Hra náhod - 19.díl - Doktor Pochert - Petra

26.02.2023 14:43

V ordinaci pana doktora Pocherta se nečekalo. Vše bylo domluveno na minutu přesně. Pan doktor mi ukázal gynekologické křeslo. Sundala jsem si kalhotky a chtěla si tam sednout, ale on chtěl, abych byla úplně nahá. Pak jsem si tam sedla s nohama doširoka roztaženýma. Pan doktor mi prohmatal prsa a tvářil se spokojeně. Zatahal mně za bradavky, zkoušel jejich citlivost. Prohmatal mi bříško a pak se přesunul mezi nohy. Můj penis ho vyloženě zaujal. „Vidím, že vy stále penis používáte“ povídá. Souhlasila jsem. Nahmatal v břiše schovaná varlata. „A teď mi řekněte, jaké jste měla potíže. Vyrůstala jste, předpokládám, jako chlapec. Jak se stalo, že Vaše pohlavní orgány vypadají takto? Berete nějaké prášky?“ Tak jsem mu řekla o prášcích, které mi přinesla Bohunka z nemocnice. „Berete je stále?“ „Ano, ještě mám krabičku“ „A jinak?“ zeptal se. Musela jsem mu říct o té příhodě, kdy mně Bohunka musela píchnout nějaké injekce, protože jsem se nemohl vysunout z Martinky kundy. „No to je zajímavé. Ale asi nevíte, co to bylo za injekce, že?“ Bohužel, ne. „A co návštěva psychologa?“ „Ne, nikdy jsem nikde nebyla“ „Dobře“ povídá doktor. „Teď vám ještě vezmeme krev a necháme si Vás tady do zítřka. Odvezli mně na pokoj. Ležela jsem tam sama. Strážný, co mně sem přivezl seděl na chodbě a čekal. Asi za hodinu mně zase zavolali k doktoru Pochertovi. „Tak slečno, nebo spíš pane Šmíd. Dobrá zpráva je, že jste zcela zdráv. Vaše mužské pohlavní orgány jsou stále funkční a jsou plně vyvinuty. Z lékařského hlediska je tedy vše v pořádku. Nemohu vám je odstranit, není žádný důvod, tím bych nepochybně ohrozil svoji praxi a celé naše zařízení. Abych to mohl udělat, naše postupy vyžadují psychologickou přípravu. Jedná se o střednědobou psychologickou terapii. Vidím, že vaše mentální nastavení odpovídá ženskému vzorci chování, ale bohužel já musím postupovat podle předpisů. Mám ovšem dobré vztahy s panem Andersonem i s vaším současným vedoucím. Proto jsme se dohodli, že nyní provedeme první část procesu a to je operace, při které vám bude upravena oblast mezi nohama tak, že budete mít plně funkční vagínu. Tedy, samozřejmě, když říkám plně funkční, nemyslím tím to, že byste kdy mohla, jako žena mít děti. Poté nastoupíte na sérii psychologických sezení. Následně pak provedeme závěrečný krok, tedy odstranění vašich mužských pohlavních orgánů. Podepište mi zde souhlas s výkonem“ vzala jsem tužku a podepsala. „Děkuji. A teď se vraťte na pokoj, sestřičky ještě provedou nějaká vyšetření“ „Nevím, nepočítal jsem s tím, nemám tu žádné věci“ pan doktor se na mně podíval přes sklíčka svých brýlí „To už je taky zařízeno“. Šla jsem tedy na pokoj. Za chvíli vešel dovnitř jiný strážný a donesl mi tašku s oblečením. Ten strážný, který mně přivezl sem, odjel. Pustila jsem si televizi a za chvíli ji zase vypnula. V hlavě se mi honilo tolik nových informací. Ale jedna převážila. Budu mít svoji, opravdovou kundu! Vstoupila sestra. Položte se prosím na lůžko a vyhrňte si košilku. Když jsem to udělal, vzala mého čuráčka a přiložila k němu měřítko. Zapsala číslo do tabulky a začala ho honit. Moc se jí to nedařilo. Tak si sundala sesterské šatičky a přiložila mi svá prsa k obličeji. Začal jsem sát. Je to vážně reflex! A můj čuráček se pod její rukou začal zvětšovat. Když se sestřičce zdálo, že je správně tvrdý, změřila ho. „Tedˇsi lehněte na břicho a roztáhněte nohy. Uvolněte se. Udělal jsem co chtěla. Navlékla si gumovou rukavici, namazala a vsunula prst do mého rektálního otvoru. Promačkávala, až nahmatala prostatu. Nemohl jsem ale dál ležet na břiše, bolelo to, protože můj penis byl tak tvrdý. V pořádku, už se můžete otočit zpátky. To je vše.“ Řekla a šla si pro oblečení. Chytil jsem ji za ruku. „Sestřičko, prosím. Je to naposled“ zalhal jsem a smutně jí ukázal na svůj stále ztopořený penis. Chvilku na mně hleděla a pak si povzdechla a beze slova mi ho vyhonila. „Moc děkuji“ zavolal jsem na ni, když odcházela z pokoje. „Sakra, vždyť ani nevím, jak se jmenovala“.

Ráno mně nedali ani snídani. Potom mi ještě udělali klystýr, přijeli s pojízdným lehátkem a odvezli mně na sál. Poslední co si pamatuju byla ta milá sestřička, o které nevím ani to, jak se jmenovala. Dala mi na ústa masku a já se odebrala do spánku. Když jsem se probrala, bylo už odpoledne. „Vítejte zpátky slečno“ povídá ta milá sestřička a šibalsky se na mně usmála. Ležel jsem na posteli, nohy roztažené a celý rozkrok zavázaný. Z obvazů ale čněl můj penis.

Podvázali mi ho gumovou objímkou, takže trčel do vzduchu a já se tím pádem mohl normálně vyprázdnit. „Jak se jmenujete?“ bylo to první, co jsem po narkóze řekl. „Já jsem Helga. A vy jste mi lhal. Koukám, že vám vaši chloubu nechali. Nemyslete si, že vám zase naletím.“ Řekla, ale nevypadala nazlobeně, spíš byla pobavená. Byl jsem rád, když za mnou přišla, vždycky jsme si trochu povídali. Hlavně ji zajímalo, proč se u mého pokoje pořád střídají strážní. Co jsem provedl.

Nemohl jsem jí říct, jak to je. Pochopil jsem, jak to myslel pan Huisen, když mně varoval před Nielsem. Dokonce i ten doktor Pochert, světová kapacita se bál Nielsovi nevyhovět. Za tři dny mi sundali obvazy a já mohla jít domů. Tedy přesněji – odvezli si mně na statek. Beáta mně radostně uvítala. Do Hamburku mně vozili na převazy a na kontroly. Když se rána dostatečně zahojila doktor Pochert mi povídá. „Pane, nebo slečno Šmíd. Zdá se, že se nám operace opravdu podařila. Dokonce si myslím, že bude fungovat i mé malé vylepšení. Vzal zrcadlo, a já poprvé uviděl/uviděla výsledek Pochertovy práce. Měl jsem opravdovou píču! „Tady jsem Vám udělal dva otvory, jako pro piercing. Pokud budete chtít používat váš penis, můžete tyto otvory spojit těmito kroužky“ a doktor zasunul kroužky z chirurgické oceli do otvorů mých

závojíčků. „A pokud budete chtít používat Vaší vagínu, udělal jsem vám otvory na předkožce a zde u řitního otvoru, ty opět propojíte těmito piercingovými kroužky a Váš penis vám již nebude v ničem překážet. A tady máte modré tabletky – ty vám podpoří pánské ego po dobu řekněme 12 hodin, tady máte tabletky růžové na okamžitou a dočasnou podporu ženské stránky vaší bytosti“ Moc děkuju, pane doktore. „Poděkujte panu Andersonovi, ten to celé zaplatil. A teď nezapomeňte, že musíte šest neděl abstinovat. Jako po miminku, slečno Šmídová.