Martin a Monika - svátek - Luděk (soutěž 2.ročník)

06.11.2017 22:58

....................po vydovádění se v bazénu jsme museli, i když se nám moc nechtělo chystat domů. Druhý den nás čekalo protivné pondělí a škola. Od Věrky jsme dostali suché silonky a přes ně jsme si oblékli věci, ve kterých jsme na chatu přijeli.

Cesta domů probíhala v pohodě, seděl jsem vzadu mezi klukama a cítil se moc pěkně. Po vystoupení jsem dal Monče pusu a hned jsem ji taky dostal od Honzíka. Ani se mě nechtělo domů.

  Mamka se mě zeptala, jak jsem se o víkendu měl a jestli se za týden zase někam chystám. Po pravdě jsem řekl, že sobota i neděle byly báječné a co bude za týden se nechám překvapit. 

  Když mě ráno vzbudil budík, tak venku byl poprašek sněhu, letos nějak brzo, ale nevadí. Do školy jsem si oblékl černé manšestráky a červený rolák, krásně to k sobě ladilo. Před školou mě přivítal Honza s Pavlem a za chvíli dorazila i Monika.

Už jsme nebyli jen dva, ale čtyři. A navíc jak to vypadalo tak dvě dvojice. Škola naštěstí uběhla rychle a Honza mi hned po ní řekl, že se odpoledne u mě doma staví. 

  Po příchodu domů jsem si přes silonky vzal skládanou sukni, kterou jsem dostal od mamky a sedl k počítači. Spíš jsem jen koukal na monitor. Hlavně jsem čekal až zazvoní zvonek u dveří. Sláva, dočkal jsem se. Honza stál ve dveřích a já se trochu červenal za sukni, kterou jsem měl na sobě. Honzík mě uklidnil, že je to v pohodě a já ho pozval dovnitř. Nabídl jsem mu čaj, ale nechtěl, že prý spěchá ještě něco zařídit. Pak se mi svěřil, co ho přivádí. Víš Martine, budeš mít v sobotu svátek a tak jsem si řekl, jestli bys Ty i Monika s Pavlem jeli tentokrát na chatu k nám, doma jsem o tom už mluvil a naši proti tomu nic nemají. A v silonkách tam můžeme chodit taky všichni, já je v zimě nosím už dva roky, takže pohoda. Jen nevím jak Tvá sukně, rýpl si ze srandy. Moc rád s Tebou prožiji další víkend a navíc i svůj svátek a že nebudu mít sukni mi nevadí, hlavě, že budu Honzíku s Tebou. Po mých slovech mi dal Honza pusu a že musí za Pavlem a za Monikou, že se jede v pátek po škole na chatu k nim. 

   Když se mamka vrátila z práce a já ji řekl, že zase nebudu celý víkend doma, tak si jen povzdechla, no než jsi poznal Moniku tak jsi byl domácí pecivál a teď s námi neoslavíš ani svůj svátek. Neboj mami, vždyť můžeme další víkend jet na naší chatu, už tam bude určitě sníh a tak si můžeme jed zalyžovat. A navíc Honza asi něco chystá, protože mi neřekl ani podrobnosti, co budeme o víkendu dělat. Nakonec mamka souhlasila a já hned mailoval Monice, jestli pojede o víkendu k Honzovi taky. Během chvíle mi odpověděla, že pojede a Pavel taky. Pak jen dodala, abych na ni ráno počkal před domem až půjdu do školy. Než jsem usnul tak jsem přemýšlel co asi Honzík chystá, nebo snad všichni tři???

   Monika už na mě čekala, když jsem k nim dorazil, omluvil jsem se, že mě trochu zdržely tkaničky u bot. Monča se jen zasmála, že si tkaniček o víkendu užiji. Nechápal jsem a když jsem chtěl vědět podrobnosti tak se nenechala přesvědčit a že bych nebyl překvapený. Ve škole jsem se Honzíka ptal co budeme o víkendu dělat a čekala mě prakticky stejná odpověď jako od Moniky. U Pavlíka jsem to pak ani nezkoušel. Týden naštěstí uběhl jako voda a byl tady pátek. Ani jsem nemohl dospat. A už jsem se těšil na odpoledne. Před školou mě všichni tři hned ráno obestoupili. Nechápal jsem co se děje, ale byl jsem hned uklidněn a že si na víkend s sebou nemám nic brát. Jen jsem se zeptal, to budu zase za holku???

Neboj, budeme na tom všichni stejně, zněla odpověď  a já jsem celé dopoledne ve škole spíše jen přežil, než bych z výuky něco měl.

   Doma jsem jen nechal vzkaz, že jsem na telefonu a věci na mě čekají už na chatě. V autě jsem byl docela zaražený, protože jsem nevěděl co mě čeká, ale Honzík mě z mého přemýšlení brzy dostal. A bylo na něm vidět, že mu nevadí, že za volantem sedí jeho táta. Cestou jsem se vlastně jen dozvěděl, že budu spát z Honzíkem u něho v pokojíčku a Monika s Pavlem ve velkém pokoji s krbem. Honzíka jsem se zeptal jak je to z bazénem a byl jsem ujištěn, že mají jen saunu a metrový bazének na ochlazení.   Trošku mě to uklidnilo, ale zároveň jsem přemýšlel co budeme dělat.

   Po příjezdu na chatu nás přivítala Honzova maminka a šli jsme se ubytovat. Tedy spíše se podívat, kde budeme spát. Honza mi ukázal svůj pokojíček a dvě hromádky s oblečením na posteli. Máš je obě na celý víkend a když budeš chtít k těm věcem ještě něco tak není problém, ale spíše s chlapeckým oblečením. To co je tady dívčí tak máš od Moniky. Sedl jsem si na postel vedle oblečení jako opařený. Honza se posadil vedle mě a zeptal se,  je všechno v pořádku???  Dal jsem mu pusu a odpověděl, že v nejlepším. Jen mě zajímalo, co tomu, že budu v holčičím řeknou jeho rodiče. Honzík mě uklidnil, že o přehlídkách už ví a co máme na sobě neřeší. No a tuhle budu mít já a ukázal mě ještě jednu skládanou sukni, kterou jsem neznal. Hned si ji taky vzal na sebe a já jsem viděl, jaké pěkné silonky Honza má. Měly jemný plastický vzor a byly lesklé tělové. Já měl taky lesklé, ale černé a k bílé sukni se hodily. To už nás volala Honzíkova mamka, abychom šli dolů. No popravdě jsem se styděl a asi si spíš myslel, že jdu na popravu. Na přehlídkách mě to dívčí nevadilo, nikdo mě neznal, ty lidi mě viděli poprvé a pak už je neuvidím já, ale tady to bylo jiné. Honzíkovi rodiče mě znají jako kluka a teď před nima chodím v sukni.  No sešli jsme dolů a k mému překvapení měli sukni všichni až na Honzíkova tatínka, který měl kraťasy.

No hlavně mě překvapil Pavlík, čekal jsem, že po té přehlídce nebude dívčí už nosit. Po jídle se na mě všichni hned sesypali a blahopřáli mě k zítřejšímu svátku. Bylo mě nádherně. Monča mi řekla, že tu sukni pro mě ušila kamarádka její maminky za ty módní přehlídky a že další překvapení na mě ještě čeká. Od kluků jsem dostal silonky a od Honzíka navíc ještě žluté trenýrky adidasky, že je mám na spaní přes silonky. Potom jsme si dali nanukáč a hned po něm nám Honzíkův táta oznámil, že je sauna připravená. Monika nám klukům dala balíčky a já hned pochopil, že to budou plavky. No plavky to byly, ale chlapecký, no ale co je důležité, svítivě růžové. Pavel hned protestoval, že chce zůstat klukem, ale Honza se zastal Moniky a řekl, dostali jsme je všichni tak si je tady všichni oblečete. Do bazénu v nich chodit nemusíš. Pavel se omluvil, že to tak nemyslel a v sauně pak byl jako první. Monika měla žluté lesklé plavky vcelku. Když jsme se dosytosti vysaunovali, čekala nás lehká večeře a potom u krbu dostihy. Po desáté večer, nás Honzova maminka nahnala do postelí. Moc se nám sice nechtělo, ale poslechli jsme. Před spaním nás nahoru přišla  "zkontrolovat" Monika s Pavlem, abychom prý nezlobili.

Pavel nás překvapil tím, že měl na sobě ty růžové plavky, o kterých nechtěl nejdříve ani slyšet. Vysvětlil nám, že fotbalisti mají taky růžové kopačky a že v těch plavkách bude spát. Já jsem si na spaní oblíkl silonky od Pavla a na ně ty trenýrky od Honzíka. Po téhle "přehlídce" na které se i Honzík ukázal v silonkách jsem se už viděl v posteli. Ani nevím jak a kdy jsem usnul, jen vím, že mě Honzík držel kolem ramen a když jsem se ráno vzbudil tak měl svou hlavu na mé hrudi. Zavřel jsem znovu oči a pohladil ho po vlasech. Vzápětí jsem dostal pusu a oba jsme se dali do smíchu a objali se. Zdola byl už taky slyšet pohyb a tak jsme se převlékli a šli dolů zjistit co se bude dít. Paní domu už chystala snídani a Pavel s Monikou už byli taky na nohou. Po snídani nám Honzíkova maminka řekla, že sportovní halu máme k dispozici od devíti do jedenácti.

Vykulil jsem oči, co tam budeme dělat. To je další překvapení oslavenče, řekl Pavel a dodal, že kde jsem prý nechal ten sníh? No jak se zdá tak z překvapení nevyjdu.

   Do haly jsme přišli těsně před devátou a správce nám ukázal šatnu, kde se můžeme převléknout. V šatně předal Honza batoh Monice a ta nám dala každému balíček s oblečením. Kluci měli bílá trička a kraťasy nad kolena. Na mě nejdříve vykouklo něco na způsob plavek, kalhotek nebo slipů, taky v bílé barvě, tričko a bílá skládaná sukýnka. Podobné oblečení měla i Monika. Tenisky jsme pak měli všichni stejné. Když jsem se převlékl hned jsem se šel podívat k zrcadlu jak vypadám. No až na ty vlasy tak si mě s holkou můžou splést. To mě trochu uklidnilo a hned jsem zjišťoval co budeme hrát.

K mému překvapení to byl tenis. V hale a navíc ještě v sukni jsem ho ještě nehrál. Nakonec z toho byla "smíšená čtyřhra. Monika s Pavlíkem proti mě a Honzovi. V sukni jsem se pořádně vyřádil a na pár setů si ji oblékl i Honzík. Pavel to udělal taky tak. No prostě jsme se vyblbli. Když jsme se po tenise převlékali tak jsem si ty plavkotrenky nechal pod silonkama, jsou příjemné a pěkně se nosí.

   Na chalupě nás čekala panímáma a obědem a s informací, že je zimák odpoledne otevřený a brusle tam půjčují. Po jídle se nám už moc nikam nechtělo, ale Monika si nás vzala do parády a donutila nás na bruslení jít. Kde ty holky ten elán jen berou???   Po zaplacení vstupného jsme šli do půjčovny bruslí. Monika to měla jednoduché, bruslí se zoubkama tam měli spoustu, ale kanady jen patery a ještě jiné velikosti. Byli jsme jako opaření. Monika si nás vzala stranou a začala nás ukecávat. U Honzíka a u mě to šlo vcelku rychle, ale Pavlovi se do dívčích bruslí nechtělo. Nakonec pro něho našli brusle sice se zoubkama, ale černé. Ty už si obul. Já s Honzíkem jsme dostali bílé. Po půl hodině už nám ani nepřišlo co máme na nohách a když bruslení skončilo tak jsme v šatně zjistili, že kanady měli jen dospělí chlapy. Všichni kluci měli brusle se zoubkama. Pavlíka to alespoň  trochu uklidnilo. Při zouvání bruslí mě došlo, jak to Monika myslela s těma tkaničkama. U bruslí jsou opravdu dlouhé. Po návratu na chalupu jsme dostali malou svačinu a hurá do sauny. S Honzíkem jsme si oblékli plavky hned na pokoji a přes ně triko a trenky. Dole na nás čekali Monika s Pavlíkem, který se mi jevil trošku zaražený. Že by myslel pořád na ty dívčí brusle?  V šatně před saunou se to vysvětlilo. Pavel měl na sobě ty Moničiny plavky vcelku a Monika ty červené, které jsme měli u nich v bazénu. S Honzíkem jsme hned spustili "bandurskou" kde že máme ty červené plavky mi???  Monika je hned vyndala ze sáčku, s tím že na to byla připravena. Po sauně a po večeři jsme se sešli všichni zase u krbu. Já jsem si pod silonky a sukýnku vzal ty suché růžové plavky a kluci i Monika měli jen silonky a trenýrky. Já jsem pak sukni odložil taky a dostihy jsem vyhrál, tedy jen jednou. Na Moniku nemáme ani jeden. Holt přemýšlí co koupit a co včas prodat. Honzíkova maminka nás u dostihů nechala až do jedenácti a pak hurá do postelí.

   Ráno na nás venku čekalo bílé překvapení a abychom se před objedem trochu unavili tak jsme se šli kouknout na ruiny nějakého hradu. Bohužel si nevzpomínám na jméno, snad příště. Každopádně to byla moc pěkná procházka. Mohl jsem Honzíka držet za ruku a občas jsme si dobírali Pavlíka kvůli bruslím. Snažil se dělat uraženého, ale moc mu to nešlo. Pokaždé ho Monika pohladila nebo dostal pusu. Po návratu na chatu jsme se najedli a byli jsme "vyhnáni" bruslit, aby mohla Honzíkova mamka chatu připravit zase na páteční příjezd. Na zimáku to proběhlo podobně jako včera, jen s tím rozdílem, že bílé brusle dostal i Pavel. Protesty už nepomohly. Když jsme se ho po bruslení ptali, jestli to přežil tak jen zabrblal, že jo. Na chalupě jsme se pak nachystali k odjezdu domů s vyhlídkou zítřejší školy. Vůbec se nám nechtělo.

V autě jsem se zeptal Honzíka jestli mu na rozloučenou můžu dát pusu. Jen mi odpověděl, že s tím počítá. Hlavu jsem pak položil na jeho rameno a užíval si příjemné chvíle. Po vystoupení z auta jsem se s Honzíkem rozloučil pusou, s Monikou taky tak a Pavla jsem pohladil s tím že děkuju, jak se staral o Moniku.  

Doma mě čekali rodiče s mladším bráchou Jirkou a další oslava svátku. Dostal jsem červené silnější silonky s mužským na krabičce. Kouknul jsem se na mamku a ta mi řekla, že jsou pánské, ale že jsou taky pěkně drahý. Dal jsem mamce pusu a uklidnil ji, že mě nevadí, že nosím holčičí silonky a že kdyby mi to vadilo tak je nenosím. Hlavně jsem se těšil až se v nich ukážu všem třem kamarádům................................