Ranní autobus - Pavel
Zase jedno nudné pošmourné ráno, a cesta autobusem linky 390 do práce. Každý pracovní den, stejné ráno, stejní lidé v autobusu městské dopravy. Jako každé ráno, to abych si navodil dobrou náladu, se bavím pozorování lidí, obzvláště potom ženského osazenstva naší linky. Hraji si pro sebe takovou hru, vždy si vyberu nějakou ženu, a nenápadně ji pozoruji, a popouštím uzdu své fantazii. Představuji si, jaké by to asi s ní bylo, jak by vypadala za určitých situací, a přitom se na ni dívám, a snažím se zachytit její pohled. Některé na hru přistoupí, pohled opětují, na můj lehký úsměv odpoví taky pousmáním. Tak si zpestřuji cestu do práce již řadu měsíců. Osazenstvo autobusu se ale obměňuje, protože i u nás začali developeři stavět bytové krabice, a tím se stalo, že se i v mé pravidelné lince objevily cizí tváře.
Jedno ráno jsem zaregistroval v autobusu zcela nový objekt mého pozorování. Byla to starší, ale velmi zachovalá žena. Musela být za mlada velmi hezká, protože rysy její krásy zůstaly nesmazatelně vryty v její tváři. Odhadl jsem ji tak na pětačtyčicet. Krásně blonďaté kudrnaté vlasy, elegantní kostým, nalakované nehty, vyšší podpatky. Prostě nádhera. Nejsem žádný sexuální borec, pár holek jsem už měl, ale tahle žena mě úplně magicky přitahovala. Sedla si na čtyřku směrem čelem ke mně, a tak jsem sní mohl nerušeně rozehrát svoji hru. Když jsem se na ni jakoby nenápadně již po několikáté podíval, stalo se něco co jsem nečekal. Nejenže pohledem neuhnula, její modré oči se na mě zadívaly s takovou upřímností, že jsem z toho až zamrkal. Jak jsem zamrkal, mrkla i ona. Říkal jsem si, že to přece musí být náhoda, a potom už přišla moje zastávka, a já musel vystupovat.
Další dny se opakovala naše oční hra, když přistoupila sedla si vždycky tak, aby na mě viděla. Když jsem na ní mrknul jedním okem, mrkla i ona! Byl jsem z to ho dost vedle, protože jsem si nikdy nepomyslel, že bych mohl mít tak zralou krásnou ženskou! Slyšel jsem sice jasně hlášky kolegů v práci, kteří razili hesla, že čím starší , tím lepší, a podobně. Tohle bylo ale jiné, nikdy bych si ji netroufl oslovit, určitě by se semnou vůbec nebavila, vadil by jí asi věkový rozdíl, prostě jsem takový váhavý střelec, a moc si nevěřím.
Pak se jedno ráno stala velmi zvláštní věc. Když nastoupila do autobusu, namířila si to přímo k sedadlu kde jsem seděl, a sedla si vedle mě. Krásně voněla po levanduli.
„Mladý muži,“ naklonila se ke mně když se autobus rozjel „to na sebe budeme mrkat celou věčnost?“ Mluvila tiše, abych jí slyšel jenom já.
„Ne-e,“ zajíkl jsem se, a samozřejmě se mi totálně vyprázdnila hlava. Chtěl jsem být nějak vtipný, ale zároveň jsem ji nechtěl odradit. „Ne, to samozřejmě ne,“ našel jsem ztracenou nit „jen jsem vám tím chtěl říct, že se mi prostě líbíte,“ řekl jsem jí na rovinu jak jsem to myslel.
„Jsem Vlaďka,“ řekla , a její úsměv byl pro mě úplně odzbrojující. Vzala prostě iniciativu do svých rukou.
„Paní Vlaďko, já jsem Pavel,“ slyšel jsem se blekotat. Autobus projížděl právě kolem zajímavé lokality Barrandov, tak jsem jí začal vyprávět o trilobitech a horninách, a dějinách toho kopce. O těch věcech něco vím, a chtěl jsem jí taky trošku ohromit. Vedl jsem v podstatě monolog, stejně jak jsem byl zvyklý na přednáškách.
„Poslouchejte, počkejte chvíli,“ přerušila mě „ nechtěl byste se mnou jít zítra na procházku a tam mi to dopovědět, budete muset za chvíli vystupovat,“ uchopila iniciativu jednoznačně do
svých rukou. Úplně jsem zapomněl., že se blížíme do mojí zastávky. V rychlosti mi řekla svoji adresu, a já jsem jí slíbil, že u ní zazvoním přesně v devět hodin ráno.
Druhý den byla sobota. Pořád jsem si říkal, že to je nějaké divné, a jednu chvíli jsem se dokonce rozhodl, že nikam nepůjdu. Nakonec jsem samozřejmě v devět hodin zvonil na její zvonek. Vladislava Kostková, stálo na vizitce, a najednou zabzučel bzučák, a v komunikátoru se ozval její hlas, ať jdu do druhého patra. Dveře do jejího bytu byly pootevřené, a když jsem na ně zaklepal, její hlas mě pozval dál.
„Pojďte dál, pane Pavle, jsem ještě v koupelně.“ Vstoupil jsem do prostorné chodby plné dveří. Jedny se otevřely, a vyšla ona. Byly to dveře které byly zrovna nejblíže ke mně. To co jsem uviděl mi doslova vyrazilo dech. Měla na sobě růžový župan, a z něj koukaly její nohy v černých punčocháčích, a v krásných sandálkách na vysokém podpatku. Ocitli jsme se těsně u sebe. Její modré oči se na mě zadívaly, a já jsem na ní automaticky mrknul. Dívali jsme se na sebe, a já jsem pochopil, že z procházky nebude nic. Ona se ke mně přitiskla, a jemně mě pohladila po vlasech, a její ruka sjela na mou tvář. Pochopil jsem to jako jasný signál, opatrně jsem ji uchopil v pase, a jemně políbil na tvář.
Byla to zase ona, kdo vyhledal moje ústa a úplně se do mě vpila. Nepromluvili jsme ani slovo. Cítil jsem, jak mě opatrně směřuje do dalších dveří. Koutkem oka jsem v místnost za nimi zahlédl velikou postel. Když jsme stály těsně u ní, tak jsem jí z ramenou sundal její župánek. Měla pod ním černý korzet zdobený krajkou, krásně napnuté podvazky držely černé punčochy, a na své vyholené mušličce neměla kalhotky. Její oblečení mě úplně ohromilo, a zároveň vytočilo do ruda. Povalil jsem jí na postel, a začal jí prudce líbat na obličej, prsa, a kousek bříška, který vykukoval z krajkového korzetu. Cítil jsem její ruce, jak mi stahují kalhoty a osvobozují moje mužství z boxerek. Jak říkám, nebyl jsem žádný sexuální přeborník, ale její ruce mě nasměrovali do její jeskyňky. Začal jsem se s ní milovat, a protože jsem před ní neměl delší dobu nikoho, rychle se blížil můj vrchol. Hopsal jsem na ní jako králík, a už už jsem docházel vrcholu. Najednou cítím jak mě chytá za boky.
„Počkej přece, nepospíchej tolik,“ zašeptala mě do ucha, a přitiskla si mě k sobě tak, že jsem se nemohl ani pohnout. Dole jsem ale cítil, jak její mušlička svírá v pravidelných intervalech moje mužství. Zůstali jsme do sebe zaklesnuti, a ona mě střídavě kousala do uší, tváří, a dole mě ho úplně masírovala.
Nikdy jsem nic podobného nezažil, tak jsem jenom držel, a hladil jí po vlasech. Najednou jsem cítil, jak se její tělo nadzvedává, otáčí se, a už na mě seděla jak na koníčkovi. Její ústa se přisála k mým, a pomalu začala zvedat svoje tělo a nadskakovat na mě. Zrychlovala a zpomalovala, podle toho jak cítila, že se blíží moje vyvrcholení. Byl jsem úplně v její moci, ale vůbec mi to nevadilo, a úplně jsem se jí poddal. Jak říkám, nikdy jsem nic podobného nezažil, a bylo to hodně vzrušující, být obětí ženy. Cítil jsem, jak její horké šťávy stékají po mých stehnech. Její pohyby se zrychlovaly.
„Mrdej mě, mrdej mě, řekni , že jsem tvoje děvka,“ vyrážela neartikulovaně a já jsem plnil pokorně její příkazy, cítil jsem, že se blíží její vyvrcholení. Ona to určitě věděla, a měla to přesně načasované s mým. Když jsme oba vybuchli, ona se ke mně přitiskla tak, že jsem z ní nemohl utéct, a moje tekutina jí celou vyplnila.
„Cákej to do mě,“ křičela „jsem tvoje děvka!!!“ Něco podobného jsem opravdu nezažil. Normálně jsem byl zvyklý, že když jsem se udělal byl prostě konec, ale sní to byl pouhý začátek. Zase se ke mně přitiskla, a její poševní svaly mi začaly masírovat moje mužství. To se samozřejmě nenechalo zahanbit, a ona mě doslova znásilňovala. Nikdy bych neřekl, že mi vydrží stát tak dlouho.
Ona ale věděla přesně co chce. Teď jsem teprve pochopil, že starší ženy jsou pro chlapa to nejlepší. Přesně totiž vědí, co chtějí. Žádné okolky, a rovnou na věc. Zůstali jsme v posteli asi do třech hodin odpoledne. Za tu dobu jsem zažil ještě několik vyvrcholení, a ona mi předvedla tolik orgasmů, že jsem z toho byl úplně vedle. Zároveň jsem na sebe byl strašně pyšný, že dokážu uspokojit takovou ženskou, jako byla ona. Její šťávy a tělo voněly tak krásně, že jsem se několikrát přisál k její jeskyňce, a dělal jsem věci, které jsem nikdy dosud s žádnou ženou nedělal. Ona na oplátku, když už se zdálo, že umdlévám, vzala moje mužství do svých teplých dlaní, dlouhými nehty ně na něm dráždila, a hladila mi je svým horkým jazýčkem. To mě přivedlo znovu do extáze, kterou ona okamžitě využila ke svému vyvrcholení.
Když už jsme byli úplně zborcení potem, a já byl dokonale na dně, tak jsem ze všeho na chvíli usnul. Když jsem se probudil, bylo venku ještě světlo, a odněkud z bytu jsem slyšel typické zvuky které vycházejí jenom z kuchyně. No a protože lůžko vedle mě bylo prázdné, vydal jsem se za zvuky, ale i za vůní smaženého masa. Zastihl jsem ji v kuchyni, jak připravovala něco na kontaktním grilu. Otočila se ke mně.
„Musím si tě trochu vykrmit,“ řekla když se ke mně otočila a políbila mě na tvář. Pokračovala v přípravě jídla, a tak jsem si stoupl za ní, a celou dobu co jídlo připravovala, jsem jí držel zezadu rukama za její krásná prsa. Když jsme se najedli, tak jsme se na její návrh zase přemístili do ložnice. Nikdy bych neřekl, že budu ještě ten den schopen jakékoli akce. Opak byl ale pravdou, Dostala mě do stavu, kdy už jsem neměl žádné svoje šťávy, ale byl jsem tak vzrušený, že mě brnělo celé mužství, včetně zubů a celého těla.
Když jsem pozdě v noci usínal na jejích prsou, byl jsem úplně vysílený, ale byl jsem šťastný. Ona mi ukázala, jak se má žít, ona mi otevřela oči do světa, který mi zatím byl odepřen. Byl jsem pevně rozhodnut, že se jí nevzdám, a udržím si ji za každou cenu.
Když usínám na jejích prsou svého rozhodnutí vůbec nelituji. Pro mě zůstává pořád tou krásnou neznámou z autobusu. A vůbec mi nevadí, že se nakonec se z lovce stala kořist…….
