Martin v LA - 4.díl - Petra

28.01.2020 22:33

Ráno jsem se probudila krásně vyspalá a ve velmi dobré náladě a to ještě před budíkem. Skočila jsem si do vany a pouze v župánku jsem si sedla k toaletce s líčením. Někdo zaťukal na dveře. Šla jsem ke dveřím a jak jsem čekala byla zde Jeniffer, ale tentokrát nebyla upravená jako vždy, ale byla také jenom v župánku. "Jdu ti dát injekci, teda jestli o ní ještě stojíš". "Pojď dál a zavři za sebou", řekla jsem jí, nečekala na její reakci, otočila  se a šla jsem do svého pokoje. Jeniffer mě následovala. Sedla jsem si na postel a ukázala jsem jí, aby si také sedla. Nervózně si přisedla. "Už mi řekneš co ty vitamíny obsahují?". "No, jak jsi již pochopila nejedná se o vitamíny, ale jsou to ženské hormony a další podpůrné látky k tvé přeměně, ale neobsahují látku potlačující testosteron." Hmm vůbec tomu nerozumím tak mi to pěkně vysvětli Jeniffer".

"Nevím, kde začít, tak asi od začátku. James má rád transgender holky, jak jsi již pochopila, jenže najít nějakou, která by vyhovovala jeho nárokům se ukázalo skoro nemožné. Chtěl nějakou chytrou, s drobnou postavou, jemnou tváří, chytrou a havně nechtěl zlatokopku. Tím odpadla většina jižní ameriky, kde by se vzhledově daly nějaké najít, ale co se týkalo znalostí tak angličtina je tam hodně na mizerné úrovni, vzdělání také a v neposlední řadě většina tamních holek jsou zlatokopky. Pak přicházela na mysl asie, ale tam je to víceméně stejné jako s jižní amerikou a ještě většina  transgender holek tam chce kompletní přeměnu, což nechtěl pan James, jelikož se mu penis na slečně vyloženě líbí. V tomto ohledu vycházela nejlépe Evropa a to hlavně západní a centrální část, kde je úroveň vzdělání vcelku vysoká s dobrou životní úrovní, ale zase je zde problém, že transgender lidé se zde pohybují v uzavřených komunitách a dostat se do nějaké je dosti náročné. Z tohoto důvodu James spolupracoval s předními psychologi a doktory a zjistil, že si v podstatě musí nějakou transgender holku z někoho udělat. A k tomuto se nejvíce hodily agentůry, které zprostředkovávají práci v USA. Do většiny těch lepších a spolehlivých jsme zaslali žádosti o sehnání zaměstatnce s přesně danými specifikacemi a zároveň jsme s tím dodali i testy a to jak písemné tak ústní. Proto to testování před přijetím na  tu jazykovou školu. Celá doba co jsi strávila na škole se nahrávala a záznam s testy se ukládal na síť, kde ho hned vyhodnocovali naši psychologové, kteří tě označili za ideálního kandidáta. Následně naše grafické oddělení upravilo tvoje fotky do podoby holky a výsledný návrh se ukázal Jamesovi, kterému ses líbila a tak hned volal do agentůry, že tě chce. Z tohoto důvodu tě kontaktovala paní Jitka, která dostala za úkol tě sem dostat za každou cenu. Původně jsme to nechtěli udělat bez tvého vědomí, ale jak jsi sama uhodla tlačil nás čas. Mimochodem lékařské vyšetření s tímto bylo také spojeno a to hlavně za účelem, aby se zjistilo, zda je tvoje tělo schopné bez úhony přečkat potřebnou přeměnu. Ty injekce ze začátku byly opravdu jenom podpůrné látky pro tvojí imunitu a zdraví. Vše se změnilo po první návštěvě Piera, který na nás dost tlačil s časem. Tak jsme ti dali do jídla látku na bolest břicha, aby jsme otestovali tvojí reakci na anální stimulaci, která vyšla na výsost dobře. Následné vyšetření bylo už jenom z důvodu, aby tvůj prvotní průnik byl odborný a nedošlo k nějakým zraněním nedej bůh ke strachu z průniku. Hormony jsi začala dostávat až když jsme tě přestěhovali. Tvůj pokoj byl také navržen psychology tak, aby v tobě docílil co nejlepší výsledný efekt."

Chvilku jsem o tom, co řekla Jeniffer přemýšlela a ona tam mlčky seděla vedle mě. "No, ale proč jste mi to nakonec aplikovali bez mého vědomí?". No to bylo kvůli tomu, že nás tlačí čas a neměli jsme jinou možnost. Původně se počítalo s půl rokem, než tě na to začneme vůbec připravovat, ale byli jsme donuceni to uspíšit již po třech měsících a na to jsi nebyla psychologicky připravená". Na chvilku se odmlčela a pak pokračovala, "chápeme, že to je velký zásah do tvé identity a pan James je ochoten nechat rozhodnutí jestli chceš dál pokračovat čistě na tobě a v případě, že odmítneš je ochoten ti poskytnout příslušnou reverzní léčbu a velmi vysoké odškodné, tak vysoké, že by si do konce života nemusela pracovat, ale prosí tě, aby sis to rozhodnutí pořádně promyslela."

Otočila jsem se na Jeniffer, podívala jsem se jí do očí a viděla jsem v nich strach. Nadechla jsem se a povídám. "Nepotřebuji se rozmýšlet, už jsem se rozhodla." Naklonila jsem se blíž k Jeniffer a něžně jsem jí políbila na rty. Byla tak překvapená, že nijak neragovala. "chci pokračovat, je to to nejlepší co se mi v životě přihodilo". Jeniffer si oddechla bylo vidět, že se jí ulevilo.

"Ale jedno pořád nechápu" pokračovala jsem. "Celou dobu mluvíš o Jamesovi, že jsem byla vybrána pro něj, ale včera jsem byla s Pierem". Na to se Jeniffer zarazila sklopila oči "No včera se to trošku zvrtnulo, jelikož to pro nás pro všechny bylo tak trošku překvapení a bylo to naprosto spontání".

"Aha takže jsem to včerejškem pokazila?"

"ale kdepak, pan James a Pier jsou nejlepší kamarádi již víc jak dekádu a o vše se dělí"

"jak mohou být nejlepší kamarádi, když každý mluví jiným jazykem?"

"I ty maličká, to bylo jenom divadlo, aby měli záminku tě přestěhovat sem a aby si tě mohl Pier prohlédnout."

"A Jeniffer, nežárlíš na mě? Nebojíš se o svoje místo?"

 Na to se Jeniffer rozsemála a povídá, "ale kdepak i kdyby jsi měla nahradit místo v posteli pana Jamese, což myslím nehrozí jelikož má v plánu nás mít obě, tak jsem do konce života víc než dobře zajištěná. Neboj  já uvítám další partnerku v pelíšku a v životě, James bývá občas hodně pracovně vytížený a tak jsem tu byla třeba i měsíc sama, po pravdě na myšlenku další partnerky jsem ho tak trošku přivedla já."

"Tak šup, dej mi injekci Jen, nevadí když ti budu říkat Jen, je to kratší a líbí se mi jak to zní". Ta se jenom usmála a vpravila mi do ramene další injekci. "Jak velká vlastně budu mít prsa"? Optala jsem se následně". Jen se zamyslela, "těžko říct, ale když se ti nebudou líbit tak vždy si můžeš nechat udělat umělé" a usmála se na mě.

"Jen naučíš mě se líčit?"

Ta se od srdce zasmála. "Je pravda, že tam máš jisté rezervy, ale na samouka to není vůbec špatné. Ne já tě učit nebudu, to necháme na profesionálce a hned po snídani za ní vyrazíme. Teď se uprav a setkáme se na snídani." S tím se ke mě naklonila a políbila mě. Já jsem jí začala polibek opětovat a naše jazyky se setkaly. S dozvukem polibku odešla pryč.

Rychle jsem se nalíčila jak nejlépe jsem uměla a přesla jsem k šatní skříni. Co si dnes obleču?

Nakonec jsem si na sebe vzala černé krajkové kalhotky, silonky tělové barvy, upnutou černou sukni těsně nad kolena a tmavomodrou lesklou halenku. Na nohy jsem si obula modré lakované lodičky na decentním podpadku vysokém jenom 8 cm. Chtěla jsem vyrazit na snídani a uvědomila jsem si, že mi chybí kabelka. Vzala jsem si černou kabelku zn. Guess, která byla z lesklé kůže a stříbrnými kovovými prvky. Takto vystrojená jsem vyrazila a na chodbě jsem se potkala s Jen. Zhodnotila jsem její vzhled. Byla podobně oblečená, jenom její halenka byla bílá se zlatým vyšíváním a lodičky  měla černo zlaté. Kabelku zase bílo zlatou. Pochválila jsem jí výběr a ona zase můj. Společně jsme dorazili do jídelny, kde již seděl Pier a James. Jak jsme vešli oba vstali a když jsme přišli blíž podrželi nám židle. James podržel židly Jen a Pier zase mně. Při tomto mi Pier francouzsky řekl "dnes ti to Miriam velmi sluší". Francouzsky jsem mu poděkovala a anglicky mu řekla. "Nebudeme hovořit anglicky? Bude to pro všechny pohodlnější." James se upřímně zasmál a započali jsme se snídaní.

Otočila jsem se na Jen a povídám. "Jen mám ještě jeden problém"

"Jaký drahoušku?"

"Chtěla bych propíchnout uši na náušnice" a sklopila jsem zrak.

"A jo, jak jsme mohli na tohle zapomenout, cestou do salonu to zařídíme".

Otočila jsem se na Jamese "co se bude dít za dva měsíce, že to tak spěchalo s mojí proměnou?"

James si odkašlal "za dva měsíce vyrážíme na takový menší sraz a strašně moc jsem tě chtěl mít již sebou, původně měl být až za půl roku, ale kvůli pár členům se to muselo přesunout na jiný termín".

"Aha a řekneš mi k tomu ještě nějaké podrobnosti?"

James je zasmál "Jenom jednu, ten sraz bude trvat 14 dní a bude se odehrávat na jiném kontinentu, ostatní je překvápko ani Jeniffer víc neví. Jo a Miriam tady máš novou kreditní kartu, nyní jsi podílníkem našeho podniku, co se týče papírů ty vyřešíme dodatečně." a s tímto mi podával černou platební kartu. Nevěděla jsem co mám říct. Chvilku jsem se dívala na jeho nataženou ruku s tou kartou, potom jsem se na něj podívala "Jamesi, ale já to nedělám kvůli penězům, tu kartu nechci". James se podíval na Piera "prohrál jsi hochu, já ti to říkal, že si jí nebude chtít vzít. Dlužíš mi Perrier- Jouet Champagne ze svého sklepa, už se mi na něj sbíhají sliny." Potom se otočil na mě. "Miriam, já vím, že nejsi zlatokopka, protože za celou dobu co jsi u nás ve firmě jsi se ani jednou nezeptala na plat. Podle pohybu na tvém účtu skoro neutrácíš, ale to se teď změní. Jako moje přítelkyně, ehm teda jestli o to teda stojíš, ti chci dopřát vše co mohu a věřím, že toho nezneužiješ, na vem si tu kartu bez odmlouvání." Opatrně jsem natáhla ruku a vzala si nabízenou kartu. "Tedy děkuji Jamesi, doufám, že tě nezklamu a rádu budu tvojí přítelkyní."

James s Pierem ještě řešil nějaké obchodní záležitosti, protože Pier odpoledne odlétal a já jsem s Jeniffer jedla mlčky. Po jídle jsem se přišla zezadu k Pierovi, ovinula jsem mu ruce kolem krku a do ucha jsem mu pošeptala "doufám, že tě zase brzo uvidím" nečekala jsem na odpověď, dala jsem mu pusu na tvář a rozloučila jsem se. Chvilku se mi zdálo, že Pier se začervenal a James se usmíval.

Jen mě vzala do tetovacího a piercingového studia, kde mi propíchly uši a dali prozatimní náušnice. Skoro to ani nebolelo a popravdě celkem se mi ta bolest i líbila. Po propíchnutí uší jsem dostala bláznivý nápad. "Jen co kdybych si nechala udělat piercing do pupíku nebo do bradavky?". Drahá do bradavky zatím ne kvůli léčbě, ale do pupíku by to šlo, proč ne. Další půl hodinu jsme se se s Jen hádaly, který šperk by se mi ta m hodil nejvíce. Jen navrhovala nějaké srdíčko nebo jednorožce, ale mě na první pohled uchvátil šperk v podobě policejních pout a nakonec jsem si je prosadila. Po samotném zákroku jsem se podívala do zrcadla a oněmněla jsem úžasem. Jedno želízko bylo zapuštěné do kůže na levé straně pupíku a druhé želízko na pravé straně a spojovací řetízek byl volně zavěšený přes střed. Vypadalo to naprosto úchvatně a těšila jsem se, až to uvidí James. Jen, když to viděla, tak mi dala za pravdu. "Zlatíčko, vypadá to úplně božsky".

Z tetovacího studia jsme pokračovaly do kosmetického salonu, abych se naučila správně používat make-up. Po cestě mi Jen povídá. "Víš co jsi to dostala za kartu?".

"Ne, nevím, prostě obyčejnou kartu s penězma."

Na to se Jen zasmála a prohodila něco ve smyslu venkovská holka a pak vážně pokračovala.

"Drahá musím tě poučit. Tahle karta je v podstatě rolls royce mezi kartami. V podstatě neomezený limit a spoustu výhod, například když jí vytáhneš u vstupu do klubu, tak tě tam skoro vždy pustí, teda kromě čistě pánských klubů. Ve všech lepších restauracích dostaneš VIP salonek. Při letu ti seženou místo i v beznadějně vyprodaném letu. S touhle kartou můžeš skoro vše."

"To si děláš srandu ne?"

"Nedělám, a mimochodem už sis vybrala nějaké auto, bez něj se tady neobejdeš a já tě nemůžu pořád vozit."

"No víš, já nemám řidičák a řídit také neumím"

"Tak to tě musíme zapsat na kurzy řízení mladá slečno"

Dojely jsme do kosmetického salónu, kde jsme nejdřív prošly klasickými procedůrami jako jsou masáže, pleťové masky, pedikůra a manikůra. I když k manikůře bych  řekla, že mi udělaly místo mých neuměle nalakovaných nehtů nádherné gelové nehty, které byly tmavomodré a když se zahřály tak zesvětlaly. Následovalo kadeřnictví. Vlasy jsem nyní měla skoro po lopatky a opět se v salonu rozhodly pro melír. Nic jsem nenamítala, jelikož se mi to líbilo. Toto nám zabralo celé dopoledne. S Jen jsme si zašly na lehký oběd, kdy za mě objednala Jen a já koukala na lehký salát. Koukala jsem na to a  Jen povídá "holka teď si musíš hlídat váhu a neboj budeme i cvičit, máme osobního trenéra." Snědla jsem zeleninový salát s krůtím masem a byla jsem překvapená, že to nejen dobře chutná, ale cítila jsem se i najedená. Po obědě jsme šly opět do kosmetického salónu, kde mě místní kosmetičky učily jak se správně nalíčit. Jak používat stíny, který odstín je pro mě nejlepší. Jak si zeštíhlit tvar obličeje, nosu apod. Učily mě jaké barvy se k sobě hodí a doplňují se a spoustu dalších věci. Když se mnou skončily tak jsem byla úplně ztracená. Jen se jenom usmála "to nic naučíš se to, mě to taky nějakou dobu trvalo. Zítra sem jdeme znova".