Samé botičky - 1.díl - Lezanka

29.08.2022 07:49

Můj ráj byly krásné ženské boty všeho druhu, hlavně lodičky nebo kozačky a ještě čerstvě nošené po krásných holkách.

Připadal jsem si ve snu, když jsem k nim mohl přivonět a pak do nich vklouznout v jejich silonkách.

Ale na tento požitek jsem měl pramálo příležitostí.

Jednou jsem takhle brouzdal Internetem a hledal nějaké oblečení, když mi do oka padly inzeráty, kde se nabízeli botky dam. K mé radosti to byly čísla 43 a tak jsem klikl na  prodej krásných kožených kozaček na vyšším podpatku.  Začala moje  Virtuální komunikace s prodejcem, tak že mi nic nehrozilo do doby, kdy si budu muset buď s danou osobou promluvit, nebo při předání někde ve městě.

„To si je chcete koupit slečno?“

„Ano, protože mám větší nohu a dost těžce se mi  takové kozačky shánějí.“

„Dobře, prodám Vám je docela levně, ale musíte zajít ke mě na zkoušku.“

Tady jsem se zarazil, protože jsem nechtěl, aby prodávající věděla, že jsem muž. Nechal jsem inzerát vyset

 a brouzdal dál, jenže chtíč si zkusit botky byl silnější.

„Tak dobrá, kdy máte čas v pátek?“

„Tento pátek buďte v pět odpoledne na adrese Novákových 325.“

Ještě rozechvělou rukou jsem potvrdil schůzku a musel se jít trochu potěšit ženským prádlem a lodičkami, které jsem měl ze sekáče.

Po několika dnech nastal den D. Oblékl jsem se jako chlap a  s úzkostí v hrdle jsem dojel na místo. Když jsem zazvonil, tak se ozval příjemný hlas.

„To jste vy, Patriku?“

„Ano Táňo, do kterého patra mám jít?“

„Aha, no ehm, do šestého vlevo.“

Domovní telefon zaklapl a já se ocitl v chodbě. Chvilku jsem si hrál s myšlenkou, že  uteču, ale chtíč byl silnější. Taky mi prolétalo hlavou, proč nezareagovala jinak, když se ozval mužský a né ženský hlas. Jenže se dveře u výtahu rozevřely a kousek od nich už stála na prahu velmi krásná  žena.  Na sobě měla  přiléhavé šaty ze kterých vystupovaly dvě pěkné ňadra s vypasovaným pasem a sukní těsně nad kolena. Nejvíc mě ale zaujali kozačky na vyšším podpatku, které měly špičky zlehka přizvednuté a snad víc jak deseticentimetrový podpatek.

„Tak pojďte dál a  nestyďte se Patriku!“

Jen pomalu jsem překročil práh a ocitl se přímo v hale  staršího bytu a v něm byla ta  žena v super oblečení.

„Tak o co máte konkrétně zájem?“

„Ehm, no o lodičky a kozačky.“

Vykoktal jsem ze sebe a polknul na sucho.

„Nebojte se, tady Vám nikdo hlavu neutrhne. Odložte si bundu na věšák a tady si dejte kalhoty.“

„Kalhoty?“

„No jasně, přeci nebudete  kupovat něco, co Vám pak nebude sedět.“

„Ale já to mám pro přítelkyni.“

„No o to víc to musíte vyzkoušet, aby jste nekoupil něco, co neobuje. Odložte si kalhoty a taky boty s ponožkami.“

Odskočila vedle a už  měla v ruce nějakou krabičku. V šoku jsem tam najednou stál bosky a jen v triku a slipech.

„Pomůžu  Vám je obléknout, aby se nepotrhali, no jednu nohu a teď druhou, postavte se, jo super, už je máte na sobě. A teď ty kozačky, ano?“

 Zblblý jsem přikývl, ale v tom se sehnula a ladně si rozipla jednu a potom druhou botu.

„Máte pěkné chodidla.“

„Děkuji, to potěší a teď si je zkuste Vy!“

„Aha, ale to jsou Vaše boty, né?“

„Nosím to, co se mi líbí a nebo aby mi nebyla zima.“

Vložila mi do rukou levou kozačku a já stál jako sloup.  Jenže ihned jsem cítil tu vůni  zapocených nohou, tak že jsem je začal prohlížet, než  jsem se rozhodl je obout, ale přeci jsem se ještě pokusil o odklad.

„Sedněte si, půjde Vám to líp.“

Tohle byla poslední věta, která mě uzemnila a já si poslušně sedl, rozevřel tu nádherně  tvarovanou kozačku a vklouzl do ní. Cítil jsem to vlhko a teplo a o to mě to víc vzrušovalo. Najednou jsem zacítil stélku a pak už noha  proklouzla až do špičky.

„Tady uvnitř je zip, kolem kotníku je užší, ale vypadá to dobře!“

Jak zip projel až nahoru, podala mi druhou čerstvě vyzutou kozačku a já se už neubránil úsměvu.

„Skvěle, postavte se, fakt Vám sedí Patriku, tedy můžu ti říkat Patriku?“

Přešla do tykání a tak jsem souhlasil. Musel jsem se projít po hale sem  a tam, než jsem se mohl  opět posadit a obdivovat tu nádheru.

„Tohle by chtělo odfotit, počkej ano?“

Bylo mi jedno, co bude dál, protože můj  sen mít kozačky po tak krásné ženě mě stačilo a já si je hladil a natáčel, jak jsem si je vychutnával.

„Postav se sem, no nebo sem, ano k těm dveřím, skvěle.“

Ale když udělala pár fotek a hned mi je ukázala, tak se zarazila.

„Ty chlupy budou vidět, sundej si silonky, jo?“

Přikývl jsem totálně ovlivněn kozačkami  a jak jsem je postavil ke zdi, tak jsem se vysoukal ze silonek. Ona přinesla strojek a během pár minut jsem měl už nohy holé.

„Takto je to lepší, už se zase obuj!“

Najednou jsem si přejel rukama hladké nohy, až mi to bylo  nepřirozené. Skoro jsem měl dojem, že to nejsou moje nohy.

A pak přišel další šok.

„Budou vidět slipy!“

„Ale to je jedno!“

„Ne, ne, vezmi si tyhle bílé, mají krajku a jsou větší, jak ty tvoje. Myslím přes silonky“

Dodala rychle, protože viděla, že se začínám  vzpouzet.

Opatrně jsem trochu složitě protáhl  kozačky skrz ty dvě díry, než jsem si je natáhl do rozkroku přes zadek. Pomohla mi je upravit a pak přišlo k dalšímu převlékání. Musel jsem sundat triko, vzít si podprsenku a přes to jednoduchou blůzku na knoflíky.

„Paruku, jo to chce paruku!“

„Ale já si přišel koupit jen ty boty, Táňo!“

„Jo, jo, já vím, no hele, tahle černá, co říkáš?“

Byla jako v transu, zkoušela  paruku a při tom si olizovala koutky rtů, až to bylo  směšné.

„Jo, to je ono, tak, teď uděláme pár fotek!“

Protrpěl jsem dalších čtvrt hodinku, než byla spokojená a potom přišly na řadu lodičky.

„Které chceš zkusit?“

„Ty červené jsou moc hezké a mají lesk.“

„Jasně, tak prosím!“

Opět  vklouznutí dovnitř, ale už bez té její zapocené nožky, což mě mrzelo, ale věděl jsem, že u lodiček to rychle vyprchá na rozdíl od  kozaček a třeba je taky chvilku nosila nebo si je jen tak zkoušela.  Zaklapal jsem si po dlažbě a pak přišla s dalšími botičkami.

„Bílé k tomu prádlu, jo jasně, fajn. To bude pěkně ladit“

Tentokrát  byl podpatek menší a špička krásně kulatá. Kolem kotníku byl jemný pásek, který jsem sotva zapnul. Tohle mě začínalo bavit, když mi podala další a další boty.

„To mám zkusit vše z toho botníku?“

„Ale co tě nemá, jen to, co ti padne do oka a nebo  to, co si já myslím, že se ti líbí.“

Při tom měla černé baleríny  a dělali jí moc hezké chodidlo.

„A teď sandálky, sundej botky.“

Jenže najednou se zamračila.

„Tohle nepůjde fotit.“

„A proč né, ostatní jsi fotila bez problémů!“

„Jo, ale ty nehty, ty je máš přírodní a to by neslušelo.“

„Tohle už Táňo přeháníš!“

„Neboj se, pak vše dáme dolů, uvidíš jak prsty prokouknou.“

Mazala mi med kolem pusy, až jsem se opět nechal ukecat.

Zul jsem  modré lodičky a pak si sundal kalhotky a ty silonky. Jak jsem seděl, tak si vzala moje chodidla do svých  rukou a já cítil tu hebkost její kůže. Jenže za chvilku už na nehtech svítila červená a aceton voněl všude kolem.

„Chvilku to necháme zaschnout a potom se opět oblečeš, ale už naposledy.“

A v tom mi dala jednu něžnou pusu na pusu, až jsem cítil její dech. Až po chvilce jsem byl schopen opět normálně uvažovat.  Pak mi navlékla kalhotky a přes to silonky a ty  páskové sandálky. Měli moc  jemnou a měkkou stélku a kolem nártu a kotníků několik pásků v červené barvě.

„Jo Patriku, fakt ti padnou jako ulité!“

Sundala mi blůzu a v tom si svlékla šaty a hned mě do nich oblékla. Šlo to ztuha, ale když mi páskem stáhla pas, tak jsem byl překvapený, jak mi padly.  Po chvilce jsem cítil její voňavku, jak se rozlinula z mého tepla, až jsem zacítil  menší vzrušení. Jenže to netrvalo dlouho.

„Aha, ruce, ty máš i chlupaté ruce, tak to musí taky dolů!“

„Dost Táňo,  s tím fakt nesouhlasím, protože to bude vidět, až si vezmu triko.“

V tom už držela v obou rukou ty krásné kožené kozačky a já čekal, jak se rozhodne.

„Mám pro tebe návrh Patriku. Víš dnes odpoledne bych byla ráda, aby si mě zaskočil na cvičení v jedné  klubovně.“

„Jak zaskočil, tomu nerozumím.“

„No já bych tě převlékla úplně a tedy ti vyholila ruce, upravila obličej a ty by si mě zaskočil v aerobiku.“

„A to jen tak by šlo?“

„Jo, postavu máš štíhlou a za to bych ti darovala tyhle kozačky.“

Sledovala každé mé pohnutí víčky a vysela na mých rtech, jak se zachovám. Vůně šatů mě ještě víc  pohltila a když jsem si přešlápl z nohy na nohu v těch jejich sandálkách, tak mi už bylo jasné, jak se rozhodnu. Být ženou mě lákalo i když na ulici chodit jsem se v denním světle bál.

„Já, já nevím, to asi bude vidět a …“

„… upravím tě, že se sám nepoznáš!“

„No tak to zkusím.“

Objala mě a já cítil na  ní tu radost, až jsem nechápal. Pak už mě oholila skoro všude, pěkně nakrémovala,oblékla mě do své podprsenky, do ní vložila nějaké silikonové prsa,  upravila dokonale obličej a když jsem už byl před zrcadlem, tak jsem nechápal, kdo se to na mě dívá.

„Oči, ty máš oříškové a já černé.“

„Aha Patriku, hmm no jasně,  je to asi divné, že mám černé vlasy a hnědé oči, ale mám tu nějaké umělé čočky, počkej chvilku.“

Odběhla do vedlejší místnosti a já se zatím prohlížel v zrcadle. Vlasy mi úplně změnili obličej, tím, že byly černé a po ramena mi  zeštíhlili i zjemnili mojí tvář. Do toho ty červené rty a namalované víčka, fakt jsem se nepoznával.

„Jo našla jsem nějaké, víš občas jdeme s kamarádkami na karneval a tak se rádi převlékáme.“

„Jenom holky?“

Ta se příjemně zachychotala a já si vložil ty čočky do očí, zamrkal si a  když jsem znovu zaostřil, tak na mě koukala skoro  dvojnice od Táni.

„Co myslíš, půjde to Patriku?“

„No úplně  to asi není ono, ale podoba tu je!“

„Fajn, tak hele půjdeš na Nádražní 25 a tam je naše studio aerobiku. Převlečeš se v šatně  a půjdeš si zacvičit.“

„Zacvičit a aerobik?“

To už jsem byl úplně šokovaný.

„Jo, jo, dám ti převlečení, neboj se, perfektně tě to bude maskovat.“

„Aha a asi bych měl znát ty tvoje kamarádky, co?“

„Aha, no ehm, víš oni se k tobě přihlásí, buď v klidu a jmenovat je nemusíš.“

„A jak se jmenují?“

„Olina a Jarka. Mají delší vlasy a nosí hodně  červené věci.“

Zpitomělý jsem dostal  tašku s převlečením a  pak se opět zarazila.

„Klíče, jo jasně, klíče. Tady je od domu s tím modrým krytem a ten druhý je od bytu.“

„A já myslel, že na tebe zazvoním a bude.“

„No co kdybych si odskočila na nákup, prostě půjdeš suveréně domů, jako by si tu bydlela a počkáš na mě, až přijdu.“

Nerozuměl jsem tomu, ale vložil si klíče do bundy, kterou jsem si oblékl na ty krásné letní šaty a vyšel  vstříc dobrodružství.

Výtah jsem znal a tak mě až na ulici překvapilo, že mi fouká na ty moje holé nohy i pod sukni. Podpatky klapaly po dlažbě a já se přistihl, jak jsem z toho všeho vzrušený. Sladší voňavka od Táni a to oblečení po ní mě fakt dostávalo a když jsem se podíval do výlohy, tak jsem  skoro vyvrcholil. Jen paní mě z toho vytrhla, když se  taky zastavila a dívala se na nějaké módní novinky. Zlehka jsem jí obešel a dával si větší pozor na to, jak jdu a kam dávám nohy v těch vyšších sandálkách. Město jsem znal, tak že za chvilku jsem už otvíral dveře  na Nádražní ulici. Sice hudba nehrála, ale nějaký hluk jsem slyšel. Když jsem zamířil  podle šipek do šatny, ihned na mě dýchl ten  ženský vzduch nasycený voňavkami a taky tím prádlem.

„Ahoj Táňo, tak si to stihla?“

„Ehm, jo.“

Objal jsem se s první dlouhovláskou a hned  i s druhou.

„Jsi nějaká jiná, je ti něco?“

„Hlas, trochu mám chrapot.“

„No jasně , Oli říkala, že  si to asi s randěním přehnala!“

„Hele nech to Jarko být, ještě jsem na ní naštvaná!“

Já dělal překvapenou, ale to už některé holky byly převlečené do gymnastického a odcházeli  cvičit. Až teď mi došlo, v čem budu až mě to  vystrašilo.

„Kterou skříňku si mám vzít?“

„Jakou chceš, pár holek je mimo!“

„Ať si vezme tu krajní, je trochu větší, když není už sama!“

Rejpla si do mě opět Olina. Rychle jsem si vlezl do kouta , sundal bundu a dal na ramínko, potom sandálky a šaty. Po očku jsem viděl, jak se obě kamarádky převlékají do červenožlutého gymnastického dresu a pak jak si obouvají tenisky. A tak jsem si taky začal s legínami a potom byl hřeb převlékání. Chvilku jsem si prohlížel ten růžovobílý dres, než jsem si našel ty dvě díry dole a proklouzl do nich. Potom jsem si to pěkně upravil v rozkroku a když jsem měl už i rukávy, tak jsem bleskově přehodil záda a už byl dres na místě.

„Dnes ti to sluší Táňo!“

„Co?“

„No ty nehty, fakt pěkná červená!“

Řekla Jarka a já viděl její jemný červený lak, než jej skryla do bílé tenisky.

„Aha, děkuji.“

„A tu podprsenku nech ve skříňce!“

„Proč?“

„Nehodí se to, pomůžu ti!“

Řekla jedna z holek, rozipla mi znovu dres na zádech a rychle mě zbavila té nadbytečné látky. Já měl ale strach, že mi ty prsa upadnou a tak jsem si je přidržel. Jenže v tom jsem zacítil pnutí kůže. Nechápal jsem proč  nesklouzly, ale v tom mi projel zip a já byl opět pevně sevřený v gymnastickém dresu.

„Jo, takhle je to perfektní, jen se ještě obuj!“

Povolil jsem šňůrky a jak jsem nohu dostal dovnitř, tak jsem si přidupl a v tom jsem cítil, že jsou o něco menší. Jenže holky mě už popoháněly a tak jsem rychle zašněroval tenisky, vhodil boty do skříně a už šel za nimi.

„Ahoj holky, tak dnes máme  sambu a rumbu, tak se postavíme a trochu se protáhneme!“

Měl jsem značku bohužel   uprostřed čtvrté řady, tak že na mě bylo vidět ze všech stran. Sledoval jsem, co dělají kolem mě a hlavně  co ukazuje naše  cvičitelka.

„Raz, dva, tři, čtyři, točíme se, dva tři čtyři, vlevo krok dva vpravo zpět dva.“

Diktovala a já se potil, jako nikdy předtím. Vlasy mě  nepřirozeně šimraly na krku a náušnice  lehtaly svými řetízky, na kterých byly drobné kamínky. Taky ten tlak na můj rozkrok byl nezvyklý a tak jsem měl  zvláštní nutkání se  hladit a laskat do vyvrcholení. Ale cvičení mi to neumožňovalo. Přesto jsem si prohlížel holky, jak jsou oblečené a jak mrskají zadečkami a prsy.

„Pauza, dáme deset minut a potom dáme další  cvičení, zatím pochvala pro všechny!“

Potěšilo mě to a šel se bokem k lavičce vydýchat. Ihned ke mně přisedli ostatní a Oli se bavila s nějakou blondýnkou, kterou nazývala Mirkou.

„Tak jak bylo, vyprávěj!“

„Jo fajn Jarko, ještě si to musím  sama zhodnotit, trochu se v sobě nevyznám!“

„Ale nedělej se, že tě Karel neokouzlil!“

„Karel?“

„No byla si s ním, né?“

Ale to už zase vyjela Olina, co seděla z druhé strany.

„No jasně že byla a jak se muckali!“

„A co! Ty máš taky kluky!“

„Ale to jsou jen kamarádi.“

„A Karel byl co?“

Zeptal jsem se a cítil, že přijde další lavina slov.“

„To je něco jiného !“

„Nechte toho holky, kvůli jednomu klukovi!“

Řekla ta Mirka a já měl dojem že se mě zastává.

„To není jedno, když…“

A rychle vstala a odběhla do šatny. Já jen pokrčil rameny a svěsil hlavu. V tom mě obě objali a říkali mi, že je Oli trochu přecitlivělá a že to asi určitě bylo jinak. Deset minut uběhlo a já si ani nestačil užít obětí  holek, vlastně vůbec jsem se najednou cítil jednou z nich a byl součástí problémů mezi holkama a klukama, až mě to překvapilo.

„Cvičíme, jedeme, teď zažijete jízdu, jedna, dva, tři á jedna, dva a tři!“

Cvičitelka jela jako  rychlík a my jsme měli vyplazené jazyky, jak nám dávala do těla. Tenisky začaly tlačit a já čím dál, tím víc cítil  ten parfém, co na mě Táňa nastříkala. Pot mi stékal po zádech a  tak jsem byl po další hodině rád, když to skončilo. Jen pomalu jsem odcházel do šatny a když jsem zouval tenisky, tak už některé holky byly svlečené. Otřel jsem si zlehka pot rukávem a potom si už svlékl zapocený dres a dal ho na vedlejší lavičku. Když jsem už byl v sandálkách a šatech, zjistil jsem, že jsme v šatně jen my dvě s Olinou a ještě jednou holkou.

„Tak jak sis to užila s tím Karlem Táňo?“

„Já, ale Oli, vždyť víš, že o nic nejde!“

„Kurvila ses, co? Máš ho vůbec ráda?“

To už stála vedle mě i ta druhá holka a mě začalo být těsno v rohu skříňky.

„Co po mě chcete?“

Při tom jsem si trochu zakašlal, aby bylo vidět, že jsem nachlazený.

„Aby si  mu dala kopačky!“

„Ale já, no to asi nepůjde!“

Vymýšlel jsem si i když  jsem to myslel správně, že s Karlem nic mít nechci, jenže najednou mi svázaly ruce a narvali mě do té skříně, až jsem byl překvapený, jakou měli sílu.

„Tohle si nenechám líbit! Karel je můj kluk, jasný?“

Ale já neřekl nic a jen přemýšlel, jak se z toho dostanu. V tom  vzala ty  šedé legíny a jednu nohavici mi začala rvát do úst.

„Žer, pěkně je sežereš a pak už dáš Karlovi pokoj!“

Bránil jsem se, ale oni mi ucpaly nos a když jsem povolil sanici, tak se mi  nechtěně otevřela a  v tom mi natlačila další část nohavice, až jsem musel několikrát polknout.

„Pěkně polykej Táničko, no ještě a ještě!“

Tlačili  mi do úst tak vehementně, že jsem nemohl nic dělat, ústa jsem měl už plné a část byla i v krku.

„No vidíš, že to jde! Tak máš o čem přemýšlet!“

V tom mi přetáhli druhou nohavici přes hlavu a tím jsem nemohl vyplivnout to, co mi narvali do krku.

„A příště si rozmyslíš lézt někomu do zelí!“

V tom bouchly dveře a cvakl visací zámek. Vyděsilo mě to, protože jsem tušil, že se odtud jen tak sám nedostanu.

„Pojď Radko!“

„To jí tu necháš jen tak Oli?“

„Von jí už někdo pustí, zítra tu jsou taky akce, né?“

A  rozchechtala se na celé kolo. Pak už  cvakl  vypínač a když zavřely dveře na chodbu, tak jsem už zbytečně  kopal do skříně, aby  mě pustili. Rozlehlo se  místností vražedné ticho a já tam  byl  spoutaný a umlčený.

„Tak proto jsem měl Táničku zaskočit!“