Andrea – Hosteska – Andrea Dessel
Pokračování příběhu Andrea - Kino
S Lucií jsme se začali vídat pravidelně vždy o víkendu. Chodili jsme si posedět do restaurace , na nábřeží k Vltavě. Udělali jsme si výlet do zoo . Bylo nám spolu moc dobře . Přes týden to bylo komplikovanější, protože přeci jen mám svou práci kam kdybych přišla jako Andrea by asi hodně koukali a nevím jestli by jsem se toho vůbec odvážila . Jednou když jsme takhle seděli na zahrádce u nábřeží se Lucie zeptala .
„ Nechtěla by jsi dělat hostesku ? „
„ Nemyslím si , že zrovna vypadám tak abych si mohla dovolit dělat hostesku“
„ Proč ? Vypadáš moc dobře. Já tě namaluju a přinesu ti super obleček „ řekla s úsměvem na tváři .
„ Jaký super obleček ? „ zeptala jsem se .
„ Uvidíš . Nech se překvapit“
„ Tak jo. O co jde.“
„ Naše společnost se účastní jednoho veletrhu. Hledáme hostesky, které by před naším stánkem rozdávali vizitky a naše prospekty . „
„ Tak to by jsem snad mohla zvládnout „
„Je to víkendová akce , která začíná příští sobotu . Zařídím ti to u nás v práci „
„ A kde to vůbec bude ?“ Chtěla jsem vědět .
„ Bude to v Brně. Pojedeme tam na celý víkend a neboj budeme na pokoji spolu .“
„ Dobře jsme domluvené“
Dohodli jsme se , že do Brna pojedeme v pátek po práci . Do práce jsem si tedy musela vzít tašku s věcmi na převlečení . Hned jak mě skončila směna tak jsem se sebrala a jela jsem na Žižkov za Lucií . Už na mě čekala , ale když mě viděla tak se zamračila .
„ Tohle jsme si nedomluvili. Říkala jsem ti , že jsem se seznámila s Andreou a když někam půjdeme tak chci jít s Andreou A ty teď přijdeš jako Petr ? „
„ Promiň jdu rovnou z práce a nestihl jsem se upravit.“
„ No máme ještě nějaký čas tak šup jdeme ke mně a já si tě namaluji a podíváme se co jsi si vzala s sebou.“
Šly jsme tedy k Lucce domů. Posadila mě na židli a vzala si do ruky vše potřebné k tomu aby ze mě mohla udělat Andreu .
„ Máš nějaké zvláštní přání ?“
„ Chtěla jsem vyzkoušet kouřové stíny, ale nikdy jsem si je nezvládla sama udělat. Tak co kdybychom zkusili tyhle ?“
„ Dobrý výběr myslím, že ti budou moc slušet“
Lucie si vyndala štětce na make up a začala pracovat . Když byla hotova s make upem tak začala pracovat na očních stínech . Nakonec udělala linky. Když mě přinesla zrcadlo a já jsem se v něm viděla nemohla jsem věřit svým očím . Bylo to naprosto úžasné .
„ Tak a teď mě ukaž jaké jsis vzala oblečení „ vzala do ruky mou tašku a postupně začala vyndávat mé hadříky .
Vybrala mě černé silonky, černo bílou sukni v předu s kostičkami a bílou košili s výstřihem do V. K tomu mě vybrala černé lodičky bez platformy na 12 cm vysokém podpatku .
„ Tak se rychle obleč ať můžeme vyrazit“
Ostatní oblečení a boty jsem vrátila zpět do tašky a sešly jsem k autu. Sedla jsem si na místo spolujezdce a vyrazili jsme směr Brno. Doprava odpovídala pátečnímu odpoledni a tak nám cesta do Brna trvala něco přes tři hodiny . Cestou jsme se stavili na lehké občerstvení a hned jsme pokračovali dále . Do Brna jsme tak dorazili okolo deváté večer a hned jsme se šly ubytovat na hotel kde jsme měli rezervaci . Po celém dni v práci a únavné cestě jsme šly hned spát . Na výstavišti jsme měli být okolo půl desáté ráno a vzhledem k tomu , že jsme se museli obě připravit tak jsme museli vstávat docela brzy .
V sobotu ráno nám zazvonil budík a obě jsme vyskočili s postele.
„ Nejdříve se upravím já a pak se pustím do tebe“ řekla Lucie . Mimo toho, že mě Luska namalovala udělala mě i dlouhé umělé nehty. Použila Francouzkou manikúru .
Když jsme byli obě namalované tak Lucie sáhla pro tašku , kterou měla celou dobu stranou a pečlivě si ji hlídala .
„ Tak teď ti ukážu co máme pro tebe připraveno. Musíš lidi upoutat a přitáhnout „
Zalovila v tašce a začala pomalu vytahovat oblečení a boty , které budu mít na sobě po celou dobu výstavy . Jako první vyndala kožené kozačky na zip na jehlovém 10 centimetrovém podpatku. Kozačky končili pod koleny. Následovala bílá halenka s dlouhým rukávem, černými knoflíky a malou černou mašlí. Pak přišly na řadu tělové punčochy a nakonec vyndala černou koženou minisukni . Když jsem ji uviděla tak jsem nevěřila svým vlastním očím .
„ Lucko to nemyslíš vážně. Podívej se jak je krátká. V tom nemůžu nikam vyjít „
„Říkala jsem ti , že je třeba abys upoutala pozornost. A navíc máš krásné nohy a bylo by škoda je schovávat. Neboj se až si ji oblečeš tak uvidíš , že zas tak krátká není „
Oblékla jsem se a podívala se na sebe do zrcadla. Dívala se na mě velice atraktivní žena v minisukni , která končila pár centimetrů pod zadečkem .Kozačky mě těsně obepínali lýtko. Zhluboka jsem se nadechla a řekla jsem Lucii „ tak jdeme“
Dojeli jsme k výstavišti a našemu stánku. Byli tam ukázky šatů , které Lucie prodávala. Dostala jsem do ruky prospekty a začala jsem se pomalu procházet okolo stánku a rozdávat prospekty. Bylo vidět , že muži ze mě nemohou odtrhnou oči . Ze začátku jsem si připadal jako by jsem byla nahá. Pak jsem si na krátkou sukni a pohledy mužů zvykla . Byl to příjemný pocit a docela jsem si to užívala . Jen jsem doufal a, že to nezajde dál. Přeci jen žádný bližší kontakt s mužem jsem rozhodně navázat nechtěla .
Lucie stála u stánku a věnovala se lidem , kteří si chtěli šaty prohlédnout a chtěli se dozvědět něco víc o společnosti . Občas po mě hodila očkem a usmála se na mě . Odpoledne jsme se prostřídali na oběd a než jsme se nadáli byl tu konec prvního dne . Ještě nikdy jsem tak dlouho neměla boty s vysokým podpatkem a docela mě už začínali bolet nohy . Vrátili jsme se do hotelu kde jsme se obě svalili na postel .
„ Byla jsi úžasná“ Řekla Lucie
Usmála jsem se na ni a vzala jsem ji za ruku.
„ Tobě to také moc slušelo“
„ Nechtěla by jsi se nastěhovat ke mně ?“ Řekla po chvíli ticha Lucie .
„ Není ještě moc brzy na to abychom spolu začali bydlet ? „ odpověděla jsem otázkou .
„ Já myslím, že ne a pokud to nezkusíme tak to nezjistíme „
„ Říkala jsi , že když se spolu budeme vídat tak chceš vždy vidět Andreu. Pokud spolu budeme bydlet tak to nepůjde úplně vždy. Chodím do práce a tam nemůžu přijít jako Andrea „
„ Tak by jsem ze začátku udělali vyjímku a později by jsme to nějak vyřešili „
„ Fajn můžeme to zkusit „
„ Tak až se vrátíme do Prahy domluvíme se kdy se nastěhuješ . A teď spát zítra nás ještě čeká perný den. „
V neděli mě Lucka opět nalíčila stejně jako v sobotu a šly jsme na výstavu . Bylo tam snad ještě více lidí než v sobotu a měli jsme se co ohánět abychom všechno zvládli . K večeru jsme už byli docela unavené , ale ještě nás čekala cesta zpět do Prahy . Vrátili jsem se až pozdě v noci a Lucie mě zavezla až domu .
„ Děkuji za pomoc. Byla jsi naprosto úžasná hosteska“ Řekla Lucie a dlouze mě políbila .
„ Ráda jsem ti pomohla“ odpověděla jsem ji, dlouze ji objala a vrátila ji její polibek .
„ Dobrou noc Andy a nech si o mě zdát“ řekla šibalsky Lucie, zavřela dveře svého automobilu a odjela.
