Marcelka a její nové prsa:-)
Nemám to jednoduche nežiji sám. Už dlouho si u sebe všimam že se mnou není vše jak ma byt. Už od mala jsem vyhledaval spiše holčiči kolektiv ve kterem mi bylo přijemně. Přisuzoval jsem to vychově me matky ktera mně učila ucty k ženam. V pubertě mi dělalo strašně dobře když jsem si pujčil od ni krajkovy bily korzet do košičku jsem dal balonky naplněné vodou. Korzet jsem stahnul co to šlo. To pohupovani bylo UŽASNE. Oblekl si jeji krajkove kalhotky a schoval co tam překaželo. Nakonec bílá halenka, sukně nad kolena a boty na podpadku. Ten pocit byl nepopsatelny ne sexualně ale psychicky. Malovat jsem se nemaloval neuměl jsem to. Jednou mne přistihla sestra jak si zkoušim mamčinou podprsenku s balonky divala se divně ale nic neřekla asi si myslela že mi šibe. Na mem těle nerostou skoro vubec chloupky. Dnes když nad sebou uvažuji mam obdobi kdy touha byt ženou je silnějši a někdy slabši ale peru se s tim cely život. Koupi prsou jsem asi překročil pomyslnou hranici. Nevim jak dál. Marcelka
