Soutěž 2018 - Nový rok – Francesca

02.01.2019 19:06

Včera byl konec roku a já se těšil z oslavy Silvestra se svou přítelkyní Monikou, která dopadla na jedničku. Jsme spolu skoro 5 let a stále nám vše klape. A to i přesto, že to se mnou nemá až tak moc jednoduché. Bydlíme v pronajatém bytě v pražských Kobylisích, ve středně velkém paneláku, kousek do Kobyliského háje.

Je právě 1.1.2019 15:00 hodin a my jsme začali plánovat náš první večer v novém roce. Tedy, alespoň jsem si to myslel. Monika seděla na našem gauči před telkou, na sobě pěkné domácí šaty, nohy skrčené pod sebou na gauči a řekla mi, že by si chtěla naplánovat zpestření na večer. Jelikož jsem pro každou špatnost, tak jsem souhlasil. Včera jsme se domlouvali, že se půjdeme podívat na Šutku na večerní ohňostroj, který je právě odtud docela dobře vidět, když se střílí z Letné.

Monika mi řekla, že se ještě před vycházkou pobavíme. Ať se jdu obléci do holčičího prádla a přijdu za ní. Je pravda, že toto byla má úchylka, kterou jsem měl fakt rád. Měl jsem skříň plnou dámských propriet a někdy jsme si hráli s bondage, kdy jsem byl v ženském oblečení. Kdysi jsem zkusil seznámit Moniku se svou zálibou a k mému potěšení se to povedlo a dokonce trochu s jejím pochopením. Někdy byla svázána ona, někdy já, někdy sex obou v silonkách a tak různě podobně. Skvělé bylo, že nám to oběma vyhovovalo. Trochu mne její přání zarazilo, protože jsme plánovali jít ven, ale byl ještě docela čas. Horší bylo, že mi řekla, ať se komplet oholím. Jasně, mít oholené nohy je příjemný zážitek, ale nepraktikoval jsem to moc často. Přeci jen by to mohlo být nestandardní, třeba v bazénu apod. V létě na kolech se to dalo okecat, ale v zimě to bylo horší.

No, ale samozřejmě jsem souhlasil. Šel jsem do koupelny a shodil přebytečné ochlupení pomocí elektrického tělového holicího strojku. Je to docela praktická věc, můžete mít kompletně oholené nohy za 10 minut. Pak jsem si je ještě dočistil žiletkou a upravil se i mezi nohami. Neplánoval jsem, že bych v dohledné době měl jít k lékaři, kde by se na mne mohli dívat divně, když bych byl jako holátko, takže jsem byl v pohodě a oholil i hrudník a břicho. Když jsem to dokončoval, objevila se za mnou v koupelně a položila na umyvadlo hromádku bílého prádla s tím, ať si to všechno obléknu. Když jsem uviděl celou hromádku, tak jsem začal dumat nad tím, co plánuje.

První, co mne zarazilo, ale nakonec jsem to použil, byl anální kolík růžové barvy s jakoby diamantem. Jelikož byl přípraven i lubrikační gel, po nějaké době se mi povedlo kolík zavést tam, kam patří. Naštěstí nebyl moc velký. Pokračoval jsem vysokými zpevňujícími tangy Talia 275, které mají v horní části silikon a tím pádem se na břiše nerolují. Do sedu jsem vložil vložku, aby náhodou nedošlo k nehodě. Když se křidélka vložky v oblasti zadku řádně překříží, dají se použít i s tangy. Kulky jsem zatlačil do podbřišku a penis zatáhl mezi nohy. Kdysi jsem s tím měl problémy, ale po trénincích se tak dá vydržet i celý den. Na tyto kalhotky jsem si vzal ještě druhé stahovací Mitex Super Talia String, které jsou specifické svým zapínáním na háčky na břichu a stahovacím efektem pomocí kostic. Na nehty na nohách jsem použil rudý lak.

Podprsenku jsem měl připravenou Spacer 3D, mou oblíbenou, s hladkými košíčky a pěknou krajkou kolem těla. Našel jsem také své imitace prsou velikosti D, koupené v obchůdku u jisté

Janiny. Jen mne hodně zaskočilo, že u nich byla přiložená lahvička Mastixu, kterou jsem používal jen zřídka, protože čištění kůže bylo většinou protivné, zvlášť pokud člověk nebyl oholený. Ale použil jsem tedy lepidlo aprsa vložil do košíčků a lehl si na podlahu, aby se v klidu přilepila. Hlavou se mi honily myšlenky, co Monča vymyslela, ale těšil jsem se na to. Po chvíli bylo vše v pořádku a na prsou jsem cítil tah přilepených prsou, který brzdila jen podprsenka.

Na nohy jsem si natáhl tenké černé punčochové kalhoty Elite Vitality Viktorie s bavlněným klínkem, které mám rád. Mají stahovací účinek na břiše, nemají zesílenou špičku, mají zesílenu část jen lehce středem a ne celou sedací část. Přes lem silonek jsem si ještě nasadil stahovací pás Talia s kosticemi. Tato kombinace mi vytvarovala poměrně rozumně stažené bříško a pás také zajišťuje, že se silonky nestahují dolů. Jen je to smrtelná kombinace, pokud by se člověku chtělo rychle na záchod. No a na závěr krásné bílé saténové kombiné s krajkou nahoře i dole a s dvěma rozparky s mašličkami, špagetovými ramínky, které mi sahalo při mé výšce 184 cm lehce pod zadek. Pamatuji, jak jsem si jej kupoval přes Blancheporte a moc se na něj těšil. Když jsem se podíval do zrcadla a odmyslel si hlavu a silnější ruce, bylo to opravdu fajn a já měl pocit vzrušení. I když jenom pocit, protože dvoje stahovací kalhotky odváděly dobře svou práci. Na stehnech jsem skrz silonky cítil lehké dotyky kombiné. Je to zásadní rozdíl, který holky většinou neznají, mít silonky na oholené nohy a na neoholené.

Přešel jsem do obýváku, kde mne Monča znalecky okoukla a řekla, že musíme ještě vylepšit obličej. Posadil jsem se tedy ke stolu na židli a nechal svou drahou skoro polovičku pracovat. Cítil jsem, jak mi nanáší makeup, oční stíny s tužkou kolem očí, červenou, ale ne křiklavou rtěnku a mascaru. Zároveň mi nasadila delší klipsové náušnice s kamínky a shodný náhrdelník kolem krku. To jsem začal tušit, že ta vycházka na ohňostroj se asi konat nebude. Po cca 20 minutách práce mi nasadila paruku s blond vlasy a tmavým melírem s délkou přes ramena a upravila ji pomocí sponek. Celou dobu jsem se na sebe nemohl podívat. Ještě mi stejným lakem na nehty, který jsem použil předtím na nohy, nalakovala nehty na rukou. Říkal jsem si, že to bude asi zábavný večer, protože málokdy jsme to dotahovali takhle do dokonalosti.

Odstoupila ode mne, znalecky si mne prohlédla a spokojeně pokývala. „To je super, já jsem fakt dobrá! Miláčku, určitě se ti to bude líbit“, řekla a já se zvedal, že se půjdu podívat do zrcadla.

„Ne,ne ,ne, ještě to není ono, chvilku ještě prosím vydrž. Bude to pro tebe novoroční překvapení.“

Tak jsem si opět sedl a těšil se na výsledek.

Monika vzala z gauče pěknou bílou halenku (nebo tričko), z pružného materiálu, které mělo výstřih do V ozdobený zlatou nitkou. Pomohla mi jej přetáhnout přes hlavu tak, aby nepoškodila makeup. Tričko mělo v pase silnější pružný pás, ale nad ním bylo volnější. Ještě jsem ho nikdy neviděl, byla to pro mne novinka. A když jsem se podíval dolů na prsa, zdálo se mi, že je lehce průsvitné a vidím prosvítající bílé prádlo.

„Tak už můžu?“ zeptal jsem se.

„Ne, ještě chvilku,“ řekla a z tašky vytáhla řetízek s kovovými pouty. „Já si to s tebou chci dnes vážně užít. Prosím, nech si to nasadit.“

„No tak jo,“ řekl jsem a těšil se na báječný sex. Měl jsem rád pocit, být spoutaný jako žena. Tenký řetízek mi obepnula kolem pasu v místech, kde byl širší pas trička. Na zádech řetízek zajistila zámečkem. Byl docela utažený, ale nijak neškrtil. Na řetízku byla přidělaná opět visacími zámečky dvoje pouta. Vepředu, ale tak trochu po stranách, takže když jsem do nich vložil ruce a nechal si

každou obepnout dvěma náramky, prsty jsem se mohl lehce dotknout, ale nikoli se dostat k zámečkům. Věděl jsem, že z tohoto se sám nedostanu. Začalo mne to vážně vzrušovat.

„No tak super, teď můžeme v klidu pokračovat,“ usmála se na mne.

Začínal jsem tušit nějaký problém.

„Půjdeme do postýlky?“ zeptal jsem se.

„Prosím tě, vždyť je brzo, musíme ještě na ten ohňostroj.“ řekla a usmála se tak, že jsem na ni vytřeštil oči.

„To nemyslíš vážně, že ne“, zeptal jsem se jí. Její úsměv mne zmrazil. Jsem pro každou špatnost, ale na veřejnost jsem v sukni vážně nechodil.

Z tašky vytáhla kostkovanou bavlněnou minisukni s červenými, bílými a černými kostkami. Pobídla mne, ať do ní vkročím a vytáhla mi ji do pasu. Po zapnutí jsem ji měl do půlky stehen a byla delší tak o tři cm, než mé kombiné.

„Koupila jsem ti tento dárek a moc ti sluší. Říkala jsem si, že to pro tebe bude skvělý zážitek,“ opět se na mne usmála. „Tak to teď ještě doplníme tímhle.“ A vytáhla z krabice klasické černé kozačky na středním podpatku.

„No to snad nemyslíš vážně. Já nikam ven takhle nepůjdu,“ houkl jsem na ni.

„Víš co, už toho mám dost. Já to plánovala docela dlouho a stálo to docela dost peněz. Už mne nebaví tě pořád poslouchat. Otevři pusu,“ zavrčela na mne. „Dostaneš roubík. A nemysli na žádný odpor. Můžeš jít ven i jenom takhle. Moc dobře víš, že se z těch pout nedostaneš a nevíš, kde jsou klíčky.“

Zalitoval jsem svých protestů. Viděl jsem, že má pravdu, protože jsem neměl šanci pouta odemknout, ani kdybych měl klíčky. Poslušně jsem otevřel pusu. To co jsem uviděl, mne zděsilo. Vložila mi do pusy nafukovací motýlek, ale nějaký jiný a průhledný. Část, která se vkládá mezi rty a dásně byla tužší a tvarovaná. Když mi Monika ten roubík nasadila a lehce zapumpovala, tato část se jen rozšířila do stran a roztáhla se víc do tváří, ale nebyl tam ten tlak nafukovacího míčku, jako bývá obyčejně. Zároveň se nafoukla vnitřní část roubíku a vyplnila mi ústa uvnitř. Nebylo to tak hrozné, nenafoukla to moc, ale rozhodně jsem nemohl mluvit a už vůbec jsem nemohl roubík vyplivnout. Byl to fakt zvláštní pocit. Z pusy mi koukala hadička s balónkem. A celá ta konstrukce měla uprostřed jakoby malou dírku, takže se dalo i trochu dýchat. Věděl jsem, že jsem v její moci, roubík si sám nevyndám a pouta neodemknu.

Sedl jsem si zpět na židli a nechal si nazout kozačky. Byly krásné, hladké, se zapínáním na zip na vnitřní straně a vysoké pod kolena na středně vysokém podpatku. Nohy v silonkách

tam lehce vklouzly a Monika zapnula zipy na botách. Nikdy jsem kozačky na sobě neměl a ten pocit, kdy boty lehce sevřely lýtka, byl vážně skvělý. I pohled na nohy, kdy mezi sukní a kozačkami byly tenké černé silonky, je fajn.

Monika mi obě nohy v kotníkách spoutala plastovým páskem. „To abys neměl roupy, protože už nemáme moc času, jestli chceme ten ohňostroj stihnout,“ řekla a odešla do chodby. Vrátila se z chodby s černým prošívaným kabátkem a s kapucí lemovanou kožešinkou.

Vytřeštil jsem na ni oči, protože to asi myslela vážně. Jelikož jsem měl spoutané nohy i ruce, nemohl jsem stejně nijak protestovat. Kolem krku mi zamotala huňatou pletenou šálu a potom mi odpoutala levou ruku. Oblékla mi levý rukáv kabátu a řekla mi, abych dal ruku do kapsy kabátu. Zjistil jsem, že kapsa je děravá a když mi Monika odhrnula cíp kabátu, znovu mi připoutala ruku do pout. Pak se vše opakovalo s pravou rukou. Měl jsem oblečený kabát, spoutané ruce a nohy a bylo mi teplo.

Monika odběhla a za chvilku se vrátila oblečená na ven, v jeansech a sportovní bundě. Bylo 17:30.

„Tak pojď, jdeme na ten ohňostroj,“ pronesla s milým úsměvem. Zahuhláním do roubíku jsem se nažil dát najevo nespokojenost.

„Ale prosím tě, tak si stoupni, ať ti mohu zapnout kabát.“

Poslušně jsem tedy vstal a Monika mi zapnula kabát až nahoru a spojila konce pásku. Kabát mi končil těsně nad koleny. Vytáhla mi šálu na bradu a rozhodila vlasy paruky tak, jak by je měla každá holka.

„Tu šálu tam máš proto, aby nikdo neviděl ten roubík. Tak drž bradu raději dole, ano? Myslím, že na ten roubík si už užíváš, tak pozor.“ Přistoupila ke mně a odšroubovala balónek s hadičkou, které položila na stůl. Normálně to není možné, ale takový roubík jsem ještě neviděl.

Přestřihla mi pásky na nohou a pobídla mne, ať se v chodbě podívám do zrcadla. Tam jsem vytřeštil oči. Vůbec jsem se nepoznal. Stála tam holka v kozačkách a kabátku, hezky jemně nalíčená a na první pohled nevypadala jako já.

„No tak dělej, dělej,“ strčila mne ze dveří. „Musíme jet autem, abychom to stihli.“. Zděsil jsem se toho, jít po chodbě našeho paneláku, že někoho potkáme, ale naštěstí se nic takového nestalo. Naše C5 stála přímo před vchodem a tam také nikdo nebyl. Otevřela mi dveře u spolujezdce a když jsem si sedl, připoutala mne bezpečnostním pásem. Byl jsem v podstatě jak nemohoucí. Vklouzla za volant a vyrazila do Bohnic. Zastavili jsme na sídlišti a já pořád doufal, že to tím skončí. Ale ne.

Všude šly spousty lidí, kteří se těšili na vyhlídku. Monika vypnula motor, obešla auto, odepnula mi pás a pobídla mne ven. Chtěl jsem sice vzdorovat, ale jakou by to mělo cenu. A také, když už jsem v tom byl až po uši, tak proč ne. Vystoupil jsem z auta a Monča auto zavřela. Ucítil jsem studený vzduch na kolenou v silonkách. Pokud jsem udělal delší krok, kabát se trochu rozevřel a nohy se objevily výš. Monika mi upravila šálu, aby mi zakrývala pusu s roubíkem. Jelikož poměrně foukalo, tak to nebylo tak moc zvláštní, že jsem se jakoby choulil do té šály.

Monika se mi zaklesla do podpaždí a šli jsme jako dvě kamarádky. Museli jsme přejít širokou silnici kolem sídliště a byl nezvyk, trochu popoběhnout před jedoucím autem. Tak daleko jsem nikdy na podpatcích nešel. Na druhé straně mne musela Monča trochu podepírat, protože tam byla jen úzká cestička na louku, trochu do kopce. Představil jsem si, jak by to vypadalo, kdybych se svalil na zem. Holka v sukýnce, která se válí po zemi a nemůže se zvednout, protože má svázané ruce. To by bylo divadlo.

Na louku jsme se dostali ve zdraví a stihli jsme i ohňostroj. Bylo tam mraky lidí, ale jelikož už byla docela tma, necítil jsem se tak hrozně. Otočil jsem se k Monice, že půjdeme zpátky k autu. Ona se však na mne jen usmála a já viděl ďáblíky v jejích očích.

„Miláčku, aby sis to užil, půjdeš domů sám“.

Vytřeštil jsem na ni oči a zahuhlal do roubíku, že to není možné. Ke všemu ještě začínalo pršet.

Nenechala se vyvést z míry a pokračovala. „Radím ti, běž spodní cestou po silnici mezi baráky, tam snad neuklouzneš, už je trochu mokro. Já raději nechala klíčky od pout doma, aby mne to nesvádělo tě uvolnit. Ten roubík ti také nechám. Když půjdeš opatrně, nikdo si ničeho nevšimne. Jen musíš jít pěšky, do autobusu by se ti nastupovalo špatně a já ti nevzala žádné doklady. Jen ti radím, nechoď přes les. Kdyby tě někdo přepadl, nemuselo by to být pro tebe moc zábavné. Ale třeba bys chtěl být „znásilněná holčička“. No, záleží na tobě. Za hodinku tě budu čekat před barákem, abych tě pustila domů, tak se nikde necourej, máš to tak akorát,“ usmála se na mne a políbila mne na tvář jako kámoška.

„Užij si to a pak si uděláme pěkný večer, jo?“ otočila se, nasadila mi kapuci na hlavu, asi abych nezmokl a odcházela stejnou cestou, jako jsme přišli.

Já koukal docela zděšeně a nechápavě, ale ona opravdu odešla. Otočil jsem se tedy a začlenil se mezi další odcházející lidi, protože mi běžel čas. Na jednu stranu jsem se hrozně bál, že mne někdo odhalí a zároveň jsem byl pěkně vzrušený. Být oblečený jako žena a zároveň být na veřejnosti docela důkladně spoutaný, to by mne ani ve snu nenapadlo. Na druhou stranu, v té kapuci by mne asi nikdo nepoznal. Jen to bylo nepříjemné, protože člověk ztrácel perspektivu, a kdyby někdo za mnou šel, tak si toho ani nevšimnu.

No, řeknu vám, byla to docela dlouhá cesta plná nervozity, ohlížení, kradmých pohledů, ale stihl jsem to. I když musím přiznat, že klapot podpatků od kozaček mne řádně znervózňoval, protože podle mne se každý musel ohlídnout. Nejdřív jsem se snažil našlapovat tak, aby to klapalo co nejméně, ale pak jsem si sám přiznal, že takhle žádná holka nechodí a může to budit větší pozornost, než normální chůze. Třeba mne někdo z vás i potkal, ale snad ne, anebo mne minimálně nepoznal.