Loďka - 4.díl - Lezanka

08.10.2023 12:53

V noci se mi pořád zdálo, že plavu v bazénu a laškuju se zrzkou, když tu náhle jsem měl takový divný pocit. Pootevřel jsem jedno oko a náhle se na mě dívaly dvě oříškové oči až jsem sebou cukl.

„Dobré ráno Peti!“

Při tom mě pohladila po tváři.

„Ahoj Džín!“

„Ahoj, nějak pícháš!“

„Co,

„Rostou ti fousy.“

Podíval jsem se na ní a rychle jsem svou rukou projel jejítvář a hlavně pod nosem.

„Taky máš tam fousky.“

Přitom jsem se usmál.

„Já a fousky?“

Její ladná ručka taky projížděla tvář a když našla pár chloupků, tak se zakabonila.

„To je normální, tohle přeci máme všechny.“

„Já bohužel né i když jsem byla na depilaci.“

„To nevadí, než se vrátíš z dopolední směny, tak ti něco seženu.“

Usmála se na mě, ještě mě pohladila po vlasech a s hlubokým výdechem se otočila ke své skříni, aby se převlékla. Ten dech jsem cítil, jako by mi tím něco naznačovala. Kdybych byl klukem, tak jí asi ihned políbím. Hned jsem se ale zarazil. Snad neumí číst moje myšlenky. Snad to funguje jen když se na sebe díváme. Mávl jsem nad tím rukou a taky vstal.

„Jestli jdeš do koupelny, tak je tam fronta.“

„A neříkala jsem ti tuhle větu včera já?“

„Co, no, já nevím, možná.“

„No tak chvilku pokecám s holkama.“

Vzal jsem si kouzelný košíček,  přehodil ručník a už zmizel na chodbě. Tam už stála řada blondýnek, hnědovlásek, tmavovlásek a taky dvě zrzky.

„Ale taky si už vstala Peti?“

Zeptala se mě Heda a k ní se přidala ta roztomilá blondýnka ze včera.

„Jo, vytáhla mě Ginny svým pohledem.“

„Jak pohledem?“

„No měla jsem sen a najednou koukám a koukám, že na mě kouká Ginny.“

Zasmáli jsme se a posunuly dál, protože dvě sousedky vyšly z koupelen.

„Hele Peti, převlečeme se rovnou a ze snídaně půjdeme udělat úklid, co ty na to?“

„Jo, můžeme a není nějaký čas, kdy nesmíme do kajut?“

„No v podstatě bychom měli počkat do desáté, ale jak jsem včera sondovala, tak v devět už byli skoro všichni pryč.“

Když jsem se vrátil, moje zrzka tam už nebyla a tak jsem to opět využil a převlékl čisté kalhotky na denní nošení, špinavé vložil do košíku se špínou a už se soukal do černých silonek. Musel jsem si dávat pozor, abych si je neprotrhl, ale vypadaly nějak pevnější, než jsem kdy měl na sobě. Zapl si blůzku, vklouzl do balerín a už spěchal na snídani. Tam už bylo rušno, jedna přes druhou pokřikovaly, protože si po včerejšku měli co povídat, ale já se soustředil na výborné vdolečky s kávou a navrh si dal džus.

„Ty asi moc na párečky nejseš, co?“

Přisedla si ke mě drobná blondýnka.

„Ahoj Moniko, ani moc né, ale tak  jak se ti včera dařilo?“

„No trochu jsem byla nemotorná, Ingrid mi hodně pomáhala, ale snad to dnes bude lepší! A co potápění?“

Zvědavě na mě pokukovala, jako bych si zapomněl sundat potápěčské brýle.

„Taky mi to ze začátku nešlo, hlavně ten neoprén mě hodně stahoval.“

Zakousl jsem do vdolečku a vzpomněl si na tu telepatii.

„Ale nakonec si to zvládla?“

„Jo, neutopila jsem se a ani mě Ginny neutopila.“

Zasmáli jsme se a hned jsem se zadíval na její černé balerínky. Měla drobnější nožku a i lítka se stehny měla spíš jako modelka než pokojská.

„Povedlo se ti včera si zaskočit do skladu pro pantoflíčky?“

„Jo Peti, děkuji za typ, opravdu tam mají, co člověk  na lodi potřebuje.“

„A nedělala si před tím modelku?“

„Já, zbláznila si se?“

„Proč Moni, vždyť si hezká holka!“

„Jo ale malá, na molo berou až od 170 centimetrů, to ty by sis mohla to molo zkusit.“

„Jo dobrý vtip, asi bych se dřív zabila, než se prošla jako modelka na vysokých podpatkách.“

„Četla jsem, že i taková soutěž tu bude.“

„Čau holky, co je k snědku?“

Dohrnula se Heduš s Ingrid v patách.

„Vdolky a šunka.“

„A taky výborný sýry a párečky, chceš si kousnout?“

Najednou se Heduš sehla a kus párku ochutnala.

„Vypadají skvostně, jdu si taky nandat.“

Usmáli jsme se a než jsem se stačil ohlédnout, ukousla mi Ingrid vdolek.

„Jo taky ujde.“

Mluvila s plnou pusou. Monika se při mém údivu musela zasmát. Dojedl jsem zbytek a šel si ještě pro jeden.

„Ty snídaně tady jsou perfektní. Můžu si od každého vybrat  něco a nepřecpu se.“

Řekla Ginny, když si taky k nám přisedla.

„Já myslela, že jsi už po snídani?“

„To jsem si taky myslela, ale zastavila mě madam Lotto a vyptávala se na to moje nemehlo v potápění!“

Monika se smála až si držela bříško, v tom se objevily i Heduš s Ingrid.

„Čemu se chlámete?“

 „Ale jen jsem musela madam Lotto vysvětlovat, že se mi bohužel nepovedlo tu mou asistentku utopit a že jí budu mít dnes zase na krku.“

„Ona neumí plavat?“

„A potřebuje vůbec umět plavat, když bude stejně furt pod vodou?“

Ptaly se holky jedna přes druhou mezi sousty párečků a koblih.

„Neumím plavat, neumím se potápět a jsem na živu drahé spolustoložnice.“

Ginny se pochechtávala s Monikou a holkám skoro zaskočila snídaně, když jsem jim odpověděl najednou.

„Jo Peti, co sis koupila v tom obchodě?“

„Asi sedmery kalhotky s lodičkou tady ve předu, potom nějaké tričko s pruhama a ještě pár drobností.“

„Ukaž mi ty kalhotky Peti!“

„Tady Moniko?“

„Jenom kousek...“

Odložil jsem vdoleček, nadzvedl černou sukénku a trochu stáhl silonkové černé kalhoty. V tom se na ně koukala lodička s vysokým stěžněm plných plachet.

„To je roztomilé, žé holky?“

Rychle jsem se upravil a opět přehodil nohu přes nohu.

„Jo tak to se tam budeme muset jít taky mrknout.“

„Jo a mají tam krásné růžové šaty!“

„Ale Džín, tohle né!“

„Proč né, já mám růžovou ráda!“

„Ale já moc neé.“

„Nech jí povídat Peti.“

Umlčela mě Ingrid a moje zrzka se dala do roztodivného příběhu a taky co jsme k tomu všechno dostali.

„Já běžím do obchodu, holky promiňte!“

A už bylo Moniky jen žižnivá čára, jak rychle zmizela.

„Pojďme raději uklízet Heduš!“

„Jo, dem, pá kočky! Uvidíme se na obědě kolem druhé.“

Opět jsem udělal pár kroků a moje černé nohy s lodičkou pod silonkama mě začínali vzrušovat. Byl jsem opět tou  holkou, která uklízela hajzlíky a koupelnu v rukavičkách, vyklepávala prach z přehozů, přetírala odhozené plavky a srovnávala prádlo s botkama do šaten. 

„Magmazél, prosím potřebujeme pomoct.“

„Ano prosím?“

„Jak se dostaneme do nákupního centra?“

Ptala se ta samá žena francouzsky, jako včera a já děkoval, že jsem si musel nakoupit pár věcí.

„Prosím na konci chodby v pravo jsou vyhlídkové výtahy  a pojedete na druhou palubu, potom se dáte do prava a asi po padesáti metrech najdete obchodní ulici.“

„A mohla by jste jít se mnou?“

„Moment madam.“

Odběhl jsem k Heduš a přivedl jí k jedné z cestujících. Hned jsem udělal tlumočnici a po chvilce jí Heduš dovedla až na místo, kde byl ráj nakupování.

„Proč si nešla s ní sama Petro?“

Ptala se mě, když se už vrátila na čtvrtou palubu.

„Já jsem tady nová a to se nehodí přeci!“

„Ale tohle je něco jiného.“

„Promiň, netroufala jsem si opustit místo.“

„Promluvím s madam Lotto, chceš?“

„Já nevím, raději se neukazuji takhle na veřejnosti.“

Ukázal jsem zmatený pohled a naštěstí mě uš Heda nechala bejt a tak jsem pokračoval v úklidu.

Po chvilce jsem už po druhé narazil na ty krásné plavky, které byly posypané kamínky a opět měly v rozkroku trochu špíny. 

„Mám nemám?“

Probíhalo mi hlavou, ještě jednou jsem si je prohlédl anajednou jsem slyšel šramot na chodbě. Urychleně jsem  se pustil do praní, ale ruch utichl a já si jen povzdechl.  Do oběda jsme měli skoro tři čtvrtiny chodby hotové, tak že nám práce zkončila už kolem čtvrté.

„Tak zase zítra Peti.“

„Jo Heduš, ráda a vlastně jak je na tom další dvojice s Ingrid a ta druhá tmavovláska?“

„Myslíš Lindu?“

„Jo asi jo.“

„No  taky jsou docela sehrané, ale dělají společně kajutu za kajutou a tím jim to jde pomaleji.“

Spokojený sám se sebou jsem se u nás natáhl na posteli a začetl se do novin hned poté, co jsem si vzal blůzku se sukní z vypůjčeného eráru.

„Na naší lodi máte kosmetický salonek, pedikůru, manikůru, depilační studio, kadeřnici a další služby pro péči o vaše tělo.“

Kdybych se poptal, tak bych žiletku nepotřeboval, ale asi to bude drahé.“

Brumlal jsem si pod nos.

„Solárium Vám udělá pleť, jako by jste byly měsíc na pláži.“

Pročítal jsem  jeden inzerát za druhým až přišla  moje spolubydlící.

„Co se tu válíš Peti?“

„Ale jen jsem se na chvilku natáhla.“

To už  mi ale naznačovala, že můžeme vyrazit k bazénu.

„A neuděláme to až po večeři Džín?“

„Půlku teď a další potom, alespoň budeš mít čas na odpočinek, tak se neválej a jdeme, jo to prádlo si neh a vem si jen plavky se županem.“

                 Zatajil se mi dech, protože jsem si potřeboval vzít ty stahovací kalhotky do vody, ale rychle jsem je zamotal do plavek a s županem v balerínkách jsme vyrazili k bazénu.

„Co budeme dnes cvičit?“

„Rychlost a obratnost, však uvidíš!“

A tak jsem si zabral jednu kabinku, zamkl si sprchu a už se převlékal do plavek. V tom vzala za kliku moje zrzka až jsem sebou trhl, ale naštěstí zámek nepovolil.

„Ty se zamykáš? Proč?“

Rychle jsem odemkl a jen se pousmál.

„Promiň,já jsem už tak zvyklá.“

„Přede mnou se zamykat nemusíš, tedy pokud něco neschováváš.“

„No svoje poprsí a tak, já raději v soukromí.“

„Aha, no dobrá, tak se sprchni a jdeme na to!“

Usmála se a už mě nechala vklidu a tak jsem vzal neoprén a navlékl se do něj, potom  gumové ploutve, které měli pro mě zvláštní vůni a na hlavu jako vždy kuklu.

„Dnes si kuklu neber, musíme nacvičit ještě pár ponorů jen tak.“

„Ale co ty mokré vlasy Ginny?“

„Použiješ fígl, tedy fén.“

A tak jsem si vzal už naplněnou bombu, nasadil brýle a pak si zapl pásek se závažím.

„Vlezeš si do vody a já ti tam hodím pár předmětů, ty je rychle vylovíš a dáš na břeh, jasný?“

Přikývl jsem a ponořil se. dnes jsem byl za to ochlazení docela rád, protože bylo teplo a i v chodbách lodi jsem to dusno cítil. Protáhl se a už  se rychle nořil dolů.  Tentokrát mi vlasy  lítaly kolem hlavy kdykoliv jsem změnil směr, tak že jsem si připadal trochu jako mořská panna. Prvních deset míčů naplněných asi pískem jsem nejdříve třikrát upustil, než jsem si našel správný grif. Následovala nějaká síť, kde jsem musel dát bacha, abych se do ní nezamotal, gumový pás, prázdnou lahev pro potápění a nakonec se házela na dno sama Ginny a já jí musel vytahovat i když na sobě dýchací přístroj neměla.  To sem vytahoval ze všech předmětů nejraději.

„Dost, stačí, musím dát pauzu!“

To už jsem jí postavil na dno a díval se jí do očí.

„Dobře, ale budeme si půjčovat kyslík, jo?“

„Tady, dole?“

„Právě tady.“

Při tom mi nečekaně vytáhla náhubek a vložila si ho mezi zuby. Udělala dva nádechy a pak ho zas podala mě. Já udělal taky dva a zase jí ho vrátil. Tentokrát jsem měl pocit, že  je její chuť grepová. 

„Máme čtvrt hodinky, vydržíš to?“

„S tebou určitě!“

Usmál jsem se až mi skoro byly vidět zuby, ale hned jsem rty stáhl k sobě.

„Učíš se rychle!“

„Děkuji Ginny!“

Podala mi kyslík a opět jsme si to párkrát vyměnili. Při tom mě držela za pravou ruku a jak jsem zjistil, trochu mi stála na ploutvých.

„Ty máš strach, že odpluju dřív?“

„Co, ty chceš zdrhnout?“

Podíval jsem se na nohy a ona to ihned pochopila.

„Aha, to není schválně!“

Opět jsme si to prohodili, ale to už vysála poslední zbytek  kyslíku a jak mi to podala, zkusil jsem nasát, ale jediné, co jsem nasál byly ty její  citrusové  sliny.

„Co koukáš? Už tam nic není!“

„Aha, tak jdeme nahoru!“

„Počkej chvilku prosím!“

Při tom mě chytila za druhou ruku a stále se dívala do mých očí. Já jsem to ale vydržel jen chvilku, než jsem začal sebou cukat.

„Prosím pusť mě Ginny!“

Zaprosil jsem opět telepaticky a to už se ginny usmála a najednou pustila mé ruce. Odlepil jsem se

a rychle spěchal na hladinu.

„Jsi čím dál lepší!“

„Ale já myslela, že mě už nahoru nepustíš!“

„No původně jsem to měla v plánu, ale běž se upravit na večeři.“

Ve sprše jsem si pořádně vysušil ty silikonové kalhotky, abych to měl potom rychlejší, přehodil blůzku se sukní a už si šel sušit vlasy.

„“Po večeři budeme zkoušet vytrvalost, tak že žádné bláznění, jo?“

„Ehm, jo.“

„A taky ti svážu nohy a budeš se muset spolehnout jen na ruce.“

„To jsi laskavá, že mi alespoň ruce necháš volné.“

Při  večeřidíky pozdějšímu příchodu byla  naše skupina holek dost prořídlá, tak že jsme se ani neměli s kým bavit, když jsme nechtěli navazovat další nové známosti i když pár všeobecných frází a pozdravů stejně padlo.

„Dobrý večer madam Lotto.“

„Ahoj děvčátka, tak jak jde učení Petro?“

„To já neumím posoudit, ale snažím se.“

„Já myslím, že to od zítra můžeme spustit, madam.“

„To ráda slyším, tak Vám už napíšu pár zájemců.“

„Už se někdo hlásil?“

„Ano, asi pět kajut má zájem.“

„Tak to už se těším, ale zítra máme ještě trénink.“

„V nejhorším bych stáhla Petru z úklidu a dali bychom dva zájemce už po 16,00. A vlastně v kolik jste byly holky dnes hotové s úklidem?“

„S Heduš něco po čtvrté, ale začali jsme hned po snídani.“

„Holky, ale víte že bychom měli začínat až po desáté.“

„No Heda si vysondovala z předcházejícího dne, jak opouštějí kajuty a podle toho jsme začali uklízet.“

„Dobře i tak se to dá.“

Na chvilku se odmlčela a, protože se přehrabávala v nějakých deskách.

„Za prvé, tady máš tu smlouvu, jak jsme se dohodli.

Za druhé vízum  prošlo schvalováním, tak že už je to jen formalita, ale budeš to mít na 90 dnů a za třetí   že pokud tě cestující z kajut požádají, tak jim můžeš vyhovět a ukázat jim cestu na druhou palubu, kde jsou obchody a na první palubu, kde máte ty bazény, jasný?“

„Aha, no já myslela, že jako novicka se nemůžu jen tak pohybovat po lodi.“

„To máš pravdu, ale tady je to služba pro naše zákazníky a hned se zase vracíš zpět do práce, jen si uklidíš všechny uklízecí potřeby, aby jen tak někde neležely.“

„Ano madam Lotto.“

„A s tou francouzštinou jsi zabodovala, moc ti děkovali, no a jinak jsme dohodnuté, žé?“

Přikývli jsme a jak odešla, tak za pár minut už jsme byli po jídle a šli se provětrat na jednu terasu. Vítr  foukal docela silně a vlny hučely o bok lodě.

„Něco se přižene, moře je neklidné Peti!“

„Myslíš Džín?“

„Ano. Co si měla s těmi francouzi?“

„Ale nic, jen jsem udělala tlumočnici Heduš, která musela jít ukázat obchody a pak mi to trochu vyčetla, že jsem to měla udělat sama a rovnou je tam odvést.“

„Ale to si asi klidně mohla.“

„Je to všechno pro mě nové, nevím co můžu a tak raději se držím, kam mě dají, abych něco nevyvedla. To snad chápeš.“

„Asi ano, nebyla jsem jiná. Ale jinak to zatím docela zvládáš“

„No já nevím, ten úklid je docela náročný, než si najdeš ten správný grif.“

„Jo, hlavně když  není zprasená koupelna, že to dáváš dohromady dvacet minut.“

„Ty jsi dělala hostesku jak dlouho Ginny?“

„No jen ten první pobyt na lodi, pak jsem  si náhodou vyzkoušela potápění.“

„A to tě pak rovnou vzali na loď jako instruktorku?“

„To né,  musela jsem absolvovat několik  kurzů než jsem postupně získala potřebné licence.“

Ještě chvíli jsme pozorovaly rozzuřené vlny a jak se loď houpe.

„Ten vzduch je  příjemný!“

Nasál jsem do plic a užíval si větříku.

„Ano Peti, ale pojďme na další lekci potápění! Tady se to čím dál víc kazí.“

„No mě se tu docela líbí!“

„Tak si sedneme  na terasu   až skončíme.“

Vzala mě za  ruku a odváděla si mě k bazénu, protože by mě asi jinak nepřemluvila k odchodu.

„Toto studí Džín!“

„A součástí výcviku je i otužování, víš?“

Ale jak si navlékla horní část obleku, taky zajekla od chladu, jak byl neoprén mokrý.

„Teď si sedni na okraj, abych ti sepnula nohy k sobě.“

Začala mi říkat hned po tom, co jsem se oblékl.

„To se  v tom přerazím, né?“

„Myslíš ve vodě?“

A zasmála se opět tím příjemným smíchem.  Cítil jsem, jak mi provlékla gumový pásek, dvakrát jej obmotala ve tvaru osmičky než jej sepnula vzadu na karabinku.

„Není to moc utažené?“

„Docela jo, ale až nebudu cítit nohy, tak ti to zašeptám do ucha.“

Zasmála se a strčila do mě až jsem zajel pod hladinu. Ještě v letu jsem si nasadil náhubek, než jsem dopadl na dno.

Dvě hodiny jsem musel být ve vodě, bombu mi vyměnila jednou, ale jinak mi nedovolila  skoro ani ruku vystrčit nad hladinu natož hlavu.

Za to  mě každou chvilku doprovázela ve splívání, taky jsem musel stát na místě a nedotýkat se ničeho, nebo jsme si půjčovali dýchací trubici. Moc rád jsem se jí koukal do očí a připadalo mi, že se zaláskovávám. Jak jsem se konečně mohl vyhoupnout na okraj bazénu, rozpojila mi nohy a při tom byla celá pod vodou. a tak jsem si položil ploutve na její bříško a sledoval, jak bez bomby vklidu relaxuje a ještě se usmívala. Za chvilku mi chytila ploutve a ještě si je víc přitáhla k tělu. Měl jsem dojem, že jí to vzrušuje, protože jinak  by to tak dlouho pod vodou nevydržela. Naposledy mi sevřela  kotníky, přitáhla ploutev k puse a cíp  začala kousat. Musel jsem se rozesmát, protože její úsměv byl nakažlivý. Konečně pustila moje nožky a zlehka se protáhla se sevření nad hladinu. Chytil jsem jí za ruce a pomohl se postavit.

„Děkuju, já totiž potřebuji trénovat dýchání pod vodou bez přístroje.“

„Ale to byla víc jak minuta?“

Udiveně jsem se na ní podíval.

„No to je celkem málo. Říkala jsem ti, že vydržím i dvě minuty.“

„Ale tohle snad po mě chtít nebudeš, né?“

„Dvě minuty né, ale jednu by si zvládnout měla a myslím si, že si jí zvládla včera, jak jsme byly na dně spolu poprvé ve spojení.“

„To asi né. Ale vidím jak tě to baví.“

„Jo, máš pravdu, ale pro dnešek už dost, jo?“

A tak jsme se převlékli, neopreny vytáhli na ramínka, já přitáhl obě bomby a pak jsme hodili sprchu.

Paluba se houpala a já začínal pociťovat trochu žaludek.

„Pojď honem ven, tam se to srovná!“

A měla pravdu, čerstvý vzduch mi udělal lépe, jen moře přímo bouřilo a bouřka začínala sílit.

„Myslím si, že zítra bude mít doktor práci.“

„To i se mnou, jestli se to bude houpat celou noc, tak nevím.“

„Neboj se, dám ti prášek.“

Opět mě chytila za levou ruku a dívala se se mnou do těch vln.  Zažíval jsem jeden z nejkrásnějších večerů.