Jenom hra - Dívka z Národa IBIR – Pokud není první volbou

Dívka z Národa IBIR

Ve sluchátkách se znovu ozve ženský hlas: "Vybrala sis Národ ke kterému patříš a také už víš, že nejsi jediná dívka, která se ocitla v hlubokých lesích sama. Víš už, že jsi na cestě, i když ti zatím není příliš jasné odkud a kam, ani co je cílem tvé cesty, natož abys věděla něco o cílech cesty dívky z Národa Eder. V hlubokých lesích, té samé noci jako vy dvě, spala ještě další dívka. Pochází z Národa IBIR. Je to jeden z mnoha Národů Trpaslíků, Národ IBIR žije na jih od Mezihoří, za vysokými Sněžnými Horami, na pobřeží Měděného Jezera, které nazývají TAMBÉLUN nebo OROAILIN. ″Snáz přinutíš osla tančit, nežli Trpaslíka, aby se vzdal.″ To je starobylé rčení, které se používá dodnes. Ještě v nedávné minulosti ovládal tento Národ všechny Severní Přístavy. Ty tvořily "Alianci Sedmi" a díky tomu také kontrolovaly většinu obchodu s dalekými kraji. Kromě dlouhé a nebezpečné cesty skrze pouště na březích Měděného Jezera.

Ale většina zboží putuje z dalekých zemí přes Měděné Jezero na lodích. A i když lodě ohrožují jak bouře, tak piráti, jsou lodě schopné dopravit mnohem více zboží a především rychleji, než pozemní karavany. Měděné Jezero je tak velké, že je některými Národy považováno za moře. Potom je nazýváno TAMBÉGAJAR nebo OROAIRÉ. Příslušníci Národa IBIR byli vždy známí jako vynikající řemeslníci, především jejich kováři, kteří dokázali vykovat zbraně, které se dostaly do mýtů a legend, ale i velmi jemné nástroje a šperky. Samozřejmě vždy byli a někteří stále jsou prohnanými obchodníky. A byli i zuřiví válečníci. Většinu z nich ovšem živila práce v dolech. Ale zdá se, že se od hrdých Trpaslíků odvrátilo štěstí i Prvotní Bytosti. A to včetně jejich vlastních Bohů a Duchů, kterými je zaplněn celý jejich svět, plný nejrůznějších mýtů a legend.

Trpaslíci totiž věří, že ve všem, co tvoří svět, sídlí nějaký Bůh, nebo Duch. Jejich města ale shořela na prach, jejich armády byly zašlapány do prachu spálenišť, celé Měděné Jezero potom zrudlo jejich krví. Alespoň tak se to v Mezihoří říká. Nekonečné zástupy zotročených Trpaslíků jsou odvlékány do Mezihoří, kde pracují pro své nové Pány. Ale říká se i to, že jejich vzdor roste. Velmi rychle, během pouhých několika let, si příslušníci Národa Amar zvykli dávat rovnítko mezi slova Ibir a Otrok, i když ne všichni Trpaslíci jsou nutně otroky. Ale v Mezihoří není nikdo, kdo by se jich zastal, zvláště pokud jsou sami. Této dívce stále hrozí, že může být kýmkoli zotročena. Společně s tebou, shodou náhod, nebo úradkem osudu, přenocovala poměrně nedaleko, směrem na jih od tebe osamělá dívka přibližně v tvém věku, pocházející z Národa IBIR. A ať už je jednou z mála svobodných Trpaslíků, nebo jen uprchlá otrokyně, mohla by být pro příběh důležitá.

Možná byla tato noc chvílí, kdy jste si byly nejblíž a vy dvě se spolu nesetkáte. Možná má osudem, nebo náhodou, předurčeno setkat se jen s dívkou z Národa Eder. Ale proč bych ti o ní potom vyprávěla? Je víc než jenom možné, že se spolu setkáte. Ale bude záležet jen na tobě, v co se toto setkání vyvine. Můžete se snadno stát, že se spřátelíte, nebo že budete nepřáteli. Může se stát tvojí otrokyní, nikdo si netroufne upřít ti nárok na ni, pokud se jej rozhodneš vznést. Jsi přece příslušnicí vládnoucího Národa. Za určitých okolností se z vás mohou stát i soupeři, ale také spojenci. Je jen na tobě, zda dáš na svoje pocity, vlastní zkušenosti s Trpaslíky, tedy pokud nějaké máš, na předsudky, které o nich mají všichni a nejvíc ti, kdo předsudky popírají. A nebo dokážeš dát i někomu z jiného Národa stejnou šanci, jakou bys chtěla mít sama? Šanci, aby tě brali takovou, jaká jsi. Nebo snad jaká bys chtěla být a proč jsi se vydala na svoji cestu? Kdo ví?″

Průvodkyně hrou se na chvíli odmlčí a na ploše monitoru se objevuje nápis, který sděluje: 'Toto jsou výchozí Schopnosti pro dívku z Národa IVAR: Fyzická síla 2, zdraví 2, ráznost 1, hbitost 1, vnímavost 0, vzrušení 1, chytrost 1, síla vůle 2, intuice 0, intriky 0.″

Ve sluchátkách se znovu ozve hlas Průvodkyně: ″Také tato dívka si po probuzení na nic nevzpomíná. Také jí jsem jsem po probuzení poradila, aby si udělala pohodlí a na chvíli zavřela oči. Nadechla se, zadržela dech a pomalu vydechovala. Hluboký nádech… zadržet dech… pomalý výdech. A znovu… Aby si představila, že se sklání nad studánkou. Teď ti povím, co v odrazu na hladině studánky viděla. Trpaslíci v tomto světě nejsou skřítky, bývají většinou jen o hlavu menší než Lidé. Tato Trpaslice je krásná, na rozdíl od obecně rozšířené představy není bledá, i když dává přednost mít nad hlavou spíše skálu nebo strop, než oblohu. S velkýma hnědýma očima, plnými rty, čistou pletí a velmi dlouhými, rovnými hnědými vlasy, vypadá trochu jako plachá laň. Když se usmívá, je v tom úsměvu odhodlání i ostych, asi k úsměvům nikdy moc důvodů neměla."

IX.

Ze svých úvah jsi vytržený Průvodkyní, která pokračuje svým podmanivým hlasem ve výkladu: ″Ostatní Národy s nimi nemají žádný soucit, buď je využívají jako levnou pracovní sílu, nebo se na ně dívají s úlevou, že co potkalo Národ IBIR, se nestalo jim samým. Jedna z legend, která jim pomáhá snášet otroctví, je o tom, že se vrátí jedna z Prvotních bytostí a vrátí i ztracený řád věcí. Ale někteří Trpaslíci jsou otroky už dlouho a i když v některých z nich roste vzdor, jiní zase už otroky nejsou, protože se nějak dokázali z otroctví vykoupit, nebo měli štěstí a dost peněz, aby se otroky nikdy nestali a na legendu nevěří. Kdysi jednotný Národ události posledních několika let dokázaly rozdělit nejen na ty, co jsou otroky a ty ostatní. Možná proto tato dívka neputuje na jih, k Sněžným Horám a dál, až ke břehům Měděného Jezera, jak by se dalo očekávat. Než se uložila ke spánku, putovala přesně opačným směrem. Je to snad tím, že v lesích bloudí? Nebo se snad snaží před něčím, nebo někým, skrývat? Ani na to si po probuzení nedokáže vzpomenout. Ví jen to, že je unavená. A chce se jí ještě spát. Stačí se na chvíli natáhnout do trávy vedle studánky. Jen si ještě chvilku zdřímne, jakmile uhasí tu velkou žízeň.

A taky ji, stejně jako tebe, bolí z dlouhé pouti nohy, kručí jí hladem v břiše. Ale především má neobvykle velkou žízeň. Poslední vodu z cestovní láhve vypila už včera. Musí se napít. Cestou sice minula potok, ale tekoucí vodě nedůvěřuje. Naštěstí po probuzení vidí, že je na mýtině pod skalním výběžkem studánka. Voda tam vyvěrá přímo ze skály. Takovému prameni důvěřuje. Skály a hory jsou Trpaslíkům bližší, než travnaté pláně nebo les. Vstala a došla ke studánce, aby se napila. Žízeň je obrovská, ale přesto zaváhá napít se. Být to horský pramen, neváhá, ale teď není v horách. Nabere vodu do dlaně. Voní po rašelině. Smočí v ní rty a ucítí zvláštní mravenčení. Tahle voda její žízeň neuhasí. A tak zkusila ochutnat kapky vody, stékající po skále.

X.

Ta voda chutná trochu po železe, trochu po vápenci, trochu po křemeni a ona nemůže přestat, začne olizovat kapky vody přímo ze skály. Když uhasí žízeň, drží cestovní láhev tak, aby do ní zachytila vodu přímo ze skály. Vidí se v odrazu na vlnící se hladině studánky. Ty vlny jí dělají větší rty? Dotkne se jich rukou. Vážně má větší rty! Neodolá pokušení a její palec vklouzne do jejích úst. Začne palec sát a nemůže přestat. Po chvíli se lesem rozlehnou její hrdelní steny. Spolu s nimi se probouzejí také její vzpomínky, ale jsou pořád jako v mlze. Ví, že jsi v lese, ale stále vůbec neví proč. A co je horší, vlastně ani neví, kým opravdu je. Ať byl spánek v tomto pro ni nepřirozeném prostředí dlouhý jakkoli, bylo na něm něco opravdu divného a znepokojujícího.

Také jí se vybavily zvláštní sny, které se jí zdály. Z nejdivnějšího z nich si nevzpomněla skoro na nic. Jediné, co jí z prvního snu utkvělo v paměti bylo to, že se v něm ocitla v jakémsi podivném světě, kde ani nebyla dívkou. Také Trpaslíci sice ztrácejí víru v Prvotní Bytosti, ale víra ve význam snů je i u nich stále velká. I ona věří, že sny jsou původem všech myšlenek a věcí, které se dějí ve skutečném světě. Zdály se jí ještě čtyři další sny, stejné jako tobě. A i když i z nich si pamatuje jen útržky, ví, že jeden z těch snů vyjadřoval její skutečnou osobnost. Pokud si dokáže vzpomenout který sen to byl, rozpomene se na další podrobnosti ze svého života, na své jméno a snad i na důvod, proč je tady a kam to má vlastně namířeno. V prvním snu byla i ona Herečkou, v druhém Sirotkem, ve třetím Šlechtičnou a ve čtvrtém Tulačkou. Kým ale ta dívka je? (Pokud jsi Herečkou, druhý dívka Sirtkem, je správným snem jeden ze dvou zbývajících snů...)

Herečka (Tato možnost není dostupná)

Stručně řečeno, měla v tom snu klidnou minulost a víceméně dobré vzpomínky. Je ale vážně ta dívka, která si už přivykla na pohodlí života v těch lepších čtvrtích města, která sní především o slávě na divadelních prknech a obdivu? V tom snu to ale chtěla a to přímo zoufale. Za jakoukoli cenu. Její tvůrčí duch byl silný, odhodlaný, cílevědomý a alespoň základy herectví už měla zvládnuté. Její osobnost v tomto snu byla veselá, novým věcem otevřená, zvědavá a také hravá.

Sirotek (Tato možnost není dostupná)

Stručně řečeno, měla v tom snu minulost plnou bolesti, smutku a ztrát, kvůli kterým ji stále pronásledovaly noční můry. Všechno dobré, co bylo v jejím životě, to bylo zničeno během jednoho jediného dne. Spoustu lidí by něco takového zlomilo. Ale jí ne. Přežila to a nehodlala se jenom tak vzdát. Naučila se velmi dobře řeči Lidí, Trpaslíků i Skřetů, což jí dává výhodu v oblasti obchodu a smlouvání. Její osobnost v tomto snu byla opatrná, uzavřená, nedůvěřivá a rozvážná.

Šlechtična
Stručně řečeno, měla v tom snu komplikovanou minulost. A proto se rozhodla za sebou spálit všechny mosty. Její starý rod se jí také zřekl. Pravděpodobně navždy. Nehodlala ale jen tiše přijímat rány osudu, ale rozhodla se vracet jeho údery vším, co má. Vyzná se v etiketě, zákonitostech, vztazích a zvycích ve vyšší společnosti. A také ví celkem dost o politice a historii. Její osobnost v tomto snu byla arogantní, sebevědomá, cynická, ale především velmi odhodlaná.

Tulačka
Stručně řečeno, měla v tomto snu těžkou minulost, vyrostla totiž v těch nejchudších čtvrtích města. Že tam dokázala přežít, to o tom, kým je, už samo o sobě hodně vypovídá. Viděla a zažila tam věci, které nepochopí, kdo je nezažil. Ví jak přežít v brutálním bludišti městských ulic, jak krást, aniž by ji někdo chytil, kde může dobře prodat svoji kořist. Neumí dobře číst ani psát, ale kdo to k čemu potřebuje? Její osobnost v tomto snu byla hrubá, impulzivní, mazaná a vytrvalá.

Ale dobře ví, ke kterému z Národů patří. A že Národ IBIR patří k společenství Národů Trpaslíků, žijícímu na obou březích Měděného Jezera. Národ IBIR se po porážce společenstva přístavních měst na severním břehu, zvaném 'Aliance Sedmi', rozptýlil po celém Mezihoří, kterému říkají ve své řeči MELLANKULLARNA. Znamená to Špinavá Díra. Jméno IBIR podle trpaslíků znamená Dobrotivý Vládce, Opatrný Bojovník, ale také Velký Dříč. Vzniklo spojením I, které znamená JSEM nebo MŮJ, a slova BIR, které znamená ODVÁŽNÝ, nebo BOJOVNÍK. V kontextu to znamená také BRATR, nebo HRDINA. Trpaslíci si nemysleli, že by mohli být někdy zotročeni, to oni přece byli vždy otrokáři. Porážka je zlomila. Věří, že ne zcela, díky legendě, podle které přijde někdo, kdo je vyvede z otroctví. Podle Elfů je to jen báchorka. Podle Lidí je to způsob, jak udržet Trpaslíky poslušné, když věří ve vykoupení. A podle Skřetů tím Trpaslíci ukazují slabost, když spoléhají na cizí pomoc. Ale tato dívka ví, že hlavní je, co si o sobě myslí ona sama."

XI.