nebránila se a tak jsem k líbání přidal i hlazení zadečku. Po chvilce jsem zajel rukou pod triko a hladil ji po zádech. Hanka přidala hlazení mého zadku a stehen, pak si triko sundala a vystavila svoje prsa na odiv. Občas její ruka přejela okolo mého mužství, což mělo protichůdné pocity. První byl příjemný, ale ten druhý byl špatný. Nebyl jsem zrovna dobře obdařen. Co když bude zklamaná? A mě je to jedno, buď anebo. Jenže po chvilce aktivita z její strany utichala, a když jsem se na poslední chvíli pokusil o vzkříšení vsunutím ruky do jejího rozkroku, bylo již pozdě, usnula. A tak jsem jí opatrně obejmul a usnul s ní.

Měl jsem krásný sen, ze kterého mě ale vzbudila šílená bolest na tváři, dostal jsem facku.

"Tak už se prober sakra!"

Posadil jsem se teda na postel a promnul oči. Přede mnou stála postava, Hanka, ale proč tak vyvádí? Tak jsme asi zaspali a nebudeme moc trénovat.  Protáhl jsem se a pak jsem konečně zaostřil a zůstal civět. Přede mnou, před postelí nestála Hanka, stál jsem tam já a koukal jsem na sebe jak do zrcadla. Pak jsem se kousek uhnul a já se viděl v zrcadle. Ze zrcadla na mě koukala Hanka.

"A kurva." zařval jsem svým novým sametovým hlasem.

"Přesně, a kurva!" řekla ona. 

"Co se to sakra stalo." ptal jsem se stále vyděšeně.

"Já nevím, ale vzbudila mě potřeba jít na záchod, a když jsem se v koupelně viděla, málem jsem omdlela. Hned potom jsem tě vzbudila." řekla jsem já, teda Hanka v mém těle.

"Co budeme dělat?" zeptal jsem se a posadil jsem se na posteli.

"Já nevím. Ale teď si vezmi alespoň podprsenku, nějak mi to není příjemný tě tu vidět nahoře bez." a podala mi z tašky jednu. Červená a tak nějak zdobená flitry.

"Ukaž, pomůžu ti." odsekla, když viděla, jak s ní bojuju. Já se natočil zády, aby mi ji mohla zapnout a navlíkla mi ramínka. Pak jsem se otočil k ní a čekal jsem, že porovná prsa v košíčkách.

"To už snad zvládneš ne." podivila se nad mým čekáním.

"Jo, ale nechtěl jsem ti sahat na prsa." snažil jsem se vysvětlit svoje chování.

"Teď jsou zatím tvoje, ale rozhodně zapomeň, že se budeš ohmatávat. Tohle se musí co nejrychleji vyřešit." dodala přísně.

"Tak to se rozhodně neboj, to nemám ani trochu v plánu." ohradil jsem se.

Pak jsem si sundal spodek od pyžama a Hanka mi podala kalhotky.

"Tanga?" podivil jsem se nad piditrojúhelníčkem.

"Nemám jiný, klasiku nosím, jen když mám dny a s nohavičkou jsem nechala doma."

Pak jsem se nasoukal do riflí a trička. Když se pak oblíkala Hanka, nenápadně jsem se prohlídnul a musel jsem uznat, že Hanka o sebe pečuje. Nikde fakt žádný zbytečný tuk, všechen na správném místě, na zadečku, bocích a na prsou kde se přetvořil do krásných, obřích, polokoulí namačkaných k sobě.

"Hej!" okřikla mě, když viděla, kam si koukám.

"Omlouvám se. Já jen, že je toho moc nového na mě a tak jsem se chtěl uklidnit." omluvil jsem se, načež se Hanka usmála.

"Typický chlap, koukne na kozy a je spokojený." Řekla trochu veseleji.

"Já vím, děsný." Řekl jsem smutně.

"Ne, v pohodě. Víš, holkám to dělá dobře, když nám na ně koukáte." 

"A že tady je na co koukat." pochválil jsem jí je.

Hanka se jen začervenala. Když se oblíkla, došli jsme do kuchyně ke stolu. Já nám udělal čaj a namazal snídani. Bylo dobrý, že jako tanečník jsem si udržoval figuru a tak jsem měl stejný jídelníček, jako Hanka.

Snědli jsme teda celozrňák a jablko a završili musli tyčinkou.

"To asi dneska ten pohovor nestihneš." pronesl jsem do ticha.

"Já ne, ale ty bys mohl." odpověděla hned trochu zamyšleně.

"Co!?" zděsil jsem se.

"Co co, vždyť s tancováním nemáš problém přece." podivila se nad tím, proč tak šílím.

"Jo, ale jako kluk, a to teď evidentně nejsem." snažil jsem se ji připomenout nastalou situaci.

"Prosím tě, žádný rozdíl v tancování není, možná ještě lepší, holky jsou pružnější a mají ladnější pohyb, navíc jsou krásný." spustila salvu argumentů a to krásný zdůraznila.

"Tak ti teda dík, tím chceš jako říct, že jako tanečník stojím za prd? Včera jsem ti přece vysvětloval, proč to je u tebe komplikovanější." Řekl jsem ji naštvaně.

"Ne, neber to doslovně. Prostě jsem chtěla říct, že jako žena budeš ještě lepší." uklidňovala situaci.

"Hele, já mám skoro pocit, že sis to přála!" zamyslel jsem se.

"CO!?" ohradila se tvrdě.

"Myslíš, že jsem chtěla být tebou!" zařvala.

"Potichu, nebo o sobě křič jako o klukovi, ať mě nemají sousedi za magora. A ne, nemyslel jsem, že jsi chtěla, abys byla kluk, ale chtěla si vyřešit tvoji špatnou situaci a tohle je v celku dobrý řešení.

"Musím uznat, že mě to napadlo už včera, a, ale nic." ukončila větu.

"Co a." snažil jsem se, aby pokračovala.

"No přála jsem si, abych měla tvoje umění tancovat no." dodala skrz zuby.

"No super, a jsme doma." odsekl jsem.

"Ty jako myslíš, že je to kvůli tomu, že jsem si to přála? Myslíš, že je to nějaký kouzlo?" podivila se.

"Ne, ale jeden nikdy neví co je okolo nás. Já bych taky myslel, že kouzla neexistují, ale podívej, jsem tu v tvém těle!" dodal jsem rázněji.

"Takže, šlo to jedním směrem, musí to jít i zpět. Ale jak." začal jsem přemýšlet.

"Stalo se to přes noc, když jsme spali, takže musíme jít spát." vyhrkla.

"Teď rozhodně neusnu."

"Pravda. Tak co budeme dělat."

"Zkusíme kartářku, nebo něco takového, třeba by nám poradila. Zkusil jsem nápad. Hanka se na mě podívala nechápavým pohledem.

"No co, máš snad jiný nápad." zeptal jsem se. Samozřejmě že neměla a tak se oblíkla na ven a šli jsme po schodech dolu, což mi zrovna nedělalo dobře. I ta chůze je s těmi prsy hrozná, natož tanec. Neměl jsem však jinou možnost.

"Hele, venku se budeme chovat normálně, takže já holka a ty kluk, nezapomeň."  Hanka pokývala hlavou.

Došli jsme na zastávku městský a koupili si lístek. Když jsme tam čekali, začal jsem si všímat prvních holčičích každodenností.

"Proč na mě ty kluci tak koukají?" zeptal jsem se Hanky potichu.

"Sama sis ráno odpověděla, rádi koukají na prsa, a u tebe mají na co koukat." řekla s úsměvem.

"Sakra, to jsi nemohla přijít v něčem jiném?" zaklel jsem a raději jsem se od nich odvrátil. Hanka se tomu jen pousmála a jako by si oddechla. Nervózně jsem tedy čekal na autobus, a když přijel, rychle jsem zaběhl na konec a posadil se. Hanka si pak přisedla.

"Proč na tebe holky nekoukají." podivil jsem se.

"Ale koukají, neboj, ale ne tak nápadně jako kluci. Navíc, nejsem svalovec, na mě se budou koukat jen znalkyně, barbíny chtějí svalovce a tak." dodala chlapácky.

"Ti děkuju teda, moje sebevědomí je právě na nule."

"Blázníš? To je právě plus." snažila se mě utěšit.

Ale já už raději koukal z okna. Bylo to naštěstí jen pět zastávek, přesto jsme se museli prodrat davem lidí a já musel přečkat první nepříjemnou zkušenost, nějaký chlap si prostě musel sáhnout, když jsem se kolem něj protahoval.

"Na to si zvykneš. Nemá smysl se nad těmahle blbečkama pozastavovat." dodala Hanka klidně. Se jí to říká, když už ví, co kde očekávat.

"Tady to je." zastavil jsem Hanku před malým krámkem.

I když se jí tam nechtělo, šla za mnou. Posadili jsme se na židle a čekali až madam Agáta přijde.

"Zdravím, já jsem madam Agáta a pokusím se vám nějak pomoci." začala klasickou větou.

"Zdravím Agáto." Pozdravil jsem ji automaticky ze zvyku. Chodil jsem sem totiž poměrně pravidelně, jenže zapomněl jsem, že takhle mě nezná.

Podíval jsem se na Hanku a ta se jen plácla po čele.

"Teď jste mě dostali. Chvilku mi to trvalo, ale karty mi to napověděli." pronesla, když jednu z nich otočila.

"Co vám napověděli." zeptala se Hanka nedůvěřivě.

"Že jste on je ty a ty on." řekla zcela jasně. Hanka na ni zůstala koukat a i já jsem byl překvapený.

"Dokonce vím, proč jste tu, chcete pomoct se vrátit zpět." a opět jsem jen koukal.

"Správně. Pomůžete nám?" zeptal jsem se ji hned.

"Ráda bych, ale momentálně to nejde." pronesla.

"Jak to, že to nejde!" podivil jsem se.

"Musíte to chtít oba a podle karet to tak není." A dál do nich koukala a snažila se něco hledat.

V tu chvíli jsem se podíval na Hanku. Ta se chvilku tvářila nepřítomně, skoro uraženě, že si to o ní myslím.

"Promiň, já vím, že si o mně myslíš své, ale já prostě nemůžu. Takhle je to jediná možnost to místo dostat. Moc dobře víš, že kdybych tam šla já, jako holka, že nemám šanci, ale ty, ty to místo získáš, pak bychom se nějak prohodili a ty bys mě učil." vyhrkla po chvilce ze sebe.

"Co?" podivil jsem se.

"Ríšo, prosím!" řekla naléhavě.

"Já nevím." a podíval jsem se na Agátu.

"Ríšo, máš dobré srdce a Hanka je zoufalá, potřebuje tvoji pomoc." zkusila pomoct Hance.

"Jenže zkouška je za pár hodin a koncert večer, to ji nestihnu naučit tancovat." snažil jsem se bránit.

"Víš, myslela jsem, že bys odtancoval i koncert. Jsi zvyklý vystupovat před diváky. Po koncertu bychom se pravděpodobně změnili zpět, pokud to teda takhle funguje. Pro mě to bude výborná reklama a třeba se pak uchytím v oboru. Prosím." prosila Hanka.

"Ale po koncertu zpět, jasný!"

"Jasný." zařvala Hanka a skočila mi okolo krku.

"Jsi kluk, tak se tak chovej." usměrnil jsem Hanku s úsměvem. Okamžitě zvážněla, ale jen na oko.

Zaplatili jsme madam Agátě a šli.

"Ani se neptám, jak si to dokázala, nás prohodit, ale byl to záměr viď." zeptal jsem se jí venku.

"Nebyl, bylo to zoufalá snaha to vyřešit. Nemohla jsem tušit, že přání se občas plní. Ještě jednou se omlouvám." Omlouvala se upřímně.

"Dobrý. Už to nebudeme řešit. Pomůžu ti se dostat na výsluní." a usmál jsem se na ni. Určitě to musel být velmi hezký úsměv.

Pak jsme nasedli na městskou a vyrazili ke mně domu. Na netu jsem si pak pustil nějaký videa z posledních koncertů a začal jsem studovat, co tam holky tančí. Hanka se dívala se mnou a jen zírala, co tam všechno ty holky dělají.

"Neboj, tohle všechno zvládnu. Sice nevím, jestli budu tak v pohodě, když budu mít to oblečení na sobě, ale nějak to odtančím." uklidnil jsem ji.

"Toho se nebojím. Spíš jsem zvědavá jak si poradíš s tímhle bonusem." Pousmála se, popíchla mě do prsů a objala mě.

Líbí se mi prsatý holky, ale mít je něco úplně jiného a hned bych je oželel. Ta představa, že jsem na pódiu a hopsám tam s nimi mě děsila. Snad to nebude bolet nebo tak nějak.

Zkusil jsem si s nimi párkrát poposkočit a hned mi bylo jasný, co mě čeká.

„Modelky netancují.“ Řekl jsem se smíchem a zakrýval bolest, která se z prsů nesla. Zadek asi ustojím, ale prsa musím nějak zafixovat.

„Ale jdi ty modelko. Tak jsi kus ženský.“ Machrovala Hanka.

„Si vyskakuješ co, když vidíš, že to nebude zase taková dřina.“ Řekl jsem ji se smíchem.

Hanka mě pohladila a dál sledovala, jak si zkouším kreace.

Hodina H se blížila a Hanka zavelela ke zkrášlovací proceduře.

Jako první jsem se musel jít umýt. Napustil jsem si vanu, dal pěnu a posadil se. Hanka stála hned vedle vany a koukala na mě.

"Víš, není mi dobře, když se na mě někdo kouká." promluvil jsem k ní.

"Já vím, jen prostě nechci, aby si dělal něco nevhodného." řekla smutně.

"Tak se svlékni a posaď se ke mně." řekl jsem s klidem.

Ona se na mě divně podívala.

"No co, svoje nahatý těla známe do detailu, takže nic nového pod sluncem ne." vysvětlil jsem ji.

A tak se svlékla. Pohled na „můj“ penis mi zrovna příjemný nebyl, ale musel jsem uznat, že není nějak moc malý jak jsem si myslel. Pak se uvelebila u mě ve vaně. Já se pak namydlil a začal jsem se mýt na místech, které by nemohli Hanku pohoršit.

"Otoč se, umyju ti záda." řekla Hanka, když mě viděla, jak se tam marně snažím dosáhnout.

Já se zvedl, otočil a.

„Sakra!“ řekl jsem nahlas, když jsem neměl místo na prdel. Hanka musela pokrčit nohy, já se usadil mezi a pak mi je mohla dát podél pasu. „Její“ prdel vyplnila celou šíři vany.

Pak jsem se přisunul blíž k ní. Tak blízko, až jsem ucítil penis na zadku a lekl jsem se. Otočil jsem se na Hanku a ta se jen smála.

„Tohle holky vzrušuje. Teda mě to u přítele vzrušovalo, cítit jeho penis na zadečku.“ Řekla mile, já to však přešel bez komentáře. Vrátil jsem se a snažil jsem se ho ignorovat. Musel jsem zvednout ruce a Hanka mě umyla v podpaží, poté se přitiskla, žínkou mi umyla prsa a mnou projela elektrizující vlna vzrušení.

"Příjemný co. Takhle jsem si prsa ještě nikdy nemyla." řekla Hanka, když si všimla husí kůže a smála se. Jen jsem sklopil hlavu a tiše souhlasil.

„I pro mě je to jiný, neboj. Vím že se jich dotýkám, ale necítím to. Ale fakt jsou velký, to musím uznat. Nevím proč jsem si je nikdy takhle nezkoumala.“ Zamyslela se a já se na ní podíval.

„No jo, jen se nečerti.“ Zasmála se a myla dál.

Ta holka má z toho hroznou srandu.

Po umytí prsou přišli na řadu vlasy, s námitky jsem jí položil hlavu do rozkroku a Hanka mi je začala polévat vodou a docela důkladně omývat. Pak nanesla šampon a začala mi je drbat, málem bych při tom usnul, jak to bylo příjemný.

„Ani bych se nezlobila, teda nezlobil, kdyby mi takhle přítel umýval vlasy.“ Řekla vážným hlasem a dál je drbala.

„Myslím, že by s tím žádný kluk neměl problém.“ Řekl jsem jí mile a myslím i pravdivě.

„Třeba já.“ Zkusil jsem nenápadně projevit zájem, když vím, že přítele nemá.

„No já nevím, ale moc mi jako kluk nepřipadáš.“ Provokovala mě.

Jen jsem odfrknul a nechal to plavat. No co, naběhl jsem si sám.

Když mi je pak opláchla, zase jsem se otočil a počkal, až se opláchne Hanka.

Byl jsem „gentleman“ a taky ji opláchnul záda. Musel jsem uznat, že jsem poměrně mohutný kluk a nemusím se stydět. Ono to člověka donutí koukat trochu jinak, když se vidí takhle.

Hanka vylezla pak jako první a ze skříně mi vytáhla ten nejměkčí ručník, do kterého mě zabalila. Pak mě začala sušit a otírat. Tentokrát jsem už tušil, co přijde po přejetí přes prsa a ovládl jsem to, jenže jsem netušil, co přinese ručník v rozkroku. Podíval jsem se na Hanku. Pořád měla svoji ruku u mě v rozkroku a mezi námi se začalo něco tyčit. Přitiskl jsem se blíž, až jsem se opřel prsy o Hanku. Už se blížily naše rozkroky k sobě, ale jakmile se mě dotknul penis, Hanka zpozorněla.

"Ovládej se sakra." okřikla mě.

„Oba bychom se měli ovládat.“ Odpověděl jsem jí na její trčící rozkrok. Ona ale dál házela vinu na mě.

"Promiň, to tvoje tělo, je tak citlivý!" omlouval jsem se. Hanka se rychle otřela a natáhla si trenýrky.