Hra náhod - 8.díl - Hosti - Petra

27.12.2022 09:23

Trénovali mně každý den. Musel jsem ráno udělat snídali, uklízet. Naučily mně prát prádélko v ruce, samozřejmě jsem prala i v pračce. Chodila jsem ke slepicím pro vejce a házela jim zrní. Martinka mně učila jak se líčit, jak se mám česat, jak pečovat o nehty a o ruce. Bohunka mi dala čepec a zástěru a udělala ze mě pokojskou. Uklízela jsem pokoje, aby hosti až přijedou byli spokojeni. S Martinou jsme si udělali přes den vždycky čas a zkoušeli další a další šaty a prádlo, vše co jsem přivezl s sebou s Prahy. A pak mi Martina půjčila svoje. Její kalhotky tak krásně voněly. Můj čůrák mi obvykle děsně trčel, tak mi ho Martina, a někdy Bohunka musely pomasírovat. Já jim zato v rámci výuky dělal masáže kundiček. Teda musela, protože v tom domě nebyl jediný kus pánského oblečení a já už si opravdu začal připadat jako normální holka. Jednou jsem koukal do zrcadla a říkal si: „Tobě to tak sluší“ Na Nielse jsem si také vzpomněla. Ještě před silvestrem jsem si koupila letenky a zajistila v Kodani ubytování. Trochu mi bylo divné, že mi nerostou vousy, a když jsem se zeptala Bohunky, povídá: „Péťo, chci ti pomoct. Vždycky jsem ti chtěla pomoct a vidím, že ty do toho Dánska prostě chceš jet. Tak jsem vzala z práce pár krabiček hormonů. Už chvilku ti je dávám do pití, proto je ta káva tak sladká. A vidíš, funguje to. Vousy nerostou. Kdybys je nebrala, byla bys chlupatá a s vousama. A to nikdo nechce. A nerostou ti prsa?“ podíval jsem se na svou hruď a začalo mi to dávat smysl. Poslední den dva jsem měl strašně citlivé bradavky a jakoby zduřelé dvorce. Říkal jsem to Martině a ta se jen smála. Prý, když chci být holka, tak už se tak prostě začínám cítit. A včera, když si zase holky nechaly olizovat a hníst pičky tak už se mi ani nepostavil. Bylo to krásné a moc se mi to líbilo, ale penis nestál. Bože, já se snad opravdu stávám holkou. Zmateně a trochu vyčítavě jsem se na Bohunku podíval. „Neboj, teď bys asi měl začít zkoumat své holčičí tělo. Lehni si na stůl, tak jako my to děláme. Vylezl jsem na stůl, dal si polštář pod zadek a vyhrnul sukni. Počkej, nech si kalhotky, jen si dej do nich kapesníček. Kalhotky mi stáhly mého ptáka pevně do rozkroku. Bohunka vzala masážní strojek a zapnula ho. „Tohle někdy používám, když mně bolí záda, a někdy i takhle.“ Přejela mi masážním strojkem přes kalhotky v místech, kde byl stažený penis. Kapesníček trochu tlumil vibrace. Najednou přišla Martina, vzala mně za ruku a políbila. Líbaly jsme se a držely za ruce. Bohunka mi jezdila masážním strojkem po rozkroku. A pak jsem ucítil její prst ve své prdýlce. Bylo to jemné, ale ve mně jako by spojili dva elektrické dráty. Zatmělo se mi před očima a já se prohnula v pase a oddávala se té božské křeči, svému prvnímu holčičímu orgasmu.

Nevím, jak jsem se dostal do postele.

Ráno přijeli hosti. V jednom autě byli čtyři kluci a ve druhém dvě holky. Dvě další přijedou později. Tak nám to řekli a my jsme s Martinkou běhaly střídavě do kuchyně a ke stolu do jídelny. Začínaly jsme přinášet skleničky a talířky k silvestrovské párty. Přinesly jsme jim svařák na uvítanou a přiťukli si s nimi. Hosty jsem zapsala do knihy. Bylo jasné, že ty dvě holky patří ke dvěma z těch kluků a ti zbývající, Tomáš a Jan čekají na své slečny. K obědu jsme jim nabídly pouze lehké meníčko, vlastně to byla trochu laskavost podniku. Šetřili, tak si zaplatili pouze večeři. Pro nás ale žádný problém, to co sní teď prostě už večer nedostanou.

Když si vybalili, šli se projít. Odpoledne rychle ubíhalo a já už ani nevnímala svoji sukénku, čepec a zástěru, jako servírka, kuchařka, hospodyňka. „Jde ti to dobře“ pochválila mně Martina a dala mi pusu. „To díky tobě, ty máš se mnou trpělivost, ty jsi mně toho už tolik naučila“ poděkoval jsem jí a pusu jí vrátil. Začali jsme se líbat. Chtěla se líbat, poznal jsem to. „Dík, ale teď už musíme zase pracovat“ odtáhla se. „To já za ten včerejšek. Děkuju, už to krásně umíš“ Držela mně za ruku a přitáhla si jí pod zástěru. A pod kalhotky. Bože jak ta byla vlhká. „To jak nám to hezky děláš znova a znova a pořád tak něžně, to je taková krása. Víš, my holky to máme tak, že čím víc se milujeme, čím víc si s naší pičkou hrajeme, nebo někdo si s ní hraje, tím víc to chceme. Jestli někdo ještě hledá perpetuum mobile, tak já ho určitě mám mezi nohama. A mamka taky. Myslím, že i ostatní holky. Jen je nikdo neumí pořádně pomazlit, rozehníst, nažhavit“ Úplně automaticky jsem jí při tom hladil tu její kundičku až

začala přivírat oči. „Péťo počkej, teď to opravdu nejde“ zkusila mně Martinka odtáhnout. Jenže můj čurák stál v pozoru a bylo jasné, že takhle nemůžu před hosty. Martina si toho také všimla. Posadil jsem si jí na kuchyňskou linku. Kalhotky letěly dolů a můj čůrák měl cestu volnou. Zajel jsem do ní a bušil jako o život. Držela, vzdychala, křičela, když to na ní přišlo. A já se do ní za malou chvilku udělal. Zacpala mi ústa rukou, uvědomila si, že hosti by nás mohli zaslechnout. „Něžný je to krásný, ale krásný je taky pěkně tvrdě a divoce. Miluju tě“ řekla. Opět jsme se políbili, tentokrát ale už decentně. Honem, ještě schází donést příbory na stůl.

 

Diskusní téma: Hra náhod - 8.díl - Hosti - Petra

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek