Sestřina svatba - 9.díl - Dievka

25.01.2024 00:20

Alex si prohlížela svoji novou hračku. Stojí před ní a má nasazenou klícku, kterou si sám vybral. Miniaturní klícka ale vypadá na jeho přirození najednou ještě příliš velká. Alex už viděla spoustu malých ptáků, ale ještě nikdy ve spojení s tak malými varlaty. Obvykle totiž s tak malou klíckou visí hodně pod klíckou. Ale u její nové hračky nepřesahuje šourek pod vrchní část klícky. Ještě že vzala nejmenší ze spodních kroužků, jinak by klícka snad ani nedržela na svém místě. Jestlipak se pokusí alespoň smlouvat? Vlastně by ji to potěšilo. Většina chlapů se smlouvat pokouší. Myslí si, že je to jenom hra. Alex si ráda hraje, ale podle svých vlastních pravidel. Když některý začne smlouvat, připevní mu ke klícce baterii na dálkové ovládání a do jednoho hned smlouvat přestanou. Někdy k tomu postačí i jeden jediný elektrický výboj, aby jí klíč odevzdali a hned začali škemrat. Je si jistá, že její nová hračka váhá, ale smlouvat nebude.

 

Jakmile má Alex klíč od klícky v ruce, nechá svůj župan úplně spadnout. Potom si klíč upevní na řetízek na krku. Hned potom sáhne po klícce. Musí se ujistit, že klícka drží na svém místě. Jinak by musela svoji novou hračku poslat, aby si pro sebe koupila novou klícku, ještě menší, pokud se vůbec nějaká menší velikost vyrábí. Ale klícka naštěstí drží překvapivě dobře tam, kam patří. Zatímco se její nová hračka instinktivně snaží ze všech sil vykroutit z jejího sevření, ale jen tak, aby nepřepadla, ona přejíždí druhou rukou po tom štíhlém, mladém těle. Její nehty zanechají na bledé kůži zřetelné stopy. Líbí se jí chybějící opálení. Ale i bez tohoto znamení ví, že je její nová hračka plachá. I když se snaží skrývat za maskou ″vymetače večírků″.

 

Alex pouští klícku, teď drží svoji nahou hračku oběma rukama v pase a celou svou bytostí hltá každý její detail. Bledost její kůže, jemné zvednutí těch sotva naznačených ňader, dokonalé vystupující bradavky a vzrušením stažené dvorce. Pod malými chlapeckými prsy pár drobných mateřských znamének. O kousek níž jemný oblouk jejího břicha, ještě zvýrazněný prohnutím její pánve. Pod břichem stopy po čerstvě oholeném ochlupení na stydké kosti. Pod ní už jen ten roztomile malý, ale výmluvně vztyčený klitoris, zamčený v klícce. Její nová hračka není klasicky krásná, ale spíš dobře rostlá, pokud by nebyla kluk. Dospělá, ale zase ne úplně. Vidí tak mnoho prvků ženství, ale stále ještě zůstává také chlapcem. A ten chlapec na povrchu její nové hračky se třese nejistotou, zatímco dívka hluboko uvnitř křičí hlady. To vše dokáže číst v jeho výrazu.

 

Zorničky má rozšířené, bradavky ztuhlé, nohy mírně od sebe. Měkké, vlhké rty má mírně pootevřené, dech, který jimi prochází je rychlý, krátký a naléhavý. "Přemýšlíš někdy o tom, jaké je to být dívkou, Julie?" Zeptala se. "Tak trochu," odpoví její nová hračka chraplavým, ale dívčím hlasem. Alex pokračuje: ″A byla jsi už někdy s jinou dívkou, Julie?″ Její nová hračka se červená, když jí odpovídá: "Jednou nebo dvakrát, ale na nic nedošlo..." Říká to, jako by se jí omlouvala. "No, tohle rozhodně nebude nic takového." Řekla na to Alex a šla k posteli, na kterou si lehla...

22.2

 

 

Alexandra se nejprve položí na záda a protáhne se, dobře ví že protisvětlo nechá ještě víc vyniknou její křivky a co to s tebou udělá. Potom se schoulí a zamotává se do přikrývky, aby si zakryla prsa. Ne že by se snad najednou před tebou styděla, ona moc dobře ví, co dělá. Ví, že co jsi právě viděl, spolu s tím, že teď před tebou svá prsa skrývá, jen ještě víc rozvíří představivost její nové hračky. Když vidí, jak za ní na postel bezelstně, až dětsky skočíš a rozhoupeš ji, musí se smát. Nesměje se tomu klukovi, ani tomu, že ačkoli je mu už osmnáct, chová se pořád, jako by mu bylo teprve dvanáct. Někteří kluci už jsou takoví. A některým to zůstane po celý jejich život. O schopnost divit se, být překvapený maličkostmi a nebrat vše jako samozřejmost ale většina časem přijde. Říká se tomu, že dospějí. Ale takoví kluci Alexandru nezajímají. Zajímají ji její hračky a být její hračkou znamená nikdy nezapomenout, jak osvobozující, vzrušující může hra být. Zvlášť pokud je v ní nebezpečí, tajemno, výzva a nebo pocit, že jde o něco zakázaného.

 

Alexandra na svých hračkách nejvíc miluje jejich reakce, když jim ukazuje čím opravdu jsou. Některé její hračky to samy dobře vědí, jen potřebují popostrčit. Jiné její hračky to sice také vědí, ale brání se tomu, aby byly tím, čím jsou. A občas najde hračku, která vůbec netuší, čím opravdu je. Ale Helenin mladší bráška není ten poslední případ. Alexandra si je jistá, že dobře ví, čím opravdu je. Alexandra taky rozumí tomu, proč je tak těžké něco udělat, když se někdo vidí v zrcadle úplně jinak, než jak očekává okolí, že se bude vidět. Kdyby to bylo na ní, tak by to udělala už dávno. Už když se dostal do puberty. Nebo nejpozději na oslavě jeho patnáctin. Ale Helena řekla, že mu nechce nic usnadnit, že si má na všechno přijít sám. Alexandra se rozhodla to respektovat, což jak jí samotné, tak jeho sestře dalo spoustu času na vymýšlení nejrůznějších způsobů, jak by si s Juliem, nebo spíš s Julií v jeho nitru, obě pohrály.

 

Helena byla zprvu jen její kamarádka, potom jen další milenka a obě trochu překvapilo, že se to změnilo v opravdové přátelství. Tedy v vztah, kdy obě věděly také o všech špatných vlastnostech té druhé, ale nesoudily ji. Vztah, kdy berete partnerku takovou, jaká je. Rozvod Heleniných rodičů a nová svatba je vůbec nepřekvapila. Alexandra znala Janu dlouho a věděla, že je na starší. Ale když přišla s plánem na svatbu Heleny a Adama, situace se tím změnila. Alexandra musela vymyslet způsob, jak Heleně pomůže a přesvědčila ji, že bez Julia to nepůjde.

23.2

 

Vlastně nevíš, co tě to popadlo, že jsi za Alexandrou do postele skočil. Až než jsi to udělal, byl jsi přesvědčený, že by bylo správné čekat. Až dokud ti ona neřekne, co chce abys udělal. Potom její ruce najdou tvá hubená kolena, chytí je a lehce je odtlačí od sebe. Část tebe chce zahalit a utěšit tu vnitřní malou holčičku, ale tvůj vlastní chtíč si vyžádal už snad až přespříliš čekání. Ona zatím dál přejíždí rukama nahoru a dolů po tvých stehnech a postupně je uvolňuje. Už cítíš svoji vlastní pižmovou vůni. A tak radši zavíráš oči, aby tě obrazy nerozptylovaly, když se její hlava blíží k tvému rozkroku. Začne s letmými polibky na klícku a vychutnává si tvoje rozechvění. Ale ještě víc si je vychutnáváš ty sám. Ale potom se nečekaně její polibky, vlastně stále ještě celkem vzato nevinné, zastaví. A ty cítíš, jak se od tebe odtáhla. Necháš ale oči zavřené a jen hlasitě zasténáš. Položí ti prst na rty, je ti jasné, že to není proto, aby tě utišila. Bereš její prst do úst. Je to palec její pravé ruky. A zatím co ty se s ním mazlíš svými rty, jazykem a občas se jej jemně dotkneš i svými zuby, nakloní se k tobě, až cítíš na uchu její dech.

 

Potom Alexandra zašeptá: ″Přestaň myslet penisem, Julie. Přestaň na něj myslet jako na penis, Julie. Přestaň myslet, Julie… A otevři konečně oči, Julie. V té klícce není zavřený penis, Julie. Do tak malé klícky by se nevešel, Julie. Není to skutečný penis, Julie. Je to spíš přerostlý klitoris, Julie. Přijmi to a říkej tomu tak, Julie. Přijmi co jsi a užívej si to, Julie...″ Jako by ti tělem projížděly stále větší, rychlejší pulsy nádherné rozkoše, když Alexandra, nevíš pokolikáté, opakuje tvoje jméno v podobě, která je stejná pro muže i ženu. Alexandra vytahuje prst z tvých úst a říká: ″Odpověz mi hezky nahlas, Julie. Přijmout to je tak osvobozující, že ano, Julie. Ale skutečné přijetí je říct to ostatním, Julie. Uvidíš sama, jakmile to slovo nahlas vyslovíš, Julie. Tak co máš zamčené v klícce, Julie?″ Má pravdu, sám nejlépe víš čím jsi. Nepotřebuješ nikoho, aby ti to říkal. Ale potřebuješ někoho, kdo by ti naslouchal. Dokonce i o Katce jsi kdysi míval masturbační fantazie, ve kterých jsi s ní měl sex, takový o jakém mluvili všichni ostatní kluci.

 

Jenže Alexandra byla v tvých očích až dosud poslední člověk, kterého by sis vybral pro hledání někoho, kdo ti bude naslouchat. Vzrušuje tě a tvoje tělo reaguje na to co vidíš úplně stejně, jako u každého kluka. To tě dlouho mátlo. Pro kluka běžné reakce tvého těla, zatímco tvoje mysl šla jiným směrem, než je u kluka běžné. Můžeš Alexandře věřit? Víš, že bere muže a kluky jen jako její hračky. Chceš snad být jen její hračka? Nevíš. Ale bylo by na tom snad něco špatného? Byl bys jako všichni ostatní. Ale jsi jako všichni ostatní kluci? A nebo spíš, chtěl bys takový být, aby tě ostatní brali jako typického kluka? Při tom všem,co jsi do svých osmnácti let viděl a slyšel kolem sebe, už dávno znáš odpověď na tuhle i její otázku. ″Já… Já mám v klícce zamčený klitoris,″ vyhrkneš. Alexandra se usměje a zeptá se tě: ″Vážně? Jsi snad holka, Julie?″

 

Alexandra svírá prsty pravé ruky, jako by jimi chtěla nabrat špetku slasti a vložit ti ji do úst. Ale její ruka se zastaví těsně před tvými rty a čeká. ″Ano, jsem holka...″ Odpovíš a snad až příliš nedočkavě se vrháš na její ruku a bereš ji do svých úst. Ale je ti úplně jedno, co by tomu kdo řekl, kdyby vás spolu viděl. A je ti jedno, že se zasmála tomu, jak jsi hladový. Nebo hladová? Nevíš co s rukama, tak se začneš dotýkat sám sebe, ale ne hned v rozkroku, jak by tě v pubertě ponoukala klukovská zvědavost a pokušení. Tvoje ruce něžně hladí tvá prsa, tvoje prsty tisknou tvoje bradavky, zatím co olizuješ a saješ její prsty. Pouštíš její prsty, nebo spíš je zveš sáním až tak hluboko, kam si jen troufáš, aby ses nezačal dávit. "Nevěděla jsem to jistě, ale měla jsem z tebe pocit, že jsi opravdu hladová, malá děvka, Julie," šeptá ti znovu do ucha a její horký dech jako by ucho přímo spaloval. Ale spalující touha ve skutečnosti hoří už dlouho hluboko v tobě.

 

Znovu zavíráš oči. Cítíš její prsty svými rty a jazykem, ale taky mezi svými stehny, jak je hladí. Pokrčíš nohy a držíš je zvednuté. Zatímco se její prsty posouvají stále hlouběji do tvých úst, druhou rukou opět uchopí klícku a škubne s ní. Je to bolest i slast současně, snažíš se své sténání potlačit, ale Alexandra náhle vytahuje ruku z tvých úst. Tvému sténání tak nic nebrání. Je hlasitější než bys čekal, máš pocit, že se vrací ozvěnou, ale v tuto chvíli je ti úplně jedno, že se rozléhá z pootevřeného okna po celé ulici. Vlastně tě to v té chvíli ani nenapadne. Alexandra se přetáčí a svírá tvoji hlavu mezi svými koleny, zatímco dál táhne rukou za tvé malé, bolavé pohlaví. Opíráš se nohama o matraci, abys tah odlehčil, jenže ona táhne dál a dál. Když se tvoje nohy ocitnou znovu ve vzduchu, objímáš rukama její stehna. Slyšíš se, jak hlasitě sténáš, toužíš aby tvoje steny utlumila, povolila sevření svých kolen a sedla si a tvůj obličej. Je to skoro jako stát na hlavě, představíš si jaké by bylo, kdyby tě zvedla výš a položila si tvoje nohy na ramena.

24.2

 

Ale to se nestane. Alexandra zahákne jednu ruku přes tvoje koleno, potom pouští tvoji klícku a zahákne druhou ruku nad tvým kolenem. Už sis skoro myslel, že se zajímá o tvůj malý klitoris? Nebo že ti snad odemkne a sejme klícku? Tvůj klitoris sebou v klícce začíná škubat, když cítíš, jak do tebe vstoupil první prst, potom druhý a další. Připadá ti, že jsi zamčený celou věčnost. A přitom je to vlastně teprve pár hodin. Alexandra má vážně dlouhé prsty, nebo je to tím, jak moc jsi nadržený, že se tak rychle blížíš k orgasmu? Máš pocit, že tvoje chvějící se tělo musí každou chvíli explodovat, jak se otřásá a kolébá, když její prsty klouzají dovnitř a ven stále rychleji, kroutí se v tobě a ty pod jejími doteky taješ. Je ti jasné, že by stačil jediný dotek jejího prstu na tvé prostatě a opravdu exploduješ v orgasmu, aniž by se dotkla klícky, natož tvého klitorisu. A zmítáš se mezi touhou a obavou. Aby to neudělala, nebo že to neudělá. Touhou proto, aby tahle chvíle trvala o něco déle, obavou proto, že máš orgasmus spojený s klitorisem.

 

Pokud jde o tebe, také už sis sám prsty dráždil díru, ale vždy jsi se přitom druhou rukou honil. Co prožíváš teď, je matoucí. Řekl jsi, že jsi holka. Ale nebylo to takové, jak jsi čekal. Sice ti pomohlo říct to nahlas, ale nebylo to tak, jako by se ti v hlavě přepnul vypínač a automaticky jsi začala přemýšlet jako holka. Těch osmnáct let života s maskou kluka prostě nejde jednoduše smazat. A to i když jsi nechtěla být stejná jako jiní kluci, alespoň ne ve všem. To, že ne každé přání se člověku splní i kdyby to sebevíc chtěl, víš už dávno. A taky že jen málo věcí se změní ze dne na den. Mládí je prý netrpělivé. Někdy si přeješ, aby to bylo tak jednoduché, že se prostě druhý den ráno probudíš a vše, co tě dělá klukem, bude pryč. Ale co když zbavit se kluka v tobě bude trvat dalších osmnáct let? A zbavíš se jej? Ta holka v tobě taky za celé ty roky nezmizela. Alexandra přestane a ty frustrovaně zasténáš. Bylo to odepřením orgasmu, nebo něčím jiným?

 

To vlastně nevíš ani ty sama. Alexandra se zasměje. ″Popros, děvko!″ Vyložila si totiž tvoje zasténání po svém. Ale nejde přece o to, který výklad je správný. Může to být ten její? Vycházíš jen z toho, co znáš. A stejně tak i ona, když říká: ″Popros, děvko, ať ti projedu anální kundu!″ Připadá ti, že je zbytečně vulgární? Ty sama jen těžko dostáváš vulgární slova přes rty. Není to snad jeden z důvodů, proč mezi kluky nezapadáš? To je nesmysl. Jako by snad holky nebyly sprosté. ″Prosím...″ To je vše, co dokážeš říct. Čekáš, že tě bude nutit říct to celé. Alexandra to ale nechce, navíc udělá to, na co celou dobu myslíš. Posadí se ti na obličej. Tím ti nejen vezme možnost něco říct, ale především posílí tvůj pocit, že ti vidí do hlavy. A tak se snažíš nejlépe jak dokážeš, abys ji alespoň přiblížila k orgasmu. Přestaneš myslet na sebe a přijmeš čím pro ni jsi.

 

A znovu máš ten pocit, že si v tobě Alexandra čte jako v otevřené knize, když se ve chvíli, kdy se sama začne blížit orgasmu, vrátí její prsty k laskání se s tvým análem. Vlastně ne, vždyť laská tvoji anální kundu, jak tomu říká. Holka přece potřebuje mít víc, než jen klitoris. Nebo ne? Definují holku jen pohlavní orgány? Lepší na to nemyslet, tak se vracíš k tomu důležitému. Vážně je pro tebe důležitější její orgasmus než ten tvůj. To ti bleskne hlavou. Není to pro tebe nic nového, vždy to tak bylo. Jenom dřív přišel prostě tvůj orgasmus příliš brzy na to, abys tohle pochopila a přijala. Byla jsi pro holky ″Malý přítel″ s pověstí, že tak snadno stříkáš a necháš se tak ochotně ovládat. Neměla jsi pochyby, čeho se týkalo slovo ″Malý″... Což je sice tvoje příjmení, navíc v porovnání s ostatními kluky jsi menší, ale přitom nešlo ani o jedno z toho. Ve chvíli, kdy se její kolena přitiskla k tvým uším, se stále hlasitějším, stoupajícím sténáním jejího orgasmu, dotkne se její prst tvé prostaty. Připojíš se k jejímu orgasmu, hlasitě sténáš a hned silně stříkáš.

 

Alespoň doufáš, že tomu tak bylo, a myšlenka na to tě vzrušila ještě víc. Tolik, až sis došla ke svému prvnímu opakovanému orgasmu. Ten druhý už nebyl tak hlasitý, ale jenom proto, že tvoje ústa už byla znovu přidušena její chvějící se kundou. Chutná přesně tak, jak sis to představovala. Nebo byla možná tvoje představa nahrazena tím, co cítíš právě teď? Ale není to jedno? Čistá, jemná, slaně sladká a jen lehce nakyslá chuť ti naplnila každou chuťovou buňku. Ústa se ti plní slinami a šťávou z jejího přirození. Po orgasmu následuje nevyhnutelný pád, kdy se tvoje vzrušení, budované krůček po krůčku, zhroutí jako domek z karet. Vystřídá jej stud. Chceš zpět ty chvíle, kdy jsi nepřemýšlela. Alexandra využije příležitosti a zvedá se nahoru, aby ti odhalila svůj zakázaný otvor, na který ihned přitiskneš rty. Když olízneš jazykem její zadní branku, instinktivně se prohne a zalapá po dechu. To povzbudí tvoji snahu přivést ji k dalšímu orgasmu. Ale zastaví tě. ″Dost, couro. Mám pro tebe jinou zábavu. Tedy jestli chceš.″ Vážně se ptá? Neporoučí? Nemuset se rozhodovat by bylo snazší.