tenhle úvod vyvolává naději na pěkný příběh, ale taky otázku zda jiný příběh (Sestřina svatba) bude ještě pokračovat. Osobně bych byl(a) v tomto případě zklamán(a).
Jen tak mimochodem, mám rozepsáno něco podobného pro jiný server.
JENOM HRA - Prolog - Dievka
Protočíš se ve svém křesle před počítačem jednou dokola a když otočku dokončíš, sáhneš po úplně spodním šuplíku. Tam máš všechny hry, které jsi dostal jako dárek. A většinu z nich jsi tak nikdy ani nezkusil hrát. A nebo tě jenom při prvním hraní ničím nezaujaly, takže taky skončily v posledním šuplíku. Ale s tím, že jim možná jednou přijdeš na chuť. Není jich tam sice tak moc, aby bylo šuple úplně plné, ale chvíli se v nich poslepu prohrabuješ, než konečně jeden disk vytáhneš. Podíváš se na obal a hned si vzpomeneš, proč hra skončila úplně dole. Byl to totiž úplně první dárek, který jsi dostal od tvé (tehdy ještě teprve budoucí) macechy k narozeninám. Bylo to jen týden předtím, než měla velkou svatbu s tvým nedávno rozvedeným otcem. Takže by ta hra skončila v popelnici, kdyby tě otec nepřistihl, jak ji házíš do odpadkového koše. Musel jsi ji z odpadků vytáhnout a slíbit tátovi, že si ji necháš. Snad poprvé jsi litoval, že vždy držíš slovo.
Takže když se tě macecha na hru zeptala, zalhal jsi jí, že ta hra vlastně není až tak špatná, jak sis myslel. Tím to naštěstí skončilo, už se tě na ni znovu neptala a ty sám jsi na ni zapomněl. Když máš hru po letech znovu v ruce, říkáš si, že vůbec není div, když jsi na dárek od macechy tak rychle zapomněl. Už jen název hry, The SECRET LEGEND ABOUT VANISHING EMPIRE. Na obalu není žádný bližší popis obsahu hry. Jenom že jde o RPG a je učena pouze pro jednoho hráče. Co si s toho máš vybrat? Ale co, vložíš disk do mechaniky. Hra se začne ihned instalovat. A ty už jenom, tak jako vždy, odklepneš automaticky několik souhlasů, i souhlas s podmínkami použití, samozřejmě aniž bys je četl. Po chvíli čekání se monitoru se objeví text: ''Vítej ve hře 'The SECRET LEGEND ABOUT VANISHING EMPIRE.' Toto je RPG příběh se zaměřením na nadvládu a podřízení. Hra ti umožní konečně se postavit těm, kteří tě šikanovali a dělali ti ze života peklo.″
Klikneš na ″POKRAČOVAT″ a text se změní: ″Můžeš se rozhodnout, zda se ty sám staneš tyranem, otrokářem a budeš bojovat s ostatními o vliv a moc, nebo se úplně vzdáš vlivu a moci, jakýchkoli práv a přijmeš své místo u nohou tyranů, otrokářů a budeš jejich poslušný, oddaný otrok. Každá z cest povede k tomu, aby se naplnila TAJNÁ LEGENDA a stal jsi se buď tvůrcem, nebo ničitelem MIZEJÍCÍHO IMPÉRIA. Jak budeš žít v neznámém světě, bez podpory rodiny a přátel, zranitelný vůči svodům a hříchům, které ti nabídne svět MIZEJÍCÍHO IMPÉRIA? Můžeš jen zkoumat krajinu, vesnice, města, nebo poznávat nové lidi, získat nové přátele, spojence, ale možná i nepřátele. Také se můžeš pokusit užívat si nezávislého života, spousty zábavy, večírků, nezávazného sexu, šukat s kýmkoli, nebo se nechat šukat prakticky od kohokoli. Budeš hledat kompromis mezi možnostmi, které ti tento svět nabízí, nebo se vydáš jednou z krajních cest?″
I.
Když si text přečteš, znovu klikneš na ″POKRAČOVAT″ a na monitoru se objeví další text: ″Zkazí snad tento tajemný svět tvou duši, nebo to budeš ty, kdo zkazíš svět kolem sebe? Co se s MIZEJÍCÍM IMPÉRIEM stane, to je jenom na tobě. Každé tvoje rozhodnutí má váhu. Každé tvoje rozhodnutí má také svoje důsledky, některé jsou poměrně předvídatelné, jiné ale mohou být také poněkud nečekané. VAROVÁNÍ! Hra obsahuje vulgaritu, ponižování, násilí, krutost, psychické a fyzické týrání. Není pro ty, co hledají milostné vztahy a netuší co znamená BDSM. Potvrď zákonem požadovaný věk pro tento obsah kliknutím na SOUHLASÍM, pokud s obsahem hry nesouhlasíš, nebo ještě nemáš pro tento obsah zákonem požadovaný věk, potom ODEJÍT.″ Takže jediné ověření věku je jako obvykle kliknutím hráče na SOUHLASÍM, což ty samozřejmě uděláš.
Text zmizí a na monitoru se objeví šachovnicový kruh. Vlevo od něj se objeví název hry. Slova jsou seřazená pod sebou. Text je červený, ale první písmena jsou zvýrazněna zlatou barvou. Až teď si všimneš, že první písmena slov v názvu hry tak vytvoří slovo. SLAVE. Že by to byla jen náhoda je sice možné, ale dost nepravděpodobné. Uprostřed kruhu je nápis PLAY. Nasadíš si sluchátka a klikneš na něj. V kruhu se objeví vířící vzor a otvírá se ti nabídka pro tvorbu tvé postavy. Máš jasno v tom, že chceš hrát jako žena, hraješ tak ve všech hrách, které umožňují hrát za ženskou postavu. Ve skutečnosti je to tak, že vlastně hry, kde taková možnost není, nehraješ vůbec. Ne že bys nehrál hry, které se považují za typicky mužské. Ale také nehraješ jen hry, ve kterých jsi princezna, jezdící na jednorožci po duze v oblacích. Občas je to docela příjemný pocit, když kosíš davy tupých nepřátel. Ideální je, když má postava nějaký vývoj. A když není v příběhu sama, může se spolehnout na další hráče. Občas tě napadá, proč nemá tvůj život tak jasná pravidla a stejné možnosti volby. Vybereš si hrát jako holka a jsi tak holka...
Jenže takhle skutečný svět nikdy nefungoval, nefunguje a nejspíš nikdy fungovat nebude. V sluchátkách se ozve zvláštní, podmanivý, mužský hlas: ″Jsem tvůj průvodce hrou.″ Potom hlas pokračuje, ale změní se na ženský: Pokud si to přeješ, mohu být tvou průvodkyní hrou.″ Ženský hlas zní neméně podmanivě. Na monitoru se objevuje další možnost výběru. ″Průvodce″ nebo ″Průvodkyně″? Je ti jasné, že jde o něco jako nápovědu a ty bytostně nesnášíš všechny ″dobře míněné″ rady. Proč tu prostě není možnost nápovědu odmítnout? Doufáš, že je tu jen jako jakýsi ″TUTORIAL″ a nebude se ti plést do vlastního hraní hry. V opačném případě s hrou brzy skončíš. Radši posloucháš ženský hlas. Radši posloucháš ženy a jejich rady. Takže si vybereš Průvodkyni.
II.
Průvodkyně promluví: ″Hra SECRET LEGEND ABOUT VANISHED EMPIRE tě zavede do světa, který se v mnohém podobá světu, v kterém žiješ. Ale taky je v mnohém zcela odlišný od světa, na který jsi zvyklá. Světa s vlastními mýty a legendami o jeho vzniku, s vlastní bohatou minulostí, ale také s budoucností, kterou můžeš tvořit společně se všemi bytostmi, obývajícími tento svět.″ Na monitoru se znovu objevuje možnost výběru, tentokrát je to výběr mezi možností začít hrát, nebo se napřed podrobněji seznámit s herním světem. V tom máš jasno, chceš konečně začít hrát, ne poslouchat výklad. Herní svět, jeho pravidla, zákonitosti, kdo je kdo, to vše nejlépe poznáš v průběhu hraní. Vybereš tedy ″Začít hrát jako holka″ i když tušíš, že tě ještě pár rozhodnutí čeká, než začneš opravdu hrát. Ale ten vířící vzor tě přitahuje a podmanivý hlas Průvodkyně by tě dokázal snad i uspat. ″Dobrá volba!″ Ozve se v sluchátkách a nesoustředit se tolik na vířící vzor, tak se otočíš, protože to zní, jako by to řekl někdo, kdo stojí přímo za tebou.
Pomyslíš si, že alespoň zvuk je prostorový a tím víc jsi zvědavý na grafiku. Najednou se kruh začne přibližovat. Z názvu hry zůstala jen žlutá písmena. The SLAVE. Pak v šachovnicovém vzoru rozeznáš postavu, která se otáčí. Až je v poloze, jako by ležela na zádech. Stále se přibližuje a potom to vypadá, jako by z monitoru vystoupila a zhmotnila se ve vzduchu před ním. Navíc šachovnicový vzor na těle ještě umocňuje dojem trojrozměrnosti. Možná že by stačilo natáhnout ruku a dotkneš se jí. Ale neuděláš to, možná ze strachu, že by se tím ta iluze prostoru ztratila. Průvodkyně pokračuje: ″Vítej ve světě, kterému místní říkají MHATHAIR, což v prastaré řeči znamená MATKA. Tento svět obývá mnoho druhů Živoucích Bytostí. Ale druhem který v tomto světě převládá, jsou Lidé. Lidé se dělí na mnoho národů, ale jsou jedinou rasou. A to navzdory snahám jednotlivých národů tuto skutečnost popřít. Proto se v každé z mnoha řečí, kterými jednotlivé národy mluví, shoduje pojmenování jejich národa buď se slovem, označujícím člověka, nebo našince. Snad každý z národů se považuje za ″Vznešený″ nebo ″Vyvolený″ či dokonce ″Předurčený vládnout″ a ostatní národy považuje za ″Barbarské″ nebo naopak ″Namyšlené″ či dokonce ″Předurčené sloužit″ a tak v zde není nouze o šarvátky, intriky, boje a války. To jen dál rozděluje národy, které se spojily do společenstev. Největšími společenstvy jsou ti, kteří se sami nazývají Rozumní Lidé, Elfové, Trpaslíci a Skřeti. V jejich jazyce AMAR, EDER, IDIR a BOJA...″
III.
Průvodkyně se znovu odmlčí a monitor zčerná, ale potom vidíš jak se ze tmy vynořují čtyři čtverce a v nich se začne postupně objevovat kresba čtyř symbolů. Vypadá to trochu jako hrací karty, jen jsou čtvercové a ne obdélníkové. Až nakonec se pod symboly objeví také napsaná jména jednotlivých národů, za které můžeš hrát. AMAR, EDER, IBIR a BOJA. První symbol se rozsvítí a Průvodkyně vysvětluje: ″Ti, kdo sami sebe označují za Rozumné, mají ve vztahu k ostatním společenstvím nejvíc předsudků. Ve skutečnosti, pokud znají zvyklosti jiných národů a trochu se přizpůsobí, potom jak Trpaslík, tak Skřet, dokáží žít mezi nimi, aniž si jich vůbec všimnou. Pojmenování, které je mělo urazit si Skřeti nakonec vzali za své a jsou na ně dost hrdí.″
Rozsvítí se druhý symbol a průvodkyně pokrčuje: ″Elfové se považují za Vznešené a vyčlenili se sami.″ Rozsvítí se třetí symbol. ″Označení Trpaslíci se původně používalo pro všechny menšího vzrůstu, nebylo myšleno hanlivě. Menší vzrůst byl výhodný především při práci v dolech, což vedlo jednak ke specializaci, ale hlavně k určité izolaci a vzniku zkresleného pohledu na tento lid.″ Rozsvítí se poslední symbol. ″Označení Skřet vzniklo jako hanlivé, používá se pro lid, který dává přednost volnosti a svobodě před 'civilizací' a pocitem bezpečí, který je vždy vykoupen ztrátou volnosti a svobod. Postupem času se označení Skřet spojilo s představou divocha, netvora a strašáka, kterým ostatní národy starší malé děti, aby skryly vlastní strach.″
Průvodkyně pokračuje s vysvětlováním: ″Místem, kde tvůj příběh začíná, je ze všech stran obklopeno horami. Kdysi nazývané DŽAGAH NÝČE, což v původní řeči znamená MÍSTO DOLE. Dnes mu místní říkají MEZIHOŘÍ. Jde o malou říši, která se dál dělí na Čtyři Čtvrtky. Severní, Jižní, Východní a Západní. A na tři MARKY. Střední Marka s hlavním městem Vyšehrad leží uprostřed mezi Čtvrtkami. Další dvě Marky, Severní Marka a Jižní Marka, se považují za samostatnou zemi. Je na tobě zjistit, jestli ses zde ocitla v době, kdy je Mezihoří zárodkem MIZEJÍCÍHO IMPÉRIA, které se jednou bude rozkládat mezi Mlžnými Horami na severu, Vysokými Horami na východě, Sněžnými Horami na jihu a Bílým Mořem na západě. A nebo je Mezihoří posledním pozůstatkem MIZEJÍCÍHO IMPÉRIA, kde na něj ještě úplně nezapomněli?″
IV.
Napadá tě, že jestli je tohle kratší cesta k hraní, jak potom musí vypadat ta delší. Nechceš to ale doopravdy vědět a když se objeví další možnost výběru vlastností, svádí tě to kliknout bezmyšlenkovitě na první možnost nabídky. Nakonec se ale rozhodneš poslechnout si komentář: ″Schopnosti jsou kombinací přirozeného talentu a praktických dovedností. Je jich deset, fyzická síla, zdraví, ráznost, hbitost, vnímavost, vzrušení, chytrost, síla vůle, intuice, intriky. Některé akce vyžadují, aby tvoje postava měla schopnost určité úrovně, aby sis je mohla vybrat. Schopnosti jsou však zodpovědné pouze za příležitost podniknout nějakou akci. Jsi to TY, kdo musí vyvinout úsilí, ale nezaručují úspěch, dokonce mohou vést k nepříjemnému výsledku. Před každým výběrem zvažuj kontext konkrétní situace. To je důležitější než bezmyšlenkovité klikání.″ Hlas průvodkyně se odmlčí, jako by věděla, že to vše potřebuješ vstřebat, než bude pokračovat...
Po krátké pauze Průvodkyně pokračuje: ″Tohle je pro hraní důležité. Úroveň Schopnosti se pohybuje od 0 do 10. Každá Schopnost má také svou vlastní škálu zkušeností. Jakmile nějaká Schopnost získá dostatek zkušeností, automaticky se zvýší. Žádná upozornění. Vše funguje automaticky. Chceš sledovat svůj pokrok? Potom můžeš před každým rozhodnutím kontrolovat stránku své postavy. Tam jsou zobrazeny výchozí hodnoty Schopností podle výběru postavy, za kterou chceš hrát. Zvyšují se pouze tehdy, když se snažíš vědomě a cíleně něco udělat lépe. Mohou tedy být vylepšeny, ale snaha o vylepšení pouze jedné Schopnosti může ohrozit některé další Schopnosti. Ve hře jsou obsaženy také automatické kontroly Schopností, které hra provádí bez svolení nebo upozornění hráče. Například: Všimne si tvá postava skrytého předmětu? Tvá postava se nemusí snažit konkrétně nic hledat, přesto hra neustále kontroluje tvoje Vnímání a Instinkt. A pokud je jejich úroveň dostatečně vyrovnaná, upozorní tě na možný skrytý předmět.″
Průvodkyně se odmlčí a na monitoru se objeví nápis ″Pokračovat na výběr postavy″, takže na něj nervózně klikneš a doufáš, že se po výběru postavy konečně dostaneš k samotné hře. Na monitoru se objeví čtyři možnosti, NÁRODY za které můžeš hrát. AMAR, EDER, IBIR a BOJA. Čekala jsi, že se dozvíš podrobnosti, ale nic se neděje. Je ti jasné, že příslušnost k národu ovlivní Schopnosti herní postavy. Ale nevíš jak moc jsou tyto Schopnosti rozdílné. Po tak dlouhém úvodu jsi čekala, že budeš mít možnost upravit si je podle toho, jak se sama vidíš. Ale to bys přeháněla. Takhle nemáš jinou možnost, než si něco vybrat a hrát s kartami, které dostaneš.
Hrát za ″domorodce″ by mohlo být snazší. Hrát za Elfy má taky své výhody, ale připadá ti to trochu jako klišé. Potom jsou tu Trpaslíci, i když trochu vybočují z běžné představy o malých bytostech s plnovousem a barevnou čepičkou. Každá možnost bude mít svá pro a také proti. No nakonec je tu možnost hrát jako Skřet. Na první pohled je to nejméně lákavá možnost. Ale kdo ví, třeba by to mohlo být zábavné. A nemusí být každá postava rovnou negativní. Což ovšem platí pro všechny národy. Ale taky je pravda, že tě víc baví hrát za postavy, které mají svoji temnou stranu. Ale taková přece může být kterákoli postava, bez ohledu na to, z kterého národa bude...
Průvodkyně zopakuje charakteristiky: ″Národ AMAR patří do společenstva Rozumných lidí. Ostatní národy považují za vetřelce, nebo přinejmenším podezřelé, pokud ne rovnou nepřátele.″
Odmlčí se, než pokračuje: ″Národ EDER je součástí společenstva Elfů a považují se za potomky nejstarší civilizace. Ostatní považují za omezené, povrchní, když ne přímo za hlupáky.″
Zase krátká odmlka. ″Národ IBIR patří do společenstva Trpaslíků a jsou 'odvěkými' nepřáteli Mezihoří. Ale jsou nepřátelští ke komukoli a svůj úděl snášejí i díky legendě o spasiteli.″
Během další odmlky tě napadne, jestli je zmínka o legendě záměr. ″Národ BOJA patří do společenstva Skřetů a považují se za jediný vskutku Svobodný lid. Takže je čas zvolit, za který z národů budeš hrát.″ Tentokrát žádná odmlka a když průvodkyně domluví, je ti jasné, že dalších podrobností se už nedočkáš. Pokud tedy nechceš skončit, musíš kliknout na jeden ze symbolů…
Anketa
Musíš kliknout na jeden ze symbolů…
AMAR tedy obyčejní Lidé, kteří si říkají ″Rozumný lid″? (25)
ELDAR tedy Elfové, nebo jak si říkají ″Vznešený lid″? (12)
IBIR tedy Trpaslíci, čili jak si sami říkají ″Malý lid? (13)
BOJA čili Skřeti, nebo také ″Svobodný lid″? (25)
Celkový počet hlasů: 75
Diskusní téma: JENOM HRA - Prolog - Dievka
Datum: 20.02.2024
Titulek: Tak se bojím.
Datum: 20.02.2024
Titulek: Re: Tak se bojím.
Pokud zdraví dovolí, pokračovat budou oba...
Na konci měsíce mě čeká pobyt ve špitále, takže čert ví co bude dál, ale pokusím se psát hned jak to půjde...
Datum: 29.03.2024
Titulek: Re: Tak se bojím.
Nenapadlo mne, že napsat pokračování mi bude trvat tak dlouho... Ale protože je to pořád spíš seznámení se s postavami... a taky výběr toho, kým vlastně jsou (pokud si vzpomenou) píšu to pro všechny čtyři možnosti...
Sice je to už napsané, ale zkontrolovat to taky chvíli trvá, o zveřejnění zde nemluvě... Takže na Apríla to asi nebude :-)
Datum: 19.02.2024
Titulek: Ne že by to bylo úplně nečekané...
Že Trpaslíci skončí na posledním místě dává smysl. Nebo to možná říká víc o nás? Trpaslík je malý. To je mimo jakoukoli diskuzi. I když poslední dobou ani to není pravidlem. Jen málo kdo si přeje být malý. A to nejen pokud jde o vzrůst, ale i co se týká myšlenek a činů.
Zajímalo by mě, jestli by se poměr hlasů změnil, kdyby IBIR nebyl Národ Trpaslíků, ale třeba Obrů nebo Hobitů. Ale představa, že někde napíšu, jak má OBR něco OBROVSKÉ rychle Obry vyřadila... S Hobity to nebylo tak jasné, zůstávali dlouho jako jedna z možností. Ale nakonec tento "Malý lid" radši ponechávám povolanějším :-)