Lenka a Veronika 2.díl - Lenka
Dnes příjde Verča. Od naší poslední návštěvy bazénu uběhlo sotva pár dní a čekám ji s rozporuplnými pocity. Poté, co jsme se elegantně vyhnuly prozrazení jsme se venku rozloučily až překvapivě chladně. Proto, když mi včera přišla SMS, že co dělám a jestli se může stavit, bylo to pro mě jako vysvobození. Ať už tak nebo tak, budu vědet na čem jsem. Jen chvíli jsem váhala, jestli se mám připravit jako holka. Když mi napsala sama od sebe, tak asi má zájem pokračovat v tom, co začalo. Přerušení by nejspíše nepřišla řešit osobně. Popravdě jsem moc dámského oblečení k dispozici neměla, takže jsem se snažila udělat z nouze ctnost. Zajímavý paradox, můžu si vybrat snad ze dvaceti plavek, ale k tomu mám jen jednu sukni. Doufala jsem, že třeba vyrazíme na nákupy jako dvě kámošky a tak jsem nechtěla nic nakupovat sama. Náhodou jsem objevila její podprsenku, kterou mi nechala při své poslední návštěvě. Sice to nebylo zrovna moje číslo, ale nevadí, aspoň máme kde navázat. Stáhla jsem si prsa páskou a přidala vycpávky, jako jsem se to naučila už dávno. Spolu s malou podprsenkou to dalo zajímavý dekolt, až mi přišlo škoda ho schovávat pod tričkem. Vzala jsem si jedno své neutrální, jednobarevné triko, takové nosí i holky a vzdouvající hrudník musel každému naznačit, že teď tenhle univerzál nosí holka. Kalhotky jsem použila od svých opalovaček a naskočila do sukně. Teď ještě líčení. S přibývající praxí to začalo být docela jednoduché, ale raději jsem se pekelně soustředila, přeci jen do profesionálky mám ještě poněkud daleko. Zvonek mě vylekal, koukám na mobil a je tu nějak dříve. Taky jsem se nemohla dočkat, ještě si rychle projedu vlasy hřebenem, než Verča vyběhne do patra a už jí vidím v kukátku.
"Ahoj," přivítaly jsme se kamarádskou pusou a Verča mě hned pochválila: "Vypadáš dobře!" Začervenala jsem se a tiše odpověděla: "Díky, ale ty taky." Zula si lehké sandálky a já si ji celou prohlížela. Měla pěkné tříčtvrteční kalhoty modré barvy a bílé tílko. Zaznamenala jsem i vykukující ramínko podprsenky, než jsme se přesunuly dovnitř. Nabídla jsem Verči minerálku a zatímco si upila jsem nedočkavě začala konverzaci: "Jak se máš?" Chtěla jsem přidat ještě nějaké roztomilé oslovení, ale nevím proč jsem to v poslední chvíli polknula. "Docela dobře. Vidím že tobě se taky daří," znovu pochválila mou vizáž. "Koukám, že jsem tě mnohému naučila," odpověděla. "Jsi dobrá učitelka," usmála jsem se na ni, "přitom vlastně mám doma jen samé plavky, div že jsem vyhrabala i něco jiného." Verča se jen usmála svou rozkošnou tvářičkou. Tolik ji ten úsměv slušel, až mě to vybídlo pokračovat: "Co takhle si vyrazit na nákupy do Olympie?" navrhla jsem místo s největší koncentrací malých obchůdku. "Na to samé jsem zrovna myslela, jak tě vytáhnout ven. Přece nemůžeš štrádovat v plavkách po ulici," dloubla do mě. Oplatila jsem ji dloubanec a zvedly jsme se vyrazit ven.
Jako kluk jsem nikdy nevnímala názvy těch různých obchodů, ale když jsme vyjely po eskalátoru nahoru, jakobych se najednou dívala jinýma očima. Z každé výlohy na mě křičel nějaký hadřík a já si je všechny chtěla vyzkoušet. Verča si všimla mého vytržení. "Co třeba NewYorker? Tam bývají zajímavé věci," navrhla. Jen jsem přikývla. Bylo to něco naprosto nového, probírala jsem se dámským oblečením s kámoškou v obchodě plném lidí. Vlastně jsem to chtěla udělat už dávno, ale teprve teď k tomu byla ta příležitost. Zaujal mě světle zelený top a ještě jedno tričko s decentním výstřihem, přesně takovým jaký se pro mě hodí. Verča se mezitím přitočila s tím, co sama našla. "Co myslíš?" zapózovala s šatičkami na věšáku přede mnou. "Trochu odvážné," řekla jsem svůj první dojem a Verča mi hned naznačila, že mluvím špatným hlasem. Safra, musím si na to dávat pozor, naštěstí si toho nikdo nevšiml. Přišly jsme ke kabinkám, kde bylo docela dost lidí, ale Verča mě nezadržitelně táhla do jedné volné. Byla jsem trochu v rozpacích, protože závěs mohl kdokoliv hned odhrnout, ale Verča mě klidnila: "Uvolni se, jsi přece holka a zkoušíš si nové hadříky, jako všichni kolem. Vyzkoušela jsem si šaty, ale byly mi malé, prostě jsem trochu vyšší, než je standart. Více mě mrzel ten zelený top. "Copak?" všimla si Verča mého výrazu, když jsem vykoukla z kabinky. "Nějak mi to nesedí," přiznala jsem se. "Neřeš, tak si koupíš jiný, když se v tom nebudeš cítit dobře, nebude ti to slušet." Verča se šla ještě podívat po větších šatech, ale nakonec jsme si odnášely jen jeden úlovek v podobě žlutooranžového trička. V dalším obchodě byl výběr úplně jiný. Dříve jsem si myslela, že obchody na hadry prodávají to samé, ale teď jsem jasně viděla, že ani jeden kousek oblečení nebyl stejný. Verča mi opět vybrala šatičky, ale tentokrát mi v kabince musela pomoct. "Tohle poznávám," ukázala na svou bývalou podprsenku, když jsem si sundala tričko. "Jinou jsem neměla," doznala jsem. "Tak počkej," vyšla ven se po nějaké rozhlédnout. Mě se zatím povedlo dosoukat do šatů, ale bylo jasné, že ani tyto si neodnesu. Verča vplula dovnitř s ramínkem na kterém byly klasické plavky. "Máš přece radši plavky, ne?" zeptala se, "tohle je skoro k nerozeznání od obyčejného prádla." Měla pravdu, plavky byly černé barvy a vypadaly jako docela obyčejná souprava. Verča mi pomohla s obléknutím podprsenky. Když jsem si znovu naformovala prsa, Verča prohodila: "To zase bude líbačka." Jakoby do mě udeřil blesk, celá jsem zčervenala. "Tobě se to nelíbilo?" podivila se verča. "Ale jo," vykoktala jsem ještě pořád trochu zaskočená. "No vidíš, mě taky," usmála se znovu a dodala: "Klidně si to můžem někdy zopakovat." Přiblížila se ke mě a lehce mi olízla rty. Překvapením jsem hlesla. Vzala mě za boky a dlouze mě líbala. Chtěla jsem jí přetáhnout tílko přes hlavu ale nenechala se. "Tady raději ne," zkasala si tílko zase dolů. "Až tu skončíme, zajedem na bazén, k večeru tam bude málo lidí," navrhla. Srdce mi bušilo vzrušením, že jsem jenom přikývla. Nakonec jsme si koupily pár triček, nějaké šortky a taky na ty šaty došlo. Když za námi zaklaply dveře bytu, zeptala se Verča přímo: "Máš ještě tu svou krabici?" "No, jo, ale nevím jestli ti něco bude," zašátrala jsem ve skříni. Verča si chvíli přiměřovala různé plavky, až její pohled spočinul na sněhobílých monokinách, které jsem si kdysi koupila na internetu, ale moc mi neseděly. "Ty jsou krásné," zvedla je před sebe. "Můžu?" zeptala se a já mlčky přikývla. Dávno už jsem měla vybrané svoje námořnicky pruhované plavky se šňůrkami. Z podprsenky vedla jen jedna na zavázání za krk, nebo na mašličku vpředu. Převlékly jsme se v rekordním čase. Zatímco Verča už mě v těchto plavkách viděla, já musela uznat, že monokiny ji velice slušely a vypadala moc sexy. Kalhotky ji byly trošičku větší, ale podprsenku si uvázala podle své postavy a byla nadherná. "Taky se mi líbíš," oplatila mi lichotku a přistoupila ke mě blíže. "Už se těším," vydechla potichu a věnovala mi několik sladkých polibků. Podle předpokladu na bazéně bylo jen pár lidí a i ti se postupně vytráceli. Verča mě ještě ve sprše poplácala po zadku, snad abych nezapomněla a pak jsme šly rovnou do vody. Po pár bazénech jsme se zastavily u jednoho okraje a Verča mi jemně pohladila rameno. Naklonila jsem se k vášnivému polibku, ale Verunka mě zastavila: "Nespěchej, holky nikdy nespěchají a jsou nežné, velmi něžné!" Nato mi vzala do pusy ušní lalůček a skutečně velmi něžně mi jej žužlala. "Vidíš, jak je to nádherné?" přestala po chvili. "Ano," vzdychla jsem. Verča se přiblížila ke mě zepředu a několikrát mi jazýčkem objela rty, než jej vsunula do mé pusinky a začala se mazlit s mým. Pohladila mé prsa, zulíbala můj dekolt a pak nechala udělat to samé mě. Pak jsme opět plavaly. Náš výstup zůstal nepovšimnut, alespoň to tak vypadalo. Zatímco Verunčina aktivita mě velmi vzrušila, stačilo přeplavat k druhému okraji a vše bylo v normálu. Doplavaly jsme třetí kolo a opět jsme se zastavily u břehu. Stála jsem nohama na dně, zatímco Verča se nechala nadnášet ladnými odrazy a tak dosahovala snadno mé výšky. Položila ruce na mé ramena a dlouze se mi zadívala do očí. Intenzivní pohled její nádherné tvářičky mě doslova hypnotizoval. Znovu jsme se líbaly a Verunka objala můj pas nohama, takže i když ji voda nadnášela, vlastně jsem ji měla v náručí. Prohrabávala se mi ve vlasech, zatímco já hladila její nahé záda přerušené tenkou šňůrkou. Cítíla jsem její dech na těsně přimknuté hrudi a když jsme se konečně nabažily našich jazýčku, můj pohled směřoval dolů na její dekolt. Verča se neznatelně zaklonila a já pokryla úpatí jejích kopečků polibky. "Nádherné," zašeptala a pustila se mě. Na bazéně již byli jen dva rychloplavci ve vzdálené dráze, kteří si nás vůbec nevšímali a plavčice podřimující ve své kukani. Znovu jsme si zaplavaly a trochu i dováděly, když Verča přišla s návrhem se políbit pod vodou. Vzaly jsme se za ruce a ponořily se. I když nám to moc nešlo, moc jsme se tomu nasmály a opět jsme skončily v objetí. Vyrušily nás nějaké hlasy a za chvíli se na bazén nahrnula parta na cvičení vodního aerobiku. Teď už si toho moc neužijeme. Verča ale navrhla zašít se u vstupu na tobogán a já hned nadšeně souhlasila. Posadily jsme se na schody vedle sebe a jemně se hladily po mokrých plavkách. Záhy Verča obdarovala mé rty nežným olizováním a žužláním. Pokračovala dále po krku a dekoltu níže k mému pupíku. Položila jsem se na nepohodlných schodech a nechala Verču hrát si se mnou. Jemně mi foukla do pupíku a mě hned naskočila husí kůže. Ještě chvíli mě lechtala a pak zakončila mé dráždění Vášnivým líbáním. Oplatila jsem jí drážděním dekoltu, protože její pupík zakrývaly rafinované plavky. Po chvilce líbání jsem jí jazýčkem projížděla žlábek, což se jí velmí líbilo a celá se vlnila. Vyhledala jsem bradavku pod plavkami a jemně ji mnula. Verunka za chvíli krásně vzdychala. Nahmatala jsem volnou rukou šňůrku za jejím krkem a když nic nenamítala, rozvázala jsem uzel. Odkryla jsem pomalu jeden bílý trojúhleník podprsenky a vykoukla na mě vydrážděná bradavka na vzdouvajícím se kopečku. Pokračovala jsem v jejím dráždění jazykem a zuby a přitom jemně šimrala Verunku na jejích nahých bocích. Její steny se stále stupňovaly, což se mi velmi líbilo a na mých kalhotkách už byla znatelná boule. Když po chvíli několikrát za sebou zavzdychala, skoro jsem ani nemohla uveřit, že jsem ji dovedla k orgasmu. "Když jsi hodně něžná, není třeba sundávat kalhotky," pronesla stále ještě udýchaným hlasem. "Bylo to moc krásně, děkuju Ti. Jsi opravdu učenlivá," řekla a opět jsme se chvilku líbaly. Hodiny již ukazovaly třičtvrtě na deset a tak jsme musely opustit náš úkryt. Převlékly jsme se v šatně, já do džín a halenky, Verunka si vzala také svůj nový úlovek z dnešního nákupu a to bílé tílko s červeným lemováním, jehož ramínka se setkávaly za krkem. "Nebude Ti zima?" strachovala jsem se. "Kdepak, hřeje mě něco moc krásného," odpověděla mi a ten hlas byl prostoupen štěstím. "Napíšeme si," slíbily jsme si venku, když jsme se rozloučily polibkem na dobrou noc a vyrazily každá svým směrem.
