Jak jsem se stal dvojčetem - Klára
Ženil jsem se před 15 lety, vzal jsem si ženu, kterou jsem si vždy vysnil – blondýna s modrýma očima, štíhlá, s hezkou postavou, nikdy jsem nebyl tzv. horňák, a tak mi její trojky prsa bohatě stačily, krásná pleť, obličej jak panenka. Seznámili jsme se na školním plese, prostě láska na první pohled. Je jen o kousek menší než já, ale když si vezme lodičky, naše výšky se vyrovnají. Velice elegantně se obléká a hlavně nosí ráda sukně a silonky všeho druhu, což se mi na ženách vždy líbí. Není nad dámskou nohu v punčocháčích – nádhera.
Po čase jsme si i my domů pořídili počítač a střídavě na něm pracovali a hledali různé zajímavosti, které byly dříve tabu. A tak se stalo, že jednou po vystřídání Jany na netu jsem klepnul na historii a najednou se objevily odkazy na ladyboy, shemales,… . Sám jsem si ten večer se zájmem projížděl tyto stránky a nestačil se divit. Druhý den po příchodu z práce jsem přišel do obýváku a našel ženu sedět a popíjet lahvičku červeného. Vzal jsem si skleničku, nalil si také a začali jsme povídat o normálních pracovních a rodinných starostech. Jen tak mezi řečí jsem se Jany zeptal, co hledala na stránkách Shemales a v tom mi začala s jiskrou v oku povídat. Velice široce otevřela toto téma – že prý to sleduje už velmi dlouho, je pro to ohromně nadšená a koneckonců i mě si prý vybrala s tím, že jsme si vzájemně dost podobní (okolí tvrdí, že jsme jak sourozenci ), a kdyby byla možnost, udělala by si ze mě kamarádku. Seděl jsem jak opařený, ale na závěr její opravdu dlouhé řeči jsem prohlásil : Milá Jani, mám z toho velkou radost, protože už delší dobu toužím stát se SHEMALES. Vytřeštila oči, začala ječet radostí a tenkrát to řekla poprvé - udělám si z tebe ségru - dvojče, chceš? Celý večer jsme nemluvili o ničem jiném, l když já jsem tomu moc nevěřil, ale představa to byla lákavá. Ovšem to jsem netušil, co se skrývá v mé manželce, když si vezme něco do hlavy. Už ráno u snídaně jsem měl u pití připravené barevné prášky – prý vitamíny, aby mi narostly kvalitní vlasy. Hned také vzala telefon a volala své kadeřnici, jestli by si vzala na starost i můj účes. Po obědě jsem už seděl u ní v kadeřnictví v křesle a začala tvarovat mé polodlouhé vlasy do podobného střihu jako má Jana – víceméně mikádo. Prý během 2-3 návštěv budou naše účesy stejné, pak teprve udělá společnou stejnou barvu.
A to byl teprve začátek.
Cestou domů jsme nakoupili pro mě do té doby neznámé krémy (VEET) a po příchodu domů jsem šel hned do vany, Jana přišla za mnou a celého mě natřela tím krémem. Se slovy – deset minutek tak vydrž odešla a přinesla dvojku červeného. Vzala si mobil a zavolala mému společníkovi v podnikání – Tondovi není dobře,vypadá to na boreliózu,bude asi 2 měsíce na infekčním oddělení , nikdo k němu nesmí. Nezmohl jsem se na slovo odporu a Jana vzala z krabičky od krému specielní stěrku a začala mě stírat nanesený krém. Koukal jsem, co vše šlo z mého těla dolů a po závěrečném osprchování jsem byl najednou holý jak měsíční miminko. Na celém těle ani chloupek – velice zvláštní, ale příjemný pocit. Tak a je to, Klárko –prohlásila najednou Jana. Já už nejsem Tonda? Miláčku, tvá proměna musí být opravdu dokonalá, a tak musíme začít si zvykat i na nové jméno. Líbí se ti?
Jak víš,že zrovna toto jméno se mi líbí? Tak Klárko, přijď za mnou do ložnice, mám pro tebe něco na vyzkoušení. Vešel jsem do pokoje a nestačil jsem se divit – normální boutique s dámským prádlem. Všude krásné prádlo všech možných barev. Vyzkoušej si cokoliv, prohlásila Jana, a vyber si tak aspoň 10 souprav, ať máš co nosit. Veškeré tvé pánské prádlo jsem mezitím zlikvidovala, vybírej teda nejen krásné,ale i pohodlné. S podprsenkou ti vždy pomůžu a ty silikonové vycpávky si vlož do těch kapsiček na té podprsence. No vidíš, tohle žluté prádlo je zrovna úchvatné.
A to byl pořád jenom začátek !!!
2. část
Po vybrání prádla mě čekalo další překvapení. Jana seděla v obýváku s dalšími 4 ženami (mimo jiné velice atraktivními ), všude různé papíry a obrázky a pořád někam telefonovala. Jak jsem vešel, ihned odložila telefon a prohlásila, že jí mám pozorně poslouchat. Klárko, najmula jsem tým odbornic, které nám pomůžou s tvou změnou. A není čas nic odkládat, je potřeba začít co nejdříve. Budou se u tebe střídat tady ta děvčata, jinak nikdo to nesmí vědět. Představuji ti Moniku, Simonu, Danielu a Elišku, každá je zaměřená na něco jiného, na co to poznáš. A tak došlo na představování – Monika je ta manželky kadeřnice, Simona je kosmetička a vizážistka, Daniela je kostymérka a švadlena a Eliška pracuje v modelingu. S Monikou jsme se domluvili u ní v salonu, tak na mě jen mrkla. Daniela mě začala hned měřit a prohlásila, že začneme tvarovacím korzetem. Eliška nás zadumaně pozorovala a najednou prohlásila – bude to chtít plastického chirurga. Trochu jsem se lekl, tedy lekla, ale hned povídá – budou to jen drobnosti, samozřejmě prsa, a při tom korekce žeber (poslední 2 páry žeber pryč ), trošku nos a dolní čelist, jinak bude Klára v pohodě. Simona nadšeně souhlasila a hned vymýšlela image, i když na ten je prý zatím spousta času. Jana hned volala známému plastickému chirurgovi, který si myslel, že něco potřebuje sama. Byl trošku překvapen, ale pro Janičku prý všechno !!! A hned přišel s očekávaným dotazem – co s penisem? Ne , ne volala Jana, v tom jediném se budeme lišit – zatím. Takže budu jednou s těch obdivovaných shemale, které tak ráda prohlíží na netu. Pořád jsem si to nedovedl /a představit, ale není cesty zpět. Po všech těchto zážitcích jsem se cítila moc unavená a chystala jsem se jít spát. Hlavně se nám přijď ukázat, jak jdeš spát – shodli se všechny. V pokojíčku sem si vybrala růžovou košilku a k ní růžové volánkové kalhotky. Šla jsem se ukázat a za výběr jsem byla pochválena.
Připadalo mi, že spím chviličku, když mě manželka budila se slovy, je 6 hodin a musíme spěchat. Večer totiž všechny domluvili postup a podařilo se jim dohodnout okamžitý nástup do nemocnice na plánované operace. V 7 hodin mě prý čekají na předoperační vyšetření a mám tedy nástup na kliniku. Jana mi v rychlosti sbalila tašku nejnutnějších věcí a už uháníme na příjem. Na to, že ještě před týdnem jsem touto dobou chodil normálně do práce jako Tonda, tak to je rychlost. Najednou jsem přijata do nemocnice jako Klára a nikdo se ani nediví. U příjmu velice příjemná sestra vše sepsala, dala mi žádanky na vyšetření a poprvé mě někdo jiný oslovil v ženském rodě, povídá – ať si sestra dá věci na pokoj a pak se jí ujmou v laboratoři. Ať se vám u nás líbí, paní Kláro. Je pravda, že podle oblečení mě asi jinak říkat nemohla. Měla jsem na sobě černou sukni nad kolena, červený svetřík natahovací kozačky a kožíšek. Nalíčená jsem ani nebyla a přesto sem se najednou cítila nějak žensky a velice příjemně.
Na příjem přišla další sestra s tím, že mě vezme na pokoj a hned se ptala, jestli jsem dnes něco jedla? Prý to vypadá , že hned dnes půjdu na sál. Že jsem nic nejedla je moc důležité, aspoň se nemusí nic odkládat.
Vyšetření šla ráz na ráz. Vše bylo v normálu a tak jsem byla velice rychle zpět na pokoji. Vzápětí dorazil operatér – doktor, který mě bude postupně provádět jednotlivé zákroky. Přišel mi oznámit, jaká je představa - plán mých zákroků, mám být naprosto v klidu, to je předpoklad bezproblémových operací. Má proměna je plánována ve dvou velkých etapách –
1. Operace prsou a žeber
2. Operace obličeje
Jakmile se trochu zotavím po první , bude následovat hned druhá, ale mám se připravit tak na 2 měsíce v tomto zařízení. To přesně souhlasilo s prohlášením Jany, že budu 2 měsíce na infekčním. Takže dnes mě hned čeká první operace - odstranění posledních tzv. volných žeber, to prý kvůli užšímu pasu a lepší ženské postavě a hned při jedné narkoze zvětšení mých prsou. Uvědomil jsem si, že toto už není opravdu žádná hra, ale skutečnost. Najednou mě přepadly myšlenky – co když se to nepovede, co když mě pak Jana opustí, atd. Doktor mě předběhl v úvahách a hned povídá, že si je jistý, že budu krásná žena a dvojnice své ženy – budeme prý k nerozeznání, dnes si braly přesné míry Janiných proporcí. Vlastně lišit se budeme jen v té jedné věci, a to se prý dá také kdykoliv změnit. Vysvětlil mi postup dnešních operací a ukázal mi prsní implantáty, které budou co nevidět má prsa. Krásné trojky přesně jako mé ženy. V tom se otevřely dveře a přišla má žena, které to ohromně slušelo – vypasované květované minišatičky, pod nimi krajkové prádlo, květované lodičky, čerstvý účes – nádhera. Naklonila se ke mně a pošeptala mi - to samé oblečení tě čeká doma, lásko !!! Vzápětí vstoupily sestry a začaly s přípravou. Rozloučil jsem se s Janou a mávnul na doktora, ten ukázal vztyčeným palcem,že to bude dobrý.
3. část Překvapení
Popisovat, co se mi honilo hlavou při cestě na operační sál je asi zbytečné, zvědavost co bude, až se probudím byla větší. S tím jsem taky usínala po narkóze a propadla se do hlubokého snu.
Haloooo, mladá paní, ozývalo se z dálky. Pak mi došlo, že to bude asi mé oslovení a začala jsem opatrně otevírat oči. Celá zafačovaná, napojená na různé přístroje a s ohromnou žízní jsem začala vnímat, že sem sama na pěkném pokoji a viděla jsem před sebou usměvavou sestru. Jak pak jsme se vyspinkaly? -povídá sestra a hned mi nese napít pár doušků čaje. Polykám ten čajíček jako nejlepší nápoj a pomalu začínám vnímat, co se stalo a co mám za sebou. Sestra se hned přidává a začíná mi vysvětlovat, že jsem o 4 žebra lehčí, ale vše dohání mé krásné nové trojky prsa. Sama je prý uvidím tak do týdne, postupně se budu zbavovat svého fáčového zajetí. Podává mi nějaké pilulky – hormony – a já zase upadám do spánku.
Znova se probouzím až večer a jak otevřu oči, vidím svou ženu a celý ten můj realizační tým. Tak vítáme mezi sebou, prohlašuje kosmetička Simona a manželka se spiklenecky usmívá. Hned se dozvídám proč – všechny ty čtyři pomocnice jsou totiž také bývalí muži, kteří pod vedením mé ženy došly k této proměně.
Nechtěly jsme ti to říkat předem, ale nyní to musíš vědět. Jsem překvapená neskutečně a Jana povídá – Taky budeš tak krásná žena, nehledě k tomu, že nás nikdo nerozezná. Uvědomuji si ten fakt, že vlastně konečným výsledkem bude má identická podoba se svou ženou. Kouknu tedy na Janu a uvědomuji si, že to, co vidím před sebou budu vlastně i já. Vidím nádhernou ženu elegantně, ale přesto odvážně oblečenou do sexy kostýmku a pod sukní se rýsuje podvazkový pás s krásnými punčochami. A hlavně z rozepnuté halenky se derou její krásné trojky. Fakt budu mít tak krásný prsa? – ptám se. Nebudeš , miláčku, ty už je máš, jen se musí trochu zahojit. Zbytek našeho ´´týmu´´ sleduje náš rozhovor zpovzdálí a tak se ptám – taky jste vypadaly takto? Všechny souhlasně přikyvují a je vidět, jak na tu svou zkušenost vzpomínají. Byly jsme přímo na tomto oddělení a vidíš výsledek. Dokonce nás operoval stejný doktor. O tom všem popovídáme při pokračování u nás doma . Budeš se muset vše rychle naučit. Jana tě totiž přihlásila do miss trantasia, letos se koná v Argentině. Musíš se na to důkladně připravit, a my ti pomůžeme.
Tak jsem měla za sebou první část operací a byla jsem velice napjatá, až bude můj hrudník osvobozen od obvazů. To trvalo nekonečných 5 dní , než přišla sestra a povídá – Dnes se konečně budete moct obléct jako skutečná žena – a připravuje mi krásné prádelko. Moc se na ten okamžik těším a tak rychle vstávám . Najednou cítím na hrudi neznámý tlak a dochází mi, že neznám pocit mít svá prsa. Spěchám tedy k edému zrcadlu a téměř nad tím pohledem upadnu. V zrcadle vidím skutečně jakoby část své ženy – nádherný hrudník s přesně takovými prsy, jako má. Začínám se pomalu osahávat a zjišťuji, jak citlivá a příjemná jsou. Neskutečně krásný pocit mít svá prsa. Beru si připravenou podprsenku, oblékám si poprvé svá prsíčka do krásného prádla , košíčky sedí jak ulité. Sestra mi pomáhá se zapnutím a utrousí – Dlouho jsem neviděla tak hezký trojky – což mi dělá ohromnou radost.
© 2010
