Krásný den - Saša
Sotva jsem ráno otevřel oči, byl jsem ihned přesvědčen, že dnes budu mít pěkný den. No, spíše jsem očekával moc pěkný den. Nejen, že venku svítilo sluníčko pozdního babího léta, ale ještě jsem si tento den chtěl zpříjemnit tím, že poprvé v životě půjdu do školy v dámských kalhotkách. O takové příležitosti jsem doposud jako školáček ze čtvrté třídy základní školy musel jenom snít. Naštěstí právě před týdnem se mé přání začalo plnit. Bylo to ve chvíli, kdy máma přišla domů a oznámila nám, že musí odjet na dva dny na školení, takže přes noc nebude doma. To se mi v tu chvíli velmi hodilo.
Už dlouho jsem totiž navštěvoval její šatník a zkoušel si veškeré její prádlo a punčochy, jen jsem ještě neměl příležitost, abych v něm prožil celý den bez toho, že by mě mohla nachytat, jak ho odpoledne nebo večer vracím na to správné místo v její skříni.
Proto se nemůžete divit, že jsem celou noc na dnešek, ani nemohl pořádně usnout. Ruce se mi potili a srdce mi bilo až v krku. Dnešní den jsme zároveň ve škole neměli plánovanou žádnou hodinu tělocviku, nebo nějakou jinou akci, u které by hrozilo, že se budu muset svlékat.
Věděl jsem, že má máma odjíždět velmi brzo ráno, ještě něž půjdu do školy. Měl jsem tedy celý byt pro sebe a mohl se v klidu kochat jejími věcmi. Hned po probuzení jsem vyskočil z postele a rychle proběhl byt, abych zkontroloval, jestli náhodou přeci jen nezůstala doma. Nebyla! Srdce mi ihned znovu začalo silně bít a ruce byly chladné od studeného potu. Utíkal jsem do ložnice a otevřel její skříň. Už jsem přesně věděl kde má co uložené – kalhotky, podprsenky, košilky, punčošky. Hned jsem vysunul horní šuplík a začal se kochat množstvím nádherných dámských kalhotek. Všechny byly úhledně složené a roztříděné podle barev. To mi ale žádný problém nedělalo. Nebyla to má první návštěva a byl jsem přesvědčen, že jsem se už naučil její prádlo složit přesně tak, jak to má být, aby nepoznala, že jsem ho použil.
Bavlněné kalhotky mě téměř nezajímaly, zato krajkové nebo ty obzvlášť jemné, průsvitné a elastické byly mými favority. Bral jsem je do ruky jedny po druhých, rozložil, pomazlil se s nimi a rozhodoval se, které si dnes vezmu na sebe. Nakonec jsem se rozhodl pro jedny, které se mi zdály pro dnešní den velmi stylové. Byly jasně žluté, jemné, elastické a lehce průsvitné. Úplně ladily se sluníčkem dnešního dne. Rychle jsem si je oblékl a výsledek hned zkontroloval v zrcadle na vnitřní straně dveří její skříně. Byly sice ještě trošičku větší, ale jinak jsem byl spokojen. Zbytek věcí jsem si už oblékl u sebe v pokoji a byl připravený na odchod. Vzhledem k mému rannímu zaujetí jejím spodním prádlem jsem nestihl ani snídani, ale to mi vůbec nevadilo. Byl jsem tak vzrušený, že jsem hlad vůbec necítil.
Po cestě do školy jsem se cítil trochu nesvůj a neustále pokukoval po ostatních lidech, jestli na mě nevidí něco nápadného. To ale brzo přešlo a já si začal užívat nepoznané pocity z toho, jak se mi při chůzi jemná látka kalhotek otírala o pokožku na zadečku a jak se mi do hýždí a stehen lehce zařezávají gumičky nohaviček. Vyvolávalo to ve mně rozporuplné pocity a myšlenky. Byl jsem plný radosti a štěstí, že k tomu došlo a konečně si můžu vykračovat po ulici v kousku prádla, který je mi nejbližší. Na druhou stranu jsem trnul z obav, co by se mohlo stát, kdyby na to někdo přišel a jak vlastně dopadne celý dnešní den. To ani nemluvím o silném vzrušení, které ve mně vyvolávalo tření kalhotek o mého panenského pindíka.
V ten den se mi ve škole líbilo dokonce i zkoušení, protože jsem musel dojít před tabuli a mohl tak opět prožívat slastné pocity spojené s užíváním tohoto intimního kousku prádla. Mohl jsem přitom koukat na spolužačky a spolužáky a bavit se pomyšlením, že vůbec nikdo neví co mám oblečeno pod kalhotami a jak v tom vypadám.
Večer jsem si s opravdu velmi těžkým srdcem uvědomil, že musím kalhotky opět vrátit na jejich obvyklé místo v mámině šatníku. S pocitem zklamání jsem se svlíkl, ale ouha. Viděl jsem, že kalhotky jsou na přední straně od něčeho trochu zašpiněné a uvědomil si, že tohle by mi asi opravdu nemuselo projít. Naštěstí mi táta jen nařídil, ať se jdu pořádně umýt a sám se uvelebil u televize, takže jsem věděl, že mě nebude kontrolovat. Využil jsem tuto chvíli a kromě sebe jsem umyl, nebo spíše vypral i špinavé kalhotky. Potom ale nastal další problém, kam je dát usušit. Snažil jsem se je vytřít do sucha ručníkem a nakonec rozložil na zem pod svojí postel. Tam snad do rána uschnou.
Ráno se ukázalo, že vše je tak, jak má být. Kalhotky byly opět krásně suché a voňavé. Hbitě jsem je složil přesně tak, jak to dělávala máma a s opravdu velkým smutkem vložil na jejich místo do mámina šuplíku. Cítil jsem, jak mi okamžitě celý den trochu potemněl. Jenže vždy tu byla naděje, že se to opět bude opakovat. Máma někam pojede a já budu mít opět volný a neomezený přístup do její skříně.
