Ahoj, omlouvám se, ale občas se mi nedaří se dostat do diskuse, chtělo to po mě znovu registraci. Jsem vděčná za tolik komentářů. Monika mě inspirovala, jenže se mi tam připletla Blanka a děj běží souběžně. Aby toho nebylo málo, tak se v Aquaparku do toho přimotaly holky o třídu níž s Žanetou, druhou Monikou. Jako kluk bych si možná začala něco se Žanetou, ale víc mi sedí Blanka. Taky jsem si pohrávala s myšlenkou, dát tam jednu ze spolužaček ze třídy, ale to bych si pěkně naběhla. Ráda píšu o převlékání a o těsném oblečení a proto ten vak, do kterého mě zavřela Monika. Ten pocit z prádla, které nosila Monika a když jsem se začala v tom vaku potit, tak se všechny vůně znásobili. Tu masku jsem dala, aby mě její mamka neodhalila. Tak že uvidíme, kam mě myšlenky zavedou. Jdu si vzít gymnastický dres a trochu si to užít.
Gymnastkou - 7.díl - Lezanka
Nedělní ráno bylo úplně jiné, jak ty dny předchozí. Probudil jsem se a jen mrkl na kalendář. Byla opravdu volná neděle a já se mohl válet klidně celé dopoledne. Jenže pak jsem si vzpomněl na Blanku. Byla chytrá a mrštná, jenže já se tehdy zakoukal do Moniky a kvůli ní jsem podstoupil tolik přeměn, že jsem najednou nevěděl, co mám dělat. Blanka určitě věděla, kdo jsem, ale nedala to ani jednou najevo. Za to Monika byla schopna mě kdykoliv a před kýmkoliv shodit a to bylo to, co mě vadilo.
Měl jsem celé dopoledne flákačku, abych se opět po obědě hodil do holčičího na tenis. Blanka už stála u zastávky a z dálky na mě mávala.
„Ahoj Peťo, jsem ráda, že si to nevzdala!“
Objala mě a políbila.
„Ahoj, no tak trochu jsem o tom uvažovala.“
„Co, dal ti bazén zabrat?“
„Jo, tak trochu ano.“
A v momentě jsem si chtěl dát facku. Blanka se ale na mě usmála a chytila mě za ruku.
„Už nám to jede!“
V šatně jsem se převlékl opět do růžových šatiček, protože jsem je neměl kam nosit a tím si od Blanky vysloužil další obdiv. Jak jsem obul tenisky, už jsem bral pálku a šel do herny.
„Čau, cítíš se na mě, Petro?“
„No zkusím to Ivo!“
Postavil jsem se a už začal přijímat podání. K mému ůžasu jsem jí proháněl víc jak poprvé. Moje rotované míčky jí zjevně dělaly problémy a díky tomu jsem měl v pár setech navrch. Ale i tak mě po půlhodině válcovala.
„Dost, musím si dát pauzu!“
„Petro, udělala si velké pokroky. Že si před tím někde hrávala?“
Seděla vedle mě a utírala si obličej.
„Jen amatérsky a příležitostně.“
„Máš skvělý postřeh.“
„Děkuji!“
Až teď jsem si všiml, že má béžový šatičky s kapsičkou na boku vedle zipu a krátké ponožky s teniskami taky v béžové. Vůbec nebyla nápadná a její štíhlá postava nijak nevyčnívala, což mě překvapovalo.
„Tak kolik Petro?“
„Co?“
Ale místo mě odpověděla Iva.
„Deset ku šesti!“
„To snad né? Ty si jí hodně šetřila, co?“
„No na začátku ano, ale pak jsem už musela hodně přidat.“
Napil jsem se a po chvilce vyzval Blanku. Ta se usmála, ale po chvilce jí do zpěvu nebylo, protože celkově prohrála asi osm ku šesti. Splavená si ztěžka dosedla a začala si mě prohlížet.
„Neměla si vyvádět v tom bazénu včera.“
A při tom jsem se na ní usmál. Chvilku se tvářila neutrálně a pak se usmála.
„Já to věděla!“
Objala mě a dala holčičí pusu.
„Co si věděla?“
„Že jednou z tebe bude dobrá holka na pinčes!“
Tentokrát jsem ztuhl já a ona se vítězoslavně usmívala.
„Tak děvčata, Kamila je volná!“
„Jo, hned jdu pane trenére.“
„Fajn a ty rotované míčky děláš dobře!“
Na place už stála v světle modrém trikotu se sukénkou a bílými teniskami moje soupeřka.
„Můžeme Petro?“
Přikývl jsem a začal podávat. Tentokrát jsem se víc díval na její pohupující prsa v tom trikotu a jak ladně mává zápěstím. Prsty měla spíš narovnané, ale údery měla velmi přesné. Čelenka jí stahovala delší vlasy, aby jí nelétaly kolem hlavy.
„5 : 0 podává Petra!“
Houkla rozhodčí a tak jsem se do toho položil a v tom jsem jí zahnal do kouta. Jen těžko jsem získával body, ale nakonec mě porazila těsně 7 : 6.
„Dnes si předvedla velké zlepšení Petro, tak za týden zase příjďte!“
„Ano, pokusím se.“
Najednou se přitočila Kamila s pokladničkou.
„Tak už jsi naší členkou, viď?“
„Asi ano, proč?“
„Tak tady vlož jednu pětistovečku!“
„Ach ano, no jasně, už jdu pro drobné!“
„Jestli máš víc, tak nám to nebude vadit!“
Vlezl jsem do šatny a rychle vytáhl peněženku. Blanka přišla a mile se na mě usmála. Nepochopil jsem, že musela vidět tu pánskou peněženku a v klidu jsem podal zápisné.
„Jdeš za Monikou?“
„Ano, už jsem tam nebyla pár dnů Blani!“
„Jasně, ale úkoly pro ní nemám.“
„Vždyť jich ve středu dostala hromadu a jak jí znám, tak se ani z půlky na to nepodívala.“
„Jo, tak to máš pravdu.“
Objal jsem Blanku, dal pusu a slíbil, že zítra příjdu na gymnastiku. Zamrkala a už byla pryč. Já si dobalil věci a taky vyrazil, ale na zastávce jsem jí už neviděl. Kozačky klapaly po betonu, když jsem prošel přes ostrůvek do Metra. Bylo to tak normální chodit v ženském oblečení a pokukovat, jak je kdo oblečený v dopravě.
„Dobrý den, nespí Monika?“
„Ahoj Petro, to víš že né, už se nudí, jdi klidně dál.“
Odložil jsem si a zaklepal na pokojík. Nikdo mi ale neotevřel a tak jsem si pomohl sám.
„Ahoj Mončo, tak jak se cítíš?“
„Jo fajn, asi zítra půjdu k doktorce se nechat uschopnit.“
„To je skvělá zpráva!“
Objal jsem jí a dal pusu.
„Co se stalo?“
A sedl jsem si vedle ní.
„Byla tu Soňa!“
„No konečně, já jí to říkala už dlouho, aby za tebou přišla a nežárlila na mě.“
„Proč by měla žárlit?“
„Hele, než jsem se objevila, tak Tvoje kamarádka byla Soňa, není to tak?“
Monika jen mírně přikývla.
„A protože jsem ti donesla úkoly, tak ses víc spřátelila se mnou.“
„Ale to nebylo kvůli úkolům, ale kvůli tomu, že si myslím, že jsi kluk.“
„Dobře, tak jsem třeba kluk.“
„Vážně?“
A usmála se.
„Ale ty ses vyhejbala klukům nejen normálně ve škole, ale i mimo ní.“
„Jak tohle můžeš říct?“
„Mám oči a uši. Taky ses chovala moc mile k Soně a tohle nemůžeš popřít!“
„Ale pak si přišla ty!“
„Podívej se, jsi moc milá holka, ale pořád mě z něčeho podezříváš, což mě docela vadí!“
„Když mi nedáváš jinou možnost?“
„Jak to že né! Nosím ti úkoly od holek a učím se s tebou.“
Ta se zamyslela a pak najednou ze sebe vyhrkla.
„Ty sis našla jinou!“
Já se rozesmál a chvilku jsem dělal vysmátou.
„No počkej, půjčila jsem ti kozačky a ty si mi je po pár dnech vrátila.“
Zvážněl jsem a podíval se na ní. Pak jsem si vzal její ruku a stiskl jí.
„Soňa mě odhalila a byla z toho docela naštvaná a tak jsem ti je vrátila, protože jsem pochopila, že k tobě něco cítí.“
Opět pauza, jak jí to šrotovalo v hlavě.
„A ty nové ti půjčila jiná spolužačka?“
„Ne, šla jsem do nejbližšího sekáče, abych si koupila kozačky a Soně jsem před tím namluvila, že jsem byla líná si je nechat opravit.“
„Aha, jo tak. No dobře.“
„Tak jak ti jdou úkoly?“
„Ale, dívám se na to, ale vůbec nevím, co čtu.“
„Tak se pojďme na to mrknout!“
„A měla si pinčes?“
„Jo, měla, proč?“
A ukázal jsem jí batoh. Ta ho uchňapla a rychle rozevřela.
„Ještě jsou zapocené.“
Usmála se a přivoněla k věcem.
„Mončo, notak!“
„Já se chci přesvědčit, zda nejsou zaprané!“
V momentě je vytahala a začala prohlížet. Já šel k oknu a otevřel jsem ventilačku.
„Vypadá to, že jsou v pořádku.“
„No vidíš, že nejsem takové dřevo i když žiji sama jen s bratrem.“
„Bratrem?“
„Jo, s Petrem přeci!“
„Aha, jo , jasně.“
A opět se na mě dlouze zadívala. Já se jen pousmál a začal ty věci strkat zpět do batohu.
„A už žádné kličky, nemám dnes moc času.“
Dotáhl jsem jí ke stolu a už začal s ní procházet tu matiku. Hodinu vydržela u toho, než přišla mamka.
„Něco jsem Vám přinesla.“
A dívala se na náš pracovní stůl.
„To jsi Petro hodná, že se s ní učíš. Když tu byla Soňa, tak se na to ani nepodívala.“
„Ale, to si mi neprozradila Mončo!“
„Taky musíš mamko všechno vykecat.“
„No tohle za tebe nikdo neudělá miláčku!“
„V pondělí mě doktorka uzná zdravou a v úterý už budu mít normální školu.“
Mě najednou došlo, že nevím, jak se ve škole budu chovat. Blanka začala se mnou chodit a Monika je její spolužačka.
„Hele a ty máš těch těch dresů na cvičení víc Moniko?“
„Ano, asi tři, proč?“
„No já jen, že jsem na tobě viděla jen ten žlutý.“
„Modrý moc ráda nemám a ten červený si beru jen vyjímečně. Chceš si to zkusit?“
„Dneska asi ne, když jsem po pinčesu.“
„Ale mě to neva, klidně si ho zkus!“
Dojedli jsme čaj se sušenkama a pak se Monika ponořila do skříně v rohu. Odtud vytáhla ten modrý dres, bílé legíny a bílé cvičky.
„Zkus si to!“
„Ale Mončo...“
„... nekecej a obleč si to, já ti to rovnou půjčím na zítra a ty to pak přineseš vyprané.“
Pak se to stalo, já se rychle svlékl, navlékl legíny a protože byly přes zadeček menší, tak jsem musel víc zabrat. Do toho modrého dresu se lezlo o něco lépe, ale taky byl trochu menší. Jenže když jsem si ho prohlédl, tak jsem zjistil, že má na sobě takový tygří vzor, který byl o dost tmavší, jak u tygrů.
„Ještě tenisky Peti!“
„Ale já mám svoje tenisky Mončo.“
Zaprotestoval jsem, ale kamarádka byla neoblomná.
„Tu máš do nich tenké ponožky!“
Přisedl jsem a obul tenisky, které byly taky o něco menší.
„Tak co, jak ti jsou Petruško?“
„Je to vše menší, jako by to dlouho nikdo nenosil.“
Sedl jsem si na zem, nohy narovnal a zlehka se předklonil. V tom dovnitř přišla mamka.
„Jdu pro nádobí, Co blbnete s tím dresem holky?“
„Chtěla jsem ho na ní vidět, mamko, když jsem ho už neměla docela dlouho na sobě.“
„Aha, no je jí akorát, že?“
A zlehka mi projela rukou boky a narovnala švy. Přikývl jsem a opět se prohnul v pase. Za těch pár týdnů, co chodím cvičit a tolik se necpu se moje bříško zmenšilo, což mě moc těšilo.
„Máš v nich hezkou postavu Petro!“
„Děkuji paní Přibylová.“
Rychle jsem se postavil a ještě se trochu prohnul. V tom si mamka na něco vzpomněla.
„Mončo, nemáš k tomu ten bílý pásek?“
„Myslíš ten pružný?“
„Jo, jo, přesně ten.“
Cítil jsem, jak z látky vzlíná vůně aviváže a když jsem si představil, jak v tom předtím cvičila Monika, tak se mi začalo dělat moc fajn.
„Tohle si mamko myslela, že?“
A podala jí širší pružný pásek. V momentě jej provlékla přes hlavu, pak ho srovnala a ještě trochu stáhla. Já zacítil stažený pás a opět moje vzrušení stouplo.
„Dej ruce nahoru?“
Udělal jsem o co mě požádala a cítil, jak mi trochu rukávy sjely z rukou.
„Tady jsou ty gumičky, takhle je provlečeš skrz prostředníček a už ti nesjedou.“
Takhle mi zajistila oba rukávy a pak jsem si opět zacvičil.
„Jo, skvěle, teď si šik!“
Na zemi jsem se stočil do klubíčka, nohy jsem nechal pod sebou a bradu jsem položil na kolena. Mamka odešla a Moniku napadl další bláznivý nápad.
„Hele a do toho vaku by ses neschovala, viď že né.“
Chvilku jsem si ho prohlížel, protože to byl spíš divný batoh než vak s dírami.
„Možná ano, ale je to nějak děravé.“
V momentě jej rozepla a jak jsem seděl, tak mi ho podšoupla pod zadečkem.
„Asi jsem moc velká na ten vak.“
„Hele, jen to zkusíš a když to nepůjde, tak to zkusím já!“
„Tak to zkus rovnou Mončo, přidržím ti ho.“
Vzal jsem jí ho z rukou a roztáhl.
„Ty si na to oblečená. A taky si udělám fotku, jo?“
A tak jsem nakonec přikývl. Během chvilky mi vytáhla okraje přes zadeček, tak že mě postupně začala stahovat nohy s tělem k sobě. S každým dalším vytáhnutým centimetrem jsem byl víc a víc vsouván do toho vaku. Pak mi provlékla ruce do takového rukávku a když pořádně zatřásla vakem, tak jsem ho najednou měl po krk.
„Hotovo, jsi tam, fakt jsi tam celá! Šoupnu tě tady bokem!“
Vzala za nějaké provazy a zavěsila mě na háky, které pak vytáhla vzhůru u skříně, tak že se můj zadeček vznášel ve vzduchoprázdnu.
„Prosím tě, jsem celá stažená, k čemu to vlastně je?“
Vypadal jsem dost divně, když mi koukaly nohy s teniskami kousek od hlavy a dlaní.
„Uvidíš, nech se překvapit!“
Jak zašustil sáček, tak z něj vytáhla nějaké jako by rukavice a ty mi navlékla na ruce. Byly taky z té modrohnědé tygroviny, jen s tím, že vnitřek byl z nějaké gumy.
„To jsou ťapky Petruško!“
„Ty si vyhraješ!“
Jenže pak mi nasadila gumovou hlavu s tesáky místo zubů a pěkně jí stáhla, až jsem nemohl dýchat.
„Uf, Mončo!“
„Vydrž, jo ještě do pusinky ten jazyk, jo už to bude.“
Najednou mi do pusy zajel silikonový kus čehosi a já se mohl zase rozdýchat.
„Ještě zapnu pásek kolem krčku a už to bude hotové!“
Ozval se pásek s přeskou, jak ho utáhla a zacvakla.
„Hotovo, už je to, jak se cítíš?“
„Úšašně Monšo!“
„Fakt?“
Přikývl jsem, protože jsem nechtěl vyvolat další stažení. Monika ale začala ručkama prohmatávat můj rozkrok, kde byl zadělaný můj kluk.
„To leštá! Noták!“
„Ale, neříkej Petruško a já myslela, že tě to bude vzrušovat!“
Přitáhla si můj krček a dlouze mě políbila. Při tom mě stále druhou rukou hladila v rozkroku. Cítil jsem obrovské vzrušení a snažil jsem se potlačit narůstající erekci, která musela zákonitě přijít. Vášnivost v líbání už přestávala být hrou a já cítil, že je Monika z toho všeho taky pořádně vzrušená. Její dech byl trhaný a horký a její ruka už spíš mačkala rozkrok než ho hladila. Pak se to stalo. Nedovolila mi se pořádně nadechnout a v tom jsem sebou několikrát trhl. Ona to vycítila a ještě víc mi sevřela rukama tělo. Jenže se stalo něco nepředvídatelného. Moje semínko nevyšlo ven. Jen jsem cítil uvnitř takový vrchol, jako snad nikdy před tím. Monika to vše vnímala pozorně a zareagovala tím nejlepším způsobem a to vyvrcholením až chrčením do mých úst. Tiskla se ke mě ve stoje a třásla se po celém těle. Nepopsané se stalo skutkem. Divoce jsme si dýchali do plic a bylo nám najednou krásně.
Jen pozvolna odeznívalo naše vzrušení a když to skončilo, tak si musela jít sednout na postel. Pak jsem zahlédl, jak se ještě hladí a jako by se ještě jednou udělala sama. Potil jsem se po celém těle a pochyboval jsem, že v tom budu moct v pondělí jít na gymnastiku. Maska na obličeji se přilepila a jen nožky jsem neměl v gumě, ale v jejich teniskách. Až poté vstala a šla otevřít okno. Byla tak ráda, že sem nevpadla mamka.
„Krášný všduch Monšo!“
Šišlal jsem a čekal, že mě pustí, ale ona se jen usmála a moje věci vhodila do nějaké igelitky.
„Čo děláš?“
„No ty už tady nejsi, víš?“
A v tom mi do pusy vrazila nějakou dlouhou věc.
„Ach, chrr!“
„No pěkně to polkni, no ještě! A už je v tobě ten penis! Jak ti chutná?“
Vytřeštil jsem oči, protože mi došlo, kde ho předtím měla. Jenže mi přetáhla rty přes okraj konce a díky tomu jsem už ani nepípl. Z venku to určitě vidět nebylo. Pak srovnala věci na stole a napila se džusu. Měl jsem žízeň, ale věděl jsem, že jsem v pasti. Sotva jsem dýchal přes ten kolík.
Po chvilce odběhla pryč a když se vrátila, tak měla moje věci v ruce, co jsem nechal v předsíni. Mě polil pot, protože jsem tušil, co bude následovat.
Pak se otevřely dveře a v nich stála mamka.
„Kde je Petra?“
„No už šla domů.“
„Aha, no že jsem jí vůbec neslyšela.“
„Najednou spěchala, ale mám tě pozdravovat a že se tu zase objeví!“
„No tak dobře, ty si můžeš nachystat věci, až půjdeš ráno k doktorce.“
„Jo, moc děkuji mamko!“
Dali si pusu a pak se už jen ozvalo.
„A dlouho neponocuj. My jdeme do divadla a vrátíme se před půlnocí.“
„Neboj, nejsem malá holka.“
Dveře se opět zavřely a my jsme osaměli.
„Měla jsem na tebe chuť a byla jsi snad lepší , jak Soňa!“
Dala mi pusu na nos a pak se začala svlékat. Sledoval jsem takhle svázaný, jak tam za chvilku stála úplně nahá a když si popotáhla batoh, začala z něj vytahovat moje prádlo na tenis. Oblékala se a při tom se kroutila, abych byl opět vzrušený, což se jí povedlo. Nejvíc mě ale dostávala tím, když si zapla ty růžové šatičky a vklouzla do tenisek.
„Fakt super, moc pěkně mi to voní!“
A opět se na mě přilepila. Jazykem mi cpala hloub penis do krku a při tom se snažila vdechovat vzduch do plic. Otírala se klínem o můj rozkrok a přiváděla mě opět do vzrušení.
„Pustím tě, když mi řekneš, že jsi muž.“
Díval jsem se jí do očí a tak trochu jí nenáviděl. Ona byla jako kočka, hrála si se mnou a při tom se usmívala. Zamrkal jsem a ona mě pak nechala vychladnout.
„Tak co, ještě mi budeš vzdorovat?
Opět jsem přikývl, ale to jsem neměl dělat. Opět následovalo další přidušování a hlazení. Až po delší době ode mě odstoupila. Při tom si lehla na zem a hladila se. Měla v tom růžovém svůdnou postavu a když si vytáhla ještě jeden penis a s ním si zajížděla do pusy, tak jsem se opět začal hemžit v tom vaku. V momentě, když si penis natlačila prsty úplně do úst, tak jsem poznal, že se opět blíží k vrcholu. Penis už nevytáhla, za to prstíky zajížděla do své mušličky. Pak se její načervenalé rty spojily, díky čemuž zmizel okraj penisu v puse a ona se prohla, jak divoká kočka a zachrochtala. Poznal jsem její další vrchol. Jen pomalu se zklidňovala. Penis si vytáhla z pusy, olízla ho a dala na stůl.
„Ježiš, to je už tolik hodin?“
Pak mě rychle zpustila a vysoukala ze mě ten vak, povolila rukavice a já si mohl konečně povolit řemen na krku a vytáhnout penis z pusy.
„Musíš rychle pryč, naši se během chvilky vrátí, vem si jen to nejnutnější na sebe a utíkej domů!“
Maska mlaskla, jak mi jí stáhla z hlavy, ale to už mi podávala šaty, pak svetřík a věci v batohu.
„Ale bude mi zima v teniskách!“
Vrazila mi kozačky do ruky, ten druhý penis do pusy a už mě vystrkala z bytu ven. Rychle jsem stáhl rty k sobě a utíkal po schodech dolů, protože se pohnul výtah. Zastavil jsem se na odpočívadle a čekal, až její rodiče zmizí doma. Zul jsem tenisky a navlékl kozačky, přehodil bundu a už vyšel z baráku. Metro naštěstí ještě jezdilo, ale celou cestu jsem musel cumlat ten penis, co mi natlačila do pusy. Až doma mi došlo, že ho předtím měla celého v pusince a tak když jsem vyprostil své mužství, musel jsem pomoct semínku ven. Bylo to něco nepředstavitelného, ale zároveň znepokojujícího.
„Monika nebo Blanka?“
Lezanka
Diskusní téma: Gymnastkou - 7.díl - Lezanka
Datum: 10.07.2022
Titulek: Monika
Jak už tu padlo , Monika a byla důvodem změny, nebylo by správné, jít za jinou jen proto, že se nabízí
Datum: 08.07.2022
Titulek: Monika
Určite Monča. Petra nie je bezcharakterná a všetko to urobila IBA kôli nej. Keby ju Monča odmietla bolo by to iné. Je jasné, že nielen Monča vie čo je zač PETR-A.
Datum: 07.07.2022
Titulek: Blanka
Za mě Blanka má ho/ji ráda a je milá. Monika je na mě moc drsná to koc nemusím. A kapitola za mě no jak to napsat opět se to skvěle četlo ale ten konec za mě moc drsný a slabý nemám tohle moc ráda. Ty kapitoly předtím mě osobně byli milejší ale autorka to vidí jinak než já. Ale jinak se každopádně těším moc na pokračování .
Datum: 06.07.2022
Titulek: Blanka
Za mě spíš Blanka, protože Monika si s Petrou jen pohrává, aby zjistila to, co chce vědět. Za mě byla tahle kapitola oproti ostatním trošičku slabší, ale i tak se moc krásně četla ;-)
Datum: 06.07.2022
Titulek: Re: Blanka
Já mám z Moniky pocit, že moc dobře ví, co chtěla vědět. Teď je otázka, jestli jí baví si jen pohrávat nebo jestli ho/jí miluje a k tomu ji baví si s ní/ním hrát. Já věřím té druhé variantě, proto jsem řekla Monika. Jestli ne, tak bych se zachovala jak blbá kráva a naletěla. :-)
Jak to je pochopitelně ví jen Lezanka. Tudíž jsem zvědavá:-)
Esme
Datum: 06.07.2022
Titulek: Re: Re: Blanka
To, že Moniku si baví s ní hrát, na tom se shodneme ;-) Ale jinak je těžké říct, jestli jí miluje. Proto jsem raději pro Blanku. Ikdyž pokud dojde na odhalení, tak těžko říct, jak se Blanka zachová ;-)
Každopádně už se moc těším na další kapitolu...už by mohla být ;-) :-D
Datum: 06.07.2022
Titulek: Monika
Za mě spíš Monika, jestli se ptáš. :-) Lákají mě holky, které milují z celého srdce, ale zároveň si umí užít, když si s tím druhým trochu pohrají. :-)
Ale teda nevim, co říct Blance. Tou jsi mě minule trochu překvapila.
Každopádně tohle je za mě moc hezká kapitola.
Esme