PRVNÍ SETKÁNÍ - 1.díl - Martina

03.12.2021 22:42

Na rozdíl od mnoha vašich návštěvníků a přispěvatelů nejsem crossdresser. Rád bych však vyprávěl svůj příběh. Mnoho měsíců jsem o tom přemýšlel, ale rozhodl jsem se, že teď nebo nikdy.

Když jsem byl v první třídě, starší kamarád (chlapec ze třetí třídy) mě pozval, abych se podíval na něco v jejich sklepě. Šli jsme tam a on mi ukázal matčino kombiné (bylo v koši na prádlo). Nebyl jsem si jistý, co to bylo, dokud mi nevysvětlil, že je to spodní prádlo. Opravdu to bylo vzrušující. Pokud si vzpomínám, bylo bílé a spíše krajkové se saténovou stuhou přes krajkový lem. Každopádně jsme to vzali do ruky. Bylo to krásné nylonové kombiné a působilo tak nebesky. Předpokládám, že skutečnost, že jeho matka byla v mé šestileté mysli velmi hezká, měla hodně společného se vzrušením, které jsem cítil.

Střídavě jsme to zkoušeli. Nejprve jsme si to vyzkoušeli na oblečení a pak jen tak na holém těle. Samozřejmě to na nás bylo velké, ale dalo mi to neuvěřitelný pocit. Netřeba dodávat, že jsme nakonec trávili v jejich sklepě tolik času, kolik jsme mohli. Už si všechno nepamatuji, ale měla červené, několik bílých, tmavě modrou, růžovou, světle modrou a žlutou. Měla dvě vícevrstvé spodničky. Byly měkké a měly stuhy a krajky. Jedna byla bílá a druhá vícebarevná. To trvalo něco málo přes rok a pak jsme se přestěhovali. Pořád ho vídám, ale od té doby, co jsem se přestěhoval, už jsme o tom nikdy nemluvili.

Tato zkušenost mi zasadila celoživotní lásku ke kombiné, spodničkám a všem typům krásného dámského spodního prádla. Mám starší sestru (o 5 let). Samozřejmě jsem začal doma prohlížet koš na prádlo. Lodičky, které měla moje matka a sestra, nebyly tak krásné, ani tak rozmanité jako ty od maminky mého přítele, obě měly krásné spodničky. Všechna kombiné byla nylonová a na dnešní poměry krásná. Moje potěšení skončilo tím, že jsem ty věci nosil tak často, jak jsem mohl, a když jsem byl sám doma, oblékl jsem se, tančil po domě a byl v sedmém nebi.

Dal jsem si záležet, abych si prohlédl co nejvíce kombiné a spodniček (v té době byly spodničky běžné, zejména pro středoškolačky a mladší dívky, i když je nosilo i mnoho dospělých žen). Pohled na všechna kombiné v katalozích byl požitek a přál jsem si, aby si jich moje matka nebo sestra kupovaly víc. Tenkrát měly katalogy desítky stránek kombiné v mnoha barvách pro mladší ženy a dívky. Ta stránka pro mě byla obzvlášť erotická, protože tam bylo tolik spodniček v tolika barvách a s tolika různými kombinacemi krajek, stuh, saténu a vrstev volánů.

K mému největšímu dobrodružství vůbec došlo, když jsem byl v šesté třídě. Jak jsem řekl, rád jsem se díval na dívky, které se oblékaly do pěkných šatů a sukní, zvláště na ty, které měly kombiné a spodničky. Na kopci nad naším domem žila jedna dívka. Byla starší, chodila na střední školu. Její rodiče se měli dobře - měli bazén (v té době to bylo opravdu něco). Byla jedináček a jmenovala se Deborah (ne Debbie). Myslel jsem si, že je krásná a zaujalo mě zejména oblečení, které měla na sobě. Tehdy všechny dívky nosily jen šaty. Deborah vždy nosila šaty a sukně a téměř vždy bylo vidět krajku a stuhu na lemech jejích spodniček.

Vždy se usmívala a byla ke mně přátelská. Znala moje jméno a vždycky mě pozdravila a často se mě ptala, jak se mám. Pro mě to byla žena. Já jsem chodil do základní školy asi 8 bloků od domova. Deborah samozřejmě chodila na střední školu a jezdila autobusem. Vysadil ji asi čtyři bloky od jejího domu, o dva bloky blíž než jsem bydlel já. Dával jsem si záležet, tak často, jak jsem jen mohl, procházet kolem autobusové zastávky, když z něj vystupovala Deborah. Ve skutečnosti jsem nekoukal jen na Deborah, ale i na ostatní dívky. Avšak jediná, kdo mi vždy něco řekla, byla Deborah.

Snil jsem o tom, že s ní budu sdílet svou lásku ke kombiné a spodničkám. Zabralo to tak, že jsem nevěděl, co mám dělat, a byl jsem neustále ve stavu úzkosti, zvláště když jsem byl blízko ní.

Obvykle šla se dvěma dalšími dívkami jeden blok a zbytek cesty domů sama. To mi dalo tři bloky na procházku s ní. Když se ohlédnu zpět, jsem si jistý, že si uvědomila, že jsem do ní zamilovaný (ano... kromě toho, že jsem se upnul na její krásné oblečení). Často jsem byl vděčný, že neměla přítele, který by jí zabíral čas nebo bydlel blízko ní, dávalo mi to příležitost být s ní. Každopádně bylo snadné s ní mluvit, protože ona tak trochu vedla rozhovor. Styděl jsem se před dívkami, ale protože byla starší, bylo to jednodušší. Avšak touha, když jsem se chtěl dotýkat a nosit její šaty, byla pro ni trapná.

Musím říct, že jsem tenkrát ani teď nebyl sissy. Hrál jsem fotbal, basketbal a baseball a žilo se mi dobře. Ve skutečnosti byla láska k dívčímu prádlu naprosto mimo mísu s mou „veřejnou osobností“. Každopádně v osudný den, když jsem s ní šel, se mě zeptala, jestli se "jí bojím nebo jsem nervózního z jejího okolí". Samozřejmě jsem řekl, že ne. Pak se mě zeptala, jestli se mi líbí. Řekl jsem jí, že si myslím, že je opravdu hezká a milá. Vím, že jí to lichotilo. Zeptala se mě, co se mi na ní líbí nejvíc a já jen vyhrkl: "Myslím, že tvé oblečení je krásné." Díky jejímu chování a příjemnému způsobu se to snadno vyslovovalo a necouvla, jako bych byl nějaký podivín.

Pak se mě zeptala, co se mi na jejím oblečení líbí nejvíc. Bez přemýšlení jsem jí řekl, že miluji její hezké spodničky a kombiné. Prostě to ze mě vyletělo. Jakmile jsem to řekl, byl jsem vyděšený. Usoudil jsem, že to bude zlé a ona buď zaječí, nebo mě už nikdy nebude chtít vidět. Místo toho se mě zeptala, jestli bych nechtěl jít k ní domů a dát si sklenici mléka. Byl jsem ohromen a skoro jsem nebyl schopen říci, ano. Bylo to k ní domů asi další blok a půl a ona změnila téma a zeptala se mě na něco o mé škole. Usoudil jsem, že to je ono, a rozhodl jsem se úplně vyhnout tomu, abych se na ni znovu díval nebo vytahoval její šaty. Bál jsem se, že si o mě bude myslet, že jsem perverzní.

Když jsme dorazili, nikdo nebyl doma. Šli jsme do kuchyně a ona mě posadila ke kuchyňskému stolu a přinesla oběma sklenici mléka. Zatímco to dělala, mluvili jsme o baseballu, sezóna právě začala (byl duben) a miloval jsem baseball, hrál jsem chytače. Poté, co přinesla sklenice mléka a nějaké sušenky, se posadila do čela stolu, já na židli na straně (kolem stolu byly jen čtyři židle). Pak změnila téma rozhovoru – změna, která navždy změnila můj život.

Deborah se mě zeptala, jestli se chci dotknout její spodničky. Málem jsem rozlil mléko. Vzala mě za ruku a řekla mi, abych se uvolnil a nebál se a znovu se mě zeptala, jestli bych si nechtěl sáhnout na spodničku. Nemohl jsem mluvit a jsem si jistý, že přesně věděla, co chci dělat. Pustila mou ruku, zvedla lem šatů a přitáhla si je k pasu. Nikdy nezapomenu na ten pohled. Byla tady ‚žena‘, jedna z nejhezčích, jaké jsem kdy poznal, a ukazovala mi svou spodničku. Byla bílá s růžovým saténem na každém lemu, malými růžovými mašličkami a tou nejhezčí krajkou, jakou si lze představit. Jen jsem se podíval. Deborah pak vzala mou ruku a položila ji na spodničku na svém stehně. Měl jsem orgasmus a byl jsem úplně v rozpacích. Netrvalo jí dlouho, než si vlhké skvrny všimla.

Vstala a řekla mi, abych ji následoval. Byl jsem v šoku, ale také zděšený, když jí šaty spadly a zakryly její krásnou spodničku. Nevěděl jsem, co čekat. Jsem si jistý, že jsem ani nepřemýšlel. Zavedla mě do koupelny a řekla mi, že se mám očistit a nedělat si starosti – řekla, že je to přirozené a že jí to lichotí.

Očistil jsem se a myslel jsem si, jaký jsem byl idiot, a napadlo mě, že odejdu, jakmile to bude možné, a doufal jsem, že to nikdy nikomu neřekne. Když jsem vyšel, řekla mi, abych šel s ní a šli jsme do její ložnice. Byla to velká místnost ve srovnání s tím, co jsem byl zvyklý vidět. Měla postel s nebesy a krajkovými závěsy a bylo to velmi ženské.

Řekla mi, abych si sedl na postel, a pak si svlékla šaty. Bylo to dechberoucí. Oněměl jsem a jsem si jistý, že můj jazyk visel ven a moje oči byly vykulené. Otočila se a řekla mi, že chce, abych se díval. Sedla si vedle mě a zeptala se mě, jestli bych ještě něco chtěl. Tou dobou už jsem si byl jistý, že nežiju, a rozhodl jsem se, že to všechno vypustím ven. Řekl jsem jí, že bych chtěl vidět a cítit její kombiné a spodničky. Chtěl jsem vidět cokoli a všechno, co by mi ukázala. Vstala, vyhrnula si spodničku a odhalila lem košilky, kterou měla na sobě. Spodnička i košilka měly hezkou krajku. V té době neexistovalo nic takového jako punčocháče a dívky nosily podvazky a punčochy. Ani jedno jsem toho dne neviděl.

Byl jsem jen o trochu menší než ona. Šla ke svému prádelníku, otevřela spodní zásuvku a vyzvala mě, abych si vzal, co se mi líbí. No, jen jsem se na všechno díval a osahával. Bylo tam 7 kombiné a asi tucet spodniček spolu s několika tucty kalhotek. Byl jsem v nebi. Byly v různých barvách, bílé a pastelové. Jedna sada kalhotek byla starého typu kalhotek se "dny v týdnu". Kalhotky byly ve více barvách než kombiné, červené, černé, zelené a pak ve světlých barvách. Nikdy v životě jsem nebyl tak vzrušený, ani od té doby. Byl jsem na kolenou a díval se a ona tam jen stála, usmívala se na mě a povzbuzovala mě, abych se díval „co srdce potěší“. Vytáhl jsem několik kombiné, abych je mohl vidět celé.

Po krátké době mě přiměla, abych přešel k jejímu šatníku a ukázala mi čtyři nadýchané spodničky a dvě nadýchaná kombiné (ty se nakonec staly mými oblíbenými). Jedna byla hezčí než druhá. Také jsem si prohlédl a dotkl se mnoha jejích šatů a sukní. Jediné, co jsem chtěl, bylo se do nich zahrabat. Nicméně mě zajímalo, co by se stalo, kdyby se to někdo dozvěděl, vím, že by to byl „konec“ a já bych byl pro posměch celému okolí i ve škole.

Pak přišla otázka, která mě opravdu porazila... zeptala se, jestli si chci něco z toho zkusit. Jen jsem řekl: ANO. To byl začátek těch nejkrásnějších čtyř a půl měsíce mého života. Nejméně dvakrát týdně a někdy i častěji jsem byl u ní doma a oblékali jsme se spolu. Nikdy jsme nedělali nic sexuálního. Prostě jsme si užívali společné oblékání. Nikdy mě nenechala nalíčit nebo tak něco... bylo to jen oblékání se do jejích šatů... skoro všechny mi seděly. Opravdu se jí líbilo, že jsem si oblékal šaty nebo sukně a halenky, a pak mi říkala, abych zvedl lem a „ukázal“ své hezké spodní prádlo. Musím říct, že dodnes živě slyším, jak říká: "Pojď a ukaž mi svoje pěkné spodničky". Je to ta nejúžasnější věc, jakou jsem kdy slyšel.

Nosil jsem všechno z jejího šatníku, včetně bot (byly těsné, ale seděly). Pamatuji si, jak se chichotala, když jsem se poprvé učil chodit na podpatcích. Byla to zábava a oba jsme se hodně nasmáli. Moje oblíbené byly ale spodničky. Ve skutečnosti mě právě to povzbudilo k psaní. Nedávný barevný obrázek tří mladých dívek v jejich spodničkách mi je to připomněl, až jsem zjistil, že musím konečně vyprávět svůj příběh.

Jednou z věcí, které jsme často dělali, byl tanec, když jsme byli oba oblečeni. Obvykle jsme měli celý dům pro sebe. Nikdy jsme nic nedělali, když byl někdo jiný doma, ale zůstali jsme v jejím pokoji, když si nebyla jistá, kdy se její rodiče vrátí domů. Často jsme trávili čas tancem v suterénu.

Hodně jsme tančili „swing“. Bylo to fantastické. Opravdu jsem cítil houpání spodniček na mých nohách. Vždy jsem si oblékl podvazky a punčochy. Punčochy umocnily ten úžasný pocit. Deborah měla několik druhů podvazkových pásů. V té době jsem si je rád oblékal. Vzpomínám si, že mi často pomáhala připínat punčochy. Jak jsem si zpětně vzpomněl, toto bylo nejblíže k intimnímu dotyku.

Taky jsme si několikrát zatančili valčík… to mi působilo můj největší „problém“. Dvakrát jsem jí ušpinil kalhotky. Teď už vím, že ji to zaujalo a lichotilo, i když mě to přivádělo do velkých rozpaků. Problém byl v tom úžasném pocitu spodniček přitisknutých a pohybujících se proti mému tělu, když jsme spolu tančili a houpali se. Skutečnost, že se mi zdálo, že si to opravdu užívá, když jsem oblečený, mi nesmírně přidala na potěšení z toho všeho.

Vždy mě nechala vybrat si, co si chci vzít na sebe, tedy poté, co mi ukázala, co je vhodné a jak si to obléct. Nosil jsem její podvazkové pásy, kalhotky, punčochy a podprsenky – vždy podprsenku vycpala několika páry svých ponožek, takže jsem měl „hezkou siluetu“ a v kombiné, podprsence a šatech „jsem vypadal jako dáma a dospěle“. Dostalo se to tak daleko, že jsem prostě přišel, šel jsem do jejího pokoje a "oblékl se". Často jsme jen tančili nebo diskutovali o knihách, když jsme byli oblečeni. Dala si čas, aby mi ukázala, jak mám chodit a nosit se, sedět a samozřejmě dělat to správně. Ale nejlepší časy pro mě byly, když mě nechala ukázat své spodničky. Jedna věc, kterou jsem dělal tak často, jak jsem si myslel, že mi to projde (což bylo pravidelně), bylo říct jí, že chci nosit jedno z jejích kombiné. Měl jsem ho na sobě. Mým motivem bylo vidět ji v tom a dívat se, jak si to svléká. Téměř vždy mému požadavku vyhověla. Občas škádlivě odmítla.

Nikdy jsem ji neviděl nahou, ale často jsem ji viděl v kalhotkách a podprsence. Stejně tak jsem před ní nikdy nebyl nahý já, ale trávili jsme spolu čas v "našem" ženském spodním prádle. Jednou jsme se oblékli do babydoll soupravy s kalhotkami a vlezli jsme spolu do postele. To bylo nejblíže, co jsme kdy měli k tomu, abychom měli něco jiného než radost ze společného oblékání.

To pokračovalo přes léto až do konce srpna, kdy odešla na vysokou školu. Když se vrátila domů na Den díkůvzdání, navštívil jsem ji opravdu naposledy. Bohužel jsme neměli možnost se "obléknout". Během mé návštěvy mi řekla, že nemůžeme pokračovat v oblékání, čehož litovala. Potom mi poděkovala za to, že jsem její "kamarádka v oblékání" a řekla, že si to moc užila a bude na to celý život s láskou vzpomínat, ale bude to naše tajemství. Ukázalo se, že měla přítele a ten byl samozřejmě důležitější. Často přemýšlím, jestli má takové štěstí jako já s Deborah.

Potom už jsem ji viděl jen párkrát. Vždy byla přátelská a minutu nebo dvě si se mnou povídala, ale nikdy jsme spolu nemluvili o našem létě. Nikdy jsem se neptal ani jsem se nedozvěděl, co ji motivovalo k tomu, co udělala, nebo proč se se mnou spřátelila. Jsem jí však nanejvýš vděčný a budu na ten zážitek s láskou a touhou vzpomínat do konce života. Nikdy jsem o této zkušenosti neřekl nikomu, včetně své ženy. Až dosud to bylo Deborah a moje zvláštní tajemství. Často přemýšlím, jestli má její manžel takové štěstí jako já.