MAUREENINO KOMBINÉ – 1. díl - Martina

14.10.2023 14:31

Když se jednou v pátek večer klub pro mládež zavíral, viděla jsem, že jsme zbyly poslední. Uklízela jsem několik stolů a židlí u pultu, když jsem ji viděla, jak vylezla na židli, aby zavřela horní okno. Tento konkrétní večer měla na sobě fialové bavlněné tričko a černou sukni po kolena; outfit, který byl jednoduchý a přitom stylový.
Jak se natahovala, její sukně se o pár centimetrů zvedla a já znovu zahlédla to, co mě k ní tak přitahovalo. Objevil se lem jejích kalhotek – bílý a krajkový. A mezi nohama jsem ucítila reakci jako lechtání peří.
"Helen, můžeš mě přidržet, dokud nezavřu to okno?" řekla.
"Jasně, vydrž!" Odpověděla jsem.
Když jsem se k ní dostala, trochu se pohupovala na židli, takže jsem ji musela držet, abych jí zabránila spadnout. Moje ruce ji chytily za boky.
"Jsi v pořádku?" Zeptala jsem se.
"Ano, děkuji Helen. Ta židle není stabilní."
Znovu se natáhla, a ačkoli můj obličej byl jen asi šest palců od jejího zadečku, můj pohled zamířil k lemu její sukně a krásnému záblesku jejího kombiné. Také jsem konečky prstů cítila okraje pod její sukní, které, jak jsem si představovala byly z jejích kalhotek. V mé vlastní krajkové podprsence mě bolely bradavky a musela jsem se soustředit, abych je udržela pod kontrolou. Když konečně zavřela okno, zkroutila se a položila obě ruce na moje ramena, aby slezla ze židle. Asi tři nebo čtyři dlouhé vteřiny jsme mlčky zůstaly tak – ona s rukama na mých ramenou a já s rukama na jejích bocích.
"Jdeme tančit?" zeptala se s úsměvem. Rozpačitě jsem se zasmála a pustila její boky.
§
Následující neděle byla v klubu docela klidná. Kromě Maureen a mě tam nebylo více než dvacet členů a jen dva další vůdci. Členové hráli stolní tenis nebo šachy nebo jen poslouchali hudbu a povídali si v malých skupinkách. Venku byla malá skupina mladých teenagerů, kteří hráli fotbal vedle budovy základní školy.
Škola byla středem zájmu místní komunity; téměř každý, koho jsem znala, tam v určité fázi svého života chodil. Maureen i já. Budova musela být postavena před druhou světovou válkou; byla to stará budova z červených cihel.
Škola, klub mládeže a místní katolická církev byly všechny velmi úzce propojeny, nejen jménem, ale i étosem. Dva kněží z Církve sloužili klubu jako mentoři a škola umožnila klubu pořádat v sále diskotéku. Takže Maureen měla extra klíč od zadních dveří školní budovy.
Ke konci večera, kolem 9:15, jedna z dívek řekla Maureen, že viděla nějaké chlapce ve třídě školy. Nevěděla, kolik jich bylo, a nevěděla, jak se dovnitř dostali. Ve skutečnosti se to stalo za posledních několik měsíců několikrát a Maureen se vždy bála, že jakékoli škody způsobené škole se nepříznivě odrazí na klubu. Zavolala mě a vysvětlila mi problém a pošeptala mi, že by měla požádat Jima, jediného mužského pracovníka s mládeží ve službě, aby ji doprovodil, ale cítila, že na to není dost zralý. Tak jsem jí nabídla, že půjdu s ní a ona se jednoduše usmála a stiskla mi ruku na znamení souhlasu.
Nikomu jsme to neřekly, protože nechtěla riskovat, že by někdo mohl varovat kluky ve škole, a vyklouzly jsme tiše a odděleně. Už byla tma, když jsme dorazily k zadním dveřím školy a vstoupily dovnitř. Žádný poplach nebyl.
"Musíme být zticha. Chci je chytit při činu, pokud je to možné. OK?"
Přikývla jsem. Pak Maureen pomalu a tiše otočila klíčem a byly jsme uvnitř. Otevřely jsme další dveře, které vedly do jedné z dlouhých chodeb, chvíli jsme tam zůstaly a poslouchaly zvuky. Asi po půl minutě se Maureen otočila ke mně a ukázala směrem, kterým jsme se měly vydat. Ve skutečnosti byla tma uvnitř větší než venku, takže se natáhla po mé ruce, což mohlo být stejně tak pro odvahu, jako pro to, abychom zůstaly spolu. Velmi jsem si uvědomovala pocit její chladné prsty omotané kolem mé dlaně. Nechtěla jsem ji pustit.
Dále v chodbě bylo trochu šero, protože tam byla okna s výhledem na hřiště. Pokaždé, když jsme míjely okno, přikrčily jsme se, dokud jsme nedošly na konec chodby, která v pravém úhlu sousedila s další chodbou. Zde se Maureen zastavila, dřepla si a pustila mou ruku. I když jsem tím byla na chvíli zklamaná, náhodou jsem si všimla, že když byla v podřepu, její nohy se mírně roztáhly a její tmavě modré šaty, které se zapínaly vepředu, se zvedly a ukázaly dobrých šest palců bílé krajky a hedvábí. Jestli si byla Maureen vědoma toho, že ukazuje tolik svého spodního prádla, to nevím. Ale byl to nádherný pohled; skutečný příklad toho, jak může být oblečení velmi erotické. Musím přiznat, že jsem byla očarována a moje fantazie produkovala vlhkost v mých vlastních kalhotkách.
Natáhla se za sebe a položila svou chladnou ruku na moji nohu. Měla jsem na sobě minisukni bez punčochových kalhot a mou pozornost upoutal pocit její ruky na mém lýtku. Když jsem se posunula vedle ní, dost blízko na to, abych jí mohla dát ruku kolem ramen a cítit ramínka podprsenky pod bavlnou šatů, změnila polohu ruky. Nyní jsem cítila, jak jemně přistála na mém stehně. Projel mnou záchvěv vzrušení, jako blesk v mých žilách.
Otočila se ke mně a zašeptala mi do ucha: "Jsou na této chodbě, ve druhé třídě." Když mluvila, její ruka se zvedla o palec výš na mém stehně a lehce stiskla. Moje kalhotky byly určitě vlhké, když jsem se trochu otočila, takže se moje noha dotýkala její. Její konečky prstů byly teď na vnitřní straně mého stehna.
Stále si neupravila sukni a můj výhled byl ještě lepší než předtím. Ze svého nového výhodného místa jsem mohla rozeznat texturu hedvábí, když se její kombiné protahovalo mezi jejími stehny.
"Co chceš dělat?" Podařilo se mi jí zašeptat do ucha.
Znovu se otočila ke mně a při otočení se její ruka posunula o trochu víc po mém stehně. Můj klitoris začal reagovat.
"Pojďme tady chvíli zůstat a uvidíme, jestli vyjdou," zašeptala. Její rty mi jen přejely ucho. "Tady, podívej se za roh."
Pak pustila mé stehno a jemně mě držela za boky, aby mi zabránila spadnout. Položila jsem jednu ruku na zem před sebe a druhou rukou jsem reflexivně zamířila dozadu, dopadla na její nohu, těsně nad kolenem. Okamžitě jsem si uvědomila, jak jemně sklouzla přes prsty na hřbetu mé ruky. Když se mé prsty usadily na její kůži, její sevření na kostnaté části mých boků se zesílilo. Byla jsem rozpolcena mezi sledováním třídy a vychutnáváním okamžiků s Maureen. Chladivá vlhkost mých kalhotek byla nepříjemná, stejně jako napínání mých bradavek na těsnou podprsenku.
Pak chlapci ve třídě prolomili smyslnost okamžiku. Všichni tři se objevili ve dveřích. Okamžitě jsem se otočila k Maureen a přikývla. Její paže mě objala kolem pasu a přitáhla si mě k sobě. Krátce jsem si myslela, že se mě chystá políbit. Naše prsa se dotýkala.
"Kolik?" zašeptala.
Zvedla jsem tři prsty.
"Členové?" zeptala se. Přikývla jsem.
Obě jsme se naklonily, abychom se podívaly do třídy. Maureeniny ruce se mi sevřely kolem pasu a na zádech jsem ucítila její prsa. Když se naklonila dopředu, její tvář se dotkla mé. Zůstaly jsme tak celou minutu, dokud si nebyla jistá, že dokáže identifikovat tři viníky. V jednu chvíli se jeden z chlapců podíval naším směrem a Maureen si mě pevně přitáhla k sobě, aby mě nikdo neviděl. Instinktivně jsem zase natáhla ruku, a ta padla vysoko nahoru na její druhé stehno. Vlastně tak vysoko, že můj palec ucítil něco měkkého obaleného v hedvábí. Cítila jsem, jak se pod hedvábím krčí chlupy a zároveň Maureen sevřela můj pas pevněji. Nechala jsem svůj palec sklouznout tak, aby se usadil na klínku jejích kalhotek, a roztáhla jsem prsty, dokud nenašly krajkový lem jejího kombiné. Můj klitoris se zmítal křečí.
Chlapci se začali pohybovat směrem ke druhému konci chodby a to znamenalo konec naší hlídky. Pustila jsem Maureenino stehno a ona můj pas a vstaly jsme. Navzdory potěšení, které se mi dostalo, jsem se na Maureen podívala s jistým smutkem. Upravovala si šaty, schovávala své nádherné spodní prádlo a neukázala žádné důkazy o tom, co se stalo. Byla zpátky ve službě, abych tak řekla.
Obešla mě a zavolala: "Liame, Jime, Edwarde, víme, že jste tu byli. Příště zavoláme vašim rodičům!"
Než skončila, slyšely jsme zvuk kroků, které se řítily chodbou a bouchajícími dveřmi ven. Podívaly jsme se na sebe a usmály se.
"Dělej mi společnost, dokud ty dveře nezamknu," řekla. A já to udělala.
"Říkala jsem ti, že na konci měsíce budeme mít kemp v T Forest?" zeptala se.
"Ne, slyším to poprvé," řekla jsem.
„Nejdřív musíme zkontrolovat kemp, a já jsem si říkala...“ zaváhala, když zavírala únikové dveře a zavřela otevřené okno, „...jestli bys chtěla jet se mnou, co ty na to?
Znovu jsem se usmála. „Ráda.“ odpověděla jsem.