Hra náhod - 17.díl - Jedeme - Petra
Probudila jsem se těsně před svítáním. Slyšela jsem podivné hulákání a divný blábol. To naši strážní pomáhali hostům zpátky na jejich milionářskou jachtu. Každý z těch rusáků včera vypil dobré dva litry vodky. Obchod byl uzavřen. S nimi mlčky a beze slova na loď zaraženě nastupovaly vydražené holky. Pomalu se mi vracely zážitky včerejší noci. I to, jak jsem usnula venku, skoro nahá na slámě. Mně ale bylo krásně teplíčko. Moji pejskové! Promnula jsem si opatrně oči. Ležela jsem uprostřed klubka pěti rotvajlerů, kteří ke mně byli přituleni a celou noc mně zahřívali. Miláčkové moji. Pak zaharašil klíč v zámku. „Pojďte, už můžete do pokoje“ Byl to Robin, můj strážný. Provedl mně společenským sálem až do pokoje. Tentokrát jsem mu ho nevykouřila. Už znám pravidla.
Ještě v poledne byl v celém domě děsný smrad. Holky musely vyčistit prakticky každý kousek místnosti. Strážní vynosili nábytek a dokonce i místnost znova vymalovali. Ty dvě holky, které se dříve pokusily o útěk dostaly úklid záchodů. Myslím, že by radši utržily ještě pár ran a pár dalších modřin a k tomu strávily další večer v domku se strážnými, než toto.
Já se asi půl hodiny sprchovala, pečlivě si umyla vlasy a přesto jsem pořád cítila psí sekrety. Navoněla jsem se a vzala si čisté prádélko. Začalo to být trochu lepší.
Beáta se probudila chvilku před polednem. Vlezla jsem si k ní a přitulila se. Chvilku jsme jen tak ležely. „To bylo včera příšerný“ slabě zašeptala Beáta. Prosím tě, vylízej mi kundičku. Ty prasata včera jenom chlastali, pořád mi tahaly za moje kundí závojíčky, strkali mi dovnitř různý věci, ale žádný mně normálně pořádně neomrdal. Jsem rozrajcovaná jak háravá fena“ zarazila se „Ježíš promiň, viděla jsem co dělali s tebou“ „To je v pořádku“ uklidnila jsem jí, „ a nakonec ti pejskové byli fajn. Já se udělala dvakrát“. „ Ty jsi teda opravdu čubka“ zasmála se Beáta. Slastně se protáhla v kříži, ruce položila na polštář a roztáhla nohy. Její krásné voňavé tělíčko jen čekalo na moje něžné doteky. Přejela jsem jí po bříšku a zmáčkla prsa. Celý svůj obličej, nos i ústa jsem zabořila do jejího roztouženého rozkroku. Byla hotová za malou chviličku. Ale já jsem nepřestala a pokračovala. A už jsem začala cítit, jak přichází k dalšímu vyvrcholení. A pak ještě jeden a ještě další. Takhle dlouho a takhle krásně jsme se ještě nikdy předtím nemilovaly. Při jednou z Beátiných orgasmů jsem ucítila, že můj čuráček zase ožívá. Přesunula jsem se a vlezla na Beátu, zabořila svůj penis do její kundičky a milovaly jsme jako úplně normální milenecký pár. Jen moje prsa se houpal a Beáta mi dumlala bradavky a jejich dvorce. Nakonec jsme padly celé vyčerpané. „Podívej, už bude večer“ Dostaly jsme hlad. Hodily jsme na sebe jen župánky a zaskočily si pro jídlo. Společenský sál již byl uklizen a vypadal zase příjemně zabydleně. Dnes ale žádná dražba neprobíhala. Myslím, že si všichni potřebovali trochu oddychnout.
Pojedly jsme salát, plátky lososa. Daly jsme si kávičku a jablečný závin. Bylo nám krásně. „Tyjo, tak já se včera nechala ošoustat psama a ještě se mi to líbilo“ honilo se mi hlavou. U večeře se sešly další holky. A všechny jsme se shodly, že ty vydražené, které včera odjely na jachtě, to moc nevyhrály. Včera prý ti chlapi jen chlastali a láhev vodky byla vždy na prvním místě. Beáta nebyla jediná, který tu flašku narvali do kundy. Moc velkou fantazii teda neměli. Dokonce si potom začali strkat ty láhve navzájem do zadků. A jejich šéf Kolja tancoval na stole kozáčka. Taky s lahví od vodky v prdeli. „A taky ta jejich ruská mašinka“ povídá ta s modřinama, jedna z útěkářek. „První dělal mašinku. Prý musí jet pozpátku. Druhý si nacpal jeho penis až do krku a dělal tendr. Za něj se připojil další, ten mu zasunul penis do zadku a za něj další a další. A takhle s penisama v zadku tancovali kolem místnosti“ holky se usmívaly, když si na to vzpomněly, ale bylo vidět, že jsou rády, že už je po všem.
„Beáto, Petro“ oslovil nás strážný. „Dojděte si pro věci, máte tu odvoz“. Rozloučily jsme se s holkama, daly si pusu na rozloučenou. „A taky se musíme obléct“ povídá tomu strážnému Beáta a odhalila župánek. A já taky. Strážný zíral s otevřenou pusou a holky se smály. Vzaly jsme si na cestu pohodlné prádélko. Já miluju krajky, ale věděla jsem, že budu sedět několik hodin v autě, tak jsem si oblékla jen bílé bavlněné kalhotky a úplně obyčejnou podprsenku. Přes to jsem měla své kostkované šatečky s krátkými rukávy. Do lodiček jsem si vzala jen
malé silonové ponožky. Upravila jsem si obličej, obočí, řasy a svoji rtěnku se světlejším odstínem. Vlasy jsem svázala do malého drdolu, aby mi při cestě nepadaly. Kufry jsme měly zabalené, tak jen všechno do kabelky a jedeme. Beátě to ale opravdu slušelo. Luxusní samice, pomyslela jsem si.
Byla tma, z cesty nebylo vidět vůbec nic, jen občas nějaká světla. Jeli s námi dva strážní, jeden seděl vepředu, druhý se s námi mačkal vzadu. Seděl jsem uprostřed. Přitiskla jsem se k Beátě. Ruka strážného mi přejížděla po stehně a zajížděla mezi nohy. Dělala jsem, že spím. Nechala jsem ho, ať si dělá, co chce. Beáta se ale trochu pootočila. Hlava mi sklouzla mezi její prsy. Beáta svojí levou rukou strážného vyhonila, já mezi nimi dělala, že spím.
Diskusní téma: Hra náhod - 17.díl - Jedeme - Petra
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.