Dívka tvých snů – Vánoční povídka - 4.díl - Esme Ww

25.12.2021 12:02

4. Marta

 

Domluvený taxík už na nás čekal. „Sedni si dopředu,“ vybídla mě Sylva. „Chci si vzadu udělat pohodlí. A chci, abys po celou dobu měla ruce podél těla. Ne aby tě napadlo zakrývat se bundou. Protože jestli to nevíš, jsi krásná. A chci, aby to všichni viděli. Počkej, radši si tě usadím.“

Naštěstí taxi řídila dáma našeho věku. Měla krátký sestřih a na ženu docela svalnaté ruce. I když naštěstí. V podstatě je jedno, kdo mě takhle uvidí. Ale paní se neodporuje, takže jsem se nechala vychovaně vmanévrovat na sedačku a pozorovala Sylvu, jak zápasila s bezpečnostním pásem, který se mi zařezával mezi prsa. „Moc se omlouvám,“ oslovila najednou taxikářku, „přítelkyně má po operaci rukou a nemůže si ten pás zapnout sama. Mně se tam špatně dostává. Mohla byste ho zacvaknout? Anebo ne, lepši bude, když jí nadzvednete levé prso, já už to pak zapnu.“

„Proč ne,“ usmála se, „náš zákazník, náš pán. Hm, už dlouho jsem nedržela v ruce tak velké a přitom pevné ňadro, “ řekla s uznáním. „Je přírodní? Působí tak.“

Byla jsem znatelně červenější než rolák, ale proč mi to jen proboha není nepříjemné! Sylva pak viditelně složila vodítko do mého klína. „V podstatě přírodní. Rozhodně žádné silikony. Jestli to chcete vyzkoušet, pohrajte si i s pravým, abyste je mohla porovnat. Olince to vadit nebude. Viď, Oli.“

„Nebude,“ špitla jsem a nechala taxikářčiny prsty zkušeně putovat po svém hrudníku. Nadzvedla vodítko a jeho řemínkem mi omotala jedno a pak i druhé prso. Stáhla je k sobě. Začínala jsem být už opravdu hlasitá.

„To stačí,“ ozvala se zezadu Sylva. „Nebo ti zašpiní sedačku, ale v tom případě nechám úklid na tobě, protože ona by za to nemohla.“

„Myslím, že sis rozhodně pomohla,“ řekla taxikářka a zařadila jedničku. „Jen mi řekni drahoušku Sylvie, kde se dá sehnat takový poklad.“

„Obávám se Marti, že zdrojový kanál je již uzavřený, ale kdyby se něco objevilo, vzpomenu si na tebe jako na první.“

„To znám, ale jsi hodná, že jsi mě nechala sáhnout.“

„Nech toho, sama moc dobře víš, že u mě jsi vždycky vítaná. Asi bych vás měla ještě představit. Marti, tohle je Olga. Olga je krásná, poslušná a vnímavá. Nemá problémy s rukama. To byla jen taková hra. Olgo, tohle je Marta. Marta je sice taxikářka, ale původně to byla jedna z prvních českých výsadkářek. Marta se u nás občas staví. Jak už tě možná napadlo, je výborná s provazy.“

Když jsme stáli na červenou, políbila mě Marta na tvář a zašeptala. „Jednou vás svážu obě a tebe si odnesu domů.“

„Všechno slyším,“ ozvala se Sylva ve viditelně skvělé náladě.

Když jsem se drápala ven z nízko položené sedačky, uslyšela jsem znatelné prasknutí. Legíny a samozřejmě v rozkroku. „Jsi nádherná úplně celá,“ volala za mnou Marta. „Zbytek svátků jezdím, ale na Silvestra mám volno. Nechtěla by ses stavit? Mám doma skvělé náčiní. Některé až z Japonska. No a když jinak nedáš, Sylvu vezmi s sebou.“

„Popřemýšlíme o tom,“ odpověděla jí Sylva. „I ty bys zasloužila za vyučenou a vás dvě v pohodě zmáknu naráz.“