Loďka - 22.díl - Lezanka

08.10.2024 22:48

„Dobré poledne slečny, zde si můžete vybrat z menýčka, k pití Vám mohu donést něco?“

Náhle k nám promluvila servírka, která nás obsluhovala už při večeři.

„Dám si plněnou kapsu s hranolkami.“

Ginny na mě koukla, protože jsem si to ještě nikdy nedával.

„Nebudeš z toho tlustá?“

„Já? A co bych měla říkat o jedné tvé snídani, když ti nestačil ani velký tác plný různých talířků a nůše baget?“

„Holky, nehádejte se a Džín objednávej!“

Zarazila se a aniž by o tom uvažovala, dala si to samé.

„Tak to my raději rybu, Markét co ty?“

„Jo, ať netrhám partu a k pití džus mrkvový s jablkem.“

„My dáme pomerančový!“

„Děkuji.“

A jak odešla, tak jsme začali plánovat.

„Fakt vaří dobře, no a co odpoledne?“

„Už se holky těším na tu chobotnici!“

„Aha, no jo vlastně, budeme blbnout v bazénu.“

„Jo a nejdříve si skočíme pro plavky!“

Hned v kajutě jsem se převlékl do plavek a přes ně hodil jen šaty, potom si do malé tašky přibalil spodní prádlo a po chvilce jsem našel pantoflíčky k bazénu i když byly jen čísla 42, tak se mi do nich nožka vlezla až jsem se divil.

„Kam že to máme jít Marto?“

„No nejdříve jsou někde dole sklady a půjčovny a pak na horní palubu do bazénu.“

A tak jsme zamířili směrem k restauraci, ale před ní jsme podle návodu našli schody dolů.

„Tak otvírej Markét!“

Popoháněla jí nedočkavá Ginny. Náhle se dveře otevřely a my jsme vcupitali dovnitř. Ihned nás ovanul puch všech možných parfémů, jak to je občas cítit v sekáči. Kolem nás byly stojany a na nich různé kostými, taky šaty či masky.

„Dobrý den slečny, jdete si vybrat kostým?“

„No my bychom chtěli něco do vody.“

Pomalu ze sebe soukala Markéta a já mezitím koukal na masku čerta.

„Ta je ti podobná Džín!“

„Co, kdo a kde?“

Mrkl jsem za ní a když se otočila, hned se rozesmála a praštila mě po zádech.

„Já ti dám čerta!“

„Hele, nechte toho a pojďte do dalších dveří!“

Kromě princeznovských šatů tam byly i víly a dvorní dámy, jen si to vyzkoušet.

„Tak a ještě prosím za mnou!“

„Téda, vy tu máte výběr madam!“

Řekl jsem s úžasem, ale to už jsme došli k modře označeným dveřím.

„Tady můžete zkoušet v té kabince.“

„To jako se máme převléknout tady a rovnou jít do bazénu?“

„A proč né slečny?“

Na naše rozpaky raději dodala.

„Ale v klidu si vybírejte, nechám Vás samotné.“

Usmála se a odešla pryč. Moje oči zalétly k ploutvím, které jsem tušil, že jsou pro panny. Ale jak jsem hrábl po prvních, zjistil jsem, že to není to pravé, co bych si přál.

„Tady je chobotnice, tak jdu do toho!“

Jásala Markét a k mému údivu se po druhé sápala Ginny.

„Nechtěla si být vodnice?“

„Tu si klidně vezmu já Peti!“

Ale to už si holky odložily prádlo a rozepínaly zip na zádech těch příšerek. Chvilku jsem sledoval, jak si navlékají hubené nohavice co by chapadla, potom když si kostým vyrolovaly do pasu si začaly navlékat rukávy a hned na to si Ginny narvala hlavu do té asi gumové masky, že jí byly vidět jen oči skrz velké vyboulené sklíčka až to mlasklo.

„Zapnu ti to, ano?“

Přikývla a za chvilku už jsem viděl, jak měla kromě čtyř končetin ještě další tři kolem krku.

„Fakt jsem chobotnička, koukej Peti!“

Při tom se po mě začala sápat rukama až mě objala, ale protože neměly prsty, tak mě moc svírat nemohla.

„Můžeš mi taky zapnout zip Petro?“

„Jasně slečinko!“

Oddechl jsem si, když jsem je uviděl, jak se nemohou sami z toho dostat, ale to už si Marta začala taky nasazovat kuklu v zelené barvě se slámovými vlasy. Protože mě nepotřebovala konečně jsem uviděl tu vytouženou celou pannu. Sundal jsem jí z ramínka a toužebně jsem si jí prohlížel. Po chvilce jsem si všiml, že má rozepínací ploutvi.

„Tohle je hodně šikovné!“

Hbitě jsem si jí rozepl, potom další zip na zádech a už se soukal do těch gumových nohavic. Šlo to hodně ztuha až jsem se zapotil, ale když se mi povedlo v sedě zakroutit nohavicí, chodidlo povolilo a vjelo do té ploutve až na dno.

„Pěkně to tlačí!“

Špitl jsem si, ale ta chuť si to zkusit byla větší a tak i druhá nožka nakonec skončila v té menší ploutvi. Vykasal jsem obleček skrz rozkrok, kde jsem si to pořádně srovnal a šel až přes prsa. Prostrčil jsem levou ruku a jak jsem si popotáhl gumu skrz prsty a srovnal, uviděl jsem , jak mám mezi prsty blánu.

„Jo, čím dál lepší holky!“

„No sledujeme tě a doufáme, že se do toho vejdeš!“

Ale to už jsem si oblékl i druhý rukáv i s prsty na konci a už tu byl zip na zádech. Jak jsem ho zapl, nahoře se krásně secvakl s pojistkou kolem krku, tak že mi z toho koukala jen hlava. Až teď jsem cítil, jak mě kostým stahuje, rozkrok mě tlačil a krk jako by mi někdo přiškrcoval. Ale usmíval jsem se, protože jsem měl na sobě vytouženou mořskou pannu. Protáhl jsem si prsty s blánou, která byla trochu průsvitná a pohladil si vypasovaný rozkrok.

„Jsem hotová! A jak je na tom naše vodnice?“

„Taky jsem už oblečená!“

Ale najednou ke mě přišla zrzka.

„Tady na ramínku píšou, že je to pro nožku 41 a výšku 171.“

„Tak proto mě tlačí ploutvičky. Nemají tu něco většího?“

Otočil jsem se zpět a prohledával očima ramínka.

„Tohle je největší, tak že buď vydržíš, nebo si vezmeš vodnici.“

„Tak já to zkusím vydržet holky!“

Vykročili jsme k madam, která si zapsala naše kostými i přes elektronickou kartičku, kterou jsme měli a vydali se nahoru k bazénu.

„V tom se chodí blbě holky!“

Poznamenal jsem při zvuku plácajících ploutví při každém kroku.

„A co my, nohy se nám pletou s rukama!“

„Jste roztomilé! Nejlíp je na tom asi naše vodnice co?“

„Gumáčky jsou taky nějaké menší, ale jinak to jde.“

A tak jsem chytil za jeden chobot Ginny, Marta druhou a už jsme to hnali na horní palubu. Tam už bylo živo a jak jsme se ocitli v té obrovské prosklené hale, přišla k nám plavčice.

„Vítejte na vodní šou, všichni si můžou vyzkoušet zdejší atrakce, doporučuji tobogán nebo jen si proplout tou prosklenou rourou na dně bazénu, jak budete chtít. Občerstvení je támhle a nemusíte mít k tomu kartičku.“

„Jé, kartičky, ty jsme nechali v šatně dole!“

„Nejen kartičky, ale i věci na převlečení!“

„To je v pořádku, stačí nahlásit číslo kajuty.“

„No 201 a 202 prosím.

„Tak fajn, potom se ještě uvidíme, dobrou zábavu! A já Vám věci přinesu do jedné z kabinek s číslem Vaší kajuty.“

„Moc děkujeme madam!““

A ladným krokem nás opustila.

„Peti, je mi v tom děsné vedro, pojď do vody!“

„Ano, ráda!“

Na to jsem přišel a sedl si na okraj bazénu.

„Co děláš?“

„Musím ze sebe udělat pravou mořskou pannu Džín!“

A následně jsem spojil obě nohy zipem až vytvořili jednu velkou ploutev.

„A jdeme do bazénu!!“

„Ale bacha, bude to trochu jiné, než...“

Ale to už jsem sklouzl do vody a ponořil se na dno. Chvilku jsem se rozhlížel, než jsem se zorientoval, potom si vyzkoušel ploutev a nakonec jsem s pomocí rukou vyplul nad hladinu.

„Je to skvělé!“

Ale to už se kolem mě obmotávala jedna z kamarádek.

„Pomóc chobotnice!“

Jen tak tak jsem se stihl nadechnout, než mě stáhla na dno. Tentokrát mě jen tak nehodlala pustit. V tom se mi začala dívat do očí.

„Zase telepatie Ginny?“

„A proč né Peti?“

„Jak se cítíš?“

„Už je mi chladněji, ale jen trochu.“

„To mě je moc fajn, jen ten kostým škrtí!“

„Všude?“

„Jo, všude. A máš pěkně hladkou hlavičku!“

„Zelenou co?“

„Ale líbíš se mi!“

„Bacha už je tu vodnice.“

Ohlédli jsme se na Martu, která s údivem na nás mrkala.

Oběma se nám povedlo usmát a po očku jsme si jen dali sbohem a odpluli každý na druhou stranu.

Za chvilku se kolem mě obmotávala i Markéta, tak že jsem chvilkama jen díky barvě očí zjišťoval, která to vlastně je.

„Hele, tady jsou naše známé Michaeli!“

„Jo poznal si je jen díky Petře, co?“

„Ahoj, za co tu vlastně jste?“

„No nějaké červy nebo něco takového, proč?“

„Skoro bych typovala, že jste se ani moc nepřevlékali!“

A to jsem neměl dělat, protože začala malá honička po bazénu. Kluci honily nás a za chvilku my jsme potápěli je.

„Ginny pojď sem!“

„No co je nevěrnice?“

„Já ho stáhnu na dno a počkám minutku a vy dvě chobotničky ho pak dorazíte, jo?“

„Jako že ho Markéta bude oživovat?“

„Jo, něco takového.“

„To je dobrý nápad, tak bacha, už je tu.“

„Zabav ho, přijdu zezadu!“

V mžiku jsem byl potopený na dně a sledoval, jak Pierre se baví s Ginny. Vyplul jsem pár metrů od nich a pořádně se rozdýchal. Pak jsem připlul k Pierrovi a když jsem mu chytil krk a hrudník, Džín jen stačila houknout, aby se nadechl. S velkou silou jsme zmizeli na dně, kde jsem ho zalehl a zlehka mu stále držel krk.

„Teď tě mám!“

Měl vykulené oči a snažil se vymanit ze sevření. Ale já se při tom zlehka usmíval a když jsem pohodil hlavou, vlasy sjely kolem jeho hlavy až vytvořily oponu kolem. Jeho teplý krk jsem cítil i skrz ty rukavice až to bylo zvláštní. V tom mi volnou rukou chytil krk zezadu a pomalu přitahoval až se naše rty skoro dotkly. Jen tak tak jsem uhnul, tak že mě rty minuly za což jsem byl rád. Konečně jsem zahlédl chobotničky a tak jsem se naposledy zadíval do jeho černých očí, než jsem se od něj odrazil a odplul stranou. Hned ho Ginny chytila za ruce a sedla si na jeho nohy. Druhá chobotnice se taky přisála k jeho rukám až jsem zahlédl, že začíná být trochu zoufalý bez vzduchu. V tom jsem uviděl, jak Džín se rukou dotkla hlavičky Markétky a jak jí tlačí dolů. Naštěstí to pochopila a za pár vteřin mu vdechla celou dávku vzduchu do plic. Jeho výraz byl nepopsatelný. Místo panny ho líbá chobotnice. Vtip byl i v tom, že nevěděl, která ho vlastně líbá. Za chvilku si to holky prohodily a tak i Ginny do něj vdechla dávku kyslíku. Jeho oči šmejdily všude kolem až se zastavili na mě. Udivilo ho, že jsem neodplul a že stále sleduji celé představení stočený do klubíčka na dně bazénu. Uvědomil jsem si, že jsem tam víc jak minutu a nepociťuji potřebu dýchat. Jako bych se stal na chvilku mořskou pannou až jsem cítil lehké vzrušení. Přitiskl jsem si prsty s blánou přes obličej, aby mě neviděl a sklonil hlavu na dno. Po očku jsem ale viděl, jak chobotnice pustili Pierra a jak jedna z nich pluje s ním nad hladinu. Ale to už jsem zacítil na sobě tu druhou mořskou obludu. Její neohrabané ruce mi otočili tvář k sobě a já uviděl ty oříškové očka, jak se na mě tázavě usmívají.

„Je mi dobře!“

„Mě taky.“

„Jsme součástí vodní říše?“

„Ano, kostými asi mají tu moc.“

„Tak že můžu dýchat pod vodou?“

„To bych nezkoušela.“

„Hmm, já bych to někdy chtěl zažít!“

„Možná jindy, už jsi tu moc dlouho Peti! Musíme nahoru.“

„A co když se mi nechce?“

„Pomůžu ti, pojď.“

Uchopila mě chapadly a už mě tahala nad hladinu. Až teď mi došlo, že už nemám žádný vzduch a tak jsem ho lapal jako bych ho neměl týden.

„Byla jsi tam skoro dvě minuty Petruško!“

„To jenemožné!“

„Měřila jsem to, jak támhle uběhla minuta, šli jsme na dno.“

Stále jsem tomu nemohl uvěřit, ale to už tu byla druhá dvojice.

„Co jste tam s Pierem dělali?“

„Líbali jsme ho, proč Michaeli?“

„Snad nežárlíš, měl jsi Martu, né?“

„Já a žárlit? Phh, ale tři na jednoho?“

„Kde vlastně je?“

„Támhle sedí s Markétou a povídají si!“

„A není to Ginny?“

Podíval se na mojí holku a hned zas na tu druhou chobotničku.

„Tak to jste mě holky dostali. Ještě že je jen jedna vodnice.“

Usmáli jsme se s Ginny a hned jsme ho ujistili, že vedle mě je Ginny což ho potěšilo.

„Jdeme na drink holky!“

„Jo, taky bych si dala něco k pití.“

A jak jsem chtěl udělat krok na souši, řízl jsem sebou na zem.

„Ještě nic nepila už tu leží!“

Chichotaly se chobotnice s vodnicí jako pominuté.

„Zapomněla jsem, že na souši musím používat nohy a né ploutve!“

Udělal jsem utrápený obličej, ale hned jsem si rozepl ploutev a udělal z ní nohavice.

„Dobrý a já myslel, že magmazel budu muset nosit!“

„Ví, mersi Pierre!“

„Cože? Ty mluvíš po našem?“

„Jen občas, ale aby holky rozuměly, přejděme zpět do angličtiny, ví?“

„Ano mořská panno. Začínáte mě zajímat čím dál víc.“

„Děkuji, ale jste asi pátý v pořadí!“

Za chvilku jsme v šestce seděli a popíjeli z vysokých sklenic přes brčka lahodné nápoje.

„Ukaž Peti, jestli to máš taky tak dobré!“

A drze mi upila.

„Nech mi tam taky něco!“

Jenže v tom Ginny upila Marta a jí zas Markéta.

Kolem čtvrté vyhlašovali krále a královnu masek a jak se rozdali dárky, tak jsme se pomalu šli převléknout.

„Bylo to super, tak kam dál?“

„Wellness centrum!“

Jak jsme byli převlečené, odevzdali jsme kostými a vydali se na zadní palubu.

Prošli jsme do wellness a jak se holky nechaly zavřít do toho velkého vajíčka, já si dal další masáž, tentokrát reflexní.

„Slečno, součástí masáže je perličková koupel.“

„Aha, ale já nemám plavky!“

„To nevadí, můžete jít nahá, já Vám to nastavím a vy si můžete zamknout a pustit si to sama. Až budete hotová, což je asi po 20. minutách, tak si mě zavoláte a já Vám udělám masáž.“

„Aha, jo, tak dobře.“

Jak se dveře zavřely, obhlídl jsem místnost a zjistil, že opravdu není dovnitř vidět, zamkl se a svlékl až do naha. Pustil vířivku s perličkou a poprvé jsem se uviděl po pár týdnech, jak můj kluk volně visí ve vodě mezi nohama, zatím co umělé prsa mě trochu nadnášela. Cítil jsem

i mastnotu z toho krému a bylo mi moc fajn. Protíral jsem si obličej, jak jsem se potil a hejbal se ve vaně tak, aby mi trysky proudily na kříž.

„A to se o mě ještě zajímal francouz, jsem to poběhlice.“

Broukal jsem si a při tom si užíval vany.

„Waůůů, superrr!“

Výskl jsem si ještě párkrát, než koupel skončila, rychle jsem si osušil kůži a vklouzl do stahovacích i látkových kalhotek. Podprsenku jsem si nebral, jen se zabalil do osušky a houkl na maséra.

„Výborně slečno, tak pojďte za mnou a věci si tu můžete nechat.“

Odcupital jsem bosky a lehl na bříško, jak mi ukázal.

„Tak že uděláme kříže, vlastně celé záda a pak šíji a ostatní!“

„Ano pane, po tom včerejším plavání jsem si namohla záda.“

Byl to profesionál, na nic se neptal ani na umělá prsa, kterých se nechtěně z boku dotkl a potom si mě posadil a dodělal vše kolem krku. Zase jsem měl ten příjemný pocit, když jsem byl brán jako slečna a ještě v tomhle prostředí samých vůní a krémů.

„Jak se cítíte?“

„Je to o hodně lepší pane!“

Usmál se a uklízel si masérský stolek od prostěradla a papírových ubrousků.

„Chvilku mi počkejte, napustím Vám vanu.“

„Ale já už se koupala.“

„To je bylinná koupel, jakou příměs jste si vybrala slečno?“

„Aha, tak Levanduli.“

Po chvilce jsem opět přecupital zpět a užil si dvacetiminutovku v té opojné vaně.

„Ještě Vás zabalím do deky a po dvaceti minutách se můžete jít obléknout.“

V kabince moc příjemně hrála relaxační hudba, tak že jsem na chvilku i usnul až mě pán musel vzbudit.

„Tak jaké to bylo holky?“

„Je to hodně zajímavé, fakt nás ta slaná voda nadnášela.“

„Jo a k tomu jsme si pustili hudbu.“

„A taky světelnou šou, těch barviček létalo po našich tělech, fakt to bylo fajn, a ty Petro?“

„Dostala jsem k tomu perličku a zábal, tak že mi to trvalo víc jak hodinu.“

„Jo my jsme si taky dali masáž, ale jen klasickou.“

„Jsem zralá vlézt do postele a jen si číst knížku.“

„Tu romantiku Ginny?“

„Jo tu romantiku, co si mi sebrala a já jí nedočetla.“

„Tak si jí půjčíš znovu!“

„Jo, ale tu měli na té předchozí lodi.“

To mi hned nedošlo, ale předpokládal jsem, že je v každé lodi nějaká knihovna.

„Mám hlad, co vy na to?“

Radostně jsme přikývli a tak nám ten den pěkně rychle utekl.

„Je tu moc fajn a to moře je docela klidné!“

„Snad už za pár hodin budeme v přístavu.“

Povídali jsme si na terase u jednoho z barů před spaním. Měl jsem za ten den hodně zážitků a tak trochu mi bylo líto, že to končí.