Loďka - 11.díl - Lezanka

06.01.2024 17:29

„Petruško vstávej, je úterní ráno a musíme do práce!“

„Co, kde, jak?“

„Už otevři očička, mám nějaký hladík!“

Prstíky mi  žmoulala líné víčka a nechtěl jsem uvěřit, co mi to tu moje zrzka chce namluvit. Bohužel už bylo všude tolik světla, že asi měla pravdu. Dost neochotně jsem se vysoukal z postele, vzal věci a šel do sprchy. Nechal jsem jí padat na sebe docela dlouho, než jsem si uvědomil, kde jsem a co jsem zač. Náhle se mi odlepily prsa až jsem se trochu lekl, ale  naštěstí jsem je zachytil a jak jsem je umyl, odložil je na poličku.

„Tak to bylo docela načasované!“

Zabrblal jsem si a jak se moje tělo ocitlo pod ručníkem, už jsem se spokojeně všude masíroval a sušil.

„Ještě že mám sebou podprdu!“

Jak jsem si zapnul háčky na zádech a vzal nezbytné stahovací kalhotky a přes ně normální kalhotky, osušil jsem prsní náhražky a vložil do podprsenky. Nazul pantofle , přehodil župan a už si to svištěl do kajuty.  Naštěstí mě nikdo nezastavil, tak že jsem se nemusel ztrapňovat tím, že bych schovával moje tajemství.

„Hele ukaž mi je, prosím!“

„Co Ginny?“

„No ještě jsem je nikdy neměla takhle v ruce.“

Při tom sepnula ručky a zažadonila.

„Tak dobrá, ale neumasti mi je!“

„Neboj, ještě jsem si ruce nenakrémovala.“

Opatrně si  je vzala do rukou a prohlížela, mačkala i si je přiložila k těm svejm o něco menším.

„Fakt jako vlastní,  asi si je budu půjčovat, až půjdu na rande.“

Při tom se nezapomněla protočit kolem osy před zrcadlem.

„Rande, ha, ha, vždyť si mi sama říkala, že na to nejseš!“

„Co ty víš Petruško , co se v mém srdíčku skrývá!“

Pousmála se laškovně a podala mi první epitáž.

„No tak si je zas přilep.“

S vděkem jsem si vzal první, namazal a vložil do  levého košíčku, hned potom i druhý a jak jsem si je srovnal, tak jsem na chvilku zalehl do postele mé kamarádky.

„Co děláš Peti? Už nejdeme spinkat!“

Při tom si přisedla a pohladila mi záda.

„Musím je nechat pořádně přilepit a nejezdi mi rukou po zádech, jsem totiž lechtivá, víš?“

„Vážně Petruško?“

A ihned to vyzkoušela až jsem se otřásl.

„No tak Džín!!“! Přestaň!“

Ale té se to očividně líbilo a ještě chvilku mi prsty projížděla nejen po zádech.  Ale po chvilce si začala česat vlasy a já jsem po očku koukal, jak se při tom kroutí.

„Co máte dnes  s tanečníky za program?“

„Nějakou Sambu nebo Pasodoble, ještě to upřesní. Příjdeš se zas podívat večer?“

„Asi ano, pokud nebudu mít to rande.“

„A znám ho?“

„Co, koho?“

„Toho námořníka, nebo je to topič?“

„Hele, jsi protivná, víš to Petruško?“

„Ale, ale Ginevra se durdí!“

Při tom jsem včas vyskočil z postele, kam se na mě vrhala moje spolubydlící.

„Stejně tě jednou chytím!“

Pronesla, když jsem si už navlékal na nožky ty svůdné černé silonky a jak jsem s radostí zjistil, nemohla od nich Ginny oči odtrhnout.

Ještě jsem si pohladil lýtka a hned si přehodil blůzku se sukní.

„Kolik máš dnes potápěčů utopit?“

„Deset, hned po snídani mám první.“

„To se budeš máchat celej den, co?“

„No skoro, ale na oběd i večeři se přijdu mrknout.“

„Jo, my se uvidíme na obědě a až potom na druhé palubě.“

„Ajo, ty máš zase preminentní  jídelnu, co?“

„Ano, jedině že by sis to dohodla s madam Lotto, že by si tam vyjímečně mohla do konce týdne večeřet, aby si to neměla tak daleko.“

„A jo, to je nápad, díky Peti!“

Od radosti mi vrazila pusu s objetím a hned na to mě chytila za pravou ručku a vyběhla z kajuty.

Snídaně i úklid nám s Mončou uběhl jako voda a obě jsme byly rády, že nebyl konflikt s tou můrou ani odpoledne. Po třetí jsem už převlečený pádil na tanec.

„Ahoj Igore, kde je uvítací dámský výbor?“

„Neuhodla by si Peti, vzadu se fintí a fintí.“

Prošli jsme spolu dozadu a hned jsem  se přivítal s holkama.

„Dneska máme všechny stejnou voňavku!“

„Fakt a jakou?“

„Tuhletu!“

A dala mi přivonět.

„Francouzská, sladká i vábivá, Šanel 5?

„Kluci, ona je fakt Dobrá a máš pravdu!“

„Hmm to jsem zvědavá, jak mi bude vonět na mé kůži.“

                        „Tady máš hromádku prádla, tak se převleč.“

„A silonky si mám nechat?“

„Co, silonky? Dnes ne, budeme na boso, když je tanec horkokrevný!“

A tak jsem si odložil sukénku s blůzkou, opatrně sroloval silonky a úhledně poskládal do skříňky. Vzal si letní přiléhavé  oranžové šaty s kratší sukénkou tak do půl stehen, stáhl si je  vzadu na drobnou šněrovačku, až se začala sama utahovat.

„Co, co to je?“

„Vydrž Peti, pomůžu ti jí stáhnout a zašněrovat.“

„Aha, jo díky.“

Poděkoval jsem Blance, která mi vzápětí podala ty zvláštní botky. Asi na deseticentimetrovém podpatku vyčuhovalo z podrážky nespočet různých řemínků, které byly propletené a docela dlouhé.

„Tohle probůh vymyslel kdo, to je snad jen oranžové klubko čehosi!“

„Hele, omrkni moje nožky a podle toho si rozepni vzadu zip, potom vlož nožku a až zip zazipneš zpět, tak jen poutahuješ ty řemínky.“

Zíral jsem na ty nezvyklé boty a ihned jsem přisedl a pustil se do obouvání. Prsty se mi motali do těch řemínků, než jsem to pochopil.

„Docela si se u toho zapotila, co?“

„Jo, Luci. Máš úplnou pravdu.“

Pousmál jsem se na ní a když jsem konečně měl i druhou nohu v té kleci, odvážil jsem se postavit. Zjistil jsem, že mi dobře obepíná kotník s nártem i lýtko až pod kolena.

„Tak jak se v tom cítíš?“

„Jako bych měla na sobě ortézy.“

Holky se zasmály a mě hned došla jedna věc.

„A proč v tom nemohla jít tančit Luci?“

„Ajo, vlastně to by si měla nožku pěkně staženou a chráněnou?“

„Já prostě mám zaracha holky! Myslíte si, že bych prostě nezdrhla a nenavlékla se prostě do prvních střevíčků, které bych potkala?“

„Moc ti to Luci sluší, když se takhle  tváříš!“

Přistoupil k ní Igor a rychle jí dal dvě pusinky na pusu. Ta jen spokojeně zamrkala a už  se raději koukala jinam.

„Mě to nevadí, vždyť patříte k sobě, né?“

Vzápětí na mě pohlédla Luci. Na mojí větu skoro všichni přikývli a tak jsme se přemístili na parket.

„Samba je temperamentní tanec, tak že žádné lážo , plážo, jasné?“

A začala hrát hudba, naše nožky se rozklapaly po parketech a Igor nám ukazoval, jaké varianty si dnes  dáme do sestavy.

„Pohupujeme se v kolenou, vlníme boky a hlavně se usmíváme!“

Přestával jsem vnímat oblečení a jen se soustředil na tanec. Bylo to dost náročné, protože hodně jsme tančili samostatně, otočky a výměny místa byly tou nejmenší figurou, co jsem znal. Asi po půlhodince jsem si to začal víc užívat a ani jsem už nevnímal, že jako žena jsem na druhém místě a pohyby dělám úplně obráceně, než když jsem tančil jako partner.

„Dost, dáme pauzu, za deset minut pokračujeme!“

Kluci vyběhli na cigaretku a my holky jsme si šly sednout k Luci.

„Tak ukaž, jak voní ten parfem na tobě Petro!“

Bylo to přímo vzrušující, jak se jedna po druhé ke mně nakláněly a navzájem jsme se očuchávaly.

„Na tobě Lucko je asi nejlepší!“

„Ale já jsemprostě  netančila!“

„No já bych  řekla, že Pavla je z nás nejvoňavější!“

Přidal jsem se a Blanka to taky potvrdila. Seděli jsme u sebe tak blízko, že jsem cítil každý jejich pohyb, každé nadechnutí až se mi tajil dech. Až teď jsem si prohlížel ty naše zvláštní botky z pohledu krásy.

„Nad čím Petro uvažuješ?“

„Ale nad botkama.“

Jejich pohledy se stočili dolů a já si s nožkou zlehka pohazoval.

„Když jsem to viděla poprvé, tak mi vůbec sexi nepřipadaly.“

„Tak to nám taky né Peti!“

Začala povídat Pavla.

„Nechali jsme si od jedné dizajnérky udělat návrh a když jsme ho viděli, tak jsme chtěli utéct.“

„A kdo Vás přesvědčil o opaku?“

„Igor, Ten řekl, že jsme v tom akorát tak dobrý na Sambu a bylo hotovo.“

„Mě se Pavlo  prostě  taky už líbí i když lodičky jsou lodičky.“

„To jo, ale potí se v nich noha, ale v těhle  páskových skoro vůbec.“

 „Když si prostě stříkneš deodorantu, tak ani né.“

„Děvčata, jdeme, vstáváme!“

Další hodinu jsme  pilovali celou sestavu až byla tak zralá na veřejné vystoupení. Než ale proběhlo, tak jsme čekali na naší terase s džusem v ruce.

„Kolik tak vypijete tekutin za ten den, co tančíte?“

„Víš Petro, je to individuální, ale já klidně kromě normálního asi dva litry džusu určitě.“

„Ale Pavle, ty máš přeci raději pivko, né?“

Usmála se na něj jeho partnerka Pavla.

„To tady nejde, jen když mám volno přeci!“

Zasmáli jsme se a v tom  jsme přišli na řadu. Jak jsme vstoupili do sálu, ozvala se hudba.

„Bacha holky, je to nějak klouzavé!“

„Co, kde?“

A v tom jsme to uviděli, na podlaze  byla rozsypaná nějaká bílá hmota, možná cukr, prášek nebo něco podobného. Ihned jsem si vyzkoušel, jak moc to klouže a fakt jsem měl co dělat.

„Krátký program, holky žádné otočky!“

Kývli jsme na sebe i když já spíše automaticky a už jsme  se pustili do tance. Ještě že mě Igor dobře držel, protože na těch podpatkách to klouzalo, jako po ledě. Naštěstí jsem si  najednou přidupl a noha stála jako přimrznutá.

„Ať si přidupávají Igore!“

„Co, proč?“

„Neklouže to tolik!“

Hned to poslal na další dva páry a hned jsme se všichni cítili jistější. I tak naše soustředění bylo  prekérní, aby se nikdo nezačal válet po zemi. Těch pětadvacet minut jsme protrpěli všichni a jak hudba dozněla a uvaděč nám poděkoval špitl na mě Igor.

„Běžte na terasu a pořádně si očistěte papírem podrážky, já jdu za pořadatelem.“

„Jasně, díky!“

Vzal jsem Luci za ruku a taky jí vyvedl ven.

„To bylo šílené!“

„Hej, stůjte! Musíme se toho zbavit, tady máme balík papíru!“

A trochu překvapené skupině oranžových a tmavě modrých tanečníků jsem podal hromádku ubrousků.

„Jo, jde to dobře dolů!“

Přidržovala se pavla svého partnera, zatím co si čistila jednou rukou podrážky. Já se opřel o stěnu a taky si očistil botky a hned si stoupl bokem.  Vzápětí jsem kolem sebe s ubrousky setřel podlahu  ke stěně a nechal tam i ubrousky.

„Já měla hrůzu, že se natáhnu!“

„To já taky Blani!“

„Kdo přišel na to přidupnutí Petro?“

„No asi já, ale jen náhodou.“

„Dobrá práce, fakt jsme to zvládli všichni profesionálně!“

To už se vracel Igor s úsměvem od ucha k uchu.

„Jsou to pitomci! Do té směsi, co se používá k leštění parket přimíchali ještě nějaké  plastové kuličky, aby nám to dobře klouzalo.“

„Ale  to by nám vyhovovalo na valčík, né?“

Zeptal jsem se.

„Tu první složku ano, ale tu druhou určitě né. Kecla by si sebou při první otočce Petro!“

A hned dostal pohlazení od své Lucky.

„A dají to pryč?“

„Jo, hned po večeři prej to bude perfektní, ale mají tam nějakou soutěž, tak to k tomu ještě využijí.“

Mrkl jsem na hodiny nad vchodem a potěšilo mě, že je čas večeře. V tom se skrz dveře někdo propadl až k našemu stolku.

„Jé, pardon,  nechtěla jsem. Ahoj všichni!“

V tom jsem zahlédl zrzavé vlasy, jak se vítají s Luckou a ostatními.

„S tebou jsem se už dnes viděla!“

„Myslíš? Nějak si nevzpomínám, že by si mě dnes taky políbila.“

Ozval se smích a hned na to mi Ginny přeci jen dala pusu na tvář.

„Jak to, že jsi nešla na večeři k Vám?“

Ptal se Pavel a při tom pročítal jídelníček, který nám právě donesli.

„Domluvila jsem si to s madam Lotto, že  si můžu večeřet s Vámi až do konce týdne.“

Při tom se  usmála až byly vidět její bílé zoubky.

„Tak to jsme rádi!“

Usmála se Lucka a holky se k ní přidaly.

„Začíná mi být nějak chladno, nemyslíte holky?“

„Jo taky to cítím.“

„Ale mě je fajn!“

Oponoval Igor a bylo vidět, že má vybráno, co si dá k večeři.

„Taky máš dlouhý rukáv a kalhoty!“

Ale to už přišla servírka a my jsme jí nahlásili, co si dáme. Opět jsme zvolili lehčí kuřecí maso s rýží a k tomu nějaký salát. Já si pohladil nožku až jsem sjel na ty řemínky pod kolenem. Bylo to tak zvláštní obutí, že jsem si přešlápl a hned se ozval takový ten klapavý zvuk, jak podpatky bouchly dutě o palubu. Ale nějak jsem neodhadl sílu a tak mě to docela vystrašilo až jsem se trochu začervenal. 

„Nemusíš se  bát si zaklapat Peti!“

Usmála se Blanka a taky si klepla botkou. Ale to už se nesla večeře.

 „V sobotu vystoupení není Petro, víš to?“

„Ne, nevím a proč?“

„Bude maškarní bál, tak že si můžeš zajít zatančit, jak budeš chtít!“

„Fakt, bál, no to bychom mohli jít spolu Peti!“

Ožila Ginny a hned se začala o tom bavit s Pavlem a Pavlou.

„Zítra budeme mít Valčík, tak že žádná divočina.“

„Ale mě to nevadí, jen nevím, jak bych zvládla Rock´n roll.“

„Ty ho neumíš?“

„Teoreticky ano, ale moc jsem ho  netančila, tak  nevím.“

„Aha, tak to abychom to přesunuli na příští týden, až bude Luci zdravá, co?“

„Ale vyzkoušet bychom si jí měli Igore!“

Ozval se Pavel.                      

„Já to s ní klidně zkusím Igore!“

Překvapivě se ozval Robert, který byl doposud hodně tichý člověk.

„Tak fajn, ale až ve čtvrtek, protože v těch plesových šatech by se to ani nehodilo.“

Domluvili jsme a hned na to jsme se opět pustili do tancování a Ginny do potápění. Sešli jsme se opět až když jsme šli na poslední tanec.

„Tady je moc fajn i když chladno, co?“

„Jo Ginny, taky to tak cítím.“

Při tom jsem se trochu otřásl zimou, protože dnešní oblečení bylo tak na pláž, než do studeného větru s deštíkem.

„Hele a za co by si chtěla jít na bál Peti?“

„Co já vím, ještě jsem nad tím vůbec nepřemýšlela. Možná bych si vybrala nějaké pěkné plesové šaty, aby mi nebyla zima.“

To se už Džín rozesmála.

„No dobře, zítra můžeme přemýšlet, ale pojď už do kajuty se ohřát, ty moje zmrzlinko.“

„To víš, ty máš průpravu v té studené vodě, ale já tak otužilá nejsem.“

A jak mě chytila za ruku, zacítil jsem tu teplou dlaň.