Comming out před rodiči

05.01.2022 22:11

Naše webovky mají možná lehce zavádějící název a koukají jsem i holky co se jako holky narodily. A jsou na holky. Což je věc, kterou my, co jsme se jako holky nenarodily plně chápeme a v dobrém jim to i lehce závidíme. A jsme moc rády, že sem chodí. Pod jednou povídkou se se mnou dala do diskuse jedna z nich a ptala se mě na rady na comming out před rodiči. Po domluvě s Janou se pokouším dát dohromady nějaké zobecnění. I když tedy upřímně na základě svého života nevím, jestli já jsem ta pravá. Ale z chyb se poučíte vždycky líp než z úspěchů.

 

Takže za mě i jako za rodiče jednoznačně ano. Pokud váš rodič není extrémní psychopat, tak vás má upřímně rád, i když ho občas sakra štvete. Pokud náhodou psychopat je, tak byste ve zlém z domu odešli stejně brzy a ze svého života je vytěsnili i bez comming outu. Berte to tak, že před nimi vyrůstáte, oni vidí, jak se chováte, jak se chovají vaši vrstevníci. Ví, jak vyrůstali oni. Jste z jejich genů, spoustu věcí cítili podobně. Všímají si i malých odlišností, které třeba ještě vy neberete vážně. Takže většinou to už tuší a budou se vám snažit pomoct. Budou i rádi, že za tím není nic jiného.

Kdyby to v ten okamžik nedokázali pochopit, dejte jim chvilku čas, ale v téhle době pokud se nebavíme třeba o nějaké extrémně věřící rodině, tak to pochopí. Tuhle srandu si víc užily generace předchozí, ale i u nich se to postupně zjemňovalo. Vždycky se dá použít už naznačený argument, že jste z jejich genů. Jejich výchovou bych argumentovala opatrně, protože pokud to vidí takhle, mohli by prohlásit, že teď vás vychovají líp a je jedno, jestli vám je dvacet, čtyřicet nebo šedesát.

 

Otázka partnera.

Pokud už s někým chodím, přiznala bych se k němu. Možná ne hned první večer, ale brzo. Jestli jste výrazně mladší než váš partner, postupujte opatrněji, ale to platí i u klasických hetero vztahů. :-) Nakonec budou rodiče upřímně šťastní, že máte stálého partnera, neměníte je jak ponožky a jste relativně v bezpečí.

 

Otázka vnoučat.

Většina rodičů by se ráda dočkala vnoučat. Jak se říká, vnoučata jsou odměnou za to, že jste nezabili své vlastní děti.

Pokud jste holka na holky, není to až takový problém, je tu umělé oplodnění, dá se využít i kamarád, ale pokud zvolíte tuto variantu, pečlivě si to ošetřete. Když už nechcete jít k právníkovi, tak alespoň písemnou domluvou s podpisem. Já nemám právní vzdělání, zkuste si někde vyhledat detaily. On se časem může začít domáhat toho, že je otec, vy byste zase mohly po něm začít chtít peníze na výchovu i když ani jedna z těchto věcí nebyla v původní domluvě.

Pokud jste kluk na kluky, nebo na těchto stránkách spíš holky spolu, které jsou v klučičím těle, tak asi jiná šance než najít náhradní matku asi nemáte. Takže tam by vaši rodiče byli zklamanější, ale můžete je uchlácholit tím, že taková cesta existuje. Pořád tu je možnost trochu přes ruku, domluvit se s párem klasických lesbiček, pořídit si něco jako dvojdomek a skupinu dětí k tomu a kdo které bude vychovávat už je na vaší domluvě. Ale tady je riziko větší, že nějak spolu budou muset vycházet čtyři rodiče.

Pokud jste holka v mužském těle a jste na holky, tak je tu ještě možnost že najdete holku, která je na holky a ve výjimečných chvílích bude tu vaši nepatřičnou věc mezi nohama tolerovat do doby, než se rozhodnete, že počet dětí už je dostatečný. Pak projděte tranzicí. Tady je zase ta výhoda, že se to dá časově pokrýt s poslední rodičovskou. Můžete být doma s posledním potomkem a pak se vrátit do práce jako úplně nový člověk. Ono pokud jste opravdu holka v klučičím těle, tak přeci nemusíte mít ambice tu věc pořád někam zasouvat a dokážete si užít i tím, že do vás klasická holka bude zasouvat něco jiného případně jiných aktivit.

Pokud jste kluk v holčičím těle, tak buď se kousnout a přežít těhotenství nebo si nechat oplodnit vajíčko a najít náhradní matku. To záleží na tom, jak moc děsivá je pro vás představa těhotenství. Do toho můžu jen těžko mluvit. Pokud žijete s osobou s ženskými pohlavními orgány, může se stát matkou ona, vlastně i náhradní matkou vašeho vajíčka.

A vždycky tu je adopce.

Tímhle trochu rozvleklým popisem jsem chtěla říct, že v podstatě pro všechny kombinace se dá najít řešení. A pokud něco z toho dosud neumožňuje naše legislativa, je to možné jinde ve světě. A dá se i počítat s tím, že legislativa v ČR se bude postupně upravovat. Protože jestli je něco opravdový průšvih naší části světa, tak je to nízká porodnost. Takže stát logicky musí podporovat porodnost u všech skupin obyvatelstva. Pochopí to i konzervativnější část poslanců a vlády. Takže jestli děti chcete, pořiďte si je. Stojí to za to. A vaše rodiče můžete v tomhle duchu uklidnit. A většina těchto kombinací má ještě jednu výhodu, kterou je můžete s trochou černého humoru uklidnit, nehrozí neplánované těhotenství. :-)

 

Otázka společného života.

I tady to rodiče pochopí, není to až tak odlišné od hetero párů. Popřeju vám hodně štěstí na sousedy, ale to je obecné přání i pro standardní páry. Pečlivě zvažte, jestli na podnájem či vlastní byt máte. Pokud se nepustíte do finančního harakiri, pomůžou vám, ale počítejte s tím, že za ručičku vás vodit nebudou.

 

Další členové rodiny

Nepodceňujte dědečky a babičky. Mnohdy mají větší nadhled a pochopení než rodiče, ale tady už to je víc individuální.

 

Načasování

Zbytečně neotálet. Rodiče to vždycky vezmou líp, když se to dozví od vás než, když jim to nechá vyžrat nějaká sousedka, která se to dozvěděla od Blážy z práce, která vás viděla v parku. Akorát si prosím ohlídejte, abyste jim to neřekli v době, kdy jsou rozhození, třeba na výročí úmrtí babičky, nebo když je právě vyhodili z práce. Uvažovat v duchu, že ve srovnání s tím, že nejlepší kamarádku vaší matky právě umlátil manžel svícnem, je váš čerstvě oznámený comming out úplná drobnost a tudíž ho máma přijme v naprostém klidu, je podle mě příliš odvážné.

 

Věřte tomu, že rodičovský, obzvláště pak mateřský pud je jedním z nejsilnějších na světě. To, že jste se narodily či narodili tak jak jak to vyšlo, vy nemůžete. Prostě se to stalo a není to nic strašného. Nikoho jste neokradli, ani nezabili. A věřte tomu, že i u mnohem větších průšvihů, za které byste opravdu mohli, vám rodiče pomůžou. Pokud se jim postavíte čelem. Problémům ne rodičům. 

Zbytečně to neodkládejte, nedoufejte, že se vám to změní, to se v dospělosti děje jen vzácně. Protože jinak vás to časem dožene a semele.

 

Hodně štěstí

 

Esme