Hra náhod - 13.díl - V Nielsově firmě - Petra

29.01.2023 07:45

Zavedla mně do pokoje. Bylo to hned vedle. „Promiňte, ale musím za Vámi zamknout“ řekla a nasměrovala mně do místnosti. „Beáto“ povídám „vzpomínáte si na mně? Já jsem Šmíd, Petr Šmíd z kanceláře v Praze“ Zarazila se. „Jé pane Šmíde, vám to ale sluší. Také jste sem přišel pracovat? Nebo tedy přišla? Tady je to tak skvělé! Pořád nějaká oslava, samá párty a spousta krásnejch chlapů. Je to to nejlepší místo, co znám“ a z chodby se ozvalo „Bea“, ptají se po vás!“. Beáta mě odemkla pokoj a dala mi pusu. „ Nojo, už musím běžet. Moji miláčkové nadržení už mně zase chtějí“ A zamkla mně v pokoji.

S tímhle vývojem jsem opravdu nepočítala. V pokoji byla krásná postel s nebesy, dvě židle, stolek a těžké závěsy. Co budu dělat, ani tu nemám nic na spaní. Sáhla jsem do kabelky pro mobil. Samozřejmě, vzali mi ho. Nebyla tam ani moje občanka. Jsem nic. Ještě nebylo pozdě a rozhodně se mi nechtělo spát. Najednou jsem slyšela klíč v zámku a dveře se otevřely. Zase nějaký chlápek z ochranky. „Pojďte za mnou“ A tak jsem šla. Vstoupili jsme do velkého sálu. Bylo tam tak dvacet lidí, zábava byla v plném proudu. Většina mužů byli starší pánové, většina dívek byly krásky. A i mezi nimi vynikala Beáta se svojí 90-60-90 postavou. Některé holky už byly nahoře bez a pánové si hrály s jejich bradavkama, jiné zase v pokleku mazlily pánská přirození. Na stolech bylo spousta pití, na barovém pultě byly nachystané lajny koksu. Přistoupil ke mně Niels „Můžeš se připojit, jen nevím, na které budeš straně“ a usmíval se. Trochu ze mě spadl ten počáteční šok. „Jen prosím žádný byznys“ dodal a šel se věnovat nějaké asijské, asi Thajské krasavici. Sedla jsem si ke stolku a v hlavě jsem měla strašný zmatek. V tom si ke mně přisedl nějaký pán a podal mi panáka. Kopla jsem ho do sebe. A ještě jeden. Šok, strach a ostych mně začaly opouštět. A když jsem si dala lajnu koksu, začala jsem se cítit dobře, možná až báječně. S tím chlápkem jsem se ještě chvíli bavila, pak mi začal vyndávat kozy a mačkat mně a já mu ho vykouřila. Jenže to už ostatní holky byly většinou úplně nahé a souložily na sedačkách, na zemi, nebo na stolech. Za chvíli jsem taky byla skoro nahá. Vykouřila jsem nejmíň pět chlápků. A pak, zrovna když jsem kouřila asi šestého, mně najednou někdo zezadu stáhl kalhotky a začal šoustat do zadečku. Prostě jen využil toho, jak jsem klečela na kolenou a potřeboval nějakou díru. A když mně vyšukal a napumpoval to do mě, nastoupil další. Držela jsem a docela si to užívala. Ani nevím, kolik čuráků se ve mně vystřídalo, ani nevím kolik jsem jich já vykouřila. V jedné chvíli jsem zjistila, že se líbám s Beátou. Myslím, že ona to ani netušila. A pak jsem jí zabořila hlavu mezi nohy a lízala a líbala až Beáta dosáhla svého vyvrcholení. Mimochodem, asi tak pátého během toho večera, jak mi později řekla. V místnosti se ozval potlesk. Krásná lesbická show. Ostatní holky se potom taky odvázaly a začaly se spolu mazlit, ale my jsme byli první.

Chlapi postupně odpadávali. A i my jsme začaly být unavené. Myslím, že nás ochranka odvedla do našich pokojů.

Nevím jak jsem usnula. Ráno mně trochu bolela hlava. Na židli vedle postele jsem měla nové čisté oblečení. Kalhotky, podprsenka i to ostatní mi hezky sedlo. Pokoj nebyl zamčený a já sešla do haly. „Slečno, sem nesmíte. Počkejte v pokoji, zavoláme vás“ a tak jsem čekala. Ne dlouho. Neměla jsem hlad. Chtěla jsem jen co nejrychleji vypadnout. „Teď už můžu jít?“ zeptala se ochranky a chystala se k odchodu. „Ještě prosím ne. Pan Andersen by s Vámi ještě rád hovořil“. Zatraceně, pomyslel jsem si, o čem ještě chce mluvit? Ale to už se otevřely dveře pracovny a Niels mi pokynul, abych vešla. „Tak Petro, včera jsem s Vámi byl spokojený. Rozhodl jsem se, že s vámi přece jen nějaký obchod uzavřu. Sama jste viděla, nebo tedy sám jste viděl, jak to u nás chodí a čím se zabýváme. Obchod s realitami je taková zástěrka, takový fíkový list“ trochu se zasmál vlastnímu vtipu. „Jádro našeho obchodu spočívá ve vyhledávání perspektivních mladých lidí, kteří potom s naší pomocí mohou nastartovat svoji kariéru v odvětví, kterému sice jsou dávána různá hanlivá jména, ale které si přesto udržuje svoji životaschopnost přes všechny překážky, které mu různí lidé, církve, vlády a státy kladou. A přitom někteří lidé jsou pro práci v tomto odvětví přímo stvořeni. Vemte si třeba vaši kamarádku Beátu. Ona je fakt krásná. Tak krásné mladé pružné tělo, to jen tak nějaká samice nemá. Ty její božské kozy, jak se krásně houpají, když vám visí nad obličejem. A jak ona miluje sex! Koupili jsme jí od vašeho šéfa za 20 tisíc. Tedy jí jsme dali 20 tisíc Kč

a jemu jsme slíbili další byznys. Jenže on je to vůl a nakonec z toho sešlo. Ale ta Beáta, ona ani ty prachy nechtěla. Ona chtěla hlavně šoustat. Cestou na letiště vyhonila mýho kámoše, v letadle to udělala mně a hned jak jsme přijeli sem tak skočila na první párty a nechala se opíchat asi dvaceti chlápkama. A druhý den zase. Ta nemá nikdy dost. A víte co jí jedině dokáže rozhodit? Když jí někdo rozšoustá a nedodělá. Pak je schopná si do kundy zarazit flašku od Coca-coly a dokud nedosáhne vyvrcholení, tak nemá klid“ „A co já?“ zeptal jsem se. „ Vy jste jí tu kundu krásně na place vylízal, vy jí dokážete uspokojit. Tak jsem rozhodl, že s ní pojedete do Hamburku“. Jen jsem zíral. „ Vy jste nás prodal?“ „No,“ povídá Niels, „obvykle si tu holky nechávám tak týden. Ale ta Beáta už je tu víc než měsíc, krásně jsem si jí užil ale už asi potřebuji změnu. Jo, když to tak říkáte, tak ano. Prodal. Ale nebojte se, také dostanete zaplaceno“. Pak se na mně podíval tak trochu jinak, ne pracovně. „Petro, ty máš moc pěknou prdýlku a dobře šukáš. A řekni mi, tam při tom jednání o koupi toho penzionu u vás, tam jsi se udělala, viď?“