Nečekaná proměna - Andrejka
Jmenuji se Tomáš je mi 18 let a poslední, co si pamatuji bylo to, že jsem šel po ulici, kde do mne narazilo nějaké vozidlo. Své tělo vidím ležet na operačním stole a okolo mne stojí mnoho lékařů. Mé tělo vypadá děsivě, ale nic mne nebolí a cítím se lehce. Jak se na sebe dívám z výšky, tak si všímám, že na vedlejším operačním stole se lékaři snaží o oživení překrásné mladé dívky ve věku kolem 14 až 16 roky, má krásné, dlouhé, tmavohnědé vlnité vlasy, avšak její oči jsou zavřené a je na ní vidět, že okolí nevnímá. Vidím lékaře od obou stolů jak spolu komunikují a o něčem se spěšně dohadují a pak cítím, že se s mým tělem něco děje. Vidím bílé světlo a muže v bílém, jak ke mě kráčí, usmívá se a říká mi, že můj čas ještě nepřišel. Pak mi přikázal, že se mám vrátit zpět a v tom okamžiku jsem si všiml, že si za ruku odvádí tu krásnou dívku z vedlejšího operačního stolu a potom všechno potemnělo. Nevím, jak dlouho jsem v té tmě byl, ale najednou jsem ucítil na hrudi silný elektrický výboj a mé oči uviděly opět světlo. Vím jen, že jsem ležel v posteli, u které stála nějaká hezká starší žena ve věku kolem 35 let, štíhlá, s krásnými tmavými delšími vlnitými vlasy, která byla nápadně podobná oné dívce z vedlejšího operačního stolu, avšak ve starším vidání a s uplakanýma očima, která mne držela za ruku a hladila po tváři. Její dotyky mi byly příjemné a chtěl jsem se zeptat, kdo je a cose se mnou děje, ale v té chvíli mi opět vše potemnělo. Když se mi za čas podařilo opět otevřít oči, tak jsem si všiml, že u mé postele sedí v křesle opět ta žena, avšak je již jinak oblečená, která mne opět drží za ruku. Pojednou ta žena vyskočila z křesla, vrhla se ke mně a začala mne hladit a líbat a při tom volala na nějakého lékaře, který přiběhl a začal mne prohlížet a pak jsem slyšel jak té ženě říká, že to chce čas, že tělo mám v pořádku, jen ten mozek si prý musí zvyknout, ale že se vše časem určitě poddá, ale že si nebudu asi nic pamatovat a bude prý musetmít se mnou trpělivost. Chtěl jsem se zeptat proč, ale z úst mi nevyšla ani hláska. Jen mi bylo divné proč mne pobolívá v podbřišku a mám vůbec takové divné pocity, které si nepamatuji. V té chvili do pokoje vstoupila mladá a celkem pohledná sestřička, která řekla, že mne přišla opláchnou a upravit. Ta žena řekla sestřičce,že jí se mnou pomůže a v tom okamžiku lékař z pokoje odešel. Sestřička mi vyhrnula nemocniční úbor, který mi připadal jako noční košile a viděla jsem jak s tou ženou namáčí žínky a počaly mne s nimi otírat, což bylo příjemné nejprve v oblasti prsou, kdy jsem na sobě pozoroval příjemný pocit, který mne velice vzrušovala který jsem pokud je mi známo ani neznal a po chvilce, když mi počaly umývat spodní část těla, tak jsem ucítil ještě příjemnější doteky. Když mne domyly, tak mne na postely posadily,sestřička z pokoje odešla a ta žena si vzala do ruky kartáč na vlasy, přisedla si za mne a počala mne kartáčem rozčesávat vlasy,což mě hrozně zatahalo a Já vykřikl, ale nebyl to můj výkřik, na který jsem byl zvyklý, ale spíš dívčí, který jsem dosud neznal a současně jsem si všiml dvou výběžků, které mi mírně vyčnívaly z nemocničního úboru teda spíš míň než víc, na které jsem si pojednou položil své ruce, u kterých jsem si všiml, že jsou hubenější a jemnější a také bez chlupů, na které jsem byl zvyklý. Když se mé prsty dotkly těch výběžků na hrudi, tak to ve mně pojednou hrklo a z úst se mi vydral silný výkřik a slyšel jsem se jak jsem vykřikl ? Co se to děje, co se stalo a kdo jsem????. V té chvíli mne ta žena vzala do své náruče, začala mne hladit po vlasech a tvářích a říkala mi ?holčičko moje, nic se neboj bude všechno v pořádku?, což mne trošku utišilo, ale cítil jsem jak mi tečou z očí slzy a slyším se jak brečím. Pak jsem opět tím cizím dívčím hlasem zopakoval otázku, co se stalo a kdo jsem???. Ta žena mi pak řekla, že jsem její dcera Andrejka, že mne málem porazilo nějaké auto, ale že mne včas odstrčil nějaký mladý muž, kdy jsem spadla na zem do trávy, kde jsem se však nešťastnou náhodou uhodila do hlavy o kámen, který tam ležel ale bohužel toho mladíka to auto srazilo místo mne a usmrtilo ho. Potom mi řekla, že mu bude již na vždy vděčná za to, že mne zachránil, že jsem její všechno,co na světě má a že kdybych to nepřežila, že by se sama zabila. V té chvíli mi proběhlo hlavou vše, co jsem viděl v mých snech a také jsem začal chápat i si zpětně vybavovat co se stalo. Pak jsem té ženě řekl, teda řekla (neboť mi již došlo, že jsem se nějakým způsobem dostal do těla té dívky, kterou jsem viděl v mém snu na vedlejším operačním stole a pak, když si ji odváděl ten divný muž v bílém a také jsem pochopil,co tím vším myslel), že si na nic nepamatuji a ani zpětně se mi nic nevybavuje. Ta žena mi opět řekla, že se nic neděje a že se vše opět naučím a i když si nevzpomenu na nic z předchozího života, že se také nic neděje, protože mám celý život ještě před sebou a že budou nové a snad i lepší vzpomínky a že je možná i pro mne lepší, že si toho moc z minulého živita nebudu pamatovat. Pak mi řekla, ať se v klidu vyspím, že opět za mnou přijde a bylo i na ní vidět, že se jí hodně ulevilo a že se i její oči na mne usmály i když v nich bylo stále vidět hodně utrpení. další díl bude pokračovat
