Loďka - 28.díl - Lezanka
Vzbudilo nás sluníčko a tak jsem si ještě zalezl na chvilku k mé holce.
„Jak vypadají prsa po týdnu Peti?“
„Jo vidíš, na to bych zapomněla!“
Sundal jsem si noční košilku a jak moje holka chytila za okraj, ihned se prsa odlepily.
„Ještě že tě mám, jinak by se mi to mohlo stát v plavkách!“
„To je náhoda, tak se běž rychle sprchnout, dokud je vedle klid.“
„Jasně už letím Ginny!“
„Jo Peti?“
„No?“
„Možná si vezmi holení, když máš plochý hrudník.“
Usmál jsem se, přibral pěnu se žiletkami ke spodnímu prádlu a hnal do sprchy.
Jak jsem pustil na sebe vodu, chvilku jsem se zas cítil jako chlap, když jsem si mydlil celé své ploché tělo. Ale čas běžel a tak jsem si zkontroloval své ochlupení a kde to bylo už trochu vidět jsem nanesl pěnu a pěkně se do hladka vyholil. Vypl jsem vodu a osušil se velkým ručníkem z nějakého mikrovlákna, tak že mě už nějaký ten den udivoval, že nebyl tak mokrý, jako ty klasické froté ručníky z hotelu.
Prohrábl si vlasy a zadíval se do zrcadla. Za těch pár týdnů jsem měl pocit, že se moje tvář i díky ženským hormonům, které jsem bral v podobě prášků zjemnila. Měl jsem kulatější tvář, řasy i obočí dobře udržované a rty stále zlehka nabarvené od rtěnky. Jak jsem si přejížděl kůži, všiml jsem si i nehtů, které byly moje vlastní s růžovým lakem až jsem si připadal, že na mě kouká nějaká slečna o kterou mám velký zájem. Ještě jednou jsem si hřebenem projel vlasy, abych si dodal té ženskosti než jsem si vzal spodní prádlo, vložil silikony do podprsenky a opustil koupelnu.
Ahoj Petro, co tak brzy?“
Překvapila mě Markéta za dveřmi až jsem sebou trhl.
„Neboj se mě, já nekoušu!“
Při tom se nenuceně usmála.
„No já, asi nemám čisté svědomí Markét!“
„Ale vypadáš dobře, tak mě tam taky pusť!“
„Jo, ano, děkuji, máš to volné.“
Najednou jsem si připadal tak nemotorně, až jsem se otřásl, pomalu jsem se rozešel v těch pantoflíčkách co jsme dostali na záchranné lodi a jak jsem zavřel dveře, už jsem hledal lepidlo.
„Co se stalo Peti?“
„Ale lekla jsem se, když na mě promluvila naše sousedka. Aha, tady je ta tuba!“
Přilehl jsem si k zrzce a podal jí lepidlo.
„Dnes můžeš lepit ty!“
A povolil jsem si ramínka na podprsence odkud mi vytáhla dva růžové kopečky.
„Pořád vypadají jako nové.“
„No dalo mi hodně práce, než jsem na netu našla ty pravé, protože první byly trochu měkké a bála jsem se, že se až moc nacucají vodou.“
Sledoval jsem, jak mi umísťuje první prso a při tom si ho porovnává se svým, potom položila i druhé na můj hrudník a jak mi na obě zatlačila, ozvalo se drobné odfouknutí vzduchu, které tam vzniklo. Opatrně mi nasadila podprsenku a ještě jednou pěkně zamáčkla oba kopečky.
„Stejně bych si nikdy ani ve snu nepředstavila, že budu klukovi přilepovat prsa.“
Zahihňali jsme se a já jí pohladil tvář.
„Jsi na mě moc milá, víš to?“
„Ále, někdy taky ne.“
Po chvilce mlčení jsem nakousl jedno téma, které mě trápilo už dlouho.
„Hele a jak to máš s měsíčkama?“
„Jo ty myslíš s menstruací?“
„Jo, jako že by to měly holky na mě poznat, když to dostanu nebo něco takového, abych nevypadala blbě.“
Viděl jsem, jak nad tím přemýšlí a dala si na čas s odpovědí.
„Máme to každý čtvrtý týden, tak že někomu to trvá sedm dnů a někomu o něco méně či déle. Vlastně je to individuální, ale cyklus čtyř týdnů je vlastně pravidelný včetně menstruace.“
„A ty si to měla kdy?“
„No hned druhý týden, než jsme šli zkoušet šaty.“
„Aha, no byla jsi taková nervóznější.“
„Jo, to bylo to, že jsem ti přišla na ty umělá prsa a trochu jsem to přehnala.“
„No a kdy to mám předvést já?“
„Bylo by dobré, abychom to měli stejně, tak že až to dostanu, pořídím ti tamponky!“
„Co, jaké tamponky? Já myslela, že nosíš normálně vložky!“
„No představa, že budu mít v plavkách vložky mi přijde směšná, umíš si to představit?“
„Já nevím, je tam v rozkroku zdvojená látka s kapsičkou, tak jsem si myslela, že si jí tam prostě šoupneš a je to.“
„Aha, to mě nikdy nedošlo, ale tady používám tohle.“
Najednou mi pustila hrudník, vstala a odběhla do skříně.
„V téhle krabičce jsou takovéto válečky, ty si tam vsuneš a ony nasají výměšek do sebe. Já pak kdekoliv vyndám tampon a dám si tam nový.“
„Aha, nojo, ale kam mi ho chceš dát?“
Zhrozil jsem se, ale Ginny to očividně bavilo.
„Do zadečku, ať si to taky užiješ!“
To už jsem litoval, že jsem se vůbec ptal. Moje holka si mě vychutnávala a nechala mě při tom.
„Nebuď tak vyplašená! Hele jak půjdeme do drogerie s holkama, tak si před nimi kup klidně vložky a pak si je budeš dávat do kalhotek, jako to děláme, když nejdeme do plavek.“
Pohladila mě a s ručníkem zmizela ve sprše. Sedl jsem ke stolku a začal s líčením i když jsem měl dojem, že to ani nepotřebuji. Jenže byl dlouhý den a tak jsem použil celodenní řasenku. Zlehka jsem si povzdechl a vytáhl pěkně vypranou uniformu pokojské. Moc rád jsem si oblékal ty černé silonky, které mi dělaly sexy nožky.
„Ty už jsi hotová Petruško?“
„Ano, ale pomůžu ti s líčením, chceš?“
„Ale, ty si troufáš, no tak do toho!“
Usedla vedle mě a nastavila svůj chcichtík. Vzal jsem pleťový krém a vmasíroval jsem ho do pokožky, potom udělal stíny, řasy a nakonec olemoval její hubičku. Mrkla zběžně do zrcátka a hned mi dala pusinku.
„Lepšíš se, tohle není špatné!“
Ještě se jednou obhlédla než se taky dala do gala.
„Tak konečně zas budeme makat holky, už mi to trochu chybělo.“
Rozpovídala se naše kamarádka v jídelně, kam jsme zašli na snídani.
„Počkej, ještě budeš vzpomínat na nedělní flákání v bazénu.“
„Asi ano, ale docela se na to těším.“
„My ale nejdříve skočíme na tu španělštinu Ginny!“
„Ajo, skoro bych zapomněla!“
Bylo fajn, že hned po snídani jsme už v devět seděli v učebně a kantorka nás začala vyvolávat jménem, aby se naučila jak se jmenujeme, než přikročila k úplným začátkům výuky.
„Španělština se používá nejen na jihozápadě Evropy, ale taky skoro v celé střední a jižní Americe. Je důležité chytit přízvuk a učit se průběžně slovíčka.“
Dvouhodinovka uběhla jako by jsme tu seděli čtyři hodiny a odnášeli jsme si spoustu poznámek a taky slovníček s aplikací do mobilů.
„Dám si to hned do mých aplikací, abych to měla k dispozici!“
„Jo Ginny, taky to udělám, ale teď už letím na třetí palubu, tak se měj!“
A i s učením jsem zmizel spolu se spolužačkami pryč.
„Tak holky, dohodneme se, jak budeme uklízet, abychom to měly co nejrychleji, jo?“
Začal jsem hned na naší palubě, kde jsme měli celý dnešek uklízet.
„Hele Peti, ty si jak generál!“
„Jé Heduš, promiň, já to myslela dobře.“
„Ale to je v pořádku, tak že jsem za abychom já a Petra dělaly koupelny a vy dvě vzaly koberce a ostatní jasné?“
Dvojčata přikývli a tak jsem vyrazil s Dášou a Heduš s Hankou.
„Jaká byla první hodina Petro?“
Ptala se mě Dáša hned asi ve třetí kajutě.
„Co, jaká hodina Dášo?“
„No té španělštiny.“
„No docela náročná, ale určitě se nám to bude hodit, když tu moc lidí francouzsky nemluví.“
„No já jsem šťastná, že zvládám tu angličtinu i když taky není světoborná!“
„Tak proč si jí nezdokonalíš?“
„To by nějak šlo?“
„Vezmi si ten leták u oběda a prostuduj si ho, všimla jsem si i pokročilých kurzů s jazyky jako je němčina či angličtina.“
Najednou jsme vešli do asi desáté kajuty a já našel v koupelně dva celotělové noční oblečky. Byly z lesklé žluté a fialové barvy hodně podobné plavkovině.
„Tohle bych si někdy chtěla vyzkoušet Dášo!“
„Co to noční oblečení?“
„Jo, moc se mi líbí!“
„Mám jít hlídat?“
„Né, to nejde, víš jak dlouho by mi trvalo se z toho dostávat?“
Chvilku bylo vidět, jak přemýšlí než pokývala smutně hlavičkou.
„Asi máš pravdu, třeba si to budeš moct koupit.“
„Jo, myslela jsem na to.“
Pohladila jsem ještě jednou ten capsuit, otřela koupelnu a už se šlo na další kajutu.
„Výhodou prvních dnů je, že lidi ještě nenadělají takový bordel!“
Den nám utekl a byl tu večer.
„Konečně trochu volna Peti!“
„Jéje, Ginny ty už jsi taky hotová s úklidem?“
Zeptal jsem se jí těsně před večeří.
„Jo, myslela jsem si, že půjdu na bazény, ale zatím se žádný zájemce nenašel, snad až ve středu.“
„Hele to nevadí, tak to budeme mít jen pro sebe.“
A pohladil jsem jí po vláskách.
„A co tě tam tak tahá Ginny?“
„No když je to zrekonstruovaná loď, tak by mohla mít nové vybavení pro potápění.“
„Aha a já myslela, že je to v podstatě vše stejné, zkousneš a nadechneš se.“
„E, e. Jsou tam vylepšení, že se prostě už nebudeš muset kousat do rtů a jen se budeš volně nadechovat a vydechovat.“
„Aha, tak to by se mi taky líbilo.“
Po večeři jsme rovnou zamířili do naší kajuty.
„Peti, rovnou se převlékneme do těch oranžových plavek, jo?“
„Hmm, jak chceš. Ale šaty beru stejně přes plavky.“
Při tom vytahovala ten velký vak z pod postele, kde byly neopreny a dvě bomby.
„To chceš vláčet k bazénu?“
„Jo, tady by nám to zavazelo.“
„No já myslela, že jako bychom si to nechali.“
„Blázníš? A jak bychom to dostali do letadla?“
„Mohli bychom udělat balík a poslat ho až budeme v Miami.“
Zadívala se dost škaredě, jako bych chtěl vykrást zlatnictví a raději se rychle hodil do plavek, nazul své oblíbené pantofle k bazénu, přehodil župan a chytl opět jako pravý džentlmen vak.
„Tak jdeme!“
Jak jsme na radu naší madam prošli kolem aquaparku zadní chodbou objevilo se několik dveří. Ginny pečlivě prohledávala očima jedny za druhýma až přiložila kartu na poslední dveře a ty povolily.
„Tady to je, pojď ty moje Petruško!“
Naše botky zaklapaly jak se dostaly na dlaždičky a v tom se objevil docela velký bazén s odstupňovaným dnem, Na té nejhlubší straně byl skokanský můstek ,ale hned vedle vchodu bylo několik šatních skříněk chráněných zástěnou, potom asi čtyři sprchy a docela široké lavičky hned vedle vstupu do mělké části bazénu.
Vše bylo pěkně sladěné do světle zelené s kombinací bílé a šedé, tak že se opticky celý prostor zvětšoval. Ginny ale zamířila na druhou stranu, kde rychle otevřela dveře vedoucí do skladu se šatnou.
„Tak tady to je Peti, pojď se mrknout!“
Viděl jsem, jak se její očička rozzářily a hned se hrnula ke stojanu s bombama.
„Tyhle jsou na půl hodinky a tyhle asi na hodinku.“
Šokovaný jsem odložil náš velký vak na zem a sledoval mojí holku.
Začala se tím probírat až vytáhla jednu vyšší bombu a napojila jí na kompresor. Ozval se zvuk, jak ten přístroj začal plnit bombu vzduchem a asi po pěti minutách jí odpojila při tom se koukala na barometr, který byl připojen z levé strany.
„Jo to bude na zkoušku stačit.“
To samé udělala i s druhou bombou.
„Ty to chceš vyzkoušet hned Ginny?“
„Jo, proč myslíš, že jsem ti říkala aby sis vzala s sebou plavky?“
„No já myslela, že jen na plavání.“
„A vadí ti to?“
Při tom se tak zálibně po mě podívala.
„Ale to víš že né, můžu ti nějak pomoct?“
„Jo, podám ti tyhle drobnosti a ty je pospojuj dohromady stejně, jak to budu dávat do kopy já, jo?“
Přikývl jsem a vzal bombu mezi nohy.
„Tohle nasaď sem, tyhle dvě hadičky napoj na ventily a touhle spojkou je dej k sobě, tady je propojení s vestou, do které vsaď bombu, jo takhle a už jen poslední hadičku s náhubkem dáš sem.“
„A tempovač?“
„No ten už není potřeba.“
„Aha, hmm tak že se budu nadechovat přímo bez stisku zubů?“
„Ano, to je co?“
Pokýval jsem hlavou a opřel bombu o lavičku. Ale to už se moje zrzka začala prohrabávat neopreny na ramínkách. K mému údivu hýřili kombinacema barev a už nebyla jen tmavě modrá, ale i světle modrá, růžová či oranžová, taky červená či zelená. Od každé sady jsme našli asi čtyři velikosti. Co mě potěšilo bylo to, že tu vysely obleky i pro menší než jen dospělé potápěče.
Taky zapínání měly většinou na zádech a půlka z nich byly jen s krátkým rukávem a nohavicemi dohromady jako na Windsurfing.
„Tak že ty si vyber z téhle řady a já si vezmu tenhle!“
„Celý růžový, no jasně! To jsem si mohla myslet.
Ale to si ho už sundala z věšáku a s touhou do něj co nejdříve vklouznout si ho prohlížela.
„V tom budou ty oranžové plavky prosvítat, né?“
„Doufám že né.“
A kam dáme ty naše původní?“
Zadívala se ke zdi vedle mě.
„No to nevím, sem se už asi nevejdou.“
„Tyhle vypadají jako nové, tak bychom je mohli prohodit!“
„Peti! Ty si je chceš nechat?“
Pokrčil jsem rameny.
„Stejně jsou navíc.“
„Jo ale všichni vědí, že jsme v nich přijeli do hotelu a že jsme nic jiného neměli na sebe.“
„Kromě těch oranžových plavek.“
„Ano, jo plavek.“
Oblékla si neopren a začala zkoumat v čem je jiný.
„Hele, má to zipy na nohavicích, aby se do nich lépe lezlo a tady je zip vzadu se šňůrkou.“
Díval jsem se na ten růžový neopren a začínal se mi moc líbit na ní. Její křivky tak nějak víc zženštil a tím, že byl celý z jedné barvy jí zjemnil rysy oproti tomu, co měla původně. Kromě toho tam byla i kapuce do které si nejdříve poskládala vlásky, než jí přetáhla přes hlavu.
„Jaká jsem Peti?“
„Úžasnější jak kdy předtím!“
A ihned jsem jí políbil.
„Tak který si vybereš ty?“
„No já nevím, zase abych se lišila od ostatních.“
Pořád mi oči zalétaly na tu růžovou. V hlavě se mi odehrával souboj, který jsem nepoznával.
„Sladkou růžovou, nebo tu svítivou oranžovou?“
„Tu svítivou nee Peti.“
Náhle jako v transu jsem taky šáhl po té růžové až se Ginny zatetelila blahem. V mžiku jsem se do něj navlékl pozapínal všechny zipy, přetáhl kuklu až jsem byl podobný jako její sestřička.
„Mají i ploutve a brýle v růžové?“
Zeptal jsem se zvědavě.
„Možná ano, ale to musíme támhle vedle.“
Zaletěl jsem pohledem do další části šatny a našel mnoho polic.
„Jasně že mají! A nejen v růžové, ale i v dalších barvách“
Vzal jsem jedny do ruky a začal je prohlížet. Materiál ale byl víc měkký, brýle se lépe usadily na obličeji a i ploutve byly méně tuhé na chodidle.
„Ten silikon je moc příjemný Peti!“
Mluvila na mě už huhňavým hlasem, jak měla ucpaný nos s brýlema. A tak jsem i já přisedl, nasadil masku a začal s obouváním ploutví. Trochu víc stahovaly prstíky, ale za tu růžovou to stálo za to.
„Podrž tu vestu s bombou, dám si to na záda.“
„Tohle se snad bude oblékat samo!“
Po utahoval jsem všechny čtyři řemínky po stranách, sepnul přes pas a hrudník další dvě přezky a když jsem dotáhl i poslední řemínek, vesta s bombou se ani nehnula.
„Není to moc stažené moje zlato?“
„Vůbec né, je to akorát.“
Vyzkoušela dofukování a vyfukování vesty a protože byla spokojená přišel jsem na řadu já. Bylo to moc fajn jí cítit, jak mě stahuje a ptá se, kde to má ještě dotáhnout aby se mi bomba neklinkala na zádech.
„Teda to je váha, už jsem si nějak odvykla.“
„Jo, super, tak jdeme do vody ty moje růžová panenko!“
Trochu jsem se zamračil, ale dlouho mi to nevydrželo. Poslední kroky po schodech do vody, nasazení náustku a už tu byl hluboký ponor. Studená voda nám udělala dobře a za chvilku jsem jen mrkal spokojeností, že se mi moc dobře dýchá. Díval jsem se na tu mou růžovou panenku a až po chvilce, když jsem od ní odtrhl oči jsem se podíval na sebe. V té růžové jsem byl taky krásnou holkou, ploutve se ladně prohejbaly a zadeček krásně olemovaný růžovou se odrážel od bočního skla bazénu. Ohlédl jsem se a zjistil, že Ginny je už úplně na dně a tak jsem rychle vypustil žaket abych jí mohl následovat. v tom mě chytila za obě ruce a já dosedl až na dno.
„Usmíváš se, tak jsi spokojená?“
„Ano, moc jsem spokojená!“
Potěšilo mě naše telepatické propojení.
„Je to tu moc fajn!“
„A jsem zase s tebou Petruško!“
V tom se párkrát nadechla a vypustila náustek z pusy. Bylo mi jasné, co chce dělat a tak jsem rychle následoval její počínání a to už byla jen vteřina, než se naše rtíky spojily a začaly si užívat své blízkosti. Jako na předchozí lodi jsme stáli na dně bazénu a celý svět nám byl ukraden. Vášnivé i něžné polibky jsme střídaly a nám se vůbec nechtělo přerušit tuhle chvíli.
Jako už po několikáté jsem končil první já i když mě Ginny ještě párkrát zachránila před udušením, ale nakonec jsem se vysmekl z její ručky a nasadil si dýchátko. Opět jsme chvilku využívali kyslíku z bomb na zádech aby jsme se opět oddali líbání. Při představě, že z téhle chladné vody a vášnivého propojení se budeme muset vypořádat s třicetistupňovým teplem nás skoro až strašilo.
„Moc ti to v té růžové sluší Peti!“
„Já si myslím, že jsem moc sladká!“
A při tom jsem se podíval dolů, kde jsem viděl do sebe zapasované růžové ploutvičky i naše růžové ručky.
„To je normální Peti!“
„Asi si na to nikdy nezvyknu Ginny.“
„Jsi dokonalá!“
Tahle pochvala mě dohnala k úsměvu a opět jsem jí políbil. Jenže kyslík jsme si vzaly jen trochu a tak když mi došel, pokrčil jsem rameny a jen očima poslal prosebnou otázku.
„Pusť mě prosím!“
„Nepustím!“
Usmála se a podala mi náustek svůj a tak jsem se dvakrát nadechl a opět jí ho vrátil. Její laskavá dlaň mě opět sevřela.
„Víš že tě začínám milovat?“
„Ale Ginny, nedělám nic jiného, než když jsem přišel na palubu.“
„Možná ano a možná ne!“
Opět mi podala kyslík aby naše konverzace díky očnímu propojení mohla pokračovat.
„Ty by si chtěla, abych byla vždy až nadosmrti ženou?“
Ihned se usmála až byla v těch růžových brýlích roztomilá.
„To víš že né!“
„To jsem ráda!“
„Ale když budeme cestovat jako dvě holky, tak budeme víc svobodné a užijeme si pořádné mejdany, jak kdyby jsme byli muž a žena.“
„Aha, no jak myslíš! Ty to musíš znát lépe než já.“
„Tobě se už nelíbí být Petruškou?“
Na chvilku jsem přestal dýchat a nechal tvář ztuhlou, jak jsem se zamyslel. Potom jsem se podíval na naše propojené ruce v růžovém neoprenu a když můj zrak opět našel její oříšková očka, tak jsem ze sebe vypravil.
„Líbí se mi to čím dál víc až se toho zároveň bojím.“
Ale její odpověď byla šokující.
„Bojíš se, že v té ženské roli zůstaneš?“
„Ano, možná i to vědomí prozrazení.“
„Není to poznat!“
A ručkou mi přejela rozkrok až jsem se zachvěl. Rychle jsem si od ní vzal trochu vzduchu a opět se jí zadíval do očí.
„Kdybych měl zítra být jako kluk, tak bych to už nedokázal.“
„Ale určitě ano, pomohla bych ti!“
„Jenže mám dlouhé vlasy jemnější jak kterýkoliv kluk, řasy mohutnější, obočí vytrhané a beru ženské hormony.“
„Tak by sis nechal narůst fousy a obočí bychom zvětšili opticky.“
Při tom se na mě tak mile usmála.
„Věř mi. Nic se na tom nezmění Petruško, mám tě moc ráda takovou, jaká seš!“
Podlehl jsem jejímu objetí i dalším polibkům než nám došel vzduch úplně a museli jsme se vynořit. Udělali jsme pár fotek, jak jsme byli vyšňořené a až potom jsme svlékali svoje oblečení.
„Vidíš Peti, jak si byla úžasná v té růžové, moc ti to slušelo!“
„No měla jsem pocit, že se dívám do zrcadla, tedy až na ty oči!“
Zasmáli jsme se, odložili vše na ramínka, pozavírali potápěčské studio a šli ven.
Chytili jsme se za ruce a šli na večerní procházku po horní palubě. Byl vlahý večer, slunce pomalu zapadalo a když se už zešeřilo, viděli jsme perfektně osvětlený aqapark, kde byla hlava na hlavě. Sedli jsme si do jedné kavárny a dali si studený ovocný koktejl.
„Dobrý večer děvčátka!“
„Jé, madam Lotto dobrý večer, co tu děláte?“
„Ale moc ráda pozoruji vlnky na hladině.“
A k našemu údivu si objednala zmrzlinový pohár.
„Víte Petro, že jsem si myslela, že to nakonec vzdáte?“
„No to já taky, ale podržela mě Ginny.“
„A jak to vidíte dál?“
„Ráda bych pokračovala, zároveň abych vyzkoušela ještě hodně nových věcí na lodi.“
„Neláká Vás poznávat ostrovy kolem kterých poplujeme?“
„Podle toho, jak bude Ginny chtít, ale určitě na nějaký výlet spolu vyrazíme.“
„Koncem týdne budu muset za Vámi přijít se smlouvou, už jste se rozhodla co budete chtít dělat napořád?“
Vytřeštil jsem oči a zkrotil nezbedný pramínek vlasů.
„Já, no myslela jsem, že budu uklízet a občas se potápět.“
„Můžete být povýšená na hostesku a mít na starosti pokojské.“
„Aha, ale já ještě tak dobrá nejsem.“
„No podceňujete se, protože jsem obzvlášť Vás sledovala, jak si budete počínat. Nenabízela bych Vám to, kdybych si nebyla jistá, že to zvládnete, jako jste zvládla Moniku a Dášu.“
Její upřímnost mě tak překvapila, že jsem zapomněl popíjet osvěžující nápoj. Naštěstí se první napila moje holka a tím mi pomohla udělat si pauzu i setřídit myšlenky.
„Co by to všechno obnášelo, pokud bych byla hosteskou?“
„No vlastně by jste dělala vše, jako doposud.“
„A potápění?“
„Díky tomu, že budete hosteska si můžete zařídit úklid dle svého času, tak že například by jste uklízela dopoledne s jednou novickou a odpoledne by jste už jen zkontrolovala, jak práci odvedla. No a tím by jste byla k dispozici tady Ginny.“
„Aha, no to by šlo. Jen se chci ještě zeptat ohledně těch tanečních kurzů.“
„Jo to bych Vám tam mohla dát jako výpomoc, pokud by se některá tanečnice zranila, ale to by opravdu byly jen taneční kurzy a né taneční skupina.“
„Přiznám se, že mě to hodně bavilo a že bych si to ráda zas někdy vyzkoušela.“
„No uvidíme, tak že jsme asi dohodnuté, žé?“
„Ano, madam Lotto a děkuji za důvěru.“
„Nemáte zač. A jak jste se měli ty dny, co jsme nebyli spolu?“
To už jsem zase pohlédl na Ginny, aby si taky trochu povídala s madam, protože jsem dostal šílenou žízeň.
„Bylo to docela dobrodružné, hlavně u jednoho bazénu.“
A vylíčila madam Lotto několik historek kolem bazénu a taky jak jsme neměli co na sebe krom neoprenů. Povídali jsme ještě dobrou půlhodinku a já zjistil, že je to docela fajn ženská. Rozloučila se s námi a protože nám bylo fajn, opět jsme se chytili za ruce a povídali o všem možném do snad jedenácté.
Diskusní téma: Loďka - 28.díl - Lezanka
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.