Andrea - Kino - Andrea Dessel
Pokračování příběhu Andrea - Seznámení
Následující dny jsem musela stále myslet na Lucii. Nemohla jsem ji dostat ze své hlavy a jakmile jsem zavřela oči stála tam . Na příští schůzce musím vypadat úžasně . Vždycky jsem o sobě s trochou nadsázky říkala , že jako žena jsem to čemu kluci říkají " Bárbína " . Ráda se maluji a musí to být vidět. Ráda nosím elegantní oblečení i když se občas nevyhýbám ani vyzývavým kombinacím mého oblečení . Jako každá žena jsem začala propadat panice , že můj šatník nebude stačit a hned jsem začala procházet internetové obchody . Většinu svého šatníku jsem koupila na stránkách společnosti Bonprix. Již jsem tam kupovala vícekrát a tak vím jaké velikosti si mám koupit . Po nekonečně dlouhé době jsem si koupila sukni a halenku.
Pustila jsem si na mixcloudu Carl Cox global 685 a začala jsem přemýšlet kam tohle všechno směřuje. Jak Lucii řeknu , že jsem vlastně kluk , který se oblíká jako žena ? Je jasné , že to nemohu tajit do nekonečna . Jak se zachová ? Jak ji to mám říct a hlavně kdy ? Ještě chvíli jsem se trápila podobnými otázkami , na které jsem nedokázala najít odpověď a ještě jednou jsem se vrátila k internetu . Již dlouho jsem se odhodlávala k tomu , že si koupím silikonová prsa . Do teď jsem si podprsenku vycpávala punčocháči, ale cítila jsem , že to není ono . Prošla jsem hodně obchodů a našla je v cenách od stovek korun až po tisíce. V různých tvarech a velikostech . Pro mne to byla opravdová džungle . Až teď jsem se odhodlala a viděla jsem , že na stránkách www.jsemholka.cz nabízejí silikonové epitézy . Tak jsem naspala email Janě , která stránky spravuje a popsala ji své obavy z nákupu a co bych si představovala . Ochotně mě vše vysvětlila a poradila. Nakonec jsem si je objednala a těšila se na den kdy dorazí .
Ve středu přišla textovka od Lucie . Myslela jsem , že se zblázním radostí . Ptala se jestli by jsem s ní nešla o víkendu do kina . Obratem jsem odpověděla , že ano a navrhla jsem film Lovec: Zimní válka a navrhla jsem sobotu v podvečer .
Hodně jsem se těšila až Lucii zase uvidím a zároveň jsem doufala , že mě prsa dorazí tak abych si je mohla otestovat a případně i vzít .
Zásilka s mým vylepšením mě dorazila v pátek. Když jsem byla v práci tak mě přišla z počty sms zpráva o uložení zásilky a , že si ji mohu vyzvednout . Od té chvíle jsem se již nemohla na nic soustředit a jen jsem očima tlačila ručičky na hodinách aby už byli 4 odpoledne a já jsem mohla vyrazit pro svůj balíček . Konečně padla čtvrtá hodina a já jsem vypadla z práce, dorazila jsem na poštu , vyzvedla si zásilku a spěchala jsem domů . Doma jsem hned balíček rozbalila a nová prsa jsem si vyzkoušela . První pocit je těžko popsatelný . Bylo to něco fantastického .Vypadali jako opravdové a pod halenkou byli k nerozeznání od pravých .
Konečně je tu sobota a mé vytoužené kino . I když jsme byli dohodnuti až na pozdní odpoledne tak jsem celý den probírala šatník kombinace co si vezmu na sebe. Nakonec jsem si vybrala černou šifonovou halenku . Sukni měděné barvy , která končila lehce nad koleny , černé silonky a černé kozačky pod kolena na jehlovém podpatku se zavazováním v předu na tkaničku . Naštěstí mají po
straně zip takže je stačí zavázat jednou . Kozačky jsou na asi 2 cm vysoké platformě a mají 13 cm vysoký podpatek . Protože podvečer ještě nebylo zrovna teplo vzala jsem si i svou koženou bundu .
Kromě líčení a blond vlasů jsem se rozhodla, že si dnes nalepím i dlouhé uměle nehty. Měla jsem jedny , které si mě moc líbí . Vypadají jako francouzská manikúra jen místo toho aby byli konce nehtů bílé tak jsou černé . Na nehtech je také jemné černé mřížkování a každý druhý má v sobě malý ozdobný kamínek . Dlouho jsem se kontrolovala v zrcadle a upravovala se než jsem byla se vším spokojena a vyrazila jsem ven . Sraz jsme měli na Václavském náměstí a do kina jsme chtěli jít do Slovanského domu. Na místo srazu jsem dorazila o něco dříve a postávala jsem u koně a vyhlížela Lucii .Konečně dorazila . Pozdravili jsme se a vyrazili po Václaváku dolů ke Slovanskému domu .
„ Jaký jsi měla týden ? „ Zeptala se Lucie
„ Bylo to docela fajn. Těšila jsem se až tě zase uvidím“ odpověděla jsem
„ Opravdu ? To mě těší“
„ Vážně. A co ty jak jdou obchody ?“
„ Jde to . Zatím hlady neumřu“ Odpověděla Lucie a usmála se .
V družném hovoru jsme dorazili až do kina kde Lucie koupila dva lístky. Představení začínalo asi za 15 minut a tak jsme se šly pomalu usadit . Film byl docela pěkný a když jsme odcházeli z kinosálu tak jsem se Lucie zeptala zda by nechtěla jít na kávu . Lucie souhlasila a tak jsme se posadili v kavárně a objednali jsme si kávu .
„ Máš pěkné nehty“ řekla Lucie a vzala mě za obě ruce . Chvíli je podržela a podívala se mě do očí . Já jsem jí pohled opětovala , ale pochvíli jsem jím uhnula .
„ Víš Luci měla by jsem ti něco říct“ začala jsem trochu nervózně . „ Je mě s tebou moc fajn a ráda by jsem se s tebou vídala častěji. Ale je tu něco co by jsi měla vědět „ . Odmlčela jsem se a hledala jsem ta správná slova .
„ Povídej Andreo“ řekla Lucie a čekala až budu pokračovat .
„ Víš je tu jedna taková věci. Některé věci nejsou takové jaké se mohou zdát.“
Lucie mlčela a dívala se mě do očí .
„ Ty mě znáš jako blondýnku , která se jmenuje Andrea. Víš ve skutečnosti jsem vlastně Petr a jsem kluk „
Lucie pozdvihla obočí, chvíli byla ticho a pak mě pevně uchopila za ruce a řekla „ Andreo zdálo se mě , že je na tobě něco zvláštního. Nemohla jsem příjít na to co to je . V tvém pohybu bylo něco jiného . Měla jsem určité pochybnosti „
„ Já vím, že se ti to asi zdá divné a zvláštní . A musím se teď zeptat. Chceš se i nadále stýkat když znáš pravdu ?“
Lucie se na mě dlouze podívala a odpověděla „ Ano , ale mám jednu podmínku „
„ Jakou“ zeptala jsem se .
„ Já jsem se seznámila s Andreou a chtěla bych se s ní vídat i nadále. Takže když budeme spolu budeš vždy Andrea. Souhlasíš ?“
„ Ano“ odpověděla jsem bez váhání a nemohla jsem uvěřit tomu co slyším. Opravdu jsem narazila na ženu, které nevadí , že se oblékám jako žena a která mě v tom dokonce podporuje ? Je to můj splněný sen .
Během našeho povídání již hodina pokročila a tak jsme šly domu. Pěšky jsme došli na Muzeum kde se naše cesty rozdělovali .
„Měj se hezky Andy „ řekla Lucie a lehce mě políbila na tvař „ a brzy mě zavolej „
„ Ty taky Luci „ a oplatila jsem ji polibek „ určitě se brzy ozvu .
Pokračování příště ?
